další z filmů o válce viděné dětskýma očima. tentokrát očima dívenky hluboce ponořené do světa knížek, malebných příběhů a pohádek. je dobré, že kontrast brutality a úniku do fantazie zůstává stále kontrastem a ani není třeba ni jednu z rovin vyzdvihovat. obě se naoko křečovitě avšak důsledně neesteticky prolínají, což dokresluje zmatenost z dospělého světa u holčiny vyrůstající v říši snů. *SPOILER* co mě osobně mile překvapilo je, že vpodstatě všechny hlavní charaktery nechává autor umřít a až ve finále odhaluje pravou perspektivu příběhu a opravdové hrdiny za jejich přiznané pyrrhovo výtězství patřičně oceňuje.
proč to bylo tak dlouhé? a proč už od začátku divák tuší, jak to skončí? ... opravdu mám pocit, že sem byl na jiném filmu než na "tom, co vyhrává všecky ty festivaly"
nejdřív jsem to chtěl komentovat sáhodlouhým satirickým výlevem plným nespočtu štiplavých glos, nakonec se však omezím pouze na strohé shrnutí: škoda námětu pro takové zpracování, škoda herců pro takový film.
nebýt hudby a vůbec orchestru glena millera, tak hodnocení padá mnohem hlouběji. ten film - jak to říct - je natočený úplně opačně. to by nevadilo, pokud by to autor cíleně zamýšlel, a on možná i zamýšlel, nicméně ve vysledku se to tak nejeví. celý film vypadá spíš jako hodně nepovedená parodie holywoodským lovestory než jako opravdová romance.
úžasný film, který svým echt redneck kowbojským podáním, antihrdinou v hlavní úloze a vubec takovým celkově hodně neobvyklým způsobem vyprávění buduje neco, čemu se nedá snad ani říkat atmosféra. zkrátka sem si připadal jako při jednom tom mladistvém posezení u táboráku za zpěvu trampských písní a vyprávění neskutečných historek z dob, které sme nezažili.
z hlubin kategorie odpadu tento snímek vyzdvihují pouze ty místa scénáře, která se snaží načrtnout osobnost průměrného huliče a neulítavají k žádnému prvoplánovému chichotání. jinak bohužel film nemůže nabídnout nic, než bezduchou vyhulenou konzervaci.
pane prezidente! pane prezidente! pan prezident hrdina číslo amerika, jemuž do kulek skáčou agenti v F16kách a eště bych zapomněl medaile za hrdintství z vietnamu. blábol blaf AMERIKA, pane prezidente.
neni to úplně zlé. bohužel však čangův příklon od obsahu k formě ssebou nese i neodlučitelný aspekt, že tím film ztrácí všechno, pro co si divák mohl čangovy filmy cenit.
film na pět hvězdiček. když mu je ale chci dát, probleskávají mi hlavou reminiscence na klišovité momenty a schematicky řešené situace, což způsobuje, že scénář jinak vynikajícímu filmu zbytečně kazí výborné skóre.
úvodních 10 minut sem se sám sebe ptal, zda-li TO, co právě sleduju, režie myslí vážně. když však po další čtvrthodně nejen mě přesvědčili, že opravdu ano, zhrozil sem se, nicméně už nebylo úniku a musel sem to dokousat do hořkého konce. ten film je trapný, trapný a ještě jednou TRAPNÝ... a taky dost špatný. co mu vytknout konkrétně? asi nic. od samoúčelně emotivního hudebního podkladu až po rádoby hypercool a nejvíc in střih a triky a roztřesenou kameru a všecky ty filtry a flitry to stálo za prd. nehledě na to, že od začátku je jasné, jak to celé skončí a o co autorům především šlo (podotýkám jen, že nemám na mysli záměr natočit dobrý film).
