Studie moci laděná téměř do černobílé obrazové formy...Eastwood zdařile balancuje mezi historickými fakty, adorací i zákulisní špínou...Jistá režie, nepřesvědčivý maskér...
Polanski nádherně střídá emoce i chvilkové sympatie a po celou dobu má jemně ironický úšklebek...A celé herecké kvarteto výsledný dojem jen podtrhuje...
Rebelující vidláci na traktorech, v autobusech, před fast foodem a s tanečním vyjádřením agresivního krasobruslaře...Nový "Bacon" nesympaťák a reverendova dcera coura :) O nějaké hudbě, co by vás zvedla ze sedadla nebo jste si ji pustili po letech jako nostalickou vzpomínku, ani nemluvě...
Dánská parodická skica a storyboard Pána prstenů a hrdinských fantasy světů vůbec, která chtěla být ukrutně dospělá a vtipná...Pokud ovšem za vtipné považujete barbarská tanga s koženým pytlíkem na koule...Stejně nevyužité jako v hrané podobě Your Highness...Doporučuji raději studentský kraťas The Saga of Biorn...
Fóbie, tamburína a jedno národní trauma dětskýma očima, které vnímají New York jako adventurní hřiště i kosmopolitní koláž...I přes nevyvážené tempo má snímek řadu silných momentů a s tématem "nejhoršího dne vůbec" pracuje poměrně originálně a bez větší okázalosti...I herecké hvězdy jsou ukázněně v pozadí a nechávají prostor samotnému vyprávění i Thomasu Hornovi...
Ta profánnější a emancipovanější tvář íránské společnosti a jedné rodiny, která je v drtivé většině ukazatelů stejná jako ty v západním světě a jediná míra odlišnosti jsou šátky na hlavách žen...Civilní, dobře odehrané i jistě zrežírované...Ale nic mezikulturně odhalujícího, žalujícího nebo šokujícího...Alzheimer i lež jsou stejné svině všude...Rozhodně se nejedná o snímek o nesvobodě nebo náboženské omezenosti , který by si zasloužil takový rozruch i řadu superlativů...Země původu filmu ve spojení se zvoleným názvem silně klamou tělem...
Na Cronenberga příliš banální, salónní, šablonovité a omezené...Nejlépe to demonstruje postava Freuda, který je jen sexistickým glosátorem s doutníkem...Viggo tak nemá co hrát, ale zato co kouřit...I Fassbenger se s rolí akademicky sešněrovaného Junga nějak minul...Kiera je ovšem od svého prvního záchvatu s vystrčenou vetřelčí čelistí neuvěřitelně fyzická a právě ona a počáteční scény, které slibovaly uvedení do psychoanalytické praxe, jsou jediným zpestřením nebezpečně unylé metody...
Někdy je třeba se nebát a nechat klasiku pokálet holuby a zaplavit smysly opulentním pozlátkem a barevností...Největším plusem této vědomé svatokrádeže jsou zdařilé šermířské souboje a mušketýrský casting...Paul W.S. Anderson si jen mohl odpustit takovou míru koketérie se "Zeppeliny" a vynechat všechny scény s Millou, které evokují sérii Resident Evil...Přesto kord mírně nahoru...
Joffé zůstane pravděpodobně mužem jednoho filmu...There Be Dragons nemá sílu Misie nebo poetičnost Tornatorových sicilských fresek...Je sice krásný v dílčích obrazech, ale jako rozmáchlá kronika své doby i pohnutých osudů jedné rodiny nedokáže vtáhnout a dovolit divákovi tyto životy prožít i protrpět... Tuctová a nudná dějepisná lekce, kde jsou i herecké projevy polopaticky zdůrazněny slzou kanoucí po tváři než opravdovým vnitřním pnutím...Dokáži si ale představit, že pro farskou kuchařku by se mohlo jednat o to pravé pokoukání na nedělní dopoledne mezi mší a obědem...
Socializace zálesáka Defoa pomocí árií z Rusalky a pedofilních koupelí ve vaně... Film, který netuší, zda chce být loveckým dobrodružstvím, rodinným dramatem, mysteriózním zážitkem nebo ekologickou alegorií...V neprospěch příběhu hraje i nejasná práce s časem...
