Phobia
Cynická čůza
okres Opava
Jsem hmyzantrop!
email pozpátku: 7ZnaI (a) atlas.cz
ICQ: Nehledám...
MSN: Nevím...
Yahoo: Jo-ho-hóó!
41 bodů
okres Opava
Jsem hmyzantrop!
email pozpátku: 7ZnaI (a) atlas.cz
ICQ: Nehledám...
MSN: Nevím...
Yahoo: Jo-ho-hóó!
41 bodů
Moje komentáře
Prci, prci, prcičky (1999)
Rozhodla jsem se včera vynechat pravidelnou půlhodinku sebemrskání jednoocasou psychopatickou kočkou a v rámci masochistických choutek si naordinovala 30 minut s tímto filmem. Nevydržela jsem, do 15-ti minut jsem s usedavým pláčem a beznadějně pozvracená hledala ovladač, abych tuto nestvůrnost vymazala z obrazovky a pokud možno i ze své paměti. Příště si radši pořežu žiletkou stydké pysky! Dementní Teleblbies jsou snesitelnější než tohle tragické puberťácké "porno". Hodnotit nebudu, nejsem a nejspíš jsem nikdy nebyla cílovou skupinou podobných trapáren (nějak se mi vyhnula touha co nejdřív "zasunout"), ale donutit se uzřít ještě pár minut navíc, tak bych "Prcičkám" bez váhání jedno mimořádné hovno spláchla!
Session 9 (2001)
Jó, laktační psychóza, to je svinská patálie, zvlášť pokud popadne chlapa a ten se rozhodne léčit v dávno uzavřeném cvokhauzu. Kvintet dělňasů a jejich mindráky v obrovské opuštěné budově, to je základ pro solidně napínavou podívanou. Tvůrci na to šli trochu jinak a méně drtivě, než bych čekala a doufala, ovšem ve výsledku musím uznale pokývat řepou - právě ta odlišnost dělá film výjimečným, takže nezapadne mezi obvyklé lekačky, vyvražďovačky a duchařiny. V průběhu sledování psycho-mysteriózního thrilleru se můžeme (a pravděpodobně úspěšně) dohadovat, komu ze zúčastněných nejvíc šplouchá na maják, ale hlavní roli stejně hraje atmosféra: prostředí rozlehlého blázince a jeho neveselá minulost. Z mnoha scén příjemně zamrazí, předvídatelnost zamrzí a nemůžu se zbavit dojmu, že potenciál byl o něco větší, přímo pětihvězdičkový, akorát to chtělo odlepit stažené půlky ode zdi, méně komornosti a kapku víc logiky. Přesto palec nahoru, vždyť ten film mě udržel vzhůru do pozdních nočních hodin, jakkoliv můj pochybný rozum velel "Session 9" vypnout, abych byla ráno v práci alespoň mírně použitelná. No, nejsem, snad mě šéf a kolegové nebudou rušit v dřímotě... 81% Mimochodem, trailer nedoporučuju, moc toho vykecá dopředu:-/.
