Vladimír Hrabánek

Vladimír Hrabánek se narodil 22. ledna 1938 v Praze do rodiny šoféra. Začátek jeho života vůbec nenasvědčoval přípravě pro uměleckou dráhu. V pražském ČKD Sokolovo se vyučil frézařem a zde také pracoval. Ale už za školních let spolupracoval s ochotnickým divadlem a poté s Malým avantgardním jevištěm (MAJ). V roce 1960 se pokusil nastoupit jako herec do divadla Semafor, ale v konkurzu neuspěl. Byl však od 16. května 1960 angažován jako technik a kulisák. Semaforu věrně sloužil až do smrti, byl jeho inspicientem, hercem malých rolí, intendantem a staral se i o výpravu.

I přesto se jeho střední postava, delší vlasy, jednoduchá charakteristika a zvláštně chraplavý hlas občas objevoval v menších rolích v představeních Semaforu („Čarodějky", „Sladký život blázna Vincka", „Revizor v šantánu", „Nevěsta předaná Kubovi", „Smutek bláznivých panen" nebo „Poslední štace"). Byl i s Jiřím Suchým spolurežisérem hry „Únos turecké houslistky". Hrabánkův vnitřní temperament, smysl pro humor a bezprostřednost nalezla nejlepší uplatnění na stříbrném plátně.

V české kinematografii se poprvé objevil krátce po svém příchodu do Semaforu jako vězeň Zrzek v Brynychově okupačním dramatu TRANSPORT Z RÁJE (1962). Několikrát si zahrál ve snímcích týkající se Semaforu: divadelní zaměstnanec v KONKURSU (1963) Miloše Formana, Hubert v hudební komedii Jána Roháče a Vladimíra Svitáčka KDYBY TISÍC KLARINETŮ (1964), promovanec v komedii ZLOČIN V ŠANTÁNU (1968) Jiřího Menzela a muž z lidu v Suchého tragikomedii NEVĚSTA (1970).

Filmografie Vladimíra Hrabánka se zcela rozrostla už v 60. letech rolemi dozorčího v Brynychově filmu NESCHOVÁVEJTE SE, KDYŽ PRŠÍ (1962), vesničana Bédi v CESTĚ HLUBOKÝM LESEM (1963) Štěpána Skalského, dozorce v dramatu OBŽALOVANÝ (1964), mladíka v texaskách v detektivce ZLOČIN V DÍVČÍ ŠKOLE (1965), Berana v Juráčkově snímku KAŽDÝ MLADÝ MUŽ (1965), železničáře v OSTŘE SLEDOVANÝCH VLACÍCH (1966) Jiřího Menzela, Pepy v Krejčíkově komedii SVATBA JAKO ŘEMEN (1967), kolegy v HŘE BEZ PRAVIDEL (1967) Jindřicha Poláka, dělovoda v Novákově válečném dramatu MARATÓN (1968), fízla v Schormově tragikomedii FARÁŘŮV KONEC (1968), radního v dalším Schormově filmu DEN SEDMÝ – OSMÁ NOC (1969), vandráka v PŘÍPADU PRO ZAČÍNAJÍCÍHO KATA (1969) Pavla Juráčka, strážného ve Steklého komedii SLASTI OTCE VLASTI (1969), fotografa v Schulhoffově detektivce PO STOPÁCH KRVE (1969) a tajného ve SKŘIVÁNCÍCH NA NITI (1969).

Ani v 70., 80. a 90. letech Hrabánek nezískal velkou či titulní úlohu. Pro režiséry a filmové diváky byl velmi oblíbeným figurkářem ve snímcích ČLOVĚK NENÍ SÁM (dělník), PŘÍPAD MRTVÉHO MUŽE (dělník), „MAREČKU, PODEJTE MI PERO!" (dělník Hora), HRA O JABLKO, „JÁ TO TEDY BERU, ŠÉFE ...!" (taxikář), ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM (pracovník v automobilové půjčovně), VOLÁNÍ RODU (Hvizd), ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA (uvaděč v šantánu), JEN HO NECHTE, AŤ SE BOJÍ (divadelní herec), „JÁ UŽ BUDU HODNÝ DĚDEČKU!" (průvodčí), PANELSTORY ANEB JAK SE RODÍ SÍDLIŠTĚ (Kolda), JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE! (prodavač v obchodě), HOP – A JE TU LIDOOP (zákazník), BÁJEČNÍ MUŽI S KLIKOU (společník dámy), BOŽSKÁ EMA (četník), BLÁZNI, VODNÍCI A PODVODNÍCI (nadstrážmistr VB), BULDOCI A TŘEŠNĚ (muž v baru), PŘÍŠTĚ BUDEME CHYTŘEJŠÍ, STAROUŠKU...! (vězeňský dozorce), TŘI VETERÁNI (velitel stráže), S ČERTY NEJSOU ŽERTY (voják), CO JE VÁM, DOKTORE? (řidič sanitky), FEŠÁK HUBERT (klient Hrych), VYŽILÝ BOUDNÍK (Franta) a naposledy v komedii Václava Vorlíčka MACH, ŠEBESTOVÁ A KOUZELNÉ SLUCHÁTKO (baron).

Jako herec spolupracoval taktéž s televizí v inscenacích (DOBŘE PLACENÁ PROCHÁZKA, HISTORKY Z RAŽICKÉ BAŠTY, KLAUNI A VLASTENCI) a seriálech (F. L. VĚK, LUCIE, POSTRACH ULICE, TŘETÍ PATRO, ARABELA, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, CHLAPCI A CHLAPI, ZDIVOČELÁ ZEMĚ a NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA PO DVACETI LETECH). Své cenné vzpomínky a svědectví z divadla Semafor dal do vzpomínkové knížky „Sloužil jsem Semaforu" (2005). Vladimír Hrabánek zemřel po těžké nemoci 21. srpna 2008 v Praze ve věku sedmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour