Příjemné australské překvapení, které nejednomu divákovi na první pohled připomene anglické Skins. Také mě SLiDE pro svůj námět, který pojednává o partě teenagerů vyvádějící nejrůznější nepravosti a prosekávající se životem vesele a někdy naopak nevesele, připomněl Skins. Na druhý pohled, respektive po zhlédnutí více dílů, už začíná být jasné, že přirovnání ke Skins je jen velmi přibližné. SLiDE je rozhodně odlehčenější verzí, není tu tolik dramatu, není to tak ponuré a depresivní, je tu naopak více srandy a humoru. A tak jediné, co si tento seriál od svého anglického konkurenta tak trochu vypůjčuje je sama prapůvodní myšlenka seriálu o teenagerech pro teenagery. Jinak jde SLiDE vlastní cestou a to je rozhodně dobře.
Pět hlavních postav je v jádru sympatických. Máme tu pět odlišných lidí, jak těch normálnějších, tak těch lehce přitroublých. Tato partička se často dá dohromady tak nějak náhodou, zkrátka vždycky skončí spolu u páchání nejrůznějších lumpáren a porušování různých pravidel.
Jak obrazem, tak soundtrackem je seriál na vysoké a příjemné úrovni. Takže ano, líbilo se mi to. Líbilo se mi to hodně, kromě posledního dílu. Desátý díl jako jediný mě nějak zklamal. Ale pokud tenhle drobný detail na kráse přehlédnu, tak dávám seriálu pět hvězdiček (i když o něco slabších pět hvězdiček než má první série Skins :-) ). SLiDE mi totiž od prvního pohledu výborně sednul a oblíbil jsem si ho.
Parádní hororová muzikálová parodie! Všechno je zde perfektně propracované - dobré písničky a choreografie, nápaditý souboj, povedené vtipy, fajn střih, kamera i efekty... Tohle mělo vyhrát festival Manhattan Short 2011, ale bohužel hlasující Legendu od Bobří přehrady zařadili až na 6. místo. U mě ale vede!
Slušně našlápnutý úvod. Film začal svěže a příjemně jak pro oči, tak pro uši. Povedený soundtrack líbivý zjev filmu ještě umocňoval. První půlka vypadala velmi slibně – sice lehce utahaná a pozvolná, ale příjemně neotřelá. Jenže na místo toho, aby film dostál svého jména a v druhé půlce konečně rozjel nějakou řidičskou akci, přišly na řadu jateční scény a mírný chaos a prázdnota. Drive utekl jako voda a já pocítil zklamání. Při ohlédnutí za právě zhlédnutým dílem jsem viděl jen dutý a nezáživný film, ve kterém bylo od všeho trochu, ale ničeho pořádně.
Naprosto zbytečný "dokument", který zopakuje 50 tak nějak nelogicky náhodně vybraných momentů z celé série Harryho Pottera a jen velmi zlehka poodhalí něco málo ze vzniku těchto scén. Povětšinou se od nikoho z účinkujících nedozvíte žádné zákulisní informace z natáčení, takže celé je to jen omýlání nezajímavých frází o "úžasnosti" a "velkoleposti" celé této série. Fanoušci si sice možná zopakují zajímavé scény, ale kromě toho se nedozví vůbec nic nového.
Především povedené technické a výtvarné ztvárnění jsou největší lákadla filmu. Perfektně odvedená animace, která mě sama o sobě často velmi mile překvapila a dokonce rozesmála svou věrohodností, hravostí a detailností - naanimované pohyby Koralíny jsou totiž dokonalým ztvárněním malé, znuděné a umíněné holky. Originální anglický dabing potom tento zážitek ještě umocňuje.
Možnosti jak sledovat film Melancholia:
1. varianta pro ty, kteří si chtějí vychutnat pozoruhodný, dech beroucí film: Podívejte se na posledních přibližně 10 minut filmu (a pokud by vás zajímalo, o co jste "přišli", přečtěte si obsah filmu na Wikipedii).
2. varianta pro lidi, kteří mají rádi průměrně dlouhé celovečerní filmy se silným závěrem: Podívejte se přibližně na poslední hodinu a půl filmu.
3. varianta pro drsné extrémisty, kteří touží poznat, co je to nuda: Podívejte se na celý film.
Onen starý původní koncept této soutěže je dnes už poněkud zastaralý. Chtělo by to trochu vyupgradovat. Je tam moc mluvení a málo otázek. Trochu akce a víc příležitosti k soutěžení by to chtělo, takhle to působí až moc rozvláčně a nezáživně.
Je to výborně udělané. Krásné pohledy na renesanční italská města plná života. Dobová atmosféra srší z každého záběru. Pěkná kamera a pár úžasných střihových propojení mezi záběry. Ale, příběh mě příliš nebavil a navíc jsem se v něm poněkud ztrácel. Celkový zážitek je tedy mimo kvalitního technického zpracování spíše nepříjemný. A jen tak mimochodem, jsem fanoušek této herní série.
A je to tu zase. Komediální seriál o partě mladých kamarádů z amerického velkoměsta, a o jejich každodenních více či méně vtipných příhodách. Takhle to zní až příliš ohraně a trochu nezáživně. Skutečnost je ale naštěstí o něco jiná. Už první scéna seriálu je tak trochu naruby. Začíná svatbou, která ovšem nekončí klasickým a očekávaným „ano“... O hlavní myšlenku je tedy postaráno.