Madagaskar 2: Útěk do Afriky (2008)
Měla jsem v pátek návštěvu, co chodí spát se slepicema a tak jsem přemýšlela, co na večer pustit, aby nebyla škoda, že u toho dotyčná hnípe. Z "bohaté" programové nabídky televizí padla volba na tenhle animáč a docela ségře závidím, že to víceméně prochrněla. Zatímco první "Madagaskar" mi přes svou infantilnost přišel ještě docela milý a relativně zábavný, dvojka šla s laťkou o kus níž, vlastně už by se těžko podlézala. Havarujeme se zvířátky v Africe, kde lví puberťák musí dokázat všem a svému otci zvláště, o kolik je tanec užitečnější než boj a lov, hypochondří žirafa to dělá s promiskuitním hrochem, šéftučňák to dělá s plastovou panenkou, lemuři to dělají sami se sebou, zebra se snaží být jedinečná ve stádu lautr stejných zeber a opice jsou komouši. Do toho všeho africkou stepí pobíhají američtí turisti pod vedením nezničitelné penzistky s drsnými metodami vůči ošklivým, zlobivým kočičkám. Dětičky se dozvědí, že snažit se oddělat důchodkyně je v cajku a zcela přijatelné, anžto babice jsou z oceli a žádná újma jim nehrozí. Zápletka, humor i styl animace vskutku jen pro nejmenší diváky, pro dospělého, střízlivého člověka už je to moc prostinká cypárna. 45%
Králova řeč (2010)
Ko-ko-koktání je p-pěkně na pi-pi-pi-pi--vulvu, protože můžete být sebegeniálnější a stejně na vás lidi budou koukat jako na dementa, když se neumíte plynule vyjádřit. Jako běžný smrtelník můžete být za debila a celkem nic se neděje, ale pokud jste se narodili se stříbrnou lžičkou v prdeli a nedopatřením se stanete králem (protože váš bratr chce veřejně šustit s rozvedenou Američankou, což se na korunovaného vola nesluší), očekávají se od vás různé veledůležité proslovy. To si respekt a lásku národa nezískáte, jestli budete před mikrofonem poulit bezmocně bulvy a naprázdno otevírat tlamičku jak přidušená neonka. Řešení jsou různá: můžete buď najmout doktorskou kapacitu, co vás bude nutit huhlat s koulema v hubě a nebo natrefit na neotesaného Australana, který vás nasere tak, že zapomenete vzteky koktat. Na můj vkus přespříliš předvídatelné, nicméně co jsem čekala, to jsem dostala a stačí mi to - ne k nadšení, jako rozhazovačům zlatých plešounů, ale ke spokojenosti ano. 78%
menZONE (TV pořad) (2012)
Když jsem uzřela upoutávky na tento nový podřad Prima Kůl, proletělo mi atrapou mozku, že se svět v sloní řiť s furunklem převrací. Potom jsem o menZTRUACI omylem zakopla ještě při jejím vysílání a ihned jsem se vrhla pomodlit k porcelánovému bohu. Sledovat, jak nějaká pipina olejíčkem masíruje macatou poďobanou prdel jakémusi "okouzlujícímu" kokotovi a ten do toho pronáší "vtipné" průpovídky, to je víc, než je má křehká duše schopná snášet. Možná se mýlím, třeba se to cílové skupině opravdu líbilo, ale mám takový neurčitý pocit, že by se pánská majorita na tuhle masáž raději dívala v opačném gardu - tedy kdyby onen (hlavně oblečený!) šulda matlal olejíčkem holou prcku té kikiny. I pro mě by to bylo snesitelnější, sice bych i tak okamžitě změnila anál na vkusnější kanál, ale nejspíš bych nenablila do porcelánu. Nebudu hodnotit: menZTRUACE je určená jiným divákům - konečně někdo myslí i na gaye! Akorát za tímto podřadem navrhuji nevysílat "Akta X", nýbrž čtyřprocentní cílovce podstatně bližšího "Spartaka: Krev a písek", přinejmenším tam jsou tím olejem napatlané vyvinutější exempláře!
Pevnost Boyard (TV pořad) (1998)
