Moje oblíbené seriály

• Buffy, přemožitelka upírů (TV seriál) (1997) Buffy The Vampire Slayer. Dnes už vlastně klasika, která "přispěla do dějin," a z které ve skutečnosti různě čerpá spousta současnějších počinů, o kterých to ani nevíte:-) Začne jako další seriál levné tv produkce devadesátých let. Příšerné masky a kulisy, "dementní" námět s upíry, partička středoškoláků řešících různé příhodky. Ale něčím se liší. Zdejší charaktery rychle okouzlí a přirostou k srdci. Všichni mají skutečnou osobnost. Je vtipné už jen to, jak spolu mluví. Jaké výrazivo používají. Jaké mají přízvuky. Tady pozor na debing, který odstraní nejen unikátní nepřeložitelné anglické novotvary a neuvěřitelně pestré výrazy, ale mrší celkový dojem, který s českou slovní charakteristikou a intonací zní o poznání hloupěji (Buffy je v právě tomhle ohledu extrémním případem, protože na slovním humoru hodně stojí, a čeština jí velmi nesluší a velmi jí ublížila), a hlavně zvukovou stopu doprovodné hudby, kterou místy i z části odstraňuje. Od druhé řady začne totiž muziku skládat Christophe Beck, a hudba se stává silnou emotivní složkou vyprávění. Skladatel se změní ještě dvakrát, protože Buffy The Vampire Slayer (český "název" odmítám používat) se natáčí až do roku 2003, kdy se postupem let se příběh rozvíjí nepředvídaným způsobem, a poslední epizoda má velký rozpočet s megalomanským trikovým finále a soundtrackem, který zní jak z něco co odpadlo z Pána Prstenů. Mezitím si projde neuvěřitelnými díly s odvážnou uměleckou stylizací, všemožnými zvraty, geekovskými motivy a emotivními twisty. Místy diváka sejme poměrná bezcitnost nerdích tvůrců tohoto seriálu, kteří ho vláčejí všemožnými experimenty. A postavu Buffy (tahle holka, která v životě řeší všechno "ručně", mi během let přirostla k srdci) někdy nejrůznějšími pekly. Ne každá epizoda nebo celý žánrový směr zalahodí každému divákovi (včetně mě). V seriálu je určitá nevyrovnanost, protože někdy střídá prvky primitivně naivní s až příliš realistickými a depresivními (na můj vkus). A přesto vytváří vlastní vesmír (buffyverse:-), který mi při sledování dal zapomenout na okolní svět. V některých epizodách najdeme neuvěřitelné vtípky do vlastních řad, i na ty dnes už směšné obludčí masky (Buffy si splete kluka v Halloweenské masce s pravým démonem;-) které svědčí o naprosto neuvěřitelnému nadhledu tvůrců seriálu na vlastní práci, a byť jsem si to vždy divácky neužívala (když roztomilá Sarah Michelle Gellar kolem 5. série vyrostla do krásy tak, že začala připomínat oživlou panenku, stal se z ní i v seriálu doslova robot), protože se mi až zastesklo po stylově čistých začátcích v knihovně Sunnydale High, kdy se ještě Buffy nekonfrontovala s armádou, s realitou, neumírala jí tragicky maminka, nebyla robot, nepracovala v magicshopu ani v rychlém občerstvení, nevstávala z hrobu a nestala se z ní mateřská figura ani školitelka ostatních s trapnými proslovy (z jakých by si stará Buffy dělala legraci), seriálu přinesly hodně chvály i od náročnější kritiky. Některé epizody jsou malá umělecká díla, jiné jsou bláznivě zábavné, z pár vykukuje až genialita. Mimochodem jeden z mých vůbec nejoblíbenějších muzikálů není žádný film, ale jedna z epizod Buffy, Once More With Feeling (tu bych taky fakt nechtěla poslouchat zdebovanou). Doprovodná hudba mě často chytá za srdce víc, než co se odehrává dějově, myslím že Buffy má jednu z nejdojemnějších hudeb vůbec.. Třeba skladba Sacrifice od Christophe Becka, ta klidnější pasáž skladby Chosen od Roba Duncana, nebo obzvlášť jedna skladba od Thomase Wankera (jeho hudba k 5.&6. řadě bohužel nikde nevyšla) a soundtrack ráda poslouchám i samostatně. Přiznávám, Buffy je můj zamilovaný seriál (dialogy už prakticky umím zpaměti, často včetně tónů hlasu, které mě na tom baví:-) Důležitých je všech sedm řad. U žádného jiného seriálu na světě jsem se tolik nesmála a nebrečela. Žádný nemá lepší hlášky. Žádný nemá roztomilejší postavy, na nichž mi na všech záleží. V žádném nenajdu poutavější vztahy. Žádný jiný mě po X letech nebaví znova a znova. Hezký komentář: Runespell, maty39. Osobní top ten soundtrack No. 6.