K tomuto si připočtěte sympatické postavy, někdy hodně povedené vtipy (mimochodem, taky se vám zdá, že seriály, které nemají „umělý“ smích jsou ve skutečnosti vtipnější než ty pseudovysmáté sitcomy?) a máte příjemnou podívanou. No zkrátka, ač nejde o žádný přehnaně originální počin, poskytuje nadprůměrnou nenáročnou zábavu. Už se těším na další sérii.
Už při srovnání první scény originálních Skins a tady té prachsprosté předělávky jsou patrné rozdíly. Originál je prostě lepší: Tony se probouzí do tichého rána, na pozadí bijí zvony a zpívají ptáci. Vstane z postele a pustí si hudbu. Následuje velmi dynamická, střihově působivá a svižná rozcvička. Koukání z okna, pěkně ukázaná komunikace mezi Tonym a Effy pod oknem. V americké verzi to tak pěkně nefunguje. Není to tak svižné, gestikulace mezi sourozenci je taková nemastná neslaná. A v podobném duchu se táhne celý díl. Originál je prostě střihově i kamerově vypiplanější. Mimo to, že tady jsou nesympatické postavy, všichni chodí oblečení jako v létě, ač soudě podle sněhu venku je zima atd., se mě hodně nelíbila hudba a zvuk jako takový. V tomto remaku hraje hudba téměř nepřetržitě. A tohle nadměrné užívání hudby vede akorát k tomu, že divák nerozumí dialogům, bolí ho z toho hlava a působí to divně. Hodnotit a kritizovat by šlo ještě dál, ale nakonec už jen nejlepší hlášku z prvního dílu (objevila se naštěstí jen dvakrát) a sice: „F(beep)“. Tak co to je? Vypípávat sprostá slova, nějaká parodie nebo co? Když to má být slušné, tak to tam radši nedám vůbec, než abych to takhle trapně vypípával. Aktualizace: Druhý a třetí díl se již příběhově částečně odchylují od anglického originálu, což je dobře. Druhý díl mě ale hodně nudil. Až díl třetí byl docela fajn.
Na hře Tekken (konkrétně na 3. dílu) jsem dá se říct vyrůstal. Takže filmové zpracování pro mě bylo zajímavým nostalgickým zážitkem s řadou známých postav. Dokonce jsem ve filmu docela poznával původní hru, narozdíl třeba od Lary Croft, jejíž film mě hru příliš nepřipomínal. A film mi vlastně konečně po těch letech osvětlil, oč tu tak jako přibližně běží. Takže jako nenáročná zábava, určená především pro fanoušky série Tekken, to je fajn. Slabší 3 hvězdičky.
Originální rakouský film Funny Games. Je to síla. Je to taková síla, až se rozhodli udělat znovu naprosto stejný film, aby si tu sílu užili i za oceánem - teda vlastně ne, novější americká verze se trochu liší, má v názvu přidáno "U.S.". Remake jsem viděl jako první. Když jsem se ale později podíval na originál, tak jsem zjistil, že remake použil tento originální film vlastně jako hotový storyboard. Tudíž jsou oba filmy snad nachlup stejné. Na druhou stranu musím přiznat, že americká verze má celkově "sympatičtější" obsazení. Takže je vlastně jedno, jaký film uvidíte.
Malebný obraz pro naše oči, harmonický zvuk pro naše uši, pozoruhodné nápady pro naši mysl. Všechno je to moc pěkné, ale je toho až trošku moc. S mírným myšlenkovým pročištěním a utříděním, a hlavně s kratší stopáží, by film v mých očích mohl stoupnout ještě výš... Pan Nikdo mi ale pořád visí v hlavě a nutí mě se na něj podívat znovu. Až tak učiním, možná se můj názor na film ještě změní - možná k lepšímu.
Auta jsou pro mě tou největší Pixarovskou peckou! V tomhle filmu nechybí nic! Je tu super animace, krásná grafika, bezva vtipy, chytlavý soundtrack a dokonale vyvážený příběh. Burák vypráví: "Kdysi jsem jezdil s jednou holkou, byla to fešanda. Vypadala jako Jaguár, ale byla tirák. Ale pak mě nechala, nebavilo jí se mnou bourat". Fanouškům doporučuju bonusový kraťas s názvem Burák a bludička.
Docela zajímavý nápad, ale jeho realizace už tolik povedená není. Největším problémem tohoto zvířecího seriálu je to, že vtipy jsou často zbytečně dlouhé a hlavně velmi často opakované. Když v několika dílech sledujete pořád ta stejná zvířata se stejnýma hláškama, začíná to skutečně hodně nudit. Zkrácení stopáže jednotlivých dílů a snížení počtu dílů by tomu vážně prospělo.
True Jackson je patnáctiletá nově zvolená vice prezidentka módní společnosti, která má vypomáhat s návrhy pro teenagerské módní kolekce. Její nejlepší kamarádka Lulu, která inteligence příliš nepobrala, dělá její neschopnou asistentku. Do toho se ještě míchá jejich pubertální kamarád Ryan a samozřejmě plno dalších věkem dospělých (rozumem už tolik ne) zaměstnanců firmy.
Předpokládám, že nepatřím do cílové skupiny tohoto seriálu, ale přesto mi přijde, že to není nic moc. Být čtrnáctiletá holka, možná bych se na to díval jinak, ale stejně. Humor je spíše trapný s neinteligentníma, přiblblýma vtípkama. Když je seriál občas vtipný, tak je to spíš proto, že je tak přitroublý, až je vtipný. Hodnocení okolo 25% se mě tak zdá být jako optimální.