Jak se mi kdysi zamlouvalo žabožroutí zápolení s nástrahami pevnosti Boyard, tak mám problém vystát tenhle britský grcmake. Je to sice totéž, ale zároveň je to mnohem stupidnější, otravnější a trapnější. Když jsem poprvé zahlédla tu kozatou Barbínu, co vyskotačila ze člunu v roli průvodkyně soutěžících, zvedl se mi kufr a zježil vlas. I vzpomínka na ni ve mně vyvolává nutkání hodit šavli. Rádoby zlý vytlemenec - sudí je natolik impertinentní, až si rozpačitý divák připadá, jako by sledoval koprofilní porno. Laciná náhražka otce Fury "profesor" může pobavit leda dítka v předškolním věku a jeho otázky v češtině často nedávají smysl... občas dávají i nesmysl. A vzhledem k tomu, že český dabing vzrušeně překládá každý nejapný výkřik, který soutěžící vypustí z hrdla, tudíž imrvére posloucháme: "Rychle! Jdeme na to! Rychle! Dokážeme to! Zvládneme to! Rychle! Zvládneme to! Do toho! Rychle! Honem! Dokážeš to! Rychle!", stávají se i soutěžní týmy prakticky nesnesitelnými a držení palců se nekoná (palce se totiž nacházejí hluboko zaražené ve zvukovodech). Sledovat soutěž beze zvuku, možná bych byla ochotná připrdnout třetí mdlou hvězdičku, ovšem nemám zájem. Nejsem si jistá, nakolik mou příchylnost k originálu ovlivnila nostalgie, tuhle mizernou anglánskou kopii však nemám zapotřebí. 44%
Temný úsvit (2006)
Asi už jsem si k podobným filmům vypěstovala solidní rezistenci, takže mě Dieter Dengler ani tak nedojímal, jako spíš iritoval. Všeználek a velkohubý Američan (ač původem z Německa) strčil rypák svého bombardéru kam neměl a následovala zasloužená odplata: trocha té rákosnické šikany. Chování ostatních vězňů a dozorců radši ani nebudu komentovat, ten spolek musel pláchnout do filmu přímo z Bohnic. Bez většího zájmu jsem dokoukala až do závěrečných minut, které měly skončit scénou vrtulníku odlétajícího z džungle směr základna. Co následovalo potom, to byl teprve čirý děs a utrpení! Zvláště pro cukrovkáře by měla být přes obrazovku zřetelná výstraha, že dojde k záchvatu, ať urychleně odejdou od televize, nebo si alespoň připraví mimořádnou dávku inzulínu! 59%
Prokletí domu slunečnic (2007)
Být tohle první horor, který jsem kdy viděla, mohla bych se tady dušovat, jak jsem si strachy prochcala pyžamo, jak jsem šťastná, že nemáme sklep ani stodolu, jaká je to úleva, že je domek nový a tudíž nezatížený drastickou minulostí, kvůli které by nám ze zdi lezly hnusné plesnivé ksichty a ve stínech pobíhali nasraní golumové. Bohužel, tohle není můj první horor a když jsem schopná film odvyprávět dlouho dopředu, něco je špatně. Ale nemám potřebu se ošklíbat, "Prokletí domu slunečnic" má prostě smůlu, že jde o jeden z mnoha natočených filmů zcela stejného typu, kde jsou noví nájemníci nemovitosti terorizování předchozími, převážně mrtvými obyvateli - prostě ničím překvapivý žánrový průměr. 51%
Americký zločin (2007)
Tomuhle typu filmů říkám "nasrávačky". Kdykoliv sleduju nějaké zjevné bezpráví, kdy je lidská bytost ponižována (může to být i zvíře), krutě týrána a nenachází zastání, mám chuť skočit po hlavě do obrazovky a tam na druhé straně všechny surové hajzly skopat a seřezat na jednu vzlykající, o milost žadonící hromádku... a na tu naflusat (toto gesto pohrdání by bylo pravděpodobně poněkud devalvováno, až by mi kemr zůstal bimbat v prodlužující se slině na bradě). Jenže se nejmenuju Samara, neumím prolézat televizí a tak mi nezbývá, než bezmocně zatínat pěsti, drtit mezi zuby nadávky a utěšovat se, že je to jen film... což v tomhle případě nepomohlo, vzhledem k nálepce "podle skutečné události". Mohlo to být přibarvené, ale základní fakta zůstávají a k pocitu hrůzy naprosto stačí. Můj obvyklý cynismus včera večer dostal kopanec přímo na solar kozus, po dlouhé době jsem zas u nějakého filmu brečela jak čuramedánská plačka. 85%
