česká filmografie se opět rozrostla, tentokrát o něco lepší kousek, tedy na naše intelektuální poměry a otázku všeobecného vkusu. Nemůžu ženám v pokušení odepřít určitou špetku nápaditosti, ale obecná kvalita je pouze snaha o odvedení poctivé práce v mezích zajetých kolejí a příslušných klišé. Což naštěstí dělá ty skoro dvě hodinky snesitelné a tak nějak civilně koukatelné. Bohužel se stále nezbavuji pocitu, že to co u nás prochází jako nadprůměrné "velkofilmy" by dále za státní hranicí dosahovalo jen na obyčejnou videoprodukci. Musím ohodnotit Ženy v pokušení jako dobré, protože nemohu hodnotit jinak než v úzkém tuzemském kontextu, ve kterém je to dobrý film a s tímto vědomím, že je to "naše'', se na něj dá vyplýtvat dvouhodinka života. Je to škoda, že jsme se v tomhle směru tak zasekli, a naše sporadické ambice na to být světoví jsou pouze výstřely do tmy. A protože ty většinou nic kloudného netrefí, spoléhá se na staré dobré normalizované publikum... ach, a kdy tomu bude konec? Jako národ jsem se jednou obrodili. Přijde někdy české filmové obrození?
Komediálně dramatická romance na několik variací. V podstatě klasický Hollywood, nic nového, nic extra fascinujícího. Ale v podstatě je vše perfektně provedeno, i když určité dějové zkratky a scenáristické můstky místy docela kazí dojem jinak celkem fungujícího příběhu, obzvlášť finální gradace a klasický happyend jsou až příliš umělé a plně očekávané (já jako divák, a pravděpodobně nejsem sám, si přeji, aby to samozřejmě dopadlo co nejlépe a nejidyličtěji, pokud jsem si dané postavy a herce oblíbil a není mi jejich fiktivní osud lhostejný, ale přesto mě potěší, když mi to scénáristé dají, i když ne úplně tak, jak jsem si to představoval, ale s trochou překvapení, zvratu či jiného zpestření.), což mi bohužel srazilo tedy zejména finále jinak velmi nadprůměrného zážitku s excelujícím Goslingem a nadprůměrným Carellem, plus mnoho dalších potěšujících hereckých výkonů. Dvě hodinky, kde jsem se nenudil a byl jsem za ně rád, nadprůměrný snímek, co mě potěšil, bohužel s několika přešlapy, herecky více jak uspokojivé (obzvlášť Gosling si u mě udělal další zářez). Jasné čtyři hvězdičky.
Klasický akční epos o cti a povinnosti osamělého bojovníka. Tedy nakonec ne tak úplně osamělého. Hong Kong v tomle svém veležánru vaří stále podle stejného receptu, takže zápletka, ač má hlavu, patu a hlavně smysl, vám může přijít poněkud ohrátá, a to nejen v Asii. Ale jen tam vám k tomu přidají celý hrnec poctivé wuxia/wire-fu/a podobných akčních řezaček s proměnlivou kvalitou nápaditosti a kvality choreografie, nikdy však s nimi nešetří. Na 14 Blades je speciální, tedy až na mizerné CGI, že poskytují eskalující kvalitu soubojů, která započne na celkově mizerných a s každým dalším konfliktem se zlepšuje, nebo alespoň drží laťku. Celkově 14 Blades bohužel nemohu ohodnotit lépe jak za tři hvězdičky. Příběh je do doby, než definitivně nastoupí na scénu hlavní hrdina, solidně chaotický a nepřehledný (ale zpětně se v něm už vyznat jde), CGI (bez výjimky typu: některé části soubojů, města, krajiny, atp) je otřesné a bylo snad renderováno na čínských napodobeninách iPhonu (k dobru budiž že je dávkováno střídmě a člověk to díky tomu snadno skousne) a jako poslední bod: 14 Blades nemá potřebný epický WOW! efekt. Vypadá prostě jako lacinější kousek, a i přes to že to není žádná fušeřina, nikoho na první pohled neohromí. Tím nechci nikoho odradit, protože je to jinak "skvělá akční šermovačka" a pokud ji máte "při cestě", stojí za to, aby dostala šanci předvést všechno to dobré, co se v ní skrývá.