Naprostá pecka! Dlouho mě nějaký seriál neodvařil tak, jako tenhle. Úžasná zábava, plná těch nejlepších vtipů a parodie na všechno možné. Proto tedy není nouze o záchvaty smíchu. Mezi těmi hodně vtipnými situacemi je možné najít i plno dalších, menších, ale dost vtipných momentů. Nenápadnými vtípky a odkazy je totiž tenhle seriál doslova prošpikovaný (například mini výstupy Leonarda). Po pár dílech jsem si zvyknul na postavy a všechny si je oblíbil, jsou sympatičtí a každý zcela jiný. Snad s každým dílem má Community větší a větší grády. Pro mě osobně přišel vrchol v 23. dílu s názvem Modern Warfare. Tenhle díl je pro mě jedním z nejlepších seriálových dílů vůbec - naprosto úžasná parodie od začátku do konce! U mě bezesporu nejlepší americký seriál posledních let.
Nikdy bych si nepomyslel, že BBC natočí takhle neslušný seriál (i když slovo neslušný je možná slabé). Nepochybuju o tom, že plno lidem by se to vůbec nelíbilo. Je to prostě pubertální šílená komedie určená asi nejspíš pro puberťáky nebo prostě pro ty, kterým nevadí drsný, oplzlý, silně přisprostlý, trapný a perverzní humor - až je toho někdy moc! Za sebe ale musím přiznat, že jsem se docela bavil. A to i přesto, že je to neskutečná ptákovina :-D. Aktualizace: Tak buď jsem se změnil já, nebo se změnil seriál, ale 3. série už se mi moc nelíbila.
Tenhle seriál mě od prvního momentu dostal. Povedený šílený anglický seriál plný sice potrhlých, trochu nemravných, pitomých a debilních, ale o to komičtějších vtipů. Seriál staví na originálním nápadu: párkrát za díl je ukázáno několik věcí, které by Don (hlavní hrdina) chtěl udělat; které by chtěl, aby se staly nebo které by se stát naopak neměly. A právě výčet takovýchto věcí je často fakt sranda. HNTLYL patří mezi ty seriály, které mě přivozují ty největší záchvaty smíchu. Fanouškům musím doporučit krátké speciální bonusy, které je možné vidět i na Youtube: http://www.youtube.com/watch?v=oAARTDPWKP4 http://www.youtube.com/watch?v=XU73p0QlyJc http://www.youtube.com/watch?v=TrrDWw8Vq8o http://www.youtube.com/watch?v=DlPYGwTJzbM http://www.youtube.com/watch?v=7aOwsPyD3sE
Mám rád filmy o filmech/seriálech, které neobsahují jen trapné tlachání herců, ale ukazují skutečně to, co se za kamerami odehrává. Tady jsem mohl vidět, jak vznikají nejrůznější zajímavé triky, které jsou v seriálu použity. Docela jsem se divil, co všechno v tom seriálu je.
Nemůžu úplně souhlasit s extrémním a docela šíleným pokusem této rodiny, ale celý dokument se mě poměrně líbil. Bylo to docela zajímavé, svižné, trochu poučné (hlavně z ekologického hlediska) a taky trochu vtipné. Bezropná dieta dala vzniknout i pár napjatým situacím uvnitř rodiny. Johna Webstera, hlavního iniciátora této "šílenosti", asi nepotěším, protože po zhlédnutí jeho dokumentu si takto krutou dietu rozhodně naordinovat nehodlám. Bez kartáčku a zubní pasty to prostě nejde! PS: měl si pro toaletní papír zajet k nám, dá se tady sehnat totiž i takový, který není balený v plastu.
Outnumbered je v našich končinách neznámý seriál. Je to docela s podivem, protože to stojí za vidění. Rozhodně tedy mohu doporučit. A o co vlastně jde? Taková normální rodina – no dobře, možná trochu střelená a chaotická - rodiče a jejich tři více méně malé děti. Celý seriál se točí okolo této rodinky, nejčastěji přímo doma. Zábavnost tohoto částečně improvizovaného seriálu spočívá hlavně v komunikaci mezi rodiči a dětmi. Samozřejmě děti zlobí, vymýšlí si lži a dělají blbosti. Ovšem, jak jistě víte, malé děti jsou velmi zvídavé, a tak neustále kladou svým rodičům, tetám a dalším rodinným příslušníkům zajímavé otázky, kterými přivádí své okolí do rozpaků – tak vznikají skutečně vtipné (a často i takové ty trapné) situace. Nejlepší je nejmenší z dětí, malá Karen, která má fakt komické hlášky a svými vlezlými a zásadními otázkami dokázala téměř odehnat nevěstu od oltáře. Nevýhodou seriálu je však taková nějaká neakčnost. V podstě je to celé postavené na dialozích a tak to působí tak nějak utahaně. Kvůli tomu se půlhodina, tedy délka jednoho dílu, může zdát jako věčnost. Ale dokud padají vtipné hlášky a dialogy jsou zábavné, tak se i ta půlhodinka dá příjemně vydržet. Druhá série je ale ještě lepší a vtipnější než ta první. Děti přibližně o rok povyrostly, a tak hláškují ještě více než dřív a dělají ještě větší vylomeniny (první 3 díly 2. série se mi líbily asi nejvíc z celého seriálu). 3. série: Odvysílána byla již třetí série, která přinejmenším zavedenou kvalitu seriálu drží na stejné úrovni. Možná dokonce ještě trochu přidává na vtipu a zábavě. Dále je tu 4. série: Ve čtvrté sérii se hlavním vtipovým zabijákem stal bezesporu malý Ben, ten dokázal vytvořit ty nejvtipnější momenty stále kvalitní 4. série.
