M.i.k.e

Manhunt sice začíná atentátem na Lincolna, ale to proč k němu došlo nějak extra nezkoumá. Naopak svojí pozornost rozděluje mezi dvě hlavní linky následující po atnetátu. Tou první je útěk Bootha za pomoci jižanských “agentů” a tou druhou je pátrání po něm a rozkrývání konspirační sítě federální vládou v čele s ministrem války Edwinem Stantonem. Pro mě osobně velmi lákavé téma, protože mě tahle část historie vždycky bavila a přesto mě to celé chytlo méně než sem čekal. Linka v níž hraje prim Booth není až tolik záživná a i když ta druhá je podstatně lepší, stejně se nevyvaruje hluchým místům. Kdyby byla epizod polovina, mohlo to být lepší, nicméně na kdyby se nehraje a tak je bohužel Manhunt jen lehčí nadprůměr…60%

Mám docela rád tyhle kostýmní dramata, ale tohle mi úplně nesedlo. Nebýt Julianne Moore, která to celé táhne a svojí postavu matky, která se rozhodla dostat k vlivu a moci tím že nastrčila synáčka královi do postele si evidentně užila a sedla jí. Zbytek je obligátní a ne zrovna záživné politikaření a kutí piklů proložené gay romancí a taky - bohužel - docela nuda. Film by tomuhle tématu seděl víc…60%

I po ne úplně dobrém prvním díle sem zůstal jedním z asi pěti Snyderových fanoušků a velmi opatrně sem doufal že si dvojkou napraví pošramocenou reputaci. A nenapravil. Dvojka je totiž podstatně slabší a ještě prázdnější než jednička. První půlku se tam prakticky vůbec nic neděje a na akci si divák musí počkat do druhé hodiny. A jakkoliv je ta akce nezastavující a chvílemi i celkem efektní, velmi rychle se okouká a po asi 15 minutách nepřetržitého stříelní, máchání meči a zpomalených záběrů zjistíte že vás to baví snad ještě méně než zoufale placatá první polovina. O nějaké logice děje nemá smysl diskutovat, protože tu žádná není, ale já sem se ani nesnažil o to jí hledat. Nejslabší Snyder a pomalu ale jistě přestávám vidět světlo na konci jeho kariérního tunelu…30%

Méně hysterické a uječené než předchozí série, nicméně křečovitě snažící se o humor je to pořád stejně…40%

Do určitého momentu sem si říkal že Damaged nevypadá na béčkovou kriminálku vůbec špatně. Obsazení dobré, vizuál solidní, zápletka dobrá a absence akce ničemu nevadila. Jenže pak přijde “neočekávaný” zvrat kdy to celé absolutně přestane dávat smysl a stane se z toho jedno velké WTF? Celkem bych bral že se tvůrci snažili překvapit, ale moc se jim to nepovedlo. Rozhodně ne v pozitivním směru…40%

Moje oblíbená telenovela dospěla ke svému konci a i když jsem svoje očekávání dost krotil, finále za sebou zanechalo neurčitou pachuť. První půlka série ještě celkem ušla, ale postupně se to začalo víc a víc motat v kruhu a některé zvraty mi přišly hodně na sílu. Tvůrci se nejspíš usmysleli, že po tom všem co se tady za těch sedm sezón odehrálo diváci nejspíš očekávají že ta skončí s tím a tamten zase s tou a tak do toho začali házet vidle…a bohužel dost zbytečně. U některých postav se navíc dostavila bezradnost s jejich dalším vývojem a tak byly prostě uklizeny (buď definitivně a nebo alespoň mimo hlavní děj). Nečekal sem zázrak, ale že dostanu od finále nejslabší sérii mě i tak překvapilo…60%

souhlasím s tím, že chování některých postav je tu mnohdy dost frustrující a v jednu chvíli sem se nemohl rozhodnout zda mě víc se*e Nate, David nebo Keith. Ač chápu že si každý z nich prochází svými traumaty (často hnanými až na hranu) tak se jejich jednání několikrát úplně vymkne z kloubů a práce s postavami, která tuhle sérii jinak zdobila, tu dostává slušně na frak. Co mě naopak bavilo byly ženské linky ať už Claire, Ruth, ale i Brendy a z větší části díky nim mě tahle série nakonec bavila o něco víc než ta předchozí. I tak ale doufám, že poslední řada přestane kulhat a dostanu solidní uzavření...70%

dietní drama o alkoholikovi, který se snaží dát svůj život dohromady prostřednictvím pobytu v "odvykačce" jménem Sweet Dreams, ve kterém začne trénovat softball. Knoxville je překvapivě civilní a tu vážnější polohu sem mu docela věřil což ovšem nic nemění na tom, že tenhle kousek nenabídne nic co už by tu nebylo milionkrát a většinou podstatně lépe. Komedie v popisku je dost zavádějící, protože humor tu není prakticky vůbec...40%

musím sice tentokrát přivřít obě oči, ale nakonec svojí oblíbené upírské telenovele ty čtyři dám. Bavil mě ten lehce temnější nádech a docela mě mrzí, že tvůrci nevyhnutelný konflikt lidí a upírů lépe nezužitkovali. Potenciál tu totiž byl a to ředění zbytečnými linkami (zdravíme Warlowa) bylo tentokrát ještě otravnější než jindy. I celá ta vílí line je místy vycucaná z prstu a méně by v tomhle případě bylo více. Jenže to by holt nebylo True Blood, které je v první řadě lehce krvavější soap opera a teprve potom cokoliv dalšího...70%

zábavná jednohubka opřená o údajnou skutečnou událost (úplně jsem neměl potřebu zkoumat do jaké míry se to opravdu stalo), ve které hrají roli konzervativní britské ženy, prostořeká a svérázná Irka a pár vulgárních dopisů. Zápletka je v jádru extrémně jednoduchá, ale i tak málo stačí aby se kolem ní postavila poměrně svižná konverzačka, která stojí a padá s výkony Olivie Colman a hlavně Jessie Buckley. Tyhle malé, milé filmy málokdy zklamou...65%