Parta buranů bez špetky soudnosti se tu chlubí svým "kuchařským uměním", prohrabávaj si vzájemně byty a věci a nakonec si všichni začnou hrát na gastro experty kteří chrlí kritiku typu: "bohužel se mu to moc nepovedlo, protože nemám rád chřest", kterej předtím sežral i s dřevnatou částí a divil se, že je to tvrdý.
Vůbec se nedivím, že si pánové v NASA vytvořili k těm dvěma vozítkům takový osobní vztah. Byl to (a ještě pořád je) fenomenální úspěch. Jejich nadšení naprosto chápu.
Dokument v americkém stylu. Minimum informací a maximum roztřesených záběrů, imitace technických závad ve vysílání, šumy, záblesky... jeden záběr katastrofy, který se opakuje pořád dokola... a neustálá snaha nahánět hrůzu už tak dost vyklepanejm amíkům.
Příšerně nesympatická partička v čele s Miou Farrow, jejíž postava osciluje někde mezi labilní chovankou ústavu pro duševně choré a obyčejnou hysterkou mi bohužel bránily v tom, abych si film alespoň trošku užil. Jediná Ruth Gordon mě na začátku docela zaujala, protože tak odporně vlezlá sousedka se jen tak nevidí. Její postava se ale v průběhu celého filmu nijak nezmění, což je trochu problém, protože od první minuty, kdy se ve filmu objeví, člověk pozná, co je zač...
Hrůzostrašný jsou hlavně herecký výkony a vůbec celá první třetina, která je doslova k zblití. Jedna hvězdička je za ten úchylnej ksicht pana doktora a za pár scén, který docela fungujou. Zajímalo by mě ale, proč se tyhle filmy točí. Co třeba zašít hlavu jednoho člověka do břicha druhýho člověka? Pochopitelně s nějakým šnorchlem. Nebo spojit člověka a zvíře. To jsou přece taky pěkný náměty na film.
Snaha napodobit Verhoevenův styl je místy docela i povedená. Pár dobrých momentů se najde a efekty mají na tehledejší dobu slušnou úroveň. Nancy Allenová je ale ve filmu úplně zbytečně. Čekal bych, že když bude hrát i ve dvojce, bude mít její postava víc prostoru a hlavně bude mít nějaký smysl.
Kdyby televizní kameraman odváděl takovouhle práci, asi by si místo dlouho neudržel. Nepůsobí to moc autenticky, ale zmateně. A dokonce tak moc, že to i ruší. Alespoň v samotném závěru je trocha toho napětí.
"Je mi vás, milí diváci, upřímně líto." Tak tohle ve filmu zazní od Milana Šteindlera a zdá se, že opravdu ví, o čem mluví. Doufám, že příští Vorlův film dopadne líp. Tohle bylo i na mě moc a to mám jeho filmy hodně rád.
Tak to je pekelná jízda. Poledňáková dřepí v kabině svýho parního válce a nestydatě a s plynem na podlaze válcuje všechno, co jí přijde do cesty. Bezostyšně vykrádá spoustu filmů (Bridget Jones, Láska nebeská, Notting Hill...) - některé pouze napodobuje, některé scény ale přímo kopíruje! Ze stejných filmů dokonce krade hudbu (písničky), snaží se je nacpat do svých scén a ignoruje fakt, že se tam vůbec nehodí. Hudba "složená" pro film je opět ukradená, ne-li snad přímo vytažená ze soundtracku k filmu Lepší už to nebude - drzost! A vrcholem všeho jsou pak samotné postavy. Lžou, podvádí se, čtou si cizí maily a smsky, špiclujou a kdo ví co ještě... jenže se to celé tváří, že to je v pořádku a že to je normální. Obávám se, že režisérka si to opravdu myslí. Normálnímu člověku tyhle postavy nemůžou být sympatické, spíš se mi z nich zvedá kufr. Příběh a humor hodnotit nebudu, tyto prvky jsem ve filmu nenašel. Ta jedna hvězdička je za technickou stránku, což ale asi nebude zásluha paní režisérky.
Tenhle "Film o filmu" je stejný jako všechny ostatní. Polovinu stopáže tvoří ukázky z filmu a všichni se tu chválí jak tvrdě pracovali, museli se učit to a to... blá blá blá. Těch opravdu zajímavých věcí je tu málo.
Docela velké překvapení. Je to víceméně bezduchá legrácka, která si půjčuje nápady z mnoha jiných filmů, ale má fajn atmosféru a slušně odsejpá. Ben Foster se snaží jak může a rychlé tempo filmu vydrží od začátku až do konce, ani chvíli jsem se nenudil.
Tohle předčilo očekávání. Ještě v žádném filmu jsem neviděl tak depresivní, temnou a beznadějou budoucnost lidstva - a přitom tak lehce uvěřitelnou. Mrazilo mě v zádech při představě, že bych zažil svět v téhle podobě. A jako naprosto geniální považuju prvních pár minut filmu podpořených prologem otce a skvělou hudbou.