Vraždy podle předlohy (1995)
Tak dlouho se chodí se znaleckými posudky k soudu, až se smyčka utáhne. Ripleyovou potom nebudí ze spánku noční můry na téma obludek nořících se z její ploché hrudi, nýbrž vzpomínky na špičky jejích lodiček freneticky stepující po okrajích hajzlmísy. Temné útroby vesmírného plavidla vyměnila Sigourney za pochybné bezpečí interiéru svého bytu, místo kocoura má buzika, Gigerovy nápadité stvůry byly nahrazeny obyčejnými vraždícími psychopaty a velkohubé mariňáky suplují tápající detektivové z oddělení vražd. Napoprvé před dávnými lety mě tenhle napínavý thriller dokonale dostal, setkání po letech bylo bohužel vlažnější, hodnocení sem tedy prásknu kompromisní: 75%
Vlak smrti (TV film) (1993)
Slušně obsazená nuda, ve které mladší verze agenta 007 (toho slaďouše z devadesátých let) pod vedením profesora X (toho staršího, plešatého, pojízdného) zastavují rozjetý vlak obohacený nějakým tím plutoniem, uranem, prostě jaderným bordelem, hrozícím udělat BUM!... už zase. Podané to bylo tak poutavým způsobem, až jsem samým napětím usnula. Jedna hvězdička za obsazení, druhá -velmi pochybná- za úsměvně kiksy v matrixu (včetně třeskutě dementních dialogů). 31%
Astro Boy (2009)
Jak už napovídají obrázky z galerie i sám název, "Astro Boy" je sci-fi pohádka pro děti. Roztomilá animace pro děti, v podstatě dětský hrdina, dětsky přímočarý příběh plný dobrodružství, dětsky přemrštěné akce bez kapky krve a více či méně dětinských vtípků a gagů. Orgasmus pro školou povinného diváčka, vcelku příjemná odpočinková záležitost pro odrostlého bedekra. Skutečně by mě zajímaly "duševní" pochody programového ředitele ČT2, které způsobily, že se tento mrňatům určený kousek ocitnul v nočním vysílacím čase, ale silně pochybuji o existenci logického zdůvodnění. Nejspíš je pan Fridrich schopný i Večerníček přesunout na 23:10... 63%
Skrýš (2010)
Hleďme! Dokonce i vatikánští černoprdelníci dokážou na plátna kin propašovat solidní horůrek, který mě sice nepřiměl v obavách nakukovat pod postel (vždyť já vím, že tam číhá příšera - celá bílá, chlupatá, s velkýma žlutýma očima a ostrými drápky), ovšem můj zájem spolehlivě udržel. Když pominu to zblitkové poselství, že kdo se nemodlí k všudypřítomnému, všemocnému taťkovi na obláčku, ten je prostě totálně v prdeli a nic mu nepomůže, tak jsem si zápletku s tajemným schizofrenikem vychutnávala, atmosféra byla fajn, herecké obsazení mě ničím nerušilo (Jonatán je v poho, Julču nežeru, nicméně nevadí, ostatní měli málo prostoru) a když už hrozilo zadušení zvratky při přehnané svatouškovské agitaci a z přemíry nepříliš chutných dějových ingrediencí v guláši, zachránil to konec. Závěrečných 15 vteřin film nakoplo zpět do mých soukromých čtyřhvězdičkových výšin a parádně zamrazilo. 71%
Zrození Planety opic (2011)
Víte, kolik je v San Francisku opic, přesněji lidoopů? Asi tolik, jako na Novém Zélandu ovcí nebo v Somálsku much! Chápu, že by nevypadalo dost velkolepě, být počty po svobodě bažících primátů přiměřené, odpovídající realitě. Navíc kdyby ta padesátka chlupatých Einsteinů byla bržděna v rozletu šimpanzí variantou Václava Havla a musela do hlavní odjištěných kulometů strkat květinky, aby nějaký homo sapiens nepřišel k bebíčku. To by ta opičí revoluce měla hodně rychlý end. Po Zlaté bráně nicméně pochodovala, hopsala a šplhala pořádná armáda opiček, chyběl akorát King Kong. Věčná škoda toho humanistického přístupu; každou ojedinělou zkratovou FATALITY!!! jsem ocenila nadšeným vřískotem a vrháním banánů po obrazovce. U