• Road Runner Show, The (TV seriál) (1966) Road Runner versus Coyote Ugly: geniální, legendární:-) Mig-mig! A měli by se na to podívat všichni, kdo s oblibou nadávají na product placement: aby viděli, o čem je řeč:D

• Pán času (TV seriál) (2005) Existuje snad něco roztomilejšího?:-p

• Tom a Jerry (TV seriál) (1940) Nejlepší! Koukám na to ráda i v dospělém věku, a možná ještě raději:-D Naprosto totální a nepřekonatelná záležitost. Dodnes(!) geniální včetně hudebního doprovodu. A co teprve když "sám Tom" vezme basu a začne se na ni doprovázet ke zpěvu písně Is You Is or Is You Ain't My Baby.

• Černý anděl (TV seriál) (2000) Viděny dvě řady. Jessica Alba, běloška s pyskem jako černoška, tady má představovat jakousi uměle vytvořenou dokonalou bytost. A to jsem se prosím v dalším díle ještě dozvěděla, že má taky kočičí DNA, díky čemuž například třikrát ročně hárá:-D Tak to je pěkná role pro naši Jessicu. Fakt, že se to odehrává v roce 2019, kde navíc po události zvané "The Pulse" došlo k tomu, že z Ameriky se přes noc stalo něco jako "policejní stát třetího světa", je zajímavej už vzhledem k tomu že se to točilo v době, kdy světu ještě vládly diskety a začínaly první mobily:-)) Hlavní problém bych zatím ale viděla v tom, ať už to byl záměr nebo ne, že Max je mimořádně hloupá superhrdinka. A to ještě bohužel ani ne stylem, který by aspoň byl legrační. Po pár úvodních dílech se z toho ale vyploupne příjemný seriál, protože pořád se raději dívám na příhodky geneticky modifikované holky, než na nějaký únavný seriál z realistického prostředí.. Na druhou stranu mě víc baví dívat se jak tráví čas v obyčejné práci a s kamarádama, než jak prchá/bojuje proti zlotřilému Manticore. Season 1 finale je stejně otravné (a ještě blbější) jak pilotní díl. Hezká je ta centrální lovestorka, atletická mutantka versus vozíčkář:-) Mám ráda i všechny vedlejší postavičky a hlavně jejich dialogy, výrazivo který v běžném horovu používají mě často rozsekalo, ty hlášky a výborná dikce herců taky:-D Líbí se mi i celý ten dizajn vybouchlého světa po roce 2019. Poměrně netuctový je soundtrack, který kombinuje většinou gangsta rapové písničky s ambientně laděným score, které také často obsahuje v podstatě instrumentální hip-hop.. Pátou hvězdičku málem srážím dolu kvůli zretardované druhé řadě nebo její minimálně polovině (to, že všichni zúčastnění změnili vizážistu, a ne k lepšímu, je to nejmenší: naprosto příšerné první díly pak jen občas vyváží nějaká nadstandardně hezká epizoda, příznačná je už znělka, která byla "obohacena" o klasický prodebílkovský voiceover + casting "obohacen" o debilního humusného pso-mutanta) a se kterou mě smiřuje jen velmi sexy Martin Cummins (byť jeho White se taky vyjeví spíš jako fanatickej blbeček, než bezcitný vládní agent) a postava Aleca s jeho hláškama. A i nadále vydařený netuctový soundtrack. A přestože se seriál celkově v ději vždycky věnoval nejvíc tomu, co mě nejméně zajímalo, a jeho season 2 finale bylo taky dost dementní, má v sobě něco, díky čemuž jsem si ho oblíbila a chtěla bych v tom jeho světě ještě chvíli pobýt:-) Mrzí mě, že nevznikla ještě alespoň třetí řada, už proto že konec zůstal nehezky otevřený (knižní pokračování jsem sice přečetla, ty už mě jako obvykle tolik nebavily, já prostě dávám přednost zfilmování, kde mám hudbu a herce:) Holt další cancel milé televize Fox. Hezký komentář: numan, Han22 a Superpero.

• Dr. House (TV seriál) (2004) Tak od pilotu víceméně po deseti minutách bylo rozhodnuto, že na to budu koukat:-) On je k sežrání. Z mojí strany dělám ústupek, protože si zrovna nepotrpím na nemocniční, lékařské seriály. A to jen kvůli této hlavní postavě. Ale tak to taky u seriálu má být:-) V devátém díle mě najednou ve znělce překvapila Teardrop od Massive Attack, a v jedenáctém se zas vrátila ta stará, pak zase Teardrop ve dvanáctém díle.. Asi se to bude střídat:D Hugh Laurie coby angličan mezi američany, a v americkém seriálovém pojetí (včetně typických amerických témat, nějakého toho pámbíčkářství, a té vizuality ilustrativních záběrů na vnitřní orgány ve stylu reklamy na šampon), kterému se bohužel přizpůsobil i svým přízvukem (a to přitom Jesse Spencera nechali, naštěstí, mluvit jak mu zobák narost, a k postavě doktora House by se bývalo hodilo, že je brit:( to celé táhne sám.. Ale utáhne to!