Nemůžu říct, že bych se nudil. Film ale drží nad vodou pouze prostředí, ve kterém se má odehrávat, i když není využité tak jak by se patřilo. Příběh je slabší a dost momentů až podezřele připomíná Carpenterovu Věc.
JCVD vypadá celej film jako hromádka neštěstí a nemá ani moc prostoru, což je možná i dobře. S Lundgrenem je to lepší, jenže ten se ve filmu objeví jen na pár minut. Jediné, co se mi docela líbilo, byla úvodní honička a vybrané lokace pro natáčení - jako kdyby se točilo opravdu v okolí Černobylu (kromě samotné elektrárny).
12 let čekání na další Cameronův film stálo za to. Avatar má očekávání nepřekonal, ale rozhodně je do detailu naplnil. Jenže vzhledem k jeho předchozím filmům byla tahle očekávání větší než kdy předtím. Až si někdy pořídím full HD projektor, Avatara si pustím nejdřív.
Moje komentáře
Prostřeno! (TV pořad) (2010)
odpad!Parta buranů bez špetky soudnosti se tu chlubí svým "kuchařským uměním", prohrabávaj si vzájemně byty a věci a nakonec si všichni začnou hrát na gastro experty kteří chrlí kritiku typu: "bohužel se mu to moc nepovedlo, protože nemám rád chřest", kterej předtím sežral i s dřevnatou částí a divil se, že je to tvrdý.
Ztraceni (TV seriál) (2004)
Hodnotím první tři série.
Pět let na Marsu (TV film) (2008)
Vůbec se nedivím, že si pánové v NASA vytvořili k těm dvěma vozítkům takový osobní vztah. Byl to (a ještě pořád je) fenomenální úspěch. Jejich nadšení naprosto chápu.
Den poté (2009)
Dokument v americkém stylu. Minimum informací a maximum roztřesených záběrů, imitace technických závad ve vysílání, šumy, záblesky... jeden záběr katastrofy, který se opakuje pořád dokola... a neustálá snaha nahánět hrůzu už tak dost vyklepanejm amíkům.
Rosemary má děťátko (1968)
Příšerně nesympatická partička v čele s Miou Farrow, jejíž postava osciluje někde mezi labilní chovankou ústavu pro duševně choré a obyčejnou hysterkou mi bohužel bránily v tom, abych si film alespoň trošku užil. Jediná Ruth Gordon mě na začátku docela zaujala, protože tak odporně vlezlá sousedka se jen tak nevidí. Její postava se ale v průběhu celého filmu nijak nezmění, což je trochu problém, protože od první minuty, kdy se ve filmu objeví, člověk pozná, co je zač...
Čas dluhů (1998)
Nevím si s tím vůbec rady. Jestli to mělo být psychologické drama jako jednička, tak to naprosto selhává. Jako praštěná komedie to docela funguje.
A-Team (2010)
"You spin me right round, baby right round... Rotors are good, sir!”
Lidská stonožka (2009)
Hrůzostrašný jsou hlavně herecký výkony a vůbec celá první třetina, která je doslova k zblití. Jedna hvězdička je za ten úchylnej ksicht pana doktora a za pár scén, který docela fungujou. Zajímalo by mě ale, proč se tyhle filmy točí. Co třeba zašít hlavu jednoho člověka do břicha druhýho člověka? Pochopitelně s nějakým šnorchlem. Nebo spojit člověka a zvíře. To jsou přece taky pěkný náměty na film.
RoboCop 2 (1990)
Snaha napodobit Verhoevenův styl je místy docela i povedená. Pár dobrých momentů se najde a efekty mají na tehledejší dobu slušnou úroveň. Nancy Allenová je ale ve filmu úplně zbytečně. Čekal bych, že když bude hrát i ve dvojce, bude mít její postava víc prostoru a hlavně bude mít nějaký smysl.
Noční můra v Elm Street (2010)
Další naprosto zbytečnej remake. Bez atmosféry, bez napětí.
Icarus (2010)
I kdyby na tom dělal lepší střihač, zvukař, osvětlovač, kameraman... byl by to pořád špatnej film.
REC (2007)
Kdyby televizní kameraman odváděl takovouhle práci, asi by si místo dlouho neudržel. Nepůsobí to moc autenticky, ale zmateně. A dokonce tak moc, že to i ruší. Alespoň v samotném závěru je trocha toho napětí.
International (2009)
Z nudy mě vytrhla pouze docela ucházející přestřelka, ale většinou jsem musel vynaložit hodně usílí na udržení pozornosti.
MacGyver (TV seriál) (1985)
Dneska už bych to asi vidět nechtěl. Tohle je z nostalgie a za úvodní titulky.
