Moje oblíbené seriály

• Buffy, přemožitelka upírů (TV seriál) (1997) Povrchním čtením se divák dostane k blonďaté krásce, která chodí na střední školu, občas zabije nějakého toho upíra, prožívá trable v lásce a tak dál a tak dál. Jenže bylo by škoda setrvat jen v této jedné rovině (byť zábavné, plné výborných akčních scén i dojemných romantických dramat) a nezaměřit se na ostatní vrstvy. Buffy totiž v sedmi sériích (a pokračující osmé komiksové) obsáhne takřka veškerá témata, která postihují dívky od dospívání k dospělosti, rozvine metafory k současnému životu Američanů i kritiku policie, armády, lékařství – no prostě veškerých autorit včetně těch rodičovských. Stylově obsáhne klasický Hollywood s bohatou hloubkovou kompozicí i lékařské drama s rychlými střihy. Dochází i k neskutečné práci se žánrem – od hororové premisy k teenagerskému dramatu, které je ovšem neustále záměrně narušováno. Z hlediska vyprávění diváka urazí na začátku páté série příchodem Dawn a poté ho dorazí zpochybňující epizodou Normal again. Navíc nabídne psychologicky propracované (a narušené) postavy v čele s Buffy, která bere svoje poslání jako práci, ale stejně ji to stahuje níže do temnoty a brzdí v normálním rozvoji. Je zde hláškující upír Spike, knihovník s minulostí Rozparovače Giles, roztomilá lesbická dvojice Willow a Tara, geek a filmový amatér Andrew a poprvé se zde objevuje i Wesley, který se ve spin offu Angel stane nejtragičtější postavou obou seriálů. Žádná epizoda není zbytečná a každá série má kromě hlavního „Zla“ i jiné ladění a zabývá se určitou tematickou linií. Výborné herecky, výpravou, propracovanou mytologií, může sloužit i jako učebnice popkultury. Prostě a jednoduše - Buffy je výjimečné dílo a Joss Whedon bůh.

• Firefly (TV seriál) (2002) Na relativně malém prostoru čtrnácti epizod nabízí Firefly množství zajímavých věcí. Stejně jako například Hvězdné války i Firefly lze popsat jako "sci-fi western". Nedochází zde ovšem k nápodobě osvědčených principům, naopak se s tímto žánrovým schématem pracuje podstatně zajímavěji. Jsou zde nezaměnitelné westernové prvky jako specifická hudba, koně, děvka se zlatým srdcem, etc. - vše je naprosto okázale předváděno stejně jako pohyb postav mezi těmito prvky. Příběh je zasazen do blízké budoucnosti, které ovšem není odosobněnou sterilitou, ale realistickým, špinavým vesmírem. Místo technických vymožeností (ala Dollhouse) je svět Malcoma Reynoldse a jeho posádky silně manuální. Firefly je ambiciózní autorský seriál, ve kterém se prolíná klasický přístup s množstvím experimentálních postupů s narací i stylem. Nejpatrnější to je u prvního a posledního dílu, kdy se dostávají do popředí nezaměnitelné "whedonovské" kompozice do hloubky a dlouhé kamerové jízdy. První díl je navíc obtížný i co se uchopení postav týče. Jsme vrženi přímo do děje a ustanovené skupiny, nevíme kdo má jakou funkci, pozici a povahu. Vše se dozvídáme postupně a Whedon rozhodně nic neusnadňuje. O to těsnější vztah si ale divák může k postavám vytvořit - i třeba k takovému primitivovi jako je Jayne.

• Queer as Folk (TV seriál) (2000) There’s None so Queer as Folk Justin Taylor – tak trochu umělec, tak trochu spratek – se jedné noci potkává s Brianem Kinney. První polibek, první sex. Briana chce každý, ale problém je, že ho nikdo nemůže mít. A takhle to všechno začíná. Příběh party přátel – účetní Ted, tak trochu šílený Emmett, lesbický pár Lindsay a Melanie, nesmělý Mikey a samozřejmě Brian, kterému nezáleží na nikom a na ničem. Nebo se tak alespoň tváří... Jeden z mála seriálů, kde s přibývajícím počtem sezón kvalita neklesá, ale naopak stoupá. Z humorné záležitosti s takřka videoklipovým vizuálem se stává čisté drama, u kterého se vám na tváři objeví častěji slzy než úsměv. Postavy se vyvíjejí zcela neodhadnutelným směrem, někdo zemře a někdo se narodí... Bylo by bláhové myslet si, že se takový druh seriálu zalíbí všem, především heterosexuální muži dají zřejmě přednost seriálu The L Word a nejde jim to mít za zlé. Každopádně člověk by neměl QAF odsuzovat, dokud ho nevyzkouší. Třeba v něm něco najde. Třeba v něm najde sebe. A když ne, tak se u něj může alespoň pobavit a ani to není zas tak špatné, ne? Liberty Avenue. Liberty Dinner. Babylon. Save the Last Dance for Me. Nezapomenu... We will survive.

• Glee (TV seriál) (2009) Je to silnější než já. Don't stop believing. Více zde: http://jgls.wordpress.com/2010/06/26/and-that-what-you-missed-on-glee/__Mimochodem považuji druhou sérii za kvalitnější než první, i když i tu jsem milovala.

• Odpočívej v pokoji (TV seriál) (2001)

• Scrubs (TV seriál) (2001)

• Angel (TV seriál) (1999) Angel je světem protřelý upír, který se na svět už nedívá s určitou naivitou, ale spíš se zničující realističností a pramatičností. Tím se spin-of výrazně odlišuje od Buffy, která je vyprávěna z pohledu mladé dívky. Je nejen temnější, ale zejména rychlejší, bez dlouhých dialogů, přímější. Angel se moc dlouho nevyptává, ale rovnou jedná. Vztahy jsou odsunuty do pozadí, místo dívky bojující kromě jiného i s vlastními démony, je zde drsný detektivní seriál, který postupuje podle určitého schematu, ale stále dokáže překvapit. Nejde říci, že by byl horší či lepší než seriál, ze kterého se odštěpil. Je prostě jiný. Zůstal propracovaný svět, humor, ze skutečnosti skvěle odpozorované situace. A i zde jsou upíři a démoni jen určitou metaforou k problémům, které hýbají společností. Angel se pohybuje nocí a sledovat ho je opět požitek.

• Dům loutek (TV seriál) (2009) Na první pohled se může zdát nejkonvenčnějším Whedonovým seriálem. Zatímco ostatní jeho počiny překvapí určitou žánrovou progresivností a stylistickou originalitou, Dollhouse je v tomto spíše umírněný. Jeho nejzajímavější složkou je ovšem narativ společně s významovou složkou. Ústředním tématem seriálu je okouzlení i strach z médií, takže se dá říci, že Dollhouse je mediafobický i mediafilní zároveň. Skvělé ženské hrdinky, neotřelá akce, schizofrenička se čtyřiceti osobnostmi. Já jsem spokojená.

• Studio 30 Rock (TV seriál) (2006)

• Oz (TV seriál) (1997)