• 24 hodin (TV seriál) (2001) Nervák:-D Šíleně překombinovaný, a ty lidi toho za jednu hodinu stihnou fakt hodně:-p Ale díky tomu je to zábavný. Po takový čtyřiadvacítce se hned těším na další:) Pěkný thrillerový seriál u kterého se fakt nikdy nenudím, takže by se dalo říct, že "na tohle bych mohla koukat 24 hodin denně" :-))

• Futurama (TV seriál) (1999) Viděno pět řad. Moc krásný seriál s naprosto peckovou znělkou: poslouchat titulní hudbu mě nikdy nepřestane bavit:-) Málokterá věc obsahuje tolik druhů humoru najednou. Hypnožába forever:-D Futurama s přibývajícím počtem epizod rozhodně nepolevuje a nezřídka obsahuje vtip nebo odkaz v každém záběru: slovem, obrazem i zvukem. V angličtině bomba. Jen si zkuste slova jako blern nebo smision najít v normálním slovníku:-p Někdy je to až geniální, často je to roztomilý. Pátá řada je nářez největší!:-)) Tak, dala jsem "celovečeráky" a hup na šestou řadu. Rebirth je tady:) Šestka je plná pitominek bez výraznějšího děje (což mi vyhovuje, ten mě tam stejně většinou štval) a často vydařených na maximum, takže proč ne:) Futurama zůstává vtipná, i svojí zvukovou a hudební složkou.

• Lovci duchů (TV seriál) (2005) Viděny tři řady. Opravdu to má krásnou, přímo výtvarnou kameru, nebo mně to aspoň tak připadá. Protagonisti jezdí pěkným autem po Státech a řeší různé duchařské pitominky (musí se ale uznat, že na rozdíl od všemožných jiných seriálů, které tu mají v popisu žánru "Horor", tento skutečně hororové prvky obsahuje), spousta dílů spočívá v tom, že hoši střílejí po nějakém přízraku brokovnicí. Nebo posypávají kostřičky solí. Až závěrečná pětiminutovka bývá vyhrazena pro rozhovor o vztazích. Mám také dva soundtracky, které mi hodně připomínají jiný soundtrack:-p, ale jsou fajn. Bohužel je tento seriál dost chudý na postavy: prakticky jen ti dva bratři, kteří pro mě nejsou ani herecky ani jako charaktery moc zajímaví, plus pouze (několika)epizodní vedlejší postavy. Některé díly jsou pěkné a mají příjemné guest stars, ale co naplat: hlavní duo mě moc nebere. Jared Padalecki jde úplně mimo mě, a Jensen Ackles kdyby si aspoň udělal nějaký výraznější účes (třeba nějaký pěkný jako ve filmu Ten Inch Hero:-)) aby nevypadal tolik jako beránek, a mělo to nějaký říz (když už se člověk musí většinu času dívat pořád na ty dva). Mnohem výraznější charisma měl i v seriálu Dark Angel, ale co už. Bratři se mají vzájemně moc rádi a dávají si to najevo, místy ti dva herci spolu působí trochu gay:-) Ale po těchto poněkud vlažných úvodních dvou řadách s jen pár pěknými momenty přichází třetí série, která už má trochu víc do sebe, no a čtvrtá je ještě o poznání zajímavěší a má lepší atmosféru, i vtip a zábavnost. Supernatural už jsem zařadila mezi své oblíbené seriály a těším se na další vývoj, protože seriál s postupem času ve všech ohledech jde stále nahoru.. Ve čtvrté řadě mě úplně dostávají takový věci jako narážky na doktora House nebo dokonce hrátky s *normální* realitou. Na něco takovýho od dob Buffy neměl koule žádný fantasy seriál. Fakt hodně dobrý.