O něco civilnější tvář Havaje, ale pořád katalogově přitažlivá...A tak je to i s Clooneym, bez jehož účasti i výkonu by film neměl rozhodně tolik nominací, které upřímně nechápu...Payne totiž natočil jen další rodinnou story s nezávislým odlehčeným akcentem a jedním zhuleneckým dementem, ze kterého si odnáším jen ujištění, že americké děti jsou málo bity...
Emmerich netradičně bez destrukce, jako vždy vizuálně okázalý, s poctivými reáliemi, ale s překombinovaným a nefunkčním scénářem...Lehkost, rafinovanost a sofistikovanost Zamilovaného Shakespeara nahrazena snahou rozehrát velkolepý a provokativní historický thiller, které ovšem trpí dějovou roztříštěností a bezradně se potácí mezi fikcí, básní a politickou intrikou...
Zbytečné...Fincher samozřejmě naplňuje temnou atmosféru,protože ta je mu bytostně blízká a také si výtečně vypomáhá minimalistickou hudbou i zvuky...Bohužel chybí jakýkoliv moment překvapení, vlastní invence nebo náznak vyprávět již pozrazený příběh způsobem, který by vytvořil nový žážitek...Úvodní titulková sekvence ovšem futuristickým zrozením technokratické Venuše z černého inkoustu, součástek Terminátora i padlého anděla...
Hravá a procítěná pocta němému filmu i kinematografii vůbec...Peppy Miller rozkošná...Valentino neředěnou esencí všech Errolů Flynnů...Znamenitý hudební podkres...Ale ruku na objektiv - není poslední dobou těch snímků, kdy nás schopní režiséři přesvědčují, že dokáží natočit jakékoliv žánrové a dobové retro, příliš? Výsledkem je většinou jen formální a herecká exhibice...The Artist má naštěstí i srdce...
Čas jako obchodní komodita je báječný nápad a hned v úvodu nabídne Niccol několik silných scén..Jenže pak začne scénář tápat, aby obrovský potenciál promrhal ve stylu à la Bonnie a Clyde...O to větší škoda, že Niccol v sobě nezapře tvůrce Gattacy, který dokáže navodit sci-fi a futuristickou atmosféru jen drobnými náznaky a detaily či využitím několika prostých urbanistických prvků..70%
Atmosféra jazzového baru nad ránem, kde i je kouř z cigaret línější než jindy...Naštěstí závěr patřil francouzskému chansonu "La Mer", který mě vytrhnul z polospánku...Bezchybný návrat v čase i přehlídka kamenných obličejů britské herecké špičky... Přesto nevděčný film, který svou netečností i smyslem pro detail pojídá sám sebe...
Není to ani zdaleka dokonalý film, ale Tarsemovy obrazy jako vždy berou dech...A jakmile se dají do pohybu bohové, přichází opojně zvrhlá kombinace krásy a krutosti...
Spielbergovo precizně formálně vystřižené retro, které je ale bohužel až příliš rodinnou naivní podívanou…Navíc dějově roztříštěnou, nevyrovnanou a zbytečně dlouhou…
Duchařina řízlá nezávislou konverzačkou, která klame tělem...Události se odvíjejí velmi pozvolně a je jen otázkou individuálního zhodnocení, zda se jedná o pečlivé budování atmosféry, nebo je zkoušku divákovy trpělivosti...Nicméně výsledný dojem byl znepokojující s lehkým mrazením v zátylku...Po dlouhé době bylo příjemné sledovat interiérově stísněný horor, který není další variací na home bubu video...
Genocida skrz vitrážové okno a jiné poetické Zhangovy prvky, které tu působí nepatřičně rušivě...Po filmu Nanjing! Nanjing! z roku 2009 naprosto zbytečný počin, který jen povinně a bez invence odškrtává jednotlivé položky válečného dramatu...K tomu zdlouhavost, patos, teatrálnost, hrdinská sebeobětování, Bale na okrasu a ždímání emocí za každou cenu...Ty skutečné se ovšem nedostavují....
MUDr. Frankenstein roubuje antickou tragédii s červenou knihovnou i tématem pohlavní identity...Od samého začátku suverénní režisérská hra nebo jen spoléhání se na "drtivý" finiš??? Na Almodóvara málo vášně a příliš chirurgické soderberghovské sterility i vnitřní prázdnoty...Tomu odpovídá i nepříliš charismatický výkon Banderase...Elena Anaya ukázkou symetrie krásy...