Tak hned k věci: Dvě hvězdičky ode mě přicházejí za: Danny Trejo, NPH, dvojice Cho&Penn. Bohužel to nejsou slavné chvilky ani pro jednoho. Čekal jsem to. Stejně mě to mrzí. Zklamáním je že Harold a Kumar už nejsou "huličskou komedií". Jako ty prvky tam jsou, ale celek o tom už prostě není, tráva jen přicmrndává a a jen nakopne děj do startu. Osobně bych řekl, že oproti předchozímu Guantamo bay je o trochu zlepšení, ale to zejména díky určité pacifikaci v klasickou komedii kde jde hlavně o taškařice a ždouchanice. Ale tahle samotná pacifikace není vůbec k prospěchu věci, takže tu stojí paskvil, který jde odnikud nikam a nemá co říct. Osobně se divím že si zde film stojí lehce pod šedesátku. Přičítám to tomu, že ho viděli a hodnotili lidé jako já, kteří se prostě těšili a místo 3D brýlí si u nás mohli nasadit pouze brýle růžové. Já se alespoň trochu snažím neztratit soudnost, ale i tak je mi líto ohodnotit jen jednou hvězdičkou, i když by byla pravděpodobně nejvíc na místě. Bohužel mnozí z ostatních soudnost ztrácí totálně až do té míry, že bych řekl, že zmiňovaná koncentrace jointů na metr čtverečný odpovídá spíše tehdejšímu stavu v jejich obývacím pokoji, než tomuto filmu...
FwB klame tělem. Ale pozitivně. Jak jen starý známý se může příběh zdát,... tak je. Ale velice šikovně zvládnutý. Uvidíte zde všechny hlavní styčné body všech romantických komedií. Ale Will Gluck je zvládl, stejně jak jím kočírovaní herci, rozjet v zajetých kolejích tak, že to rozhodně není kodrcavá lokálka. Všechno tak nějak funguje prostě normálně a přirozeně, i přes staré známé scenáristické přihrávky na dramatický center, kterých zde není zrovna pomálu. FwB se dají lehce odbýt s tím, že je to další tuctovka, co není "zase až tak hrozná". Ale člověk musí uznat, že jim nechybí elegance a spousta malých detailů, co tomu dodávají šmrnc. Za všechyn bych snad zmínil ten největší - Harrlesona jako gay šéfa rubriky sportu. Co se týče přímého filmového soupeře, aneb Mila/Justin versus Ashton/Natalia (No strings attached), je to jasné. Díky zvláštní fungující konstalaci FwB, i přes to že si jsou si snímky navzájem poměrně podobné, sundává Mila s Justinem druhou nesourodou dvojku v prvním kole, aniž by se museli nějak zvlášť snažit. V tomhle poslední dobou dost nudném ringu je FwB prostě exhibiční parádička.
Ze začátku hned jedna věc, která mě na jinak dobrém snímku zklamala. Film se snaží vypadat jako lehce šokující rozkrývání historické skutečnosti, historická sonda do sociálních a lidských rovin určité problematiky, a přitom jen opakuje stereotypy, které jen poskládá do dramatické posloupnosti a poutavého děje, a naplní je dalším stereotypem v podobě poměrně jasných jednorozměrných archetypů postav. A tak český název Černobílý svět v podstatě, a značně paradoxně, vystihuje opravdovou podstatu snímku. Snaha o ironizaci a poukázání na to, že svět není černobílý naopak ve své naivitě přispěla k celé "černobílosti". Ona zde asi prvoplánnově nebyla upřímná snaha o rozhrnutí tématu a historický odlesk vsazený do širšího kontextu, jako spíše o napínavý příběh, který celou svou silou směřuje k dojemnému finále. Ale The Help klame tělem a někteří lidé by tohle mohli přehlédout a vytvořit si, či utvrdit, své představy, stereotypy či předsudky. Už jen to, že snímek celou dobu vykresluje situaci jako "bílé hloupé/zlé/arogantní/povýšené/etc... jinak neschopné paničky šikanující, diskriminující a ponižující své černé služky" (velmi obrazně řečeno) a stanoví ji jako jakýsi obecný vzorek místo jako konkrétní skupiny, i když vlastně ke konci skrze zkušenosti dalších služebných špitne, že je i mnoho jiných lidí, kteří se chovají přinejmenším korektním způsobem, ne li rovnou s chápající vstřícností. Jinak je to ale moc dobré a povedené drama, ktetré ony předlouhé dvě a půl hodiny skvěle vyplňuje. S hezkou historicky korektní výpravou, snaživými hereckými výkony na úrovni a několika trefnými historickými vhledy když člověk ví, kde má hledat. Osobně rád doporučím, The Help/Černobílý svět je filmovým zážitkem, i když má své vrtochy a vlastnosti, které se nemusí někomu líbit, stále stojí za shlédnutí.
