M.i.k.e

roztomilá pohádka spíš pro menší děti, která jim ukáže že není třeba se bát (hlavně tmy).  Na Dreamworks je to nicméně spíš průměrný kousek a dospělákům toho až tolik nenabídne,,,50%

Besson z devadesátek se už sice nevrátí, ale kdyby točil pro radost podobné filmy jako DogMan tak by mi to vůbec nevadilo. Tenhle žánrový mišmaš mě totiž překvapivě bavil natolik, že sem neměl potřebu se pozastavovat nad některými nelogičnostmi a nedotaženými nápady. Tam kde to Bessonovi zahapruje to totiž pokaždé zachrání obří charisma hlavního (anti)hrdiny v podání Caleba Landry Jonese…a psi…70%

Helluva boss neznám, ale tohle je originální, zábavné a sytlem animace mě to vrátilo do dob kdy jsem miloval Dexterovu laboratoř. Velkým plusem jsou i písničky, které fungují na jedničku a také povedená figurka samotného Lucifera…70%

Když vezmu v potaz co všechno druhého Aquamana provázelo a že ještě měsíc před premiérou o něm diváci nic moc nevěděli tak nakonec dopadl celkem dobře. Barevné je to stejně jako jednička, akce zabírá většinu stopáže a humor až na pár vyjímek funguje. Příběh sice drží pohromadě zuby nehty a jsou na něm vidět zásahy studia, ale na celkové zábavnosti to zase tolik nemění a pořád je to lepší než Marvels, Blue Beatle, druhý Shazam a nebo třetí Ant-Man…65%

Bratři Mašínové jsou bezpochyby kontroverzní figury československé historie. První filmové zpracování jejich příběhu tak mělo jedinečnou šanci nabídnout hutné psychologické drama říznuté thrillerem, které osvětlí proč se rozhodli udělat to co udělali. Jenže to se bohužel nestalo a i když je tu znatelná snaha o moderní a svižný film, výsledek je spíš rozpačitý a mě jakožto někomu kdo si o bratrech a jejich činech nemyslel vůbec nic přinesl akorát to že v jejich útěku byla velká dávka sobeckosti protože jim muselo být jasné že jejich konání se následně podepíše na matce a sestře. I z toho by se nicméně dalo vybruslit ve chvíli kdy by oba bratři a jejich kamarádi nebyli jen ploché postavy a kterých se během víc jak dvou hodin nedozvíme prakticky nic co by si divák nenašel na wikipedii. Jestli tohle měla být splátka dluhu v rámci české kinematografie, tak je to splátka docela nízká. Potenciál na velký a důležitý film tu totiž byl…60%

Pseudohoror bez atmosféry, který sice nabídne jakž takž fungující legendu o strašidelné vodě, ale to je tak nějak všechno. Zbytek je jen vata, kde není šance se byť jen lehce leknout, nebo mít strach o hlavní hrdiny. No alespoň to celkem rychle uteče…40%

potom co tvůrci zkazili třetí a čtvrtou řadu Papírového domu jsem od Berlína neměl prakticky žádná očekávání a dobře sem udělal. Místo oddechové heistovky jsem totiž dostal uslzenou telenovelu, ve které se všechny postavy chovají jako idioti a samotná loupež je tu vlastně jen okrajová záležitost, která se prostě stane. Je sice hezké že se sem povedlo natáhnout známé figury, ale ty nakonec jen umocňuji jak moc to celé nedává smysl. Napětí tu prakticky neexistuje i když hudba říká opak a v úplném závěru sem fandil spíš policii. Od ještě většího průseru to tak zachraňuje jen Berlinovo charisma, které velmi často úspěšně zakrývá to že i on se chová jako úplný retard. Příště už raději takhle ne...40%

Hunger games mám rád a říkal sem si, že sledovat zrod hlavního padoucha by nemuselo být úplně špatné. Jenže člověk míní a tvůrci mění a tenhle prequel je jen krokem do prázdná, který nemá šanci obhájit přepálenou stopáž a navíc mi ve spoustě věcí nedával moc smysl. První zhruba hodinu sledujeme Snowa jakožto celkem sympaťáka, jehož motivací je zabezpečit babičku a sestru a následně i pomoci jako mentor svojí přidělené svěřenkyni během hladových her. Následuje půl hodinka nevýrazného kočkování v aréně, které samozřejmě Snow a jeho "parťačka" vyhrají a pak má ten film ještě hodinu. Zásadní hodinu, kdy by mělo dojít k přerodu Toma Blytha v Donalda Sutherlanda a i když se tady něco málo stane je to tak zkratkovité, že ani teď úplně nechápu proč se z relativně sympatické postavy stal ultrazm*d. Možná s tím knížka pracuje lépe, ale úplně nemám chuť se o tom přesvědčit a i přes opatrná očekávání je tohle bohužel zklamání proti kterému je i nepovedený závěr původní ságy zlatý...40%

Snoop “hraje” Snoopa v klišoidním příběhu o rozmazlené superstar, která začne trénovat podceňované děti a díky tomu se vrátí ke kořenům a pochopí co je důležité. Nic co by tu nebylo už milionkrát a ještě milionkrát bude, tentokrát navíc bez vtipu a bez emocí…40%

moc hezky natočený dokument o nejstarší polské (a nejspíš nejen polské) Djce, který se ale netočí jen okolo jejího koníčku, ale celkově kolem jejího života, který není ani zdaleka tak růžový a také kolem toho, že staří lidé nejsou automaticky na odpis. Celé to pak rámuje pěkný vizuál a parádní hudební stránka...70%