Tak jako Ang Lee natočil film o Woodstocku bez Woodstocku, tak Miller natočil sportovní drama, kde je vlastní hra téměř nepodstatným pozadím...Brad Pitt nám začíná vizuálně "redfordovatět"...
Slzy slunce a Přežít na pákinstánsko-afgánské hranici...Francouzi nešetří horskými scenériemi, vrtulníkovými oblety, výborně natočenou akcí, emocemi i zdařilým castingem, ale bohužel také absurditou a nelogičností některých scén...
Hře stínů chybí vyváženost jedničky mezi dravostí, klasikou, akčností, humorem, nadsázkou i floutkovstvím...Zůstává jen samoúčelná a ke konci otravná ritchieovská vizuální exhibice...Sherlock definitivně degradován na závislého podivína, paranoika a transvestitu...Děj nekonzistentní, bez tempa a s neúnosně natahovaným finále...Nové herecké posily nevýrazné...Celkově velké zklamání...
Silné, i když ohrané ingredience - dva asociálové, smrtelná nemoc, trocha morbidního humoru - , se kterými Gus pracuje velmi průměrným způsobem...Zaokrouhlení ke třem hvězdám díky křehkosti Mii a kostýmům...Elfmana jsem zcela přeslechl...
Otevřená Pandořina skřínka a mezináboženský dialog v temnotě...Film, který nesoudí, nepřikrášluje, nenadržuje, nevydírá, nespěchá, ale umí se citlivě a promyšleně dívat...
Moje komentáře
J. Edgar (2011)
Studie moci laděná téměř do černobílé obrazové formy...Eastwood zdařile balancuje mezi historickými fakty, adorací i zákulisní špínou...Jistá režie, nepřesvědčivý maskér...
Bůh masakru (2011)
Polanski nádherně střídá emoce i chvilkové sympatie a po celou dobu má jemně ironický úšklebek...A celé herecké kvarteto výsledný dojem jen podtrhuje...
Footloose: Tanec zakázán (2011)
Rebelující vidláci na traktorech, v autobusech, před fast foodem a s tanečním vyjádřením agresivního krasobruslaře...Nový "Bacon" nesympaťák a reverendova dcera coura :) O nějaké hudbě, co by vás zvedla ze sedadla nebo jste si ji pustili po letech jako nostalickou vzpomínku, ani nemluvě...
Ronal Barbaren (2011)
Dánská parodická skica a storyboard Pána prstenů a hrdinských fantasy světů vůbec, která chtěla být ukrutně dospělá a vtipná...Pokud ovšem za vtipné považujete barbarská tanga s koženým pytlíkem na koule...Stejně nevyužité jako v hrané podobě Your Highness...Doporučuji raději studentský kraťas The Saga of Biorn...
Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko (2011)
Fóbie, tamburína a jedno národní trauma dětskýma očima, které vnímají New York jako adventurní hřiště i kosmopolitní koláž...I přes nevyvážené tempo má snímek řadu silných momentů a s tématem "nejhoršího dne vůbec" pracuje poměrně originálně a bez větší okázalosti...I herecké hvězdy jsou ukázněně v pozadí a nechávají prostor samotnému vyprávění i Thomasu Hornovi...
Rozchod Nadera a Simin (2011)
Ta profánnější a emancipovanější tvář íránské společnosti a jedné rodiny, která je v drtivé většině ukazatelů stejná jako ty v západním světě a jediná míra odlišnosti jsou šátky na hlavách žen...Civilní, dobře odehrané i jistě zrežírované...Ale nic mezikulturně odhalujícího, žalujícího nebo šokujícího...Alzheimer i lež jsou stejné svině všude...Rozhodně se nejedná o snímek o nesvobodě nebo náboženské omezenosti , který by si zasloužil takový rozruch i řadu superlativů...Země původu filmu ve spojení se zvoleným názvem silně klamou tělem...
Nebezpečná metoda (2011)
Na Cronenberga příliš banální, salónní, šablonovité a omezené...Nejlépe to demonstruje postava Freuda, který je jen sexistickým glosátorem s doutníkem...Viggo tak nemá co hrát, ale zato co kouřit...I Fassbenger se s rolí akademicky sešněrovaného Junga nějak minul...Kiera je ovšem od svého prvního záchvatu s vystrčenou vetřelčí čelistí neuvěřitelně fyzická a právě ona a počáteční scény, které slibovaly uvedení do psychoanalytické praxe, jsou jediným zpestřením nebezpečně unylé metody...