Johnny English je další z řady sequelů, které jsou podstatně slabší, jak jejich předchůdci. Na jednu stranu je tu pár světlejších momentů, na druhou těch slabších je tu podstatně více. Asi bych to nesváděl na komediální vybledlost Rowana Atkinsona, spíše na to, že mu asi začal bankovní účet ve stínu jeho koníčků plytknout a tak kývl i na mizerný a slabý scénář, který bohužel nic nespasí. Tka nějak jsme čekal, ze zápletka bude mizerná, ale že mě pobaví alespoň ty taškařice okolo. Ale bohužel celý děj je prachbídný a režie taktéž. Jediný světlý moment, který si vybavuji, je úplně na začátku honička za klíčem. Zbytek se po několika hodinách po konci filmu rozplyne. Bohužel je to tak, Johnny English Reborn může být rád, že u mě dosáhl na velkorysé dvě hvězdičky. A to v kategorii béčkových akčních komedií.
krátká hodina dvacet pět, na dnešní poměry o chvíli pod průměrem, zato poměrně nabitá. Po pravdě čekal jsem něco horšího a nudnějšího a dost jsem vsázel na Reillyho (v čemž jsem se nezklamal), ale opak byl pravdou. Cedar rapids je taková Pařba ve Vegas (blízká úletem ze všedního života při nevšední příležitosti, tak Edem Helmsem v podobné roli) v podání celoročně životem ušlápnutých pojišťováků. A tahle jejich konvence je malé zpestření v celém dlouhém roce, do které někteří vkládají přehnané naděje, a jiní zase doufají v nevšední zážitky se starými známými. Občas má svá nudná místa, nebo spíše hluché přechody mezi dějem, ale jinak je to pohodička, ve správném tempu a s dobrým humorem. Tohle ale může být kámen úrazu pro lidi, kteří očekávají komedii a s ní bžundu, švandu, řachárnu a jiné veselé fiškuntálie kvůli kterým funguje 95% scénáře. Tady je to tak trochu jinak a to může leckomu pokazit očekávání. "Rok 2011, týpek z Vegas a Bankoku", aniž by nevzbudilo podezření to, že s Johnem C Reillym to asi nebude takové jak s Bradleyem Cooperem... A i když tady vidím samé zklamání a kritiku, musím se postavit do opozice a říci že Cedar Rapids je opravdu dobrý kousek, kde i maličké cameo Nicholsona potěší (i když jak koukám ani na CSFD ani na IMDB není uvedený), stejně jak jako stárnoucí Sigourney Weaver. říkám - Cedar Rapids za těch 85 minut stojí. Ale doporučovat nebudu, protože je to takový specifický druh komedie, který prostě může něčí očekávání dost zklamat.