silné jak ranní kafe, leč až okatě umělé. ponechám stranou hodnocení autorových názorů na roli USA ve světové politice, i když to vyznívá jako litemotiv celého snímku. znovu se osvědčilo, že iňárittu umí rozezvučet ve správnou chvíli ty správné struny a poskládat tak jedinečný filmový příběh, ale jak sem už řekl, umělý konstrukt z toho vyčuhuje až moc na to, aby průměrného diváka nerušilo. školácky přehrávající brad pitt je už jenom třešničkou na dortu výtek, které k tomuto snímku mám. i přes to je to velmi podařený film, který vzhledem ke své stopáži, ani chvilku nenudí.
filmy andrew blakea dělají z porna něco víc, než k čemu je primárně určeno. především jsou natočené jako filmy, nikoliv jako standartní, nudné pornofilmy. výborná kamera a živý střih kombinovaný se zpomalenými záběry, střídání černobílých a barevných záběrů dokážou mnohem víc, než zoom z celku souložící dvojice na detail jejich přirození. díky tomuto netradičnímu přístupu a také samozřejmě díky netradičnímu zvukovému zpracování dýchá z tohoto snímku něco, co vás přinutí dech zadžet.
bože, ten polda je vážně idiot. film o takovém idiotovi by byl zajímavý jen tehdy, kdyby ho netočil ten samý idiot, co hraje toho poldu. bohužel v tomto případě se ani nedá zasmát tomu, jak je to stupidní.
celkem obstojný scénář ubíjí nejen školácká nevyzrálost režisérova, ale i přílišnámarketingová medializace, která tak nějak nutí diváka myslet si, že se jedná o povedený film. vězte, není tomu tak. herci hrají jako děti na vánoční besídce mateřské školy a co vejdělek nepokazí infantilním sekýrováním aktérů, to podělá pseudouměleckými vložkami, jež však zde působí dost trapně. shrnuto a podtrženo: znám hodně absolventských prací, se kterými se roming nedá ani z rychlíku srovnávat. nebýt bolka polívky, který evidentně nehodlal podřídit svůj herecký talent nějakému nedomrlému rychlokvaškovi, tak se neni na co dívat.
nekompromisní píčovina (promiňte ten výraz, ale zde je naprosto na místě). úchylný scénář, strašné ozvučení, special efekty by děti z mateřské školky zvládli o 200% líp, herecké výkony taktéž na úrovni vánočních besídek chovanců nějakého ústavu, jenom kamera a střih udržují tempo tak, aby se na to dalo dívat. bohužel i přes všechny tyto kvality výsledek působí dost odfláknutě (a to očividně rozpočet nebyl zas tak malý).
pohled na vrchol stalinské hrůzovlády dětskýma očima se snad ani nedá natočit jinak. film, který při rovném náhledu nedává téměř smysl, mezi řádky vypráví strhující příběh dětství chlapce, jehož otec, lékařská kapacita, byl v rámci antisemitských čistek odvlečen na sibiř. obsah by se dal zhustit do poloviční stopáže, to už by se pak ale nebylo na co dívat. i přes prvotní nesrozumitelnost musím dát plný počet - opravdu silný zážitek.
Moje komentáře
Žluté nebe (1948)
jeden z lepších westernů s naprosto úžasným vizuálem
Faunův labyrint (2006)
další z filmů o válce viděné dětskýma očima. tentokrát očima dívenky hluboce ponořené do světa knížek, malebných příběhů a pohádek. je dobré, že kontrast brutality a úniku do fantazie zůstává stále kontrastem a ani není třeba ni jednu z rovin vyzdvihovat. obě se naoko křečovitě avšak důsledně neesteticky prolínají, což dokresluje zmatenost z dospělého světa u holčiny vyrůstající v říši snů. *SPOILER* co mě osobně mile překvapilo je, že vpodstatě všechny hlavní charaktery nechává autor umřít a až ve finále odhaluje pravou perspektivu příběhu a opravdové hrdiny za jejich přiznané pyrrhovo výtězství patřičně oceňuje.