Na konec nějaké dobré hlášky:1: Táta říká malému synovi: You were specifically told: no fighting, no swearing and no drinking alcohol. And I caught you bashing that kid’s had on the floor shouting: “Don’t touch my bloody beer!“ 2: Táta k melé dceři: There are children in Africa who are starving. They would love to eat all the stuff, wouldn’t they? Dcera odpovídá: Why don’t you just send it to them? Go buy an envelope and send it to them. (Více hlášek v mém Deníčku v mém profilu)
První série se vyvíjela se zlepšující se tendencí. Seriál mě ale většinou nějakým extrémním způsobem nerozesmával. Většinou se v každém díle našla jen jedna skutečně vtipná situace, zbytek byl doplněn úsměvnou výplní. Není to špatné, ale nějak mimořádně mě to neoslovilo. Po nové sérii tedy neprahnu.
Technicky naprosto dokonalé. Jen stěží můžu uvěřit, že to tak malý počet lidí dokázal udělat. Co ale vůbec nemůžu pobrat je to, co s tím chytré hlavy z Hollywoodu chtějí dělat?! Vždyť to nemá žádný příběh a to co se tam děje jsem viděl ve filmu už mockrát.
Za technické zpracování, které samo o sobě je neuvěřitelně dokonalé bych dal klidně plný počet. Jelikož ale hodnotím snímek jako celek, tak to bude hodnocení nevalné.
Další ze série novodobých anglických seriálů sršících neotřelostí a nestydatou vulgárností. Zpracování je více než zajímavé. Barevné ladění seriálu je takové zašedlé, plné ponuré atmosféry. Je vidět, že si kameraman neskutečně vyhrál s malou hloubkou ostrosti obrazu. Jen stěží najdete v seriálu záběr, ve kterém by nebylo něco neostrého v popředí – tedy skoro všechno je točeno přes něco, což hloubce obrazu ještě dodává. Není tu jen přirozeně (někdy možná až nepřirozeně) malá hloubka ostrosti, ale také úmyslné rozmazávání nepodstatných částí záběru. Divákův pohled tak směřuje do místa dění a nevšímá si neostrého okolí. To je asi vše, co mě z hlediska nevšední práce s kamerou zaujalo. Jinak MISFITS nepostrádají dynamiku, akci ani napětí. Sem tam se snaží seriál být i vtipný. Dokonce i na první pohled nesympatické postavy vyvrhelů jsou po pár dílech malinko sympatičtější. Po první sérii tedy hodnotím za 4 hvězdičky. Kdyby mi byli MISFITS žánrově bližší, možná bych šel s hodnocením i výš.
Malá holčička v hlavní roli je až moc chytrá a řeší věci, které by dítě v jejím věku ani nenapadly. Film svým tématem není ani příliš rodinný, děti si z něj neodnesou buď nic, anebo hůře to, že jejich rodiče jsou mimozemšťané a měly by je vyšetřit vidličkou. Když ale překousnu nudnější rozjezd, tak je z toho slabší tříhvězdičkové drama.
Příjemně zábavný a úsměvný vánoční speciál. Už jen kvůli vánoční modifikaci "I Like To Move It" a především madagaskarské vánoční písničce "Santa Claus is Coming to Madagascar" to stojí za zhlédnutí. Videoklip na Youtube: http://www.youtube.com/watch?v=SfHWs0SAJaI
S komentováním tohoto nového seriálu o teenagerech pro teenagery začnu od negativních stránek. Dost často je dopředu odhadnutelné, co se asi stane. Někdy jen přibližně, někdy docela přesně. Občas mě taky hlavní představitelé iritovali svou nebetyčnou demencí a tím, jak dokážou všechno naprosto zničit (hlavně tedy Shane je ten největší kazisvět :-) ). Ovšem měl jsem pocit, že to vše se začalo měnit. Přesněji ke zvratu došlo v 5. dílu (který je mimochodem asi nejlepší ze všech). Poslední tři díly už mi nepřišly tak průhledné. Už ani Danny a Shane mě tolik neštvali svým neschopným chováním a řešením krizových situací (i když tedy Shane bude kazisvětem navěky). Bavil a smál jsem se stále více. A jak moje zkušenost praví, seriál se mi zalíbí až po zhlédnutí více dílů, případně celé série. Přesně to platí i u Off the Hook. Docela jsem si zvykl na postavy a oblíbil si je (výborné jsou například výstupy Freda). Přesto, že mě občas seriál svým kazisvětstvím otravoval, jsem si ho nakonec hodně oblíbil a pro jeho geniální vtipy, hlášky a Fredovy písničky si ho občas pro zasmání pouším znovu a znovu.
