kiddo

Není to crack jako originál, není to močůvka jako Shyamalan, ve výsledku solidní kandidát na "Not As Big of a Jerk As You Could Have Been Award", za což zjevně můžeme poděkovat tomu, že Bryke se odporoučeli a nemohli škodit, jako když sólo páchali Korru. Herecky samozřejmě prkenné, trikově škoda mluvit, kostýmy se jako vždy nestaršily, co provedli s Katarou, mi navozuje válečné flashbacky ke Hře o trůny, a kdo nezná originál, pro toho to z principu snad ani nemůže být nic než nevýrazná, expozicí přecpaná a zároveň divně bezcílná plochá YA, jakých Netflix v posledních letech vyrobil haldy. Já si originál samozřejmě už dekádu píchám do bulev, takže pozorovat, jak tvůrci vzali původní témata a konflikty a v pozměněných postavách je přetavili do jiného média, je pro mě naprostý žrádlo.

Trochu z toho ční Zendaya a její tumblr posting, ale to je holt daň za posledně, kdy přednasraní nečtenáři cítili potřebu hemtat cosi o zastaralých orientalistických narativech a adorování bílých zachránců. Přejme jim, ať to pochopí aspoň tentokrát.

Nebýt toho, že si ženská odskočila od plotny a všichni se z toho druhej den mínili zesrat, ani nevím, že se v Česku ještě něco kulturně děje, děkan velmi.

The Staircase 2: Electric Bugaloo

A úchylové lidu toho všeho mocně se nadechli a hlasem svorným jak jeden muž zvolali: "Správně se tomu říka hebefilie."

Tak já si to asi hodím rovnou, ne?

Český film má dlouhodobě jeden zásadní problém (no, spíš česká kultura obecně, ale zatímco českou literaturu už nikdo normální nečte, na filmu lidem z nějakého, mně neznámého důvodu furt záleží): až náboženské lpění na předpotopním rozdělování na „vysoké“ a „nízké“ umění a z toho plynoucí přesvědčení, že pouze to „vysoké“ může zprostředkovávat význam, natož hlubší vhled do podstaty brouka, což v českém podání znamená v lepším případě hřebejkovské stolování, v tom horším „chcípácký lůzr bloumá městem a má myšlenky“. S tím logicky souvisí ofrňování se nad žánry coby útvarem, který přece „z principu“ nemá co říct, a fakt, že se tu točí jen s největším sebezapřením, neochotou pochopit, co vůbec je jeho smyslem, a tupým přejímáním, co udělali někde jinde, ať se tedy lůza nažere, když nepobírá opravdovou tvorbu. Česká romantická komedie tudíž není pokus o to ztvárnit jeden z milionů způsobů, jimiž se v tomhle studeným vesmíru pokoušíme nebýt sami; je to Langmajer, co nesnáší svou manželku. Kriminálka zobrazováním lidských krajností netematizuje sociální problémy; účelem je zaslintat si nad sexy vraždičkou. A u historického filmu radši rovnou zapomeňte na nějaké jeviště, kde by se analogicky naráželo na problémy moderní doby, a buďte rádi, že tu lesní mlátičku klubu historického šermu netočili iphonem. Bod obnovy nestojí za povšimnutí proto, že jde o první seriózní, neparodické české sci-fi od Ikarie XB1 (ježíšikriste). Stojí za povšimnutí proto, že fungl jde od Ikarie XB1 o první upřímný, kompetentní, neustrašený žánrový film, tečka; žánrový film, který si je pro změnu vědom, na čem zvolený žánr stojí, a vědomě s tím pracuje, včetně konzistentního worldbuildingu, od nějž se odvíjí realita vnějšího i vnitřního světa postav, a tématu, jímž je krásně české „a tak to zprivatizujem, ne?“. A to je kombinace, která se v Česku obecně prostě nevyskytuje.

Tvůrcům někdo zapomněl říct, že rasling je fejk, jinak si nedovedu vysvětlit, proč je ten náhodnej sled scén natočenej skoro jak box.

Jsme s Elim dobří kámoši, protože jsem jediná, kdo pochopil Hostel, a tak mě silně ranilo na citečkách, že se mě nezeptal, jestli ta motivace náhodou není ale úplně na pyču.

Jako mnoho hloubavě založených lidí se i Besson užíral určující existenciální otázkou našeho věku: Co kdyby Joker, ale gud?