• Upíří deníky (TV seriál) (2009) Elena a její chlapci:D ..Viděny dvě řady. Knižní předloha je taková poloamatérská harlekýnka, a to že ani Twilight a Sookie Stackhouse vpravdě nejsou příliš kvalitní knihy.. Byla to pro mě opravdu práce víceméně dočíst byť jen první díl (a další opravdu neplánuji 8-/) Ale nechtěla jsem předem zatracovat seriál. Hraná podoba je mi rozhodně příjemnější, než ta psaná. Už kvůli příjemné hudbě a vizualitě jak kamery, tak obsazení:-) Tedy až na tu freaky černošku, která má jedno oko výš než druhé:/ Samozřejmě to trošku kazí značně dementní voiceovery, přičemž si hlavní hrdinové obou pohlaví píší do deníčků(:-D) EDIT ve dvou třetinách druhé série: ano, od hlášky "Milý deníčku" už se upustilo:-D Hudba ujde, na soundtracku ale je příliš písniček, místy až taková věc jako Grey's Anatomy:-// V seriálu prakticky neustále probíhá nějaká párty nebo tématická noc nebo večírek. Hlavní dva herci coby upíři jsou takoví ti fest cukroví ksichti a hlavní herečka vypadá trochu jako bad girl což sem hodí, jelikož má hrát vedle naivky ve dvojroli i zkaženou upírku. Na Katherine se ale čeká celou sezónu, a o to víc krátce na to naštve snaha maskovat naprostou scénáristickou neschopnost tím, že je Katherine na čas opět odklizena do kobky. Fajn když chce člověk zabít čas, ale je fakt, že se to pořád obrací naruby a nedává smysl ani jak se vyvíjejí charaktery postav (aneb neustále se mění podle toho, jak se to scénáři zrovna hodí do krámu), natož děj (aneb ten "krám" samotný, do kterého se mají hodit, také každých pět minut někdo překopává, zjevně pokaždé někdo jiný a zjevně sám neví proč). Přeplácanost této show s neustále nahazovanými a zahazovanými novými a novými motivy začíná až nudit (podobný syndrom jako v Heroes) po nějakých dvou řadách, natož v té třetí, kde už se řeší věci jako vlkodlako-upíří hybridi, a postavy z minulých sérií se vrací coby duchové. Hlavní bad-ass seriálu je už potřetí nebo počtvrté přebíjen nově příchozí postavou, prohazují se role bratrů, bla bla.. Čím víc toho je, tím je to horší. Navíc jsou TVD nekoukatelné na opakované shlédnutí. Na to je tu málo něčeho k opětnému užití: humoru je poskromnu, povahy postav i vztahové linky jsou rozbíjeny po pár epizodách. Snad jen kromě romantického trojúhelníku Elena, Stefan a Damon (který mimochodem sice začal coby "zlý bratr", ale po hned několika důkladných propráních scénáristy už dávno poněkud ztratil kouzlo a zajímavost), ten zůstává, ale jako ostatní věci tady, taky moc nedává smysl. Zatímco Katherine se plácá od jednoho jalového scénáristického pokusu k druhému, a je stále víc odsouvána na vedlejší kolej. Ve třetí řadě se divák málem diví, proč tam ještě vůbec je.. Proto stejně jako tomu bylo (už několikrát) u Damona, její úlohu v seriálu také přebírá zase nějaká nová figura, myslím že se jmenuje Rebeka nebo tak nějak, ono je to už vlastně jedno.. Scénář totiž píše vždycky někdo diváckého cítění úplně neschopnej. Vždycky přijde nějakej ještě víc cool herec nebo charakter, ovšem o tři až šest dílů později se mu zase přestaneme věnovat kvůli něčemu jinému, a nezajímá nás to. Poté, co Damona strčí do kapsy Eliah, přijde Klaus, pak přijde zas Michael.. Takhle slibně se rozjedoucí seriál, který dokáže sám sobě během pár epizod "vyšumět" i ty nejperlivější charaktery a zápletky, které musí porát nově a nově obnovovat, se jen tak nevidí teda.. Pak se vrátí celá rodina Původních, což je super, zároveň to ale ještě víc poukazuje na to, co je už delší dobu zjevné: koho by nadále bavili ti dva přislazení bratři a jejich holka? Každý z nich je přibližně tisíckrát zajímavější než všechny stálé postavy dohromady, a zřejmě proto musejí být vzápětí všichni odpraveni. Ach jo.. Zdejší až supervysoké hodnocení a oblíbenost tohoto seriálu, který ale není lepší než onen opovrhovaný Twilight, se dá vysvětlit snad jen hromadnou zamilovaností do dlouhořasého Iana Somerhaldera (co na něm všechny máte?) či co, protože ruku na srdce, je možná až trochu plivnutím do tváře kvalitnějším upírským nebo fantasy počinům.. Bez kterých by seriál TVD nebyl tam kde je, samozřejmě. Kdy vyšla knižní předloha je jedna věc, nemá však nic společného s tím, že už jsem to všechno někde viděla. Právě ze všech těch upířin už od devadesátých let, které často cituje a dobře zná, vyrostl a vykvetl v dnešních dnech tento seriálek.. Já hodnotím nad tři všechno co mě aspoň trochu zajímá, protože vždy budu koukat na upíry než na něco co mě nebaví, ale jsem schopná vidět souvislosti:)