Moje komentáře
SLiDE (TV seriál) (2011)
Příjemné australské překvapení, které nejednomu divákovi na první pohled připomene anglické Skins. Také mě SLiDE pro svůj námět, který pojednává o partě teenagerů vyvádějící nejrůznější nepravosti a prosekávající se životem vesele a někdy naopak nevesele, připomněl Skins. Na druhý pohled, respektive po zhlédnutí více dílů, už začíná být jasné, že přirovnání ke Skins je jen velmi přibližné. SLiDE je rozhodně odlehčenější verzí, není tu tolik dramatu, není to tak ponuré a depresivní, je tu naopak více srandy a humoru. A tak jediné, co si tento seriál od svého anglického konkurenta tak trochu vypůjčuje je sama prapůvodní myšlenka seriálu o teenagerech pro teenagery. Jinak jde SLiDE vlastní cestou a to je rozhodně dobře. Pět hlavních postav je v jádru sympatických. Máme tu pět odlišných lidí, jak těch normálnějších, tak těch lehce přitroublých. Tato partička se často dá dohromady tak nějak náhodou, zkrátka vždycky skončí spolu u páchání nejrůznějších lumpáren a porušování různých pravidel. Jak obrazem, tak soundtrackem je seriál na vysoké a příjemné úrovni. Takže ano, líbilo se mi to. Líbilo se mi to hodně, kromě posledního dílu. Desátý díl jako jediný mě nějak zklamal. Ale pokud tenhle drobný detail na kráse přehlédnu, tak dávám seriálu pět hvězdiček (i když o něco slabších pět hvězdiček než má první série Skins :-) ). SLiDE mi totiž od prvního pohledu výborně sednul a oblíbil jsem si ho.
Legenda od Bobří přehrady (2010)
Parádní hororová muzikálová parodie! Všechno je zde perfektně propracované - dobré písničky a choreografie, nápaditý souboj, povedené vtipy, fajn střih, kamera i efekty... Tohle mělo vyhrát festival Manhattan Short 2011, ale bohužel hlasující Legendu od Bobří přehrady zařadili až na 6. místo. U mě ale vede!
Film o filmu Alois Nebel (TV film) (2011)
Docela povedený film o filmu, ve kterém mi schází asi jenom hlubší vysvětlení a předvedení rotoskopie. Možné vidět na Vimeo: http://vimeo.com/29222484
Drive (2011)
Slušně našlápnutý úvod. Film začal svěže a příjemně jak pro oči, tak pro uši. Povedený soundtrack líbivý zjev filmu ještě umocňoval. První půlka vypadala velmi slibně – sice lehce utahaná a pozvolná, ale příjemně neotřelá. Jenže na místo toho, aby film dostál svého jména a v druhé půlce konečně rozjel nějakou řidičskou akci, přišly na řadu jateční scény a mírný chaos a prázdnota. Drive utekl jako voda a já pocítil zklamání. Při ohlédnutí za právě zhlédnutým dílem jsem viděl jen dutý a nezáživný film, ve kterém bylo od všeho trochu, ale ničeho pořádně.
Harry Potter a jeho 50 nej (TV film) (2011)
Naprosto zbytečný "dokument", který zopakuje 50 tak nějak nelogicky náhodně vybraných momentů z celé série Harryho Pottera a jen velmi zlehka poodhalí něco málo ze vzniku těchto scén. Povětšinou se od nikoho z účinkujících nedozvíte žádné zákulisní informace z natáčení, takže celé je to jen omýlání nezajímavých frází o "úžasnosti" a "velkoleposti" celé této série. Fanoušci si sice možná zopakují zajímavé scény, ale kromě toho se nedozví vůbec nic nového.
Koralína a svět za tajnými dveřmi (2009)
Především povedené technické a výtvarné ztvárnění jsou největší lákadla filmu. Perfektně odvedená animace, která mě sama o sobě často velmi mile překvapila a dokonce rozesmála svou věrohodností, hravostí a detailností - naanimované pohyby Koralíny jsou totiž dokonalým ztvárněním malé, znuděné a umíněné holky. Originální anglický dabing potom tento zážitek ještě umocňuje.
Melancholia (2011)
Možnosti jak sledovat film Melancholia: 1. varianta pro ty, kteří si chtějí vychutnat pozoruhodný, dech beroucí film: Podívejte se na posledních přibližně 10 minut filmu (a pokud by vás zajímalo, o co jste "přišli", přečtěte si obsah filmu na Wikipedii). 2. varianta pro lidi, kteří mají rádi průměrně dlouhé celovečerní filmy se silným závěrem: Podívejte se přibližně na poslední hodinu a půl filmu. 3. varianta pro drsné extrémisty, kteří touží poznat, co je to nuda: Podívejte se na celý film.
Barrandovský videostop (TV pořad) (2011)
Onen starý původní koncept této soutěže je dnes už poněkud zastaralý. Chtělo by to trochu vyupgradovat. Je tam moc mluvení a málo otázek. Trochu akce a víc příležitosti k soutěžení by to chtělo, takhle to působí až moc rozvláčně a nezáživně.
Assassin's Creed: Lineage (2009)
Je to výborně udělané. Krásné pohledy na renesanční italská města plná života. Dobová atmosféra srší z každého záběru. Pěkná kamera a pár úžasných střihových propojení mezi záběry. Ale, příběh mě příliš nebavil a navíc jsem se v něm poněkud ztrácel. Celkový zážitek je tedy mimo kvalitního technického zpracování spíše nepříjemný. A jen tak mimochodem, jsem fanoušek této herní série.
Happy Endings (TV seriál) (2010)
A je to tu zase. Komediální seriál o partě mladých kamarádů z amerického velkoměsta, a o jejich každodenních více či méně vtipných příhodách. Takhle to zní až příliš ohraně a trochu nezáživně. Skutečnost je ale naštěstí o něco jiná. Už první scéna seriálu je tak trochu naruby. Začíná svatbou, která ovšem nekončí klasickým a očekávaným „ano“... O hlavní myšlenku je tedy postaráno. K tomuto si připočtěte sympatické postavy, někdy hodně povedené vtipy (mimochodem, taky se vám zdá, že seriály, které nemají „umělý“ smích jsou ve skutečnosti vtipnější než ty pseudovysmáté sitcomy?) a máte příjemnou podívanou. No zkrátka, ač nejde o žádný přehnaně originální počin, poskytuje nadprůměrnou nenáročnou zábavu. Už se těším na další sérii.
