Myshkin

Rád tomuto dechberoucímu filmu odpouštím všechny fabulace a historické nepřesnosti (včetně detailů jako je Romulus a Remus pod kapitolskou vlčicí, viditelný Suezský průplav na záběrech Egypta z vesmíru a další věci, o kterých už psali mnozí jiní), protože to, co je na něm uchvacující, je jeho alegorická, symbolická rovina. Redukce filmu na pouhou kritiku náboženství není podle mě vůbec fér a znamená nepochopení jeho poselství. Hypatia je zosobněním čisté, upřímné duše, racionálního a nezávislého ducha, který je konfrontovaný s tmářstvím, duševní omezeností a vypjatou emotivností okolního světa. Takový duch to měl těžké v každé době a i v té většinově nenáboženské je to bohužel někdy stejné. Nesmírně silný a nadčasový příběh, při kterém jsem skutečně trpěl až fyzicky...

Těžko mě po zhlédnutí tohoto a jiných Mijazakiho filmů něco přesvědčí o tom, že tento animátor není jedním z nejgeniálnějších tvůrců animovaného filmu na světě. Před Mijazakiho ohromující představivostí a bohatostí smekám. Cesta do fantazie je nejen po stránce animace úžasné dílo. Vždycky se při ní a dalších jeho filmech přenesu do dětství, kdy jsem zbožňoval podobné dobrodružné příběhy a kdy jsem ještě byl schopný nechat se unášet vlastní fantazií a vymýšlet si své iluzorní světy, a aspoň na chvíli zase zapomenu na realitu a prožiju ten ozdravný, osvobozující pocit. Hajao, Bohu dík, takovou schopnost nikdy neztratil a dokázal díky ní vytvořit úžasné věci.

Někdy se Amélii vyčítá manýrismus, kýčovitost, pohlednicovitost, atd. Slyšel jsem už dokonce, že film je rasistický (OMG!). Naprosto absurdní kritiky. O filmu bych byl napsal přesně to, co uživatel Radek99, protože naprosto vystihuje moje vnímání filmu (kdybych to ovšem býval taky tak pěkně uměl...).