Tři mušketýři (2011)
Někdy je třeba se nebát a nechat klasiku pokálet holuby a zaplavit smysly opulentním pozlátkem a barevností...Největším plusem této vědomé svatokrádeže jsou zdařilé šermířské souboje a mušketýrský casting...Paul W.S. Anderson si jen mohl odpustit takovou míru koketérie se "Zeppeliny" a vynechat všechny scény s Millou, které evokují sérii Resident Evil...Přesto kord mírně nahoru...
Zpověď (TV seriál) (2011)
Jack Bauer ve zpovědnici s náladou na teologické disputace...
There Be Dragons (2011)
Joffé zůstane pravděpodobně mužem jednoho filmu...There Be Dragons nemá sílu Misie nebo poetičnost Tornatorových sicilských fresek...Je sice krásný v dílčích obrazech, ale jako rozmáchlá kronika své doby i pohnutých osudů jedné rodiny nedokáže vtáhnout a dovolit divákovi tyto životy prožít i protrpět... Tuctová a nudná dějepisná lekce, kde jsou i herecké projevy polopaticky zdůrazněny slzou kanoucí po tváři než opravdovým vnitřním pnutím...Dokáži si ale představit, že pro farskou kuchařku by se mohlo jednat o to pravé pokoukání na nedělní dopoledne mezi mší a obědem...
Hunter, The (2011)
Socializace zálesáka Defoa pomocí árií z Rusalky a pedofilních koupelí ve vaně... Film, který netuší, zda chce být loveckým dobrodružstvím, rodinným dramatem, mysteriózním zážitkem nebo ekologickou alegorií...V neprospěch příběhu hraje i nejasná práce s časem...
Děti moje (2011)
O něco civilnější tvář Havaje, ale pořád katalogově přitažlivá...A tak je to i s Clooneym, bez jehož účasti i výkonu by film neměl rozhodně tolik nominací, které upřímně nechápu...Payne totiž natočil jen další rodinnou story s nezávislým odlehčeným akcentem a jedním zhuleneckým dementem, ze kterého si odnáším jen ujištění, že americké děti jsou málo bity...
Velká vánoční jízda (2011)
Za Santu seniora, jeho vasila a opilého elfa ztraceného za války nad Ženevou :)
Anonym (2011)
Emmerich netradičně bez destrukce, jako vždy vizuálně okázalý, s poctivými reáliemi, ale s překombinovaným a nefunkčním scénářem...Lehkost, rafinovanost a sofistikovanost Zamilovaného Shakespeara nahrazena snahou rozehrát velkolepý a provokativní historický thiller, které ovšem trpí dějovou roztříštěností a bezradně se potácí mezi fikcí, básní a politickou intrikou...
Muži, kteří nenávidí ženy (2011)
Zbytečné...Fincher samozřejmě naplňuje temnou atmosféru,protože ta je mu bytostně blízká a také si výtečně vypomáhá minimalistickou hudbou i zvuky...Bohužel chybí jakýkoliv moment překvapení, vlastní invence nebo náznak vyprávět již pozrazený příběh způsobem, který by vytvořil nový žážitek...Úvodní titulková sekvence ovšem futuristickým zrozením technokratické Venuše z černého inkoustu, součástek Terminátora i padlého anděla...
The Artist (2011)
Hravá a procítěná pocta němému filmu i kinematografii vůbec...Peppy Miller rozkošná...Valentino neředěnou esencí všech Errolů Flynnů...Znamenitý hudební podkres...Ale ruku na objektiv - není poslední dobou těch snímků, kdy nás schopní režiséři přesvědčují, že dokáží natočit jakékoliv žánrové a dobové retro, příliš? Výsledkem je většinou jen formální a herecká exhibice...The Artist má naštěstí i srdce...
Vyměřený čas (2011)
Čas jako obchodní komodita je báječný nápad a hned v úvodu nabídne Niccol několik silných scén..Jenže pak začne scénář tápat, aby obrovský potenciál promrhal ve stylu à la Bonnie a Clyde...O to větší škoda, že Niccol v sobě nezapře tvůrce Gattacy, který dokáže navodit sci-fi a futuristickou atmosféru jen drobnými náznaky a detaily či využitím několika prostých urbanistických prvků..70%
Jeden musí z kola ven (2011)
Atmosféra jazzového baru nad ránem, kde i je kouř z cigaret línější než jindy...Naštěstí závěr patřil francouzskému chansonu "La Mer", který mě vytrhnul z polospánku...Bezchybný návrat v čase i přehlídka kamenných obličejů britské herecké špičky... Přesto nevděčný film, který svou netečností i smyslem pro detail pojídá sám sebe...