Puberťáci (TV seriál) (2011)
Už při srovnání první scény originálních Skins a tady té prachsprosté předělávky jsou patrné rozdíly. Originál je prostě lepší: Tony se probouzí do tichého rána, na pozadí bijí zvony a zpívají ptáci. Vstane z postele a pustí si hudbu. Následuje velmi dynamická, střihově působivá a svižná rozcvička. Koukání z okna, pěkně ukázaná komunikace mezi Tonym a Effy pod oknem. V americké verzi to tak pěkně nefunguje. Není to tak svižné, gestikulace mezi sourozenci je taková nemastná neslaná. A v podobném duchu se táhne celý díl. Originál je prostě střihově i kamerově vypiplanější. Mimo to, že tady jsou nesympatické postavy, všichni chodí oblečení jako v létě, ač soudě podle sněhu venku je zima atd., se mě hodně nelíbila hudba a zvuk jako takový. V tomto remaku hraje hudba téměř nepřetržitě. A tohle nadměrné užívání hudby vede akorát k tomu, že divák nerozumí dialogům, bolí ho z toho hlava a působí to divně. Hodnotit a kritizovat by šlo ještě dál, ale nakonec už jen nejlepší hlášku z prvního dílu (objevila se naštěstí jen dvakrát) a sice: „F(beep)“. Tak co to je? Vypípávat sprostá slova, nějaká parodie nebo co? Když to má být slušné, tak to tam radši nedám vůbec, než abych to takhle trapně vypípával. Aktualizace: Druhý a třetí díl se již příběhově částečně odchylují od anglického originálu, což je dobře. Druhý díl mě ale hodně nudil. Až díl třetí byl docela fajn.
Tekken (2010)
Na hře Tekken (konkrétně na 3. dílu) jsem dá se říct vyrůstal. Takže filmové zpracování pro mě bylo zajímavým nostalgickým zážitkem s řadou známých postav. Dokonce jsem ve filmu docela poznával původní hru, narozdíl třeba od Lary Croft, jejíž film mě hru příliš nepřipomínal. A film mi vlastně konečně po těch letech osvětlil, oč tu tak jako přibližně běží. Takže jako nenáročná zábava, určená především pro fanoušky série Tekken, to je fajn. Slabší 3 hvězdičky.
Funny Games (1997)
Originální rakouský film Funny Games. Je to síla. Je to taková síla, až se rozhodli udělat znovu naprosto stejný film, aby si tu sílu užili i za oceánem - teda vlastně ne, novější americká verze se trochu liší, má v názvu přidáno "U.S.". Remake jsem viděl jako první. Když jsem se ale později podíval na originál, tak jsem zjistil, že remake použil tento originální film vlastně jako hotový storyboard. Tudíž jsou oba filmy snad nachlup stejné. Na druhou stranu musím přiznat, že americká verze má celkově "sympatičtější" obsazení. Takže je vlastně jedno, jaký film uvidíte.
Pan Nikdo (2009)
Malebný obraz pro naše oči, harmonický zvuk pro naše uši, pozoruhodné nápady pro naši mysl. Všechno je to moc pěkné, ale je toho až trošku moc. S mírným myšlenkovým pročištěním a utříděním, a hlavně s kratší stopáží, by film v mých očích mohl stoupnout ještě výš... Pan Nikdo mi ale pořád visí v hlavě a nutí mě se na něj podívat znovu. Až tak učiním, možná se můj názor na film ještě změní - možná k lepšímu.
Auta (2006)
Auta jsou pro mě tou největší Pixarovskou peckou! V tomhle filmu nechybí nic! Je tu super animace, krásná grafika, bezva vtipy, chytlavý soundtrack a dokonale vyvážený příběh. Burák vypráví: "Kdysi jsem jezdil s jednou holkou, byla to fešanda. Vypadala jako Jaguár, ale byla tirák. Ale pak mě nechala, nebavilo jí se mnou bourat". Fanouškům doporučuju bonusový kraťas s názvem Burák a bludička.
Na kus řeči se zvířaty (TV seriál) (2009)
Docela zajímavý nápad, ale jeho realizace už tolik povedená není. Největším problémem tohoto zvířecího seriálu je to, že vtipy jsou často zbytečně dlouhé a hlavně velmi často opakované. Když v několika dílech sledujete pořád ta stejná zvířata se stejnýma hláškama, začíná to skutečně hodně nudit. Zkrácení stopáže jednotlivých dílů a snížení počtu dílů by tomu vážně prospělo.
True Jacksonová (TV seriál) (2008)
True Jackson je patnáctiletá nově zvolená vice prezidentka módní společnosti, která má vypomáhat s návrhy pro teenagerské módní kolekce. Její nejlepší kamarádka Lulu, která inteligence příliš nepobrala, dělá její neschopnou asistentku. Do toho se ještě míchá jejich pubertální kamarád Ryan a samozřejmě plno dalších věkem dospělých (rozumem už tolik ne) zaměstnanců firmy. Předpokládám, že nepatřím do cílové skupiny tohoto seriálu, ale přesto mi přijde, že to není nic moc. Být čtrnáctiletá holka, možná bych se na to díval jinak, ale stejně. Humor je spíše trapný s neinteligentníma, přiblblýma vtípkama. Když je seriál občas vtipný, tak je to spíš proto, že je tak přitroublý, až je vtipný. Hodnocení okolo 25% se mě tak zdá být jako optimální.