Dilema je podprůměrná podívaná. Takový ten snímek, kam se odkládají vysloužilí herci, kteří už divákům nemají co říct. Není to vtipné a není to dramatické. Herecké výkony jsou takové fádní a "aby se neřeklo", stejně tak herecké složení. Základní zápletka je tu pochopitelná a normální, ale průběh, v rámci oněch dlouhých předlouhých a nudných dvou hodin, je mimo. Kolikrát jsem se přistihl při nechápavém výrazu, až jsem měl pocit že scénárista své dílko po cestě do copycentra rozsypal, něco se ztratilo, něco se rozmočilo v kaluži a zbytek narychlo tak nějak poskládal a obří mezery dopsal improvizovaně na kapotě auta propiskou... Ale rozhodně je to dobrý snímek k žehlení nebo podobné činnosti - nebudete litovat ztraceného času.
Crowe překvapil! Stejně tak Haggis. Náročné dvě hodiny thrillerové zábavy, ke které snad nemám co vytknout. Ani výraznější logické "boty", které by se později neospravedlnily, jsem nenašel. Zato jsem našel opravdu napínavou zápletku, pomalu zoufalé drama civilního rázu (i když filmově přitažené). Skvěle herecky podané, režisérky řízné a snad i ten scenáristický podklad musel stát za to. Z mé strany tedy stoprocentní tip na celovečerní filmovou zábavu.
Hana - nevinný produkt zlého světa, pronásledovaná ledově zlou Cate Blanchett. Obvyklá špionážní konspirační pomstovka/útěkovka před lidmi, kteří mají moc a nemají etiku. Není to špatný kousek, to ne. Jako zlatý hřeb večera asi neobstojí, ale akce je zde solidní a malá holka jako hlavní akční hrdina, to tu tak často nebývá. Bohužel je to takové povrchní a málo komplexní na to, aby si to zasloužilo více úcty, ale ne tak ubohé, aby si to odneslo pohrdání. Nemůžu přímo doporučit, spíš je to na zvážení, jakou má zrovna člověk preferenci.
Dost. Indie teenage kousky si už zajeli koleje a tohle své indie pozlátko už zneužívají. Stávají se z nich otravní hipsters. Bohužel. Tentokrát romantické drama-dilema-zápletka v hlavní roli s pěknou krávou. A v důsledku s nulou sympatických charakterů, které by mě pomohli vtáhnout do děje. Tedy vyjma mladé dětské lásky, ale to je jen okrajová záležitost. Celkově je to zajímavé, snad i napínavé, ale udržovat mě při pozornosti tím, že jsem z nechápavým či naštvaným výrazem určitým, místy i vulgárním způsobem, komentoval hlavní i vedlejší aktéry? Pffff! V podstatě to není špatný film, zajímavá i když ne moc sympatická zápletka, zvládnuté herecké výkony i přes pochybné charaktery. Nulová skutečná přidaná hodnota, pouze indie pozlátko. Nechápejte mě špatně, nemám předsudky, naopak takové kousky mám rád, ale z téhle "indie" kuchyně se mi poslední dobou začínají přejídat a mám pocit, jako by mě krmili místo poctivé domácí kuchařiny polotovarem z nonstopu na rohu. Má to své zvláštní, nemainstreamové kouzlo, ta snaha tam je, ale levný polotovar zůstane pod obalem pořád levnou šlichtou, ať je odkud chce a má na sobě natištěné co chce.
Kirsten Steward jinak a pořád stejně. Pominu li její emocionální tabula rasa v rámci série o třpytivých upírech, její herecké portfolio obsahuje role charakterově ne nepodobné. Není to ke škodě, ale připadne mi že hollywood vsází na čím dál užší profilace. Rileyovi nejsou špatný, prý nezávislý, snímek. Zajímavý děj a zápletka na zdlouhavých skoro dvou hodinách, což je možná trochu ke škodě. Jinak se ale nejedná o špatné drama, a ani toho "drama" tam není tolik, takže si u toho člověk docela i odpočine. Prostě sympatické, ale líné.