2 Broke Girls (TV seriál) (2011)
Drzé, nekorektní, chytré, vtipné, svižné a dobře obsazené...Kuchař Oleg s náběhem na kultovní postavičku...Těžko si od sitcomu přát více...
Válka Bohů (2011)
Není to ani zdaleka dokonalý film, ale Tarsemovy obrazy jako vždy berou dech...A jakmile se dají do pohybu bohové, přichází opojně zvrhlá kombinace krásy a krutosti...
Válečný kůň (2011)
Spielbergovo precizně formálně vystřižené retro, které je ale bohužel až příliš rodinnou naivní podívanou…Navíc dějově roztříštěnou, nevyrovnanou a zbytečně dlouhou…
Innkeepers, The (2011)
Duchařina řízlá nezávislou konverzačkou, která klame tělem...Události se odvíjejí velmi pozvolně a je jen otázkou individuálního zhodnocení, zda se jedná o pečlivé budování atmosféry, nebo je zkoušku divákovy trpělivosti...Nicméně výsledný dojem byl znepokojující s lehkým mrazením v zátylku...Po dlouhé době bylo příjemné sledovat interiérově stísněný horor, který není další variací na home bubu video...
Jinling Shisan Chai (2011)
Genocida skrz vitrážové okno a jiné poetické Zhangovy prvky, které tu působí nepatřičně rušivě...Po filmu Nanjing! Nanjing! z roku 2009 naprosto zbytečný počin, který jen povinně a bez invence odškrtává jednotlivé položky válečného dramatu...K tomu zdlouhavost, patos, teatrálnost, hrdinská sebeobětování, Bale na okrasu a ždímání emocí za každou cenu...Ty skutečné se ovšem nedostavují....
Ocelová pěst (2011)
Rodinné stříbro ze železa s patinou osmdesátek...Pro Shawna Levyho kvalitativní posun do vyšší ligy...
Kůže, kterou nosím (2011)
MUDr. Frankenstein roubuje antickou tragédii s červenou knihovnou i tématem pohlavní identity...Od samého začátku suverénní režisérská hra nebo jen spoléhání se na "drtivý" finiš??? Na Almodóvara málo vášně a příliš chirurgické soderberghovské sterility i vnitřní prázdnoty...Tomu odpovídá i nepříliš charismatický výkon Banderase...Elena Anaya ukázkou symetrie krásy...
Moneyball (2011)
Tak jako Ang Lee natočil film o Woodstocku bez Woodstocku, tak Miller natočil sportovní drama, kde je vlastní hra téměř nepodstatným pozadím...Brad Pitt nám začíná vizuálně "redfordovatět"...
Speciální jednotka (2011)
Slzy slunce a Přežít na pákinstánsko-afgánské hranici...Francouzi nešetří horskými scenériemi, vrtulníkovými oblety, výborně natočenou akcí, emocemi i zdařilým castingem, ale bohužel také absurditou a nelogičností některých scén...
Sherlock Holmes: Hra stínů (2011)
Hře stínů chybí vyváženost jedničky mezi dravostí, klasikou, akčností, humorem, nadsázkou i floutkovstvím...Zůstává jen samoúčelná a ke konci otravná ritchieovská vizuální exhibice...Sherlock definitivně degradován na závislého podivína, paranoika a transvestitu...Děj nekonzistentní, bez tempa a s neúnosně natahovaným finále...Nové herecké posily nevýrazné...Celkově velké zklamání...
Neklid (2011)
Silné, i když ohrané ingredience - dva asociálové, smrtelná nemoc, trocha morbidního humoru - , se kterými Gus pracuje velmi průměrným způsobem...Zaokrouhlení ke třem hvězdám díky křehkosti Mii a kostýmům...Elfmana jsem zcela přeslechl...
Požáry (2010)
Otevřená Pandořina skřínka a mezináboženský dialog v temnotě...Film, který nesoudí, nepřikrášluje, nenadržuje, nevydírá, nespěchá, ale umí se citlivě a promyšleně dívat...