Community (TV seriál) (2009)
Naprostá pecka! Dlouho mě nějaký seriál neodvařil tak, jako tenhle. Úžasná zábava, plná těch nejlepších vtipů a parodie na všechno možné. Proto tedy není nouze o záchvaty smíchu. Mezi těmi hodně vtipnými situacemi je možné najít i plno dalších, menších, ale dost vtipných momentů. Nenápadnými vtípky a odkazy je totiž tenhle seriál doslova prošpikovaný (například mini výstupy Leonarda). Po pár dílech jsem si zvyknul na postavy a všechny si je oblíbil, jsou sympatičtí a každý zcela jiný. Snad s každým dílem má Community větší a větší grády. Pro mě osobně přišel vrchol v 23. dílu s názvem Modern Warfare. Tenhle díl je pro mě jedním z nejlepších seriálových dílů vůbec - naprosto úžasná parodie od začátku do konce! U mě bezesporu nejlepší americký seriál posledních let.
Coming of Age (TV seriál) (2007)
Nikdy bych si nepomyslel, že BBC natočí takhle neslušný seriál (i když slovo neslušný je možná slabé). Nepochybuju o tom, že plno lidem by se to vůbec nelíbilo. Je to prostě pubertální šílená komedie určená asi nejspíš pro puberťáky nebo prostě pro ty, kterým nevadí drsný, oplzlý, silně přisprostlý, trapný a perverzní humor - až je toho někdy moc! Za sebe ale musím přiznat, že jsem se docela bavil. A to i přesto, že je to neskutečná ptákovina :-D. Aktualizace: Tak buď jsem se změnil já, nebo se změnil seriál, ale 3. série už se mi moc nelíbila.
Jak nežít svůj život (TV seriál) (2007)
Tenhle seriál mě od prvního momentu dostal. Povedený šílený anglický seriál plný sice potrhlých, trochu nemravných, pitomých a debilních, ale o to komičtějších vtipů. Seriál staví na originálním nápadu: párkrát za díl je ukázáno několik věcí, které by Don (hlavní hrdina) chtěl udělat; které by chtěl, aby se staly nebo které by se stát naopak neměly. A právě výčet takovýchto věcí je často fakt sranda. HNTLYL patří mezi ty seriály, které mě přivozují ty největší záchvaty smíchu. Fanouškům musím doporučit krátké speciální bonusy, které je možné vidět i na Youtube: http://www.youtube.com/watch?v=oAARTDPWKP4 http://www.youtube.com/watch?v=XU73p0QlyJc http://www.youtube.com/watch?v=TrrDWw8Vq8o http://www.youtube.com/watch?v=DlPYGwTJzbM http://www.youtube.com/watch?v=7aOwsPyD3sE
Film o seriálu Poste restante (TV film) (2009)
Mám rád filmy o filmech/seriálech, které neobsahují jen trapné tlachání herců, ale ukazují skutečně to, co se za kamerami odehrává. Tady jsem mohl vidět, jak vznikají nejrůznější zajímavé triky, které jsou v seriálu použity. Docela jsem se divil, co všechno v tom seriálu je.
Katastrofin aineksia (2008)
Nemůžu úplně souhlasit s extrémním a docela šíleným pokusem této rodiny, ale celý dokument se mě poměrně líbil. Bylo to docela zajímavé, svižné, trochu poučné (hlavně z ekologického hlediska) a taky trochu vtipné. Bezropná dieta dala vzniknout i pár napjatým situacím uvnitř rodiny. Johna Webstera, hlavního iniciátora této "šílenosti", asi nepotěším, protože po zhlédnutí jeho dokumentu si takto krutou dietu rozhodně naordinovat nehodlám. Bez kartáčku a zubní pasty to prostě nejde! PS: měl si pro toaletní papír zajet k nám, dá se tady sehnat totiž i takový, který není balený v plastu.
Outnumbered (TV seriál) (2007)
Outnumbered je v našich končinách neznámý seriál. Je to docela s podivem, protože to stojí za vidění. Rozhodně tedy mohu doporučit. A o co vlastně jde? Taková normální rodina – no dobře, možná trochu střelená a chaotická - rodiče a jejich tři více méně malé děti. Celý seriál se točí okolo této rodinky, nejčastěji přímo doma. Zábavnost tohoto částečně improvizovaného seriálu spočívá hlavně v komunikaci mezi rodiči a dětmi. Samozřejmě děti zlobí, vymýšlí si lži a dělají blbosti. Ovšem, jak jistě víte, malé děti jsou velmi zvídavé, a tak neustále kladou svým rodičům, tetám a dalším rodinným příslušníkům zajímavé otázky, kterými přivádí své okolí do rozpaků – tak vznikají skutečně vtipné (a často i takové ty trapné) situace. Nejlepší je nejmenší z dětí, malá Karen, která má fakt komické hlášky a svými vlezlými a zásadními otázkami dokázala téměř odehnat nevěstu od oltáře. Nevýhodou seriálu je však taková nějaká neakčnost. V podstě je to celé postavené na dialozích a tak to působí tak nějak utahaně. Kvůli tomu se půlhodina, tedy délka jednoho dílu, může zdát jako věčnost. Ale dokud padají vtipné hlášky a dialogy jsou zábavné, tak se i ta půlhodinka dá příjemně vydržet. Druhá série je ale ještě lepší a vtipnější než ta první. Děti přibližně o rok povyrostly, a tak hláškují ještě více než dřív a dělají ještě větší vylomeniny (první 3 díly 2. série se mi líbily asi nejvíc z celého seriálu). 3. série: Odvysílána byla již třetí série, která přinejmenším zavedenou kvalitu seriálu drží na stejné úrovni. Možná dokonce ještě trochu přidává na vtipu a zábavě. Dále je tu 4. série: Ve čtvrté sérii se hlavním vtipovým zabijákem stal bezesporu malý Ben, ten dokázal vytvořit ty nejvtipnější momenty stále kvalitní 4. série. Na konec nějaké dobré hlášky: 1: Táta říká malému synovi: You were specifically told: no fighting, no swearing and no drinking alcohol. And I caught you bashing that kid’s had on the floor shouting: “Don’t touch my bloody beer!“ 2: Táta k melé dceři: There are children in Africa who are starving. They would love to eat all the stuff, wouldn’t they? Dcera odpovídá: Why don’t you just send it to them? Go buy an envelope and send it to them. (Více hlášek v mém Deníčku v mém profilu)
League, The (TV seriál) (2009)
První série se vyvíjela se zlepšující se tendencí. Seriál mě ale většinou nějakým extrémním způsobem nerozesmával. Většinou se v každém díle našla jen jedna skutečně vtipná situace, zbytek byl doplněn úsměvnou výplní. Není to špatné, ale nějak mimořádně mě to neoslovilo. Po nové sérii tedy neprahnu.