starších filmových sourozenců se lidoopi příliš podobali lidem (nemám na mysli ani tak nedokonalé masky, jako "civilizované" chování) a neměli mé sympatie, ale tyhle divočejší verze mě přiměly radostně držet palce u nohou, zatímco jsem se houpala na lustru. Vzhledem k výpadkům v logice a scénáristickému přizdisráčství poněkud váhám se čtvrtou hvězdicí... Ook, přece jen ji dám, svět "Planety opic" tenhle prequel rozšířil, obohatil a většinu stopáže jsem se obstojně bavila. U-u-u-už ať to tady ty digitální opice ovládnou a naženou zparchantělé lidstvo do klecí! 71%
Sviňky (2009)
"Ich, Tomek" je stejně připosraný název, jako je připosraný celý film, co se snaží šokovat, ale "tak nějak decentně" - před veškerými prasárnami kamery i střih cudně uhýbají a nechávají na představivosti diváka, čím asi prochází současná ubohá generace puberťáků, která pro peníze udělá cokoliv. Klouže se spíše po povrchu tématu a občas to drhne, chtělo to přidat lubrikant, proniknout směle hlouběji. Opravdu se inteligentní kluk nechá utáhnout na vařené nudli vychcanou šlapičkou? Fakt by pro její zářivý chrup zahodil veškerou sebeúctu? Nevím, se mnou hormony nikdy takhle netřískaly a nechce se mi věřit... Za sebe musím přiznat, že víc než pánové v drahých fárech a jejich choutky na juvenilní soply, mě vyděsila scéna "spartakiády" kudlanek: z toho zmagořeného davu svatých válečků na mě šel mráz. Příčí se mi fanatismus v libovolné formě, natož ten náboženský. Přes veškeré výhrady a odpor nejsou "Sviňky" vůbec špatným filmem; představitel hlavní role, připomínající Froda Pytlíka z Osvětimi, podal sympatický výkon, prostředí i neveselý život v něm se jevily autenticky, ne zcela funkční rodinné vztahy nebyly dotaženy ad absurdum a čtvrtá hvězdička unikla o pubický chloupek. Stačilo se tolik nebát a přitlačit na pilu... nejspíš ani pak bych netoužila vidět tenhle film znovu. 69%
Popravčí (2005)
Jejda, tady se nám ortodoxní kudlanky pěkně odkopou, rozhořčené faktem, že tenhle film Římsko-katolickou církev nevybíravě tluče přes kule. Jak nespravedlivé a jistě odporující historickým faktům! Vždyť církev byla vždy plná počestných, tolerantních duchovních, nezáludných, nebažících po majetku a zcela prostých jakýchkoliv sexuálních tužeb, nikoliv spolkem zde vykreslených intrikánských vydřiduchů, nenažranců, tmářů a pedofilních pederastů! A teď tu o Perníkové chaloupce... Co si budem povídat, "Popravčí" má své chyby, výpadky v logice a snad až příliš černobílý přístup k postavám, ovšem na koprodukční lacinou rádobyhistorickou limonádu se blýsknul ucházející špinavou atmosférou, pár věrohodnými postřehy a herci, co sice neexcelují, ale ani nezaslouží kdovíjak ostrou kritiku... Nikolaj je navíc fešák a v katově chaloupce s tím nádherným výhledem na hory bych chtěla bydlet;-). Čtvrtou hvězdičku nedávám ani tak za kvality filmu, jako za ten nekompromisní a Vatikánem určitě ostře odsouzený přístup k oné přepychové, zlatem ověšené instituci, která těží z pověrčivosti jedněch a zároveň drze šátrá ve šrajtoflích ateistů i jinověrců. Lidi, věřte si čemu chcete, uctívejte klidně špenátové pyré kydnuté na varnou desku do tvaru kříže nebo kosočtverce, věřte si však za své a netahejte mě do toho! 70%
Odstřelovač (1993)
Mé hodnocení je poctou devadesátým letům, kdy jsem film viděla a udělal na mě dojem, takže ty 4 pěticípé berte se značnou rezervou, jde o výsledek nostalgie a prostřílené paměti. V současné době nemám odvahu se na "Odstřelovače" podívat znova, aby mi neustřelil veškeré iluze o mém postpubertálním vkusu. Možná 70%... možná 40%...