Se sportovními dramaty cílenými na ring se nám tu poslední rok roztrhl boxovací pytel. Nebudu žehrat, protože jsou vesměs velice povedená a dostávají zasloužený ohlas (který si u zbývajících musím ještě osobně ověřit, ale vyhlídky vypadají velmi dobře). Každopádně ani jedno není tak prosté a přímé, jako jejich strohé a jasné názvy. Nicméně alespoň v případě Warriora je název na místě a je velice výstižný. Každý je bojovník, každý má svůj boj, a to ani nemusí dojít doslova do ringu. Mlčenlivý a nabušený Hardy s parou rozjetého Shinkanzenu a ránou jak beranidlo proti uvadajícímu avšak odhodlanému učiteli, kterému sílu nahrazuje technika a odhodlání boje o život sahající mnohem dál než je klec ringu. Výborné drama, dlouhé dvě hodiny a nějaká ta minuta, napětí, akce a brutální MMA z nevšední blízkosti. Jako sportovní sonda do zápasů v ringu poslouží asi stejně dobře jako dvousetpadesátétřetí číslo Kačera Donalda vhledem do oblasti světového komiksu, ale jako pohled na složité osudy, nesnadná rozhodnutí a komplikované vztahy zafunguje dokonale. A to s překvapivou dynamikou, kterou právě celá sportovní "vložka" nakopává o úroveň výš. Pokud se podíváme zpět dále než za uplynulý rok, uvidíme že tenhle koncept vždycky fungoval. Warrior není nic nového a ve filmové historii má velice důstojné předchůdce. Ale díky tomu, že téma není hollywoodem ždímáno tak, jak jiná témata, která se na filmovém pásu chytnou, se dá za čas opět s přidanou dávkou inovace a řemeslné dovednosti úspěšně recyklovat. Letos bylo toto téma úspěšně "podojeno", tak snad jej studia nechají na nějakou dobu vydechnout a my se budeme moct těšit přinejmenším vzpomínkou na excelentního Warriora.
Levitt a Rogen, kteří nepřekonávají sami sebe a neaspirují na další herecké rozměry, ale dostávají ze sebe maximum. Adekvátní stopáž, upřímná zápletka která nepřesahuje rámec žánrových pravidel až k pošpinění a zneužití, jak to tak poslední dobou u */komedie bývá. Je to velmi dobré, rozhodně to nechci podceňovat, ale určitě to nestojí za některé orgasmatické výkřiky, co tu a i jinde občas padnou. Ono když se krmí sele poslední dobou samou šlichtou, tak z dobrého salátu bude prostě kvičet radostí. A tím nechci nikoho urazit, pouze poukazuji na to, čím nás bohužel komerční kinematografie, zejména studia a produkce ze země "Velké Světové Demokracie", poslední dobou krmí. Takže bych raději vynechal jásot, a popřál bych, ať dále pokračují ve snaze a dobré práci přinést něco lepšího. 50/50 prostě z toho lepšího je, spíše hraje více na strunu civilního dramatu, rodinných vztahů a dobrého přátelství a komedií odlehčuje téma tak, aby samo sebe nebralo příliš vážně. Takže sympatické a velice zasloužené čtyři hvězdičky jsou opravdu na místě.
Ví se o mě že se rád podívám i na romantickou komedii. Někdo by mohl říct, že je vlastně mám rád. A že už mám jistou diváckou aprobaci, když se tak jeden k dalšímu sečte. A že toto číslo není finální a dále pokračuje i přes to, že by se našly snímky a období, kdy by to jeden nad tímto žánrem zalomil. No, nesluší se abych to popíral. Už jen proto, že mám právě za sebou Hlavně nezávazně. A nejsem smutný, že nejsem smutný. Tenhle kousek sice nemá toužebně očekávané kvality a rozměry, ale i tak je to příjemná, spíše průměrná, podívaná. Natalie exceluje i když se nemusí moc snažit a laťka zde není vysoko, Kutcher si jede svého Adama, který by se stejně dobře mohl jmenovat Walden nebo jakkoli jinak z jeho "hereckého repertoáru". Na druhou stranu úzké zaměření a provedení vyvažuje tím, že je prostě v pohodě a člověk si ho v jeho "roli" i oblíbí. Co dál... Hlavně nezávazně se drží žánrových pravidel, moc to nepřepaluje, nesnaží se být za každou cenu komediální, což je plus. Na druhou stranu se díky tomu trošku táhne. Ale nic co by se nedalo ustát, čtvrthodinka nad obvyklé standardy ale připadá jak půlhodinka. Ve výsledku ale dostaneme lepší nynější nadstandard, se sympatickým obsazením, a to zejména v hlavní roli. A na nich to vlastně celé stojí, protože, přiznejme si, příběh stojí za prd a v celý film jede v žánrových kolejích právě na ústřední dvojici (a okolních poskocích). Jako nenáročnou pohodu pro nohy na stole klidně doporučím a filmovým labužníkům snad raději ani zmiňovat nebudu. __
Mimochodem, kdyby to skončilo 84. minutou, tak bych snad udělil hvězdičku za konec jak ze života...