Bill a Ben (TV seriál) (2001)
KyTiTi co to je??? MiTi neví! KyTi MiTi...
Ataque de Pánico! (2009)
Technicky naprosto dokonalé. Jen stěží můžu uvěřit, že to tak malý počet lidí dokázal udělat. Co ale vůbec nemůžu pobrat je to, co s tím chytré hlavy z Hollywoodu chtějí dělat?! Vždyť to nemá žádný příběh a to co se tam děje jsem viděl ve filmu už mockrát. Za technické zpracování, které samo o sobě je neuvěřitelně dokonalé bych dal klidně plný počet. Jelikož ale hodnotím snímek jako celek, tak to bude hodnocení nevalné.
Misfits: Zmetci (TV seriál) (2009)
Další ze série novodobých anglických seriálů sršících neotřelostí a nestydatou vulgárností. Zpracování je více než zajímavé. Barevné ladění seriálu je takové zašedlé, plné ponuré atmosféry. Je vidět, že si kameraman neskutečně vyhrál s malou hloubkou ostrosti obrazu. Jen stěží najdete v seriálu záběr, ve kterém by nebylo něco neostrého v popředí – tedy skoro všechno je točeno přes něco, což hloubce obrazu ještě dodává. Není tu jen přirozeně (někdy možná až nepřirozeně) malá hloubka ostrosti, ale také úmyslné rozmazávání nepodstatných částí záběru. Divákův pohled tak směřuje do místa dění a nevšímá si neostrého okolí. To je asi vše, co mě z hlediska nevšední práce s kamerou zaujalo. Jinak MISFITS nepostrádají dynamiku, akci ani napětí. Sem tam se snaží seriál být i vtipný. Dokonce i na první pohled nesympatické postavy vyvrhelů jsou po pár dílech malinko sympatičtější. Po první sérii tedy hodnotím za 4 hvězdičky. Kdyby mi byli MISFITS žánrově bližší, možná bych šel s hodnocením i výš.
Kdopak by se vlka bál (2008)
Malá holčička v hlavní roli je až moc chytrá a řeší věci, které by dítě v jejím věku ani nenapadly. Film svým tématem není ani příliš rodinný, děti si z něj neodnesou buď nic, anebo hůře to, že jejich rodiče jsou mimozemšťané a měly by je vyšetřit vidličkou. Když ale překousnu nudnější rozjezd, tak je z toho slabší tříhvězdičkové drama.
Šťastný a veselý Madagaskar (TV film) (2009)
Příjemně zábavný a úsměvný vánoční speciál. Už jen kvůli vánoční modifikaci "I Like To Move It" a především madagaskarské vánoční písničce "Santa Claus is Coming to Madagascar" to stojí za zhlédnutí. Videoklip na Youtube: http://www.youtube.com/watch?v=SfHWs0SAJaI
Off the Hook (TV seriál) (2009)
S komentováním tohoto nového seriálu o teenagerech pro teenagery začnu od negativních stránek. Dost často je dopředu odhadnutelné, co se asi stane. Někdy jen přibližně, někdy docela přesně. Občas mě taky hlavní představitelé iritovali svou nebetyčnou demencí a tím, jak dokážou všechno naprosto zničit (hlavně tedy Shane je ten největší kazisvět :-) ). Ovšem měl jsem pocit, že to vše se začalo měnit. Přesněji ke zvratu došlo v 5. dílu (který je mimochodem asi nejlepší ze všech). Poslední tři díly už mi nepřišly tak průhledné. Už ani Danny a Shane mě tolik neštvali svým neschopným chováním a řešením krizových situací (i když tedy Shane bude kazisvětem navěky). Bavil a smál jsem se stále více. A jak moje zkušenost praví, seriál se mi zalíbí až po zhlédnutí více dílů, případně celé série. Přesně to platí i u Off the Hook. Docela jsem si zvykl na postavy a oblíbil si je (výborné jsou například výstupy Freda). Přesto, že mě občas seriál svým kazisvětstvím otravoval, jsem si ho nakonec hodně oblíbil a pro jeho geniální vtipy, hlášky a Fredovy písničky si ho občas pro zasmání pouším znovu a znovu.