los.negros

Tarantinův epickej konec s brašnou plnou dynamitu. V Djangovi bylo snad všechno, počínaje skvělými hereckými výkony, úžasným a typickým soundtrackem pro Tarantinovi filmy, přes negra na koni, spoustu ustřelenejch hlav a konče velkými černým pérem, který málem přišlo o svoje koule. "Why's everybody staring at us.... “They aint never seen a nigga on a horse before…” 5* // Po opětovném shlédnutí, tentokrát v kině, upravuju hodnocení na 5,5* :)

filmový orgasmus...trochu nepochopitelný orgasmus, ale přesto, každý, i ten sebemenší záběr má nějaký svůj význam a když se na Odyseu podíváte víckrát, ideálně hned za sebou, tak vám určitě i pár drobností docvakne...ovšem každý, kdo viděl aspoň pár filmů od Kubricka je na tohle zvyklý. Jen tak mimochodem, pochopil někdo z vás ten konec?? Budu rád i za soukromou zprávu s vysvětlením :) 5* i přes nepochopený konec Doporučuji také shlédnout 2010: Druhá vesmírná odysea

Vzhledem k tomu, že sci-fi miluju z celého svého srdce a vesmír mě fascinuje víc než cokoli jiného, tak hned na začátek podýtákám, že jsem z kina odcházel v úplném tranzu a kompletně emocionálně rozladěnej. Nolanovi se podařilo dostat na plátno vše, co mě na sci-fi bere nejvíc: vesmír, meziplanetární cestování, červí díra, horizont událostí. O vizuálním provedení se vůbec nebavme, zde není co vytknout. Co mne osobně spíš trochu rozladilo (v dobrém slova smyslu), byl příběh a jeho emocionální průběh - střídání nadšení, napětí, radosti, překvapení, smutku. Ač jsem chlap a na slzy u filmů moc netrpím, tak musím říct, že Nolanovi se mě podařilo rozbrečet a z kina jsem tak odcházel v pro mě jinak nepochopitelném emocionálním rozpoložení. Na celém filmu mne skutečně velmi nadchlo samotné cestování vesmírem, které mi přišlo až neskutečně reálné. Zážitek z filmu na úrovni návštěvy Kenndedyho Space Centra na Floridě. Hodnotím 100%!