AnnaMae

Podezírám seriál, že chce škádlit diváka :-) Je to satira z univerzitního prostředí (a postava docenta Bohdanovského píše "univerzitní romány"); zároveň parodie na korektnost a také detektivka (nebo dokonce satira z detektivního prostředí?). Přechází mezi nadhazováním společenských problémů k zamyšlení a karikaturou. Dělá si legraci ze stereotypů a obrací je - nestíhající univerzitní učitel, který musí do školky pro dítě. Vtipně eklektické dílo, nad kterým se diváci nemůžou shodnout, čím vlastně je - podobně jako se postavy dohadují, jestli ten erotický román je porno nebo satira. Dialogy mají švih, je v nich vtip, špičkování, krásně uvěřitelně se proplétají a odrážejí profesi dané postavy (vytříbené pohotové odpovědi docenta anglistiky, který se nenechá vyvést z míry děkankou; obzvlášť u českých filmů mě chabé dialogy často iritují, tady jsem si vyloženě pochutnala). Katarzia je perfektní: v jejích pár scénách jsou zhuštěné všechny umělecko-životní problémy :-) A je vlastně někdo záporák, nebo jsou všichni jen odstíny šedé?

Pohodový vztahový seriál ze sportovního prostředí s příjemně pozitivní, až motivační atmosférou (ovšem ne nijak povrchně a prvoplánově, jak bývá pro US filmy typické). Doporučuju, pokud si v životě potřebujete dobít trochu mezilidského optimismu - a to je co říct, protože vztahové seriály mě nebaví a fotbal nemám ráda! :-) První série je víc komediální, další dvě spíš řeší postavy a jejich osobní problémy, různé soupeření, neporozumění... Ale je to celé takové optimistické, všichni se snaží, vlastně by si chtěli rozumět, a postupně se jejich charaktery nenásilně a celkem uvěřitelně vyvíjejí, a nakonec se samozřejmě podpoří a spolupracují. Všemu vládne vždy pozitivní a v podstatě povahově dokonalý trenér Ted, který vždy ví, jak si poradit, jak napravit vztahy a stmelit tým. Po vizuální stránce je seriál všudypřítomné sportovní oblečení a převážně šatna a hřiště, ale naštěstí ho zpestřují outfity a účesy ex-modelky Keeley. (Tak zbývá jen záhada, zda Roy Kent je skutečný, nebo CGI postava z FIFA 🤔😉)

Kromě neobvyklého vizuálního pojetí (které mi ale přišlo příliš divně realistické na to, aby mě esteticky potěšilo) film nepřináší nic. Pořád jsem čekala, kdy to "začne" (zdejší obsah nevystihuje děj ani ducha filmu: "Lisa vrátí Michaelovi chuť do života" - žádný takový zvrat, maximálně ubohý záchvěv na jeden večer). Kaufmanův film Adaptace patří mezi moje nejoblíbenější. Ale tady nebyl žádný nadhled, laskavost, naděje, zrnko pohlazení po duši... a dokonce, když už teda, ani pořádná deprese - jen prázdnota a marnost. Nebo právě ta zbytečnost a absence pocitu je umělecky vyjádřená deprese? Pak tohle videjko měl autor ukázat jen svému psychologovi (ještě že, nebo možná právě proto, mělo jen hodinu a půl). Doufám, že se z toho nakonec dostal.