Fish Tank (2009)
proč to bylo tak dlouhé? a proč už od začátku divák tuší, jak to skončí? ... opravdu mám pocit, že sem byl na jiném filmu než na "tom, co vyhrává všecky ty festivaly"
Muž z Londýna (2007)
nejdřív jsem to chtěl komentovat sáhodlouhým satirickým výlevem plným nespočtu štiplavých glos, nakonec se však omezím pouze na strohé shrnutí: škoda námětu pro takové zpracování, škoda herců pro takový film.
JCVD (2008)
a půl
Zasněžená romance (1941)
nebýt hudby a vůbec orchestru glena millera, tak hodnocení padá mnohem hlouběji. ten film - jak to říct - je natočený úplně opačně. to by nevadilo, pokud by to autor cíleně zamýšlel, a on možná i zamýšlel, nicméně ve vysledku se to tak nejeví. celý film vypadá spíš jako hodně nepovedená parodie holywoodským lovestory než jako opravdová romance.
Shaolin fotbalista (2001)
dokonalé. o tom prostě neni co psát.
Balada o Cable Hogueovi (1970)
úžasný film, který svým echt redneck kowbojským podáním, antihrdinou v hlavní úloze a vubec takovým celkově hodně neobvyklým způsobem vyprávění buduje neco, čemu se nedá snad ani říkat atmosféra. zkrátka sem si připadal jako při jednom tom mladistvém posezení u táboráku za zpěvu trampských písní a vyprávění neskutečných historek z dob, které sme nezažili.
Král videoher (2006)
z hlubin kategorie odpadu tento snímek vyzdvihují pouze ty místa scénáře, která se snaží načrtnout osobnost průměrného huliče a neulítavají k žádnému prvoplánovému chichotání. jinak bohužel film nemůže nabídnout nic, než bezduchou vyhulenou konzervaci.
Déšť (2001)
asi nejlepší film o pubertě, který sem viděl. to jako bez prdele. film přirozený jako si uprdnout.
Air Force One (1997)
pane prezidente! pane prezidente! pan prezident hrdina číslo amerika, jemuž do kulek skáčou agenti v F16kách a eště bych zapomněl medaile za hrdintství z vietnamu. blábol blaf AMERIKA, pane prezidente.
Kletba zlatého květu (2006)
neni to úplně zlé. bohužel však čangův příklon od obsahu k formě ssebou nese i neodlučitelný aspekt, že tím film ztrácí všechno, pro co si divák mohl čangovy filmy cenit.
Babí léto (2001)
film na pět hvězdiček. když mu je ale chci dát, probleskávají mi hlavou reminiscence na klišovité momenty a schematicky řešené situace, což způsobuje, že scénář jinak vynikajícímu filmu zbytečně kazí výborné skóre.
Zastav a nepřežiješ (2006)
úvodních 10 minut sem se sám sebe ptal, zda-li TO, co právě sleduju, režie myslí vážně. když však po další čtvrthodně nejen mě přesvědčili, že opravdu ano, zhrozil sem se, nicméně už nebylo úniku a musel sem to dokousat do hořkého konce. ten film je trapný, trapný a ještě jednou TRAPNÝ... a taky dost špatný. co mu vytknout konkrétně? asi nic. od samoúčelně emotivního hudebního podkladu až po rádoby hypercool a nejvíc in střih a triky a roztřesenou kameru a všecky ty filtry a flitry to stálo za prd. nehledě na to, že od začátku je jasné, jak to celé skončí a o co autorům především šlo (podotýkám jen, že nemám na mysli záměr natočit dobrý film).
Babel (2006)
silné jak ranní kafe, leč až okatě umělé. ponechám stranou hodnocení autorových názorů na roli USA ve světové politice, i když to vyznívá jako litemotiv celého snímku. znovu se osvědčilo, že iňárittu umí rozezvučet ve správnou chvíli ty správné struny a poskládat tak jedinečný filmový příběh, ale jak sem už řekl, umělý konstrukt z toho vyčuhuje až moc na to, aby průměrného diváka nerušilo. školácky přehrávající brad pitt je už jenom třešničkou na dortu výtek, které k tomuto snímku mám. i přes to je to velmi podařený film, který vzhledem ke své stopáži, ani chvilku nenudí.
