Francouzský herec Jean Servais pocházel z Belgie a narodil se v Antverpách do rodiny důstojníka. Původně studoval práva, pak ale přešel na bruselskou konzervatoř, kde absolvoval studium herectví s druhou cenou. Vzápětí si jej povšiml francouzský režisér a herec Raymond Rouleau, taktéž původem z Belgie, který jej angažoval do představení Brucknerovy hry Choroby mládí. S touto inscenací měl Servais úspěch v bruselském divadle Théâtre de Marais a později i v Théâtre de l'Oeuvre v Paříži.
Na Servaisovu pohlednou tvář a hostování na divadelních prknech v Paříži reagovali i filmaří a brzy přišla první nabídka k natáčení dramatu ZLOČINEC (Le criminel, 1932). Na scéně divadla Théâtre de l'Oeuvre strávil většinu třicátých let 20. století, dostavily se i další zajímavé příležitosti ve filmu; dobrosrdečného farmáře Albína hrál v Pagnolově venkovském dramatu ANGELE (1934), jako Marius Pontmercy se objevil v Ganceho BÍDNÍCÍCH (Les Misérables, 1934). Středně velké role pak hrál v řadě dalších filmů různých žánrů té doby, připomeňme alespoň drama ŽIVOT JE KRÁSNÝ (La vie est magnifique, 1939) nebo titulní roli v adaptaci literární předlohy FROMONT A RISLER (Fromont jeune et Risler aine, 1941). Již v této době byl Servais obsazován do rolí cynických mužů s nejednoznačným, často záporným charakterem. Vedle atraktivní vizáže uplatnil i svůj zvučný hlas, na několika filmech se podílel jako vypravěč, později byl i průvodcem filmových dokumentů.
Po válce vystupoval Servais v divadle Théâtre de l'Atelier, později se připojil ke společnosti Renaud-Barrault a s ní účinkoval v Théâtre Marigny. Z poválečné filmografie stojí za připomenutí umělecky hodnotný přepis Strindbergovy divadelní hry TANEC SMRTI (Danse de mort, 1947), po boku Gérarda Philipa stál ve filmu MALÁ HEZKÁ PLÁŽ (Une si jolie petite plage, 1949). Největší popularitu mu vynesla hlavní role gangstera Tonyho v Dassinově kriminálce RVAČKA MEZI MUŽI (Du rififi chez les hommes, 1955), kriminální žánr mu pak přinesl další nabídky například ve filmech KDYŽ SE DO TOHO ZAPLETE ŽENA (Quand la femme s'en mele, 1957; podruhé ve spolupráci s Yvesem Allégretem) nebo VRAŽDA PŘI 45 OTÁČKÁCH (Meurtre en 45 tours, 1960), kde vytvořil manželský pár s Danielle Darrieux. Zajímavým hereckým úkolem jej pak znovu pověřil i Jules Dassin (TEN, KTERÝ MUSÍ ZEMŘÍT - Celui qui doit mourir, 1957). A opět se před kamerou setkal s Gérardem Philipem, a sice v Buñuelově filmu HOREČKA STOUPÁ V EL PAO (La fievre monte a El Pao, 1959).
Odnoží kriminálního žánru se v 60. letech staly dobově oblíbené špionážní filmy a také v nich našel Jean Servais bohaté uplatnění (V KŮŽI TĚCH DRUHÝCH - Avec le peau les autres, 1966; COPLAN ZACHRAŇUJE SVOU KŮŽI - Coplan sauve sa pearu, 1967) a hrál vesměs záporné protivníky hlavních hrdinů. U nás jsme jej mohli vidět také jako profesora Catalana v komedii MUŽ Z RIA (L'homme de Rio, 1963), v rolích důstojníků se objevil též v několika koprodukčních válečných titulech. V divadle se mezitím vracel ke spolupráci s režiséry, s nimiž kdysi začínal, pod vedením Raymonda Rouleau hrál v Ibsenově Heddě Gablerové (Théâtre Montparnasse), hrál také s Jeanem Maraisem (Shawova komedie Pekelník v Théâtre de Paris).
Jeho poslední filmovou rolí byl propuštěný vězeň, který hledá svou dceru, v dramatu OCHRÁNCE (Le protecteur, 1973). Zemřel v Paříži na selhání srdce 17. února 1976 ve věku 65 let. Poprvé byl ženatý s herečkou Dominique Blanchar, dcerou významného herce Pierra Blanchara. Jejich manželství uzavřené v roce 1952 mělo jen krátké trvání, po rozvodu se znovu oženil s Gilberte Graillot.
Pavel "argenson" Vlach