Ulovit miliardáře (2009)
"Je mi vás, milí diváci, upřímně líto." Tak tohle ve filmu zazní od Milana Šteindlera a zdá se, že opravdu ví, o čem mluví. Doufám, že příští Vorlův film dopadne líp. Tohle bylo i na mě moc a to mám jeho filmy hodně rád.
Jára Cimrman ležící, spící (1983)
Je to fajn, ale to střílení zajíců si mohli odpustit.
Man Thing (2005)
Nasranej strom kosí zlou naftovou společnost a každýho, kdo se mu připlete pod kořeny - asi začnu psát scénáře :-)
Mrak (2006)
Opravdu nevím, co se mi tvůrci snaží sdělit. Nemastný, neslaný... prostě německý.
Alenka v říši divů (2010)
Jako kdyby se někdo snažil napodobit Tima Burtona.
Neporazitelná Kristy (1993)
Přesně to, co jsem čekal od akčního béčka s kung fu soubojema. Všechno je podprůměrný, ale je to legrační :-)
Líbáš jako Bůh (2009)
Tak to je pekelná jízda. Poledňáková dřepí v kabině svýho parního válce a nestydatě a s plynem na podlaze válcuje všechno, co jí přijde do cesty. Bezostyšně vykrádá spoustu filmů (Bridget Jones, Láska nebeská, Notting Hill...) - některé pouze napodobuje, některé scény ale přímo kopíruje! Ze stejných filmů dokonce krade hudbu (písničky), snaží se je nacpat do svých scén a ignoruje fakt, že se tam vůbec nehodí. Hudba "složená" pro film je opět ukradená, ne-li snad přímo vytažená ze soundtracku k filmu Lepší už to nebude - drzost! A vrcholem všeho jsou pak samotné postavy. Lžou, podvádí se, čtou si cizí maily a smsky, špiclujou a kdo ví co ještě... jenže se to celé tváří, že to je v pořádku a že to je normální. Obávám se, že režisérka si to opravdu myslí. Normálnímu člověku tyhle postavy nemůžou být sympatické, spíš se mi z nich zvedá kufr. Příběh a humor hodnotit nebudu, tyto prvky jsem ve filmu nenašel. Ta jedna hvězdička je za technickou stránku, což ale asi nebude zásluha paní režisérky.
Pozemšťan (2007)
Film, který by se dal zfilmovat. Ale bylo by to asi zbytečné. Tohle neuvěřitelné vyprávění jednoho muže v jedné místnosti totiž úplně stačí.
Šejk (TV film) (2009)
BIO ptákovina
Avatar: Stvoření Pandory (TV film) (2010)
Tenhle "Film o filmu" je stejný jako všechny ostatní. Polovinu stopáže tvoří ukázky z filmu a všichni se tu chválí jak tvrdě pracovali, museli se učit to a to... blá blá blá. Těch opravdu zajímavých věcí je tu málo.
Symptom Pandorum (2009)
Docela velké překvapení. Je to víceméně bezduchá legrácka, která si půjčuje nápady z mnoha jiných filmů, ale má fajn atmosféru a slušně odsejpá. Ben Foster se snaží jak může a rychlé tempo filmu vydrží od začátku až do konce, ani chvíli jsem se nenudil.
Cesta (2009)
Tohle předčilo očekávání. Ještě v žádném filmu jsem neviděl tak depresivní, temnou a beznadějou budoucnost lidstva - a přitom tak lehce uvěřitelnou. Mrazilo mě v zádech při představě, že bych zažil svět v téhle podobě. A jako naprosto geniální považuju prvních pár minut filmu podpořených prologem otce a skvělou hudbou.
Bílá smrt (2009)
Nemůžu říct, že bych se nudil. Film ale drží nad vodou pouze prostředí, ve kterém se má odehrávat, i když není využité tak jak by se patřilo. Příběh je slabší a dost momentů až podezřele připomíná Carpenterovu Věc.
Pevné pouto (2009)
Připomínalo mi to Fontánu a bylo to stejně otravný. Pár fajn momentů, ale jinak je to jen kýč a spousta plků.
Univerzální voják III: Znovuzrození (2009)
JCVD vypadá celej film jako hromádka neštěstí a nemá ani moc prostoru, což je možná i dobře. S Lundgrenem je to lepší, jenže ten se ve filmu objeví jen na pár minut. Jediné, co se mi docela líbilo, byla úvodní honička a vybrané lokace pro natáčení - jako kdyby se točilo opravdu v okolí Černobylu (kromě samotné elektrárny).
Avatar (2009)
12 let čekání na další Cameronův film stálo za to. Avatar má očekávání nepřekonal, ale rozhodně je do detailu naplnil. Jenže vzhledem k jeho předchozím filmům byla tahle očekávání větší než kdy předtím. Až si někdy pořídím full HD projektor, Avatara si pustím nejdřív.