Aberdeen

Probůh, tohle snad přece jenom ne???!!!

Škoda slov...

Něco bych rád napsal, ale vlastně bych víceméně jenom opakoval komentář s nickem "Cival", takže odkazuji na jeho slova a jeho hodnocení.

Jsme v Bukurešti v listopadu 1940. Rumunsku vládne diktátor Ion Antonescu. Ani on ale není příliš nakloněn násilníkům z Železné gardy, po jejichž řádění přibývá zavražděných. Garda zmasakruje také vězně v bukurešťské věznici Viraga (skutečný název Jilava). Zainteresovaní sympatizanti Železné gardy z řad vysokých úředníků vnitra a menší části inteligence "zařídí", aby masakr vyšetřoval (a doufají, že nevyšetří) specialista na loupeže, krádeže a prostituci, totálně apoliticky vystupující komisař Petre Moldovan (Sergiu Nicolaescu). Plány jim nevycházejí! Moldovan se zakousne do případu jako buldok a krok za krokem nemilosrdně nalézá stopy vedoucí ke gardistům, policejnímu prefektovi a fašizujícímu profesoru Naumescovi. Gardisté vedení nelítostným zabijákem Paraipanem jsou ve střehu a Moldovan proti nim zůstává docela sám s výjimkou sílící opětované náklonnosti ke komunistickém aktivistovi jménem Pirvu (Amza Pellea) a spolupráce s drobným cikánským zlodějíčkem (Jean Constantin), který se stává spolehlivým Moldovanovým zvědem. Ve chvíli, kdy gardisté nedopatřením zavraždí Moldovanovu starou matku, mění se Bukurešť roku 1940 v Divoký Západ, protože Moldovan má rychlé ruce, neustále připravené revolvery a touhu po pomstě. Škoda jen, jak praví soudruh Pirvu, že se ten chlap s odvážným srdcem řídí pouze svými instinkty a nechápe zákonitosti Marxova a Leninova učení. A tak Moldovan kráčí vstříc nerovnému závěrečnému boji... Z dobových reálií film nepřímo zachycuje také zavraždění bývalého předválečného politika a slavného rumunského historika Nicolae Iorgy (ve filmu změněno jméno na Nicolae Juga). Mimochodem, skvělý Gheorghe Dinica v roli hnusného záporáka Paraipana! Film je dalším z pokusů rumunské kinematografie 70. let 20. století přiblížit divákovi a zároveň "odlehčit" komunistické pojetí rumunských novodobých dějin formou gangstersko-westernové střílečky. A přesto, anebo právě proto, Nicolaescův policajt zase stranickou průkazku v kapse nemá!

Takto pozoruhodně nakombinovat stylovou kostýmní střílečku amerického typu s komunistickou agitkou, to se jen tak nevidí. Tři a chtělo se mi dát i čtvrtou, protože jsem film viděl v kině jako dítě a zmítá mnou nostalgie! Ale Nicolaescem vytvořená postava zlobivého policejního pistolníka Tudora Miclovana taky není k zahozen.

Nevím, jestli má naše kinematografie podobnou sebereflexi polistopadové doby. Bohužel se mi totiž zdá, že i u nás platí (ne-li více než u Rumunů), že když večer krásně nasněží, druhý den je z toho břečka...

Tož, nekompromisní mladí mužové a mladé dámy, kterým se Křižáci zdají nudní, upovídaní a "nikdy více!"! Víte, co hodnotíte? Ono Sienkiewicz, navíc ve filmařských možnostech 40 let starých, je trochu jiná kategorie, než by mohla odpovídat dnešním požadavkům "nenudného", "vtipnými dialogy naplněného" a technicky skvěle provedného filmu. Uvědomujete si, že jde o starou polskou literární klasiku? Každý má právo na svůj názor, ale měl by být optarný na blbé poznámky typu "nechápu nadšení všech kolem" atd. Co když si jako starý prďola potrpím na ty nudné řeči kolem a co když akčnost filmu a jeho technické provedení nepovažuji za hlavní kritérium kvality? Respektuji odlišný názor, ale nerespektuji poznámky typu "jak se vám to může líbit?" I pro mě jsou Křižáci srdcovou záležitostí, i když mají své mnohé mouchy. Ale přečtete-li si román Henryka Sienkiewicze, mimochodem nositele Nobelovy ceny za literaturu (za román Quo vadis?), pochopíte, že onu zášť vůči Němcům a zejména polský nacionalismus vložil do díla již on (román vznikl na přelomu 19. a 20. století). A také ony naivní filmové dialogy jsou dost věrně převzaté z knihy. Komunistická éra toho dovedla bohatě využít, podobně jako v případě našeho Jiráska a jeho husitských děl, takže paralelu křižáků jako imperialistů ohrožujících slovanský východní blok národů určitě z filmu vycíti lze též. To je realita. Ale co nemůžeme Sienkiewiczovi upřít, je schopnost fabulace a vytváření pestrých dějových zápletek. V románu najdete "brutálnější" scény, než mohl vzhledem k místě a vzniku filmu režisér A. Ford použít a přetavit je do filmové řeči. Takže přátele usekaných končetin, kýblů krve a pachu rozkládajících se mrtvol odkazuji spíše na román, i když je poněkud rozsáhlejší, což v současnosti mnohé asi odpudí. Ale aspoň je to pro vás výzva! Znám lepší i horší kostýmní filmy, ale vzhledem k tomu, že a) mám citový vztah k románové předloze, b) irituje mě u některých chytrolínů obracení se na ostatní hodnotící ve stylu "to myslíte vážně?!", dávám, možná z trucu, což férově přiznávám, čtyři hvězdičky!

Film nemůže být historicky věrný, protože scénář vznikl na motivy divadelní hry Františka Hrubína, tedy žádný historický dokument! On by ani nebyl možný vzhledem k (ne)četnosti dochovaných historických pramenů k tomuto období. Nebudu hodnotit ničí prsa, ale atmosféru temného úsvitu českého středověku (pořád ještě). Tu mi evokuje příjezd Jaromírovy družiny a Guntherových lidí kolem chudobných chatrčí na mýtinách v hlubokých lesích a kolem volně pohozených mrtvol. Divadelní pojetí, patrné na projevech herců, na mě vůbec rušivě nepůsobí - jak už jsem uvedl, je to vlastně volný přepis divadelní hry. Výborní dle mého Frej, Šulcová, Opočenský, ale zejména Jiří Adamíra. Jeho Gunther jako středověce intelektuální Ďábel-našeptávač je pro mě zážitkem vždy, když se na tento film dívám.

Film jsem viděl již velmi dávno, ale nikdy nezapomenu na scénu, kdy je malý chlapec zdánlivě sám u bazénu a zhasne světlo. Kdybych si tento film lépe pamatoval, dal bych asi 5. Kvůli výpadku paměti bych asi dal 3, ale kvůli Rayi Millandovi dám nakonec 4.

Nemá chybu! Už jsem na jiném místě psal, jak mám rád Cormanovy "poeovské" horrory (dovolte, abych se přidržel archaických dvou -r). Jestli byly kulisy Jámy a kyvadlo kýčovité, tak zde jsou kýčovité na druhou - tak, jak to podle mě těmto cormanovkám sluší. A navíc pokud se k tomu přidá pan herec Ray Milland, je má spokojenost zaručena. Ten jeho obličej se znaky děsu z katalepsie je skvělý! A závěr, kde se nám nahromadí mrtvoly, aby se vzápětí objevil náhrobní nápis "Rest in Peace" - super. Vy, kdo to považujete za překonanou dětskou pohádku, promiňte a dovolte mi vrtoch udělit pětku!