Gore-fest brutální krvavosti ve městě hříchu takovém, že Sin City je oproti němu Vatikán. A když jsou ulice plné špíny, někdo ji musí spláchnout. Třeba bezďák s brokádou. A k tomu mu sekunduje roztomilá, avšak rázná prostitutka Abby, který má nejlepší proslov, co kdy jaká děvka razící do akce měla. Nemá to kvality plnohodnotného celovečerního eposu o srdceryvných problémech lidí co ztratili domov a snaží se proklestit si cestu zlým sociálním aparátem ke své dceři, aby nakonec zjistil že svět je zlý a viníci nikdy nedojdou trestu, ale právě od takových patosů si člověk potřebuje občas sakra odpočinout, tak proč ne u bezďáka co jeho zákonem je brokovnice.
Dvě sady dvanácti dílů za mnou. Dohromady 24 hodin prohibiční zábavy. HBO to opět dokázalo, přinést nám obsáhlý seriál, podle kvalitní předlohy, který neposkvrní její důstojnost, a ani tu svou. Výborné charaktery širokého spektra, že nevím komu bych fandil dřív a zároveň komu bych měl vůbec fandit. Nejsnažší je to s Nuckym, v podání Buscemiho je skvělý, i když je to zrovna falešný křivák k pohledání. Zobrazení startu mafiánské éry kriminality, stojící na nesmyslných zákonech, lobbismu a politikaření je zde krásně barvité a poutavé. Po dvou sezónách kvalita nahodila vysokou laťku a neuckula do posledního dílu ani o milimetr. A poslední díl, to je třešnička na dortu. Boardwalk Empire má mé plné doporučení - usadit se pohodlně do křesla, nalít si skleničku whisky podle preferencí a chuti na dokreslení atmosféry a nechat se jí postupně unášet, díl za dílem, celých 24 hodin. To the lost!
První Downeyeho Sherlock nás nasměroval z koleje detektivní do koleje akční a Hra stínů na téhle koleji zatopila pod kotlem a přidala páru do pístů. A nechává staré koleje v dáli. Bohužel pro detektivní žánr, bohudík pro akční žánr. Akce je v podání dua Downey a Law velice povedená a Harris jako Moriarty je velice důstojným protivníkem a "finálním bossem". Bohužel se tu zase hraje na vědeckotechnický pokrok až mě z toho mrazí, protože člověk který shlédl třeba Wild Wild West ví, kam až tohle může dojít, a bojí se, jestli tyhle hranice jde ještě posunout. Věda je in a steampunk v akci frčí, ale všeho moc prostě škodí. Naštěstí choreografie akčního kmitání a celá dynamika filmu má spád horizontu událostí černé díry, a Hra stínů to nakopne hned ze začátku, není čas ztrácet čas. Obecně z Sherlock Holmes brand jsou zde vypíchnuty jen nějaké "reálie" a detaily, vše ostatní je "dobová" akce a dobrodružství se značnou zpomalovačkouvou náloží, reprezentující Holmesův intelekt. Je to výborné, je to akční a je to svým způsobem paradoxně mentální výplach. Pokud si chcete to tomhle kvalitním akčním nářezu přehodit výhybku opět na mentální přetížení skvěle převedeného moderního Sherlocka Holmese, pak tu na to máme příslušný nový britský seriál. Dokud se budou na obou stranách Atlantiku držet filmoví ševci svého kopyta, jsