Po několika letech celkem nepasivní služby na ČSFD jsem se rozhodl začít být trochu více vyprofilovaný. Můj vkus se s úbytkem času dost silně vyprofiloval, stal jsem se vybíravým. A také jsem přestal úplně chodit do kina.

Nikdy jsem nebyl velkým teoretikem, který analyzuje všechny filmové detaily (ač jsem se dlouho snažil jim být). Raději jsem vždy upřednostňoval zábavu a objevování nových filmů. Období Kubricka, Allena, korejských snímků - nezapomenu na Vás, občas si Vás milerád zopakuji. Stále zůstávám za svým a když se mě někdo zeptá na nejlepší film všech dob - urychleně, i ve dvě hodiny v noci, bez otálení odpovím The Social Network, There Will Be Blood a Alien.

Srážely se ve mě různé vlivy, dříve především české moviezone - původně kritickým hlasům Civala, Imfa a Hlada jsem naslouchal velmi důvěřivě. A zatímco jsem se jejich svatému slovu začínal pomalu vymaňovat, za přitakávání a svádění Jaye, Grega, Seana a Franka (a samozřejmě také Reeda), na temnou stranu filmové kritiky. Objevil jsem svůj vyvolený žánr.

Jím je dokumentární tvorba. Téměř nesleduji historické a či čistě přirodovědné snímky, co poté zbývá? Především společenské dokumenty v jejichž hlavní roli je sám člověk. V nejbližších týdnech zkusím představit ve zdejším deníčku menší top list, a pokud ten přispěje ke zvýšení sledovanosti dokumentů v českých zemích alespoň o jednoho diváka, mohu si gratulovat.

Jestli má někdo podobné tendence, ať prosím neváhá se mi ozvat přes zdejší poštu či jinou PM.