Univerzální voják: Zpět v akci (1999)
Univerzální srajda: Prd v akci... Nemá smysl tajit, že jediným důvodem ke spuštění tohoto večerního programu TV H@vna byla představa, jak se tady nad "kvalitami" filmu pohrdavě vyzvracím. Jinak bych raději s Bratrstvem neohrožených zamířila už potřetí do Carentanu. Nejsem a nikdy jsem nebyla fanynka malého belgičana s velkou boulí a úctyhodnou roznožkou, zbylé obsazení se rekrutuje převážně z řad steroidy napíchaných neherců, sci-fi pozadí je zcela fádně současné... UV:ZvA pro mě zkrátka neobsahuje jediné lákadlo, jediný klad, zato záporů by se našla kvanta (režie, scénář, dialogy, střih, hudba, efekty, vsadím se, že i řidiči a uklízečky stály za suché z nosa). Univerzálně debilní děj: SKYNET už zase vyhodnotil lidstvo jako škodnou, aktivoval kyborgy a jedinou překážku + stopku zlotřilému stroji tvoří JCvD. Ten byl v prvním díle mrtvý, takže mám poněkud hokej v tom, jak se univerzálně odvojákoval a oživil. Hlavní hrdina musí mít k ruce samozřejmě otravnou kikinu s bujným poprsím a nějakou tu dceru, kterou je nutné chránit. A JCvD to "překvapivě" zvládne, přemůže všechny mohutné bezkrké steroidy, zastaví SKYNET, pardon - S.E.T.H., spasí USA, potažmo celý ten bezvýznamný zbytek světa. Odpad nedám jedině s ohledem na fakt, že jsem viděla a určitě ještě uvidím i dílka výrazně blbější a více amatérská... na druhou stranu, u těch se zase hodně nasměju, UV:ZvA akorát nudí. 19%
Věc (1982)
Tenhle horor z mrazivé pustiny jsem v dětství žrala jak můj tata bůček, není se proto asi čemu divit, že navzdory sežmoulání zubní protézou času mi pro "Věc" zůstala slabost. Vesmírný šmejd byl krásně odpudivý a děsil mě, bylo mi líto psů (lidí ne, někdo přece exnout musel:-)), zaláskovala jsem se do drsoně Kurta a samým napětím jsem zapomínala dýchat. V současné době monstrum působí poněkud loutkově směšně, ale atmosféře to naštěstí tolik neubralo. Mistr Tesař uměl (i když si občas utnul) a vytesal kult. Váhám, jestli si mám kazit dojem čerstvým prequelem:-/. 90% (pro upřesnění: 10-15% je čirá nostalgie).
Prázdniny pro psa (1980)
Nahláškovaná komedie s národně oblíbeným Tomášem Holým, která má potenciál pobavit celou rodinu. Ti mladší či jednodušší si užívají destruktivní řádění nefalšovaného velšteriéra za tři tácy Blacka/Azora/Andyho, případně Navrátilovy zuby v kýblu, kdo dává přednost slovnímu humoru, ten si užije zvláště dědečka. "Máme to, člověče, oba těžký. Tvoje máma je na žlučník a moje bába na prachy. Jestlipak by jí taky pomohly lázně?" Včera viděno znovu po x letech a přestože mi zážitek kazily otcovy zvukové efekty při různých nehodách a ségřino neustálé vzdychání po "Drtikolovi", posmála jsem se obstojně. 79% - i s ohledem na dobu, kdy jsem se mohla umlátit smíchy ztřeštěným scénám pro prosťáčky.
Černá labuť (2010)
Miluji balet, ovšem pouze za předpokladu, že se na něj nemusím dívat. Nicméně tenhle pohled do zákulisí sedřených, hysterických skeletonů ženského pohlaví, vyvinutých gayů a na to vše dohlížejících pasáků, tedy prasáků, nebyl zdaleka tak nudný a nesrozumitelný, jak jsem se obávala. Vlastně mě docela překvapilo, že se na všechno to poskakování, mávání rukama a pobíhání dalo koukat, aniž bych měla příliš často nutkání používat rychloposun. A o čem to celé je? Natálka je anorektická, sebezohavující fošna, která touží být nejdůletějším ptákem na jevišti. Aby toho dosáhla, musí se poprat s několika předvídatelnými elementy: převálcovat konkurenci dalších ambiciózních kostřiček, vypořádat se s despotickou matinkou, nechat se uvolnit Vinckem Casselem nebo Milou Kunis a uchovat si příčetnost. Ne vše se princezničce Padmé podaří... Natálka Portmonka hrála tak skvěle, až to film stojí jeden bod, protože mě svými neurózami úporně defekovala - a celkově bych v tom těžko hledala postavu, kterou bych s gustem nekopla do klína. Nejsem zklamaná, nejsem nadšená, konec mi přišel přepísknutý (čekala jsem něco méně melodramatického, jako třeba skok mimo žíněnku zobákem napřed) a podruhé už raději ne. 61%