Machr - zpověď univerzitního bookmakera (TV film) (2002)
standartní moralita, ze které plyne snad jen poučení, že pokud něco rozjíždíte a nejste v tom kovaní, tak to nerozjíždějte ve velkém.
Decadence (video film) (2000)
filmy andrew blakea dělají z porna něco víc, než k čemu je primárně určeno. především jsou natočené jako filmy, nikoliv jako standartní, nudné pornofilmy. výborná kamera a živý střih kombinovaný se zpomalenými záběry, střídání černobílých a barevných záběrů dokážou mnohem víc, než zoom z celku souložící dvojice na detail jejich přirození. díky tomuto netradičnímu přístupu a také samozřejmě díky netradičnímu zvukovému zpracování dýchá z tohoto snímku něco, co vás přinutí dech zadžet.
Zpívající detektiv (2003)
film, který má velké předpoklady a ambice, který však má také velké nedostatky ve zpracování i hereckém obsazení
Polda a bandita 3 (1983)
slovy mého spolubydlícího: "to je taká kokotina, až z teho tlačí prdel."
Náhlý úder (1983)
bože, ten polda je vážně idiot. film o takovém idiotovi by byl zajímavý jen tehdy, kdyby ho netočil ten samý idiot, co hraje toho poldu. bohužel v tomto případě se ani nedá zasmát tomu, jak je to stupidní.
ROMing (2007)
celkem obstojný scénář ubíjí nejen školácká nevyzrálost režisérova, ale i přílišnámarketingová medializace, která tak nějak nutí diváka myslet si, že se jedná o povedený film. vězte, není tomu tak. herci hrají jako děti na vánoční besídce mateřské školy a co vejdělek nepokazí infantilním sekýrováním aktérů, to podělá pseudouměleckými vložkami, jež však zde působí dost trapně. shrnuto a podtrženo: znám hodně absolventských prací, se kterými se roming nedá ani z rychlíku srovnávat. nebýt bolka polívky, který evidentně nehodlal podřídit svůj herecký talent nějakému nedomrlému rychlokvaškovi, tak se neni na co dívat.
Cokoliv (2003)
filmy woodyho allena mám celkem rád, až na toho roztržitého chlapíka, co v nich hraje. a co teprve, když tam hrajou dva !!!
Taková normální láska (1991)
uf, už ten plakát je trapný, nechtějte vědět, v čem ho film předčí.
Pravdivá romance (1993)
a 1/2*, aby se neřeklo.
Bad Taste - Vesmírní kanibalové (1987)
nekompromisní píčovina (promiňte ten výraz, ale zde je naprosto na místě). úchylný scénář, strašné ozvučení, special efekty by děti z mateřské školky zvládli o 200% líp, herecké výkony taktéž na úrovni vánočních besídek chovanců nějakého ústavu, jenom kamera a střih udržují tempo tak, aby se na to dalo dívat. bohužel i přes všechny tyto kvality výsledek působí dost odfláknutě (a to očividně rozpočet nebyl zas tak malý).
Doživotí (1999)
příjemná komedie, kterou v oblasti průměru drží výtečný eddie murphy
Sopka (1997)
klasické katastrofické klišé se všemi negativy, které k žánru patří. kýčovitý happyend snad ani nemá cenu komentovat.
Drak přichází (1973)
docela prča. tak 4 za tu patinu.
Chrustaljove, vůz! (1998)
pohled na vrchol stalinské hrůzovlády dětskýma očima se snad ani nedá natočit jinak. film, který při rovném náhledu nedává téměř smysl, mezi řádky vypráví strhující příběh dětství chlapce, jehož otec, lékařská kapacita, byl v rámci antisemitských čistek odvlečen na sibiř. obsah by se dal zhustit do poloviční stopáže, to už by se pak ale nebylo na co dívat. i přes prvotní nesrozumitelnost musím dát plný počet - opravdu silný zážitek.
Výtah na popraviště (1958)
pěkný noir. obsahově neortodox - prý francouzská nová vlna; o to zajímavější.