Na něco takového mají na kontinentu prostředky a sebevědomí jen Francouzi a Rusové (viz jejich 9. rota). Poslepované snad ze všech filmů typu "jdeme tam a všechny je postřílíme" a pouštních/horských survivalů uplynulého půlstoletí. Ale má to skvěle namachrovanou kameru, každých deset minut výbornou akci a sem tam i nějaké ty chlapácké emoce. Klasická náborovka, ale potěší. Rybojad je napříště v mém hledáčku.
Kdybych měl soudit druhé díly Downeyho frančíz, v 19. století jsem se bavil rozhodně víc než v hi-tech současnosti. Od scén v továrně nabízí Sherlock jedno z nejlepších finále (ehm, třetin filmu) posledních let. Hell, yeah! (scéna v lese vynikající studijní materiál od prvního do posledního záběru). Všechno se tu jaksi přirozeně posune o dobrý stupínek výš: Ritchieho/Rousselotova vizualita, scénář (Sherlockovi a spol. temná sluší, šelest 1. světové na mě docela zapůsobil) i herecké výkony. O to víc lituju, že takové nebylo i první a druhé dějství, jež jsou tak rozpačité, jak jen příběhy dvojky mohou být. Downey se ve svých skopičinách v neprospěch celku až příliš utrhl ze řetězu (dokonce mám kacířský pocit, že postava se natolik vymknula kontrole, že bylo nutné ji dopřát "pád"), první dějství jsou samé odbočky a vata, kamera akčních scén je navíc kvůli neustálým polocelkům a detailům nepřehledná. Nechápu, jak můžou takhle zazdít tři ženské postavy, když každá z nich by dokázala děj vyhnat do vyšších obrátek, kdyby jim scenáristé dali prostor. Každá má dobrou motivaci Moriartyho zničit. Přes výhrady ale líbilo, dokonce musím říct, že ve mně Sherlock čím dál víc dozrává. Jsem rád, že "Guy Ritchie still owns it".
Is this your best shot? Vzhledem k potenciálu krůkak. Už od čtvrtého záběru mě to nehorázně štvalo, protože herci i neherci vůbec nevědí, co si se svým výkonem před kamerou počít: kde zatlačit, kde ubrat, kam se dívat, jestli nechat kabát zapnutý nebo přešlapovat na místě. Myslim taky, že lepším rozvržením záběrů a razantnějším střihem či změnou lokace (na danou stopáž to ani není film, spíš scéna proložená flashbackem), by se dalo hodně vylepšit. Přesně z těchhle "prkotin" se skládají scény, která fungují a která ne. Vzhledem k tuně scenáristických klišé nemůžu říct ani to, že byla nějaká snaha ukázat talent...
Story sice trochu odtučněná, ale Nick Ryan opět vládne jako animátor/kompozitor. A mj. opět dobrá ukázka toho, že většina trikových filmů má totálně přepálené rozpočty. Valnou většinu triků tu (stějně jako u ostatních svých filmů) udělal JEDEN člověk.
Not your average buddy movie aneb V Bruggách model 2011. Boyle je nejkomplexnější komediální postava roku - Nezáleží na ději, ale na podání. A to je skutečne excelentní - od Boyla, pres jeho matku až k tomu malýmu protestantskýmu fakanovi. Buď se téhle směsce šovinistického/rasistického/všemožně nekorektního humoru nesmějete... nebo jo, a to pak od začátku do konce. Jako já.
Oliver Stone my ass. Korporátní drama, které by stejně tak dobře fungovalo i na divadle (napočítal jsem šest nedůležitých exteriérů), ale v tom případě bychom byli ochuzeni o Chandorovu vizualitu, krerý i ze zaměnitelně šedivých kanceláří dokáže vytěžit maximum. Scénář staví až na okaté srozumitelnosti (viz Irons), ale proč odbornými zaklínadly simulovat důkladnost? Termínům, které ještě před třemi lety nikdo neznal, dnes lidé rozumí stejně málo jako před krizí. Cast dokonale sehraný (dokonce i Demi Moore neruší), každopádně na herecký flow Kevina Spaceyho nikdo nemá. Na debut excelentní! 9/10
Klasický "sci-fi Niccol": zajímavý nápad, ale ne moc dobře rozvinutý, odvyprávěný a dotažený (např. Will by teoreticky měl žít v časové zóně, kde je většina populace, přitom se na ulici poflakuje 20 proletářů). Nenudil jsem se, ale chvílemi to bylo o fous: přece jen jsem očekával větší příval režijních nápadů i "myšlenek". Každopádně metafora času jakožto platidla za komodity a zážitky, stejně jakožto skutečnost smrti jakožto "sociálního vyrovnávače" mají svou platnost. Nad všechny herce trčel Vincent Kartheiser (Sylviin otec), jemuž jedinému jsem věřil jeho filmový věk.
J. A. Pitínský meets J. P. Gaultier. Ale čert vem stylizaci kostýmů a "neřeckou" výpravu. První dvě třetiny až na Rourkeovu variaci na kapitána Kurtze bez emocí, konfliktů a dynamiky (to úzké rámování způsobovalo, že pokaždé když postava udělala několik rychlejších pohybů, měl jsem obavu, že vyběhne z kulis). Naštěstí je tu závěr, který to trochu nakopne. Postavy se konečně dostávají do klinče, některé metafory mají docela sílu (a dávají zapomenout na ropná tsunami a producentovu mánii mít v Immortals co nejvíc elementů z 300, ačkoliv je úplně znefunkční), hodně pomůže i epičtější měřítko. Většinou jsem se nebavil... místy jo, a to pak docela hodně. Každopádně jediné wow se u mě dostavilo u svérázného olympského monoteizmu a u efektu God speed. 5/10
Střelba úplně mimo. Pár boratovsky vtipných a absurdních momentů nevyváží, že je to hrozně povrchní, demagogické (zlatej Moore) a ve svém apelu směšné. Maherovo východisko i závěr ve svém politickém průmětu pro mě neobstojí - stejný dokument by šlo natočit o politické scéně, která je vyprázdněná a jakýchkoliv idejí (nejen náboženských) prostá. Maher přece musí vědět, že vláda filozofů je bohužel neuskutečnitelná a že za "rozum" se dá schovat nejedna všivárna.
Kdyby se držel jen svého kopyta a ukázal jen situaci v USA, neřeknu ani popel, ale shrnout celý svět náboženství ve sto minutách, to už vyžaduje pořádnou dávku blbosti. Že není o čem diskutovat hezky ukázali ti dva vychechtaní vatikánští frátři...
Stejně "konceptuální" (a chladné) jako všechny filmy Josepha Vilsmaiera za posledních 20 let: téma opět předčí zpracování i herecké výkony. A tím to hasne. Skoro stejné schéma jako Nordwand, akorát ve Vilsmaierově podání tomu poněkud omrzly koule. Pokud něco stojí za zmínku, je to Karl Markovics, který se bez velkého humbuku vypracoval na jednoho z nejlepších herců na východ od Německa, a brání Nanga Parbat před "pádem do ticha".
Vadí mi, jak moc je Tintin na jedno použití. To schéma gag - dechberoucí CGI obraz - posunutí se o jedno políčko k cíli - gag a tak stále dokola mě prostě nedokáže pro Tintinova dobrodružství nadchnout, tak jako kdysi Úžasňákovi. Technická stránka samozřejmě kicks ass, ale proč nechtít víc? 7/10
Na Vláčila NAPROSTO netrpím, adoraci Markéty i Údolí včel nechápu. Taky jsem je odzíval. Ale tady... tady TO cítím. Mistrovská kamera i vedení herců. Jeden z nej českých filmů.
V sázce je záchrana světa, dvě agentky-prsatice cosi s detektorem hledají pod zemí a když to najdou, místo toho aby to vykopaly, jdou se vykoupat....Pravděpodobně nejpomalejší a nejvíc cheesy akční film, co jsem v životě viděl. Megabouchačky, superpadouši, hyperakce a uberženy v neuvěřitelné kombinaci - na to žádná novodobá grindhouseovka nemá odvahu. Tady je zkrátka všechno špatně. Ale bere se to s velkým nadhledem a vytknout tomu jde jedině přemrštěnou délku. Pět hvězdiček nebo odpad - Návrat na pláž divochov je mimo všechny kategorie. A pokud vás to baví, není co řešit...
Španělská fincherovina No. 1. Už dlouho jsem neviděl tak přesné vedení divákových emocí skrze obrazy a jejich od/za-krývání jako tady. Jsou to sice tři filmy v jednom, ale rád nad tím zavřu oči.
Tihleti mladí filmaři by se měli víc dívat na kraťasy (na webu je stránek s těmi nejlepšími nepočítaně) a něco si přečíst o jejich stavběa vůbec možnostech formátu (vygooglete si Robertu Munroe a její blog a knihu). Nejde o to, že na Izolaci byl určitě nula nula nic rozpočet, s vizuálem zase takový problém nemám (i když dávám přednost jednomu špičkovému triku před deseti průměrnými), ale spíš že ani na ploše 14min nefunguje jako drama. Vzhledem ke stopáži by mi stačilo docela málo. Všechno se odvíjí podle očekávání, klišé střídá klišé, neopodstatněný sladkobol je vydáván za děj. Opravdu už ve studentském filmu musí být uberklišé jako ranní vstávání postavy? Opravdu si jedna musí něco vykládat se "základnou", hulákat při tom jak na lesi a myslet si, že ji postava druhá neuslyší? Divím se, že "velké tajemství" neleaknulo po prvním týdnu, ne tak pěti letech. Navíc herci mají problém některé dialogy byť jen vyslovit (ve sluneční výhni). Totálně promarněná šance.
Materiál "ze současnosti" má občas hodně nezvládnuté kompozice, ale jinak si jde na jeho základě udělat dost dobrou představu, co za přírodní úkaz Lanďák vlastně je. Dnes už musí být absolutně k nevydržení:-)
Mám si tu užívat jen lehké podání a příběh, jeho postavy a podivné sdělení vůbec neřešit? Tuhle dialektiku nezvládám. Přiznávám, smál jsem se. U některých izolovaných scén se skvěle sešel herecký timing, režijní nápad a břitký střih (narozeninová scéna). Tyhle scény by ale fungovaly i v jiném, mnohem chytřejším filmu. Bohužel nedokážu odhlédnout od totální idiocie postav (bylo mi líto hereček, co musí hrát a říkat), rozhození rolí jako ze čtvrté cenové, a kalkulu, že když se bude na správných místech střídat zduřelé sexuálno a srdíčko, zase to vyjde. A ono vyjde. Bude to hit - vzhledem k dostatečné míře těch správných ingrediencí je to jisté. A já ho Jiřímu Vejdělkovi přeju. A taky co nejvíc skalpů až do klidného stáří. Nikdy jsem si nemyslel, že jsem až takhle konzervativní a po filmu se budu cítit jaksi "pošpiněn". 5/10 (a teď mě omluvte, jdu si dát sojový suk a pak se s britskými komediemi uchýlím do exilu)
Stokrát viděné (byť se to třeba jmenovalo Centurion :-), příběhově neangažující, postavy bez pnutí. Nechápu, proč se režisér vyžívá v detailech destrukce lidského těla a příběh je tak nahrubo a odfláknutý. 5/10
Na 76minut slušná výprava a triky, vynikající kamera... ale tím to hasne. Story k uzoufání, herecké podání na odstřel, message pro blbečky. Kdyby 1: kdyby postavy nemluvily, dám o hvězdu víc. Kdyby 2: kdyby se to nebralo tak děsně vážně a jen bavilo, bylo by to GP roku.
Úvodní titulky a prvních kinetických 15minut, zobrazující neúpěšné uvedení Svěcení jara (ty přelety z pódia do publiky jsou úžasné), byly na 10/10. Pak to kleslo na 8/10, ale rozhodně nelituju. Hollywooďané by to do nás prali zprava zleva, Kounen se naopak nijak nelísá, nechce promočené kapesníčky, a přesto emoce vyvolá i tak.
Kdyby se tam 2 hodiny rubali bohové na Asgardu a Jotuhaimenu, tak se mi to líbí podstatně víc. Branagh točí slušně, výprava a stylizace povedené, Hemsworth sympaťák, souboje cool, ale jako intro do Thora v interakci s Pozemšťany mě to vlastně vůbec neuspokojilo. Je to celé bez překvapení ( s čím chtějí vyrukovat dál, nebo se s Thorem počítá jen do Avengerů a pak šlus?), hrozně na jistotu. V podstatě stejný půdorys má každý druhý comics. Prostřihy na Zemi to dost retadují, nic podstatného se při nich neuděje... a hlavně finále úplně všechno setře.
Moje komentáře
Insidious (2010)
Slušná atmosféra. Ale tenhe typ stále stejných závěrečných twistů mě u hororů posledních let čím dál víc štve.
Speciální jednotka (2011)
Na něco takového mají na kontinentu prostředky a sebevědomí jen Francouzi a Rusové (viz jejich 9. rota). Poslepované snad ze všech filmů typu "jdeme tam a všechny je postřílíme" a pouštních/horských survivalů uplynulého půlstoletí. Ale má to skvěle namachrovanou kameru, každých deset minut výbornou akci a sem tam i nějaké ty chlapácké emoce. Klasická náborovka, ale potěší. Rybojad je napříště v mém hledáčku.
Sherlock Holmes: Hra stínů (2011)
Kdybych měl soudit druhé díly Downeyho frančíz, v 19. století jsem se bavil rozhodně víc než v hi-tech současnosti. Od scén v továrně nabízí Sherlock jedno z nejlepších finále (ehm, třetin filmu) posledních let. Hell, yeah! (scéna v lese vynikající studijní materiál od prvního do posledního záběru). Všechno se tu jaksi přirozeně posune o dobrý stupínek výš: Ritchieho/Rousselotova vizualita, scénář (Sherlockovi a spol. temná sluší, šelest 1. světové na mě docela zapůsobil) i herecké výkony. O to víc lituju, že takové nebylo i první a druhé dějství, jež jsou tak rozpačité, jak jen příběhy dvojky mohou být. Downey se ve svých skopičinách v neprospěch celku až příliš utrhl ze řetězu (dokonce mám kacířský pocit, že postava se natolik vymknula kontrole, že bylo nutné ji dopřát "pád"), první dějství jsou samé odbočky a vata, kamera akčních scén je navíc kvůli neustálým polocelkům a detailům nepřehledná. Nechápu, jak můžou takhle zazdít tři ženské postavy, když každá z nich by dokázala děj vyhnat do vyšších obrátek, kdyby jim scenáristé dali prostor. Každá má dobrou motivaci Moriartyho zničit. Přes výhrady ale líbilo, dokonce musím říct, že ve mně Sherlock čím dál víc dozrává. Jsem rád, že "Guy Ritchie still owns it".
Tune for Two (2011)
Takhle měla vypadat česká Perfidia.
Modern Times (2010)
Krásná pocta filmu s na svůj rozpočet bezva triky.
Perfidia (studentský film) (2011)
Is this your best shot? Vzhledem k potenciálu krůkak. Už od čtvrtého záběru mě to nehorázně štvalo, protože herci i neherci vůbec nevědí, co si se svým výkonem před kamerou počít: kde zatlačit, kde ubrat, kam se dívat, jestli nechat kabát zapnutý nebo přešlapovat na místě. Myslim taky, že lepším rozvržením záběrů a razantnějším střihem či změnou lokace (na danou stopáž to ani není film, spíš scéna proložená flashbackem), by se dalo hodně vylepšit. Přesně z těchhle "prkotin" se skládají scény, která fungují a která ne. Vzhledem k tuně scenáristických klišé nemůžu říct ani to, že byla nějaká snaha ukázat talent...
German, The (2008)
Story sice trochu odtučněná, ale Nick Ryan opět vládne jako animátor/kompozitor. A mj. opět dobrá ukázka toho, že většina trikových filmů má totálně přepálené rozpočty. Valnou většinu triků tu (stějně jako u ostatních svých filmů) udělal JEDEN člověk.
Pomáhat a chránit (2011)
Not your average buddy movie aneb V Bruggách model 2011. Boyle je nejkomplexnější komediální postava roku - Nezáleží na ději, ale na podání. A to je skutečne excelentní - od Boyla, pres jeho matku až k tomu malýmu protestantskýmu fakanovi. Buď se téhle směsce šovinistického/rasistického/všemožně nekorektního humoru nesmějete... nebo jo, a to pak od začátku do konce. Jako já.
Barbar Conan (2011)
Ten typ filmu, u kterého si můžete vyřizovat emaily, umývat nádobí...
Margin Call (2011)
Oliver Stone my ass. Korporátní drama, které by stejně tak dobře fungovalo i na divadle (napočítal jsem šest nedůležitých exteriérů), ale v tom případě bychom byli ochuzeni o Chandorovu vizualitu, krerý i ze zaměnitelně šedivých kanceláří dokáže vytěžit maximum. Scénář staví až na okaté srozumitelnosti (viz Irons), ale proč odbornými zaklínadly simulovat důkladnost? Termínům, které ještě před třemi lety nikdo neznal, dnes lidé rozumí stejně málo jako před krizí. Cast dokonale sehraný (dokonce i Demi Moore neruší), každopádně na herecký flow Kevina Spaceyho nikdo nemá. Na debut excelentní! 9/10
Vyměřený čas (2011)
Klasický "sci-fi Niccol": zajímavý nápad, ale ne moc dobře rozvinutý, odvyprávěný a dotažený (např. Will by teoreticky měl žít v časové zóně, kde je většina populace, přitom se na ulici poflakuje 20 proletářů). Nenudil jsem se, ale chvílemi to bylo o fous: přece jen jsem očekával větší příval režijních nápadů i "myšlenek". Každopádně metafora času jakožto platidla za komodity a zážitky, stejně jakožto skutečnost smrti jakožto "sociálního vyrovnávače" mají svou platnost. Nad všechny herce trčel Vincent Kartheiser (Sylviin otec), jemuž jedinému jsem věřil jeho filmový věk.
Válka Bohů (2011)
J. A. Pitínský meets J. P. Gaultier. Ale čert vem stylizaci kostýmů a "neřeckou" výpravu. První dvě třetiny až na Rourkeovu variaci na kapitána Kurtze bez emocí, konfliktů a dynamiky (to úzké rámování způsobovalo, že pokaždé když postava udělala několik rychlejších pohybů, měl jsem obavu, že vyběhne z kulis). Naštěstí je tu závěr, který to trochu nakopne. Postavy se konečně dostávají do klinče, některé metafory mají docela sílu (a dávají zapomenout na ropná tsunami a producentovu mánii mít v Immortals co nejvíc elementů z 300, ačkoliv je úplně znefunkční), hodně pomůže i epičtější měřítko. Většinou jsem se nebavil... místy jo, a to pak docela hodně. Každopádně jediné wow se u mě dostavilo u svérázného olympského monoteizmu a u efektu God speed. 5/10
Proboha! (2008)
Střelba úplně mimo. Pár boratovsky vtipných a absurdních momentů nevyváží, že je to hrozně povrchní, demagogické (zlatej Moore) a ve svém apelu směšné. Maherovo východisko i závěr ve svém politickém průmětu pro mě neobstojí - stejný dokument by šlo natočit o politické scéně, která je vyprázdněná a jakýchkoliv idejí (nejen náboženských) prostá. Maher přece musí vědět, že vláda filozofů je bohužel neuskutečnitelná a že za "rozum" se dá schovat nejedna všivárna. Kdyby se držel jen svého kopyta a ukázal jen situaci v USA, neřeknu ani popel, ale shrnout celý svět náboženství ve sto minutách, to už vyžaduje pořádnou dávku blbosti. Že není o čem diskutovat hezky ukázali ti dva vychechtaní vatikánští frátři...
Konspirátor (2010)
Redfordovsky suché, ale nakažlivá víra v (bez)moc práva a McAvoyův výkon to ke konci slušně nakopává. 7/10
Nanga Parbat (2010)
Stejně "konceptuální" (a chladné) jako všechny filmy Josepha Vilsmaiera za posledních 20 let: téma opět předčí zpracování i herecké výkony. A tím to hasne. Skoro stejné schéma jako Nordwand, akorát ve Vilsmaierově podání tomu poněkud omrzly koule. Pokud něco stojí za zmínku, je to Karl Markovics, který se bez velkého humbuku vypracoval na jednoho z nejlepších herců na východ od Německa, a brání Nanga Parbat před "pádem do ticha".
Tintinova dobrodružství (2011)
Vadí mi, jak moc je Tintin na jedno použití. To schéma gag - dechberoucí CGI obraz - posunutí se o jedno políčko k cíli - gag a tak stále dokola mě prostě nedokáže pro Tintinova dobrodružství nadchnout, tak jako kdysi Úžasňákovi. Technická stránka samozřejmě kicks ass, ale proč nechtít víc? 7/10
Ďáblova past (1961)
Na Vláčila NAPROSTO netrpím, adoraci Markéty i Údolí včel nechápu. Taky jsem je odzíval. Ale tady... tady TO cítím. Mistrovská kamera i vedení herců. Jeden z nej českých filmů.
L.E.T.H.A.L. Ladies: Return to Savage Beach (1998)
V sázce je záchrana světa, dvě agentky-prsatice cosi s detektorem hledají pod zemí a když to najdou, místo toho aby to vykopaly, jdou se vykoupat....Pravděpodobně nejpomalejší a nejvíc cheesy akční film, co jsem v životě viděl. Megabouchačky, superpadouši, hyperakce a uberženy v neuvěřitelné kombinaci - na to žádná novodobá grindhouseovka nemá odvahu. Tady je zkrátka všechno špatně. Ale bere se to s velkým nadhledem a vytknout tomu jde jedině přemrštěnou délku. Pět hvězdiček nebo odpad - Návrat na pláž divochov je mimo všechny kategorie. A pokud vás to baví, není co řešit...
Bláznova kronika (1964)
Mistr se teprve rozcvičoval...
Správci osudu (2011)
Richard Kelly by měl mít úředně zakázáno točit... že by na něj už "shora" poslali Nolfiho, aby ho vyšachoval?
Ojos de Julia, Los (2010)
Španělská fincherovina No. 1. Už dlouho jsem neviděl tak přesné vedení divákových emocí skrze obrazy a jejich od/za-krývání jako tady. Jsou to sice tři filmy v jednom, ale rád nad tím zavřu oči.
Andyho film (amatérský film) (2009)
[MFF Cinematik 2011, Piešťany] Sick... but funny. Místy opravdu velmi znepokojivé.
Izolace (studentský film) (2011)
Tihleti mladí filmaři by se měli víc dívat na kraťasy (na webu je stránek s těmi nejlepšími nepočítaně) a něco si přečíst o jejich stavběa vůbec možnostech formátu (vygooglete si Robertu Munroe a její blog a knihu). Nejde o to, že na Izolaci byl určitě nula nula nic rozpočet, s vizuálem zase takový problém nemám (i když dávám přednost jednomu špičkovému triku před deseti průměrnými), ale spíš že ani na ploše 14min nefunguje jako drama. Vzhledem ke stopáži by mi stačilo docela málo. Všechno se odvíjí podle očekávání, klišé střídá klišé, neopodstatněný sladkobol je vydáván za děj. Opravdu už ve studentském filmu musí být uberklišé jako ranní vstávání postavy? Opravdu si jedna musí něco vykládat se "základnou", hulákat při tom jak na lesi a myslet si, že ji postava druhá neuslyší? Divím se, že "velké tajemství" neleaknulo po prvním týdnu, ne tak pěti letech. Navíc herci mají problém některé dialogy byť jen vyslovit (ve sluneční výhni). Totálně promarněná šance.
Lanďák (TV film) (1998)
Materiál "ze současnosti" má občas hodně nezvládnuté kompozice, ale jinak si jde na jeho základě udělat dost dobrou představu, co za přírodní úkaz Lanďák vlastně je. Dnes už musí být absolutně k nevydržení:-)
Muži v naději (2011)
Mám si tu užívat jen lehké podání a příběh, jeho postavy a podivné sdělení vůbec neřešit? Tuhle dialektiku nezvládám. Přiznávám, smál jsem se. U některých izolovaných scén se skvěle sešel herecký timing, režijní nápad a břitký střih (narozeninová scéna). Tyhle scény by ale fungovaly i v jiném, mnohem chytřejším filmu. Bohužel nedokážu odhlédnout od totální idiocie postav (bylo mi líto hereček, co musí hrát a říkat), rozhození rolí jako ze čtvrté cenové, a kalkulu, že když se bude na správných místech střídat zduřelé sexuálno a srdíčko, zase to vyjde. A ono vyjde. Bude to hit - vzhledem k dostatečné míře těch správných ingrediencí je to jisté. A já ho Jiřímu Vejdělkovi přeju. A taky co nejvíc skalpů až do klidného stáří. Nikdy jsem si nemyslel, že jsem až takhle konzervativní a po filmu se budu cítit jaksi "pošpiněn". 5/10 (a teď mě omluvte, jdu si dát sojový suk a pak se s britskými komediemi uchýlím do exilu)
Ironclad (2011)
Stokrát viděné (byť se to třeba jmenovalo Centurion :-), příběhově neangažující, postavy bez pnutí. Nechápu, proč se režisér vyžívá v detailech destrukce lidského těla a příběh je tak nahrubo a odfláknutý. 5/10
Kazatel (2011)
Na 76minut slušná výprava a triky, vynikající kamera... ale tím to hasne. Story k uzoufání, herecké podání na odstřel, message pro blbečky. Kdyby 1: kdyby postavy nemluvily, dám o hvězdu víc. Kdyby 2: kdyby se to nebralo tak děsně vážně a jen bavilo, bylo by to GP roku.
Coco Chanel & Igor Stravinsky (2009)
Úvodní titulky a prvních kinetických 15minut, zobrazující neúpěšné uvedení Svěcení jara (ty přelety z pódia do publiky jsou úžasné), byly na 10/10. Pak to kleslo na 8/10, ale rozhodně nelituju. Hollywooďané by to do nás prali zprava zleva, Kounen se naopak nijak nelísá, nechce promočené kapesníčky, a přesto emoce vyvolá i tak.
Thor (2011)
Kdyby se tam 2 hodiny rubali bohové na Asgardu a Jotuhaimenu, tak se mi to líbí podstatně víc. Branagh točí slušně, výprava a stylizace povedené, Hemsworth sympaťák, souboje cool, ale jako intro do Thora v interakci s Pozemšťany mě to vlastně vůbec neuspokojilo. Je to celé bez překvapení ( s čím chtějí vyrukovat dál, nebo se s Thorem počítá jen do Avengerů a pak šlus?), hrozně na jistotu. V podstatě stejný půdorys má každý druhý comics. Prostřihy na Zemi to dost retadují, nic podstatného se při nich neuděje... a hlavně finále úplně všechno setře.
Zdrojový kód (2011)
Dobrý. Je ale škoda, že až posledních 10 minut to nakopne tam, kde bych to chtěl po celých 90 minut. Tzn. více nejistoty a smirkového papíru.