Sloní muž (1980)
Tak jsem si po dlouhých letech zopakovala dojemný příběh o odlišnosti, osamělosti, zrůdnosti (více té vnitřní, povahové), krutosti i lásce. Lynch si odpustil psychedelické úlety, zvolil konvenční způsob vyprávění, takže poselství snímku pochopí i ten nejprimitivnější, asociální primát, co tráví volný čas vypichováním očiček pavoučkům a trháním nožiček kolouškům. Při těžkém rozhodování, jestli dát pět hvězdiček nebo jen čtyři, rozhodl nakonec směrem dolů fakt, že nejsem příznivcem černobílosti a chyběly mi modré oči sejra Anthony Hopkinse. Ale stejně je to krásný film! 89%
Krvavá sklizeň (2007)
Voda v řece se změnila v kečup, rybky plavou bříšky vzhůru, žáby mají letecký den... Co z toho plyne? Satan zavelel do útoku, konec světa se blíží a SS (Strana Světla) musí zlanařit rozervanou duši Hilary Swank, aby nám tady zůstal ten boží ráj na Zemi. Jakkoliv debilně to zní, nemuselo to dopadnout až tak špatně, KDYBY: všechno nebylo podáno mdle jak povislé zápěstí hulibrkovo. Chtěla jsem tomu dát šanci, ale mysl se prostě neměla čeho chytit - mně bylo úplně, naprosto a totálně u prdele, co se děje, co se komu stane a kam to celé povede. Prozívala jsem se úvodní půlhodinou, pak mé vědomí vyvěsilo bílou vlajku a teprve 15 minut před koncem se vzchopilo, aby pochytilo "šokující" závěrečnou pointu. Nějaká atmosféra se "The Reaping" upřít nedá, efekty ušly... i obsazení by bylo fajn, to by se ovšem herci nesměli nudit stejně jako já. 41%
Policejní akademie 3: Znovu ve výcviku (1986)
Ač třeskutě blbé a závěrečná zdlouhavá honička na vodě mě vskutku hrubě iritovala, nemám potřebu na pokračování "Chlupaté akademie" kydat hnůj. Místy trapné, místy vtipné a strážník Tackleberry prostě nemá chybu :-). Osobně přece jen víc preferuju humor verbální proti situačnímu, takže nadšení se nekoná, ale jako uvolňující výplach mozku funguje film uspokojivě. 60%
STOMP: Out Loud (TV film) (1997)
Nesnáším kravál - třískat mi někdo za uchem deklem z popelnice, postarám se, aby v té popelnici skončil rypákem napřed. Ale v okamžiku, kdy kravál dostane chytlavý rytmus a je doprovázen zajímavou, zábavnou choreografií, mé nohy začnou podupávat, ruce bubnují o nejbližší vhodný předmět, hlava sebou škube v imitaci nervového tiku a nálada letí vzhůru raketovým tempem. Polibte mi podzádí s technem, hiphopem a podobnými nesnesitelně úmornými sračkami plnými elektronických pazvuků; stačí pár smetáků a na světě je hned výrazně lepší rytmus! 88%
Četník ve výslužbě (1970)
Respektuji svůj bezesporu vytříbený dětský vkus a tak ho nebudu shazovat nízkým hodnocením této žabožroutí komedie, ale zároveň nezbývá než přiznat, že humor spočívající v pitvoření, rozrušeném křiku a mávání rukama už mě nějakou tu dekádu (až dvě) míjí obloukem natolik širokým, aby se podobná dílka dostávala před můj kalný zrak pouhou nešťastnou náhodou. 50%
Zkáza Ecobanu (2003)
Já manga normálně nežeru, ale občas nějaké zkusím a někdy to dokonce i celkem příjemně překvapí. Jako třeba Zkáza Ostravy... pardon, Ecobanu, jak byl kreativně česky pokřtěn snímek "Wonderful days". Příběh je sice prostinký a s logikou se nepotkal, klišé stíhalo klišé, ovšem grafická stránka na mě udělala výborný dojem a když tentokrát postavy neměly bulvy jako lemur, překvapený nadrženým medvědem, působily navzdory zjednodušení docela lidsky a dokázaly ze mě dokonce vydupat i špetku sympatií (konkrétně jsem pocítila nepochopitelnou slabost pro velitele ostrahy:-)). Škoda určité naivity, plytkosti, nevyváženosti, mělce vyprofilovaných charakterů, zkrátka všech těch detailů, co odlišují silný příběh od průměrného. Koukalo se na to hezky, ale to je bohužel všechno. Jo, a může mi nějaký znalec asijské fauny ozřejmit, co za zvíře bylo to pikaču s pruhovanými rohy? 65%
X-Men: První třída (2011)
Nemusíte mě mučit brutálním lechtáním, zcela bez nátlaku se přiznám, že jsem po všech těch adorujících výkřicích čekala něco víc (jsem holt nepoučitelná). Příběh mě ničím neuzemnil, mezi McAvoyem a Fassbenderem jsem nevnímala takovou chemii jako mezi Picardem a Gandalfem, Bacon mohl mít coby záporák se superschopnostmi větší koule a úlitba puberťákům v podobě komanda rozjívených děcek na mě taky kdovíjaký dojem neudělala (mutantní spratci v předchozích dílech mě oslovovali pozitivněji). Nemůžu mluvit přímo o zklamání - nenudila jsem se, efekty se povedly a opět jsem si potvrdila, že Magneto a jeho parta jsou má krevní skupina. Nečíst ty oslavné ódy, bylo by to na 4*, tak si teda naordinuju selektivní amnézii a těch 75% filmu připlácnu.
Do nitra Planety opic (1970)
Jen málo věcí je blbějších než scénář tohoto filmu - namátkou mě napadá třeba žonglování s psími výkaly, bungee jumping na nepružícím laně (případně bez lana) nebo skákání po hlavě do vypuštěného bazénu. Vyjmenovávat tady všechny hovadiny, mohl by mi i Shadwell závidět délku komentáře! Ale mám dnes nějak zadřené mozkové závity, nejspíš se během včerejšího sledování zasekly v poloze Low Power, jsem prostě líná přemýšlet/vzpomínat a tak vás toho humorného elaborátu ušetřím. Omezím se na zdůvodnění dvou hvězdiček: ta první je tak nějak za pochybné kvality filmu - masky, postapo atmosféru, protiválečné poselství a to je asi tak všechno. Druhou hvězdičku si každý musí rozdělit podle pohlaví, přesněji dle svých sexuálních preferencí. Z dámského hlediska jsem uvítala vizuální přínos hlavního hrdiny; James Franciscus se svýma modrýma očima, zlatými vlasy a pěknou postavou nabízel atraktivnější podívanou než Charlton Heston. Heterosexuálové z řad mužského publika pak jistě ocenili Novu, splněný pánský sen: dívka nejen přitažlivá a vnadná, ale navíc poslušná a němá, ten konstantně připitomělý výraz také mohl leckomu přijít roztomilý. Zoofilové si pochopitelně rovněž přijdou na své, pokud se spokojí s primáty a pár koňmi. 40%
Až na krev (2007)
Nebudu sem vypisovat pozitiva, to už tady udělala spousta jiných. Napíšu, proč nesdílím nadšení většiny. A) Hlavní hrdina mě nebetyčně sral, nenašla jsem v sobě ani špetku sympatií či pochopení pro sebestředného, surového magora, co si nadšeně prochlastával játra i mozkové buňky při honbě za svým megalomanským na hovno snem. B) Souvisí s prvním bodem: děj měl pár silných momentů, ale celkově mě kdovíjak nepohltil. C) Jsou filmy, které by bez hudby byly poloviční, jsou filmy, u kterých hudbu nevnímáme a pak jsou filmy, kde nás hudba prudce irituje. "Až na krev" spadá do poslední skupiny, to úděsné vrzání by se dobře vyjímalo v hororu, ale u tohoto dramatu by tahání kocoura za kulky znělo lépe. D) Zbývají maličkosti - takové ty detaily, jako třeba nestárnoucí hrdina a jeho fanatický oponent, nikdo se neobtěžoval přidat jim v závěru vrásky nebo šediny. Další výtkou je například málo prostoru pro vedlejší postavy. Tohle všechno dohromady pro mě indikuje, že netoužím film vidět znovu, přesto mu vzhledem k solidním hereckým výkonům a slušné výpravě i efektům hvízdnu pěkných 65%.