Všežrout
M B
okres Rokycany
Filmový všežravec
email pozpátku: 11.bm (a) centrum.cz
5 bodů
Poslední přihlášení: 13.2. 21:42
Kdo jsem:
Jsem filmový všežravec. Strávím vše od němého počátku kinematografie po třeskutou videoklipovitost dneška. Občas si dopřeji i těžší krmi z "artového soudku", jindy (a častěji) naopak něco lehčího z "filmového braku". Inu, sem tam mi ke spokojenosti stačí podlehnout oné transcendentní "brakové estetice". Vždy se také nechávám rád pozvat na Hong Kong action, italskou horrorovou školu, japonské samurajoviny, francouzské komedie, kriminálky i "pláště a dýky" a české předrevoluční komedie. Rád si taktéž "pochutnám" na dokumentární tvorbě a válečné kinematografii jakékolvek provenience (u té oceňuji předevšim historickou věrnost zobrazovaných reálií). Filmy hodnotím dle toho jak mě zaujaly/nezaujaly, jak mi u nich subjektivně plynul/neplynul čas či jak dlouho mi rezonovaly/nerezonovaly v hlavě. Vždy však hodnotím s přihlédnutím na žánr, do kterého spadají. Těžko lze nějakým objektivním způsobem srovnávat např. existenciální drama alá Bergman kontra seagalovská mlátička ;-)
Všežroutogeneze
Z předškolního věku, za dob vlády soudruha Husáka, mám jasné vzpomínky pouze na několik filmů (večerníčky, magiony a studia kamaradi pomíjím) a samosebou na nezapomenutelné seriály jako Arabela, Návštěvníci nebo Chobotnice z druhého patra. Můj triumvirát filmových postav tehdy tvořili: Fantomas, Vinnetou a Rumburak.
V mladším školním věku jsem se překulil do porevolučního období a začal nasávat v rokycanském kině hollywoodské pecky (jako jednoho z mála mě snad nikdy nebolel zadek z místních dřevěných sedaček), které k nám začaly proudit (Hvězdné války, Propast, Číslo 5 žije atd.). Kvůli svému věku jsem je většinou vstřebával v doprovodu svého otce. Jediným filmem, z kterého jsem z kina prchl, zůstávají Vetřelci. Díky tomu jsem pak přišel o Predátora, na kterého mě již paní máti nepustila :-)
Během mé pubescence začala vysílat naše "milá" komerční tv Nova (a tím skončila éra OK3, na které jsem se poznal např. s Rudou Sonjou) a nutno přiznat, že řadu filmů jsem v průběhu let viděl pouze díky ní. Se slzou v oku vzpomínám na čtvrteční večery s HK akčňáky (např. Božská relikvie 1-2, Police story 1-3), páteční horrorové noci (např. Dům u hřbitova, Rozparovač z New Yorku) a sobotní italskou erotiku, kterou jsem většinou sledoval pokradmu na své malé černobílé TV Tesla Merkur. Neopomíjel jsem však ani "náročnějšího" diváka v sobě a pondělky a čtvrtky patřily dokumentům na ČT2 a případně i filmovému klubu, pokud mě v něm něco zlákalo. Filmové obzory mi rozšiřoval i "multimediální časopis" Klan, kde jsem se poprvé setkal se fenoménem italských horrorů, akčních filmů made in HK a jmény John Woo či Peter Jackson.
Z kraje adolescence jsem se dočkal tolik vytouženého videa a stal se pravidelným návštěvníkem videopůjčoven, ze kterých jsem si málokdy nesl pouze jeden snímek. Často jsem si vybíral filmy i podle jejich délky (čím delší, tím lepší). Nejčastěji jsem se pohyboval v sekcích akčních a válečných. Jo jo, to byly zlaté časy Intersonicu ;-)
A short time ago in a small town far, far away....
Když povinnost zavolá, nehledí muž na osobní zájmy, prosby blízkých ani racionálnější část své psýché - prostě hlas povinnosti automaticky následuje. A tento hlas naposledy zazněl dne 16. 9. l. P. 2011.

Filmová autodidakce skrze literaturu:




- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Konečně jsem také zhlédnul (závěr roku 2009) všechny filmy, ve kterých se vyskytuje Jason Voorhees a musím přiznat, že jsem víc než spokojeně vrněl pomalu u všech z nich, i u těch nejslabších posledních 3 dílů (VIII-X), které ač nezapadají do Jasonova universa zrovna nejlépe, jako samotné béčkové horrory jsou stále koukatelné a s řadou zábavných momentů a detailů. Za to v novém věku silikonových koziček se zatím Jason moc neukázal, jen se "naučil" běhat, klást pasti a budovat si podzemní kutloch. Jako nejlepší díl celé série se mi jeví part 2, hlavně díky skvělé kameře a neméně skvělé atmosférické hudbě mistra Manfrediniho. Od této chvíle se budu vždy rád navracet do míst, kde nachází se Crystal Lake ;-)

Doporučuji (mé pozitivní filmové zážitky z doby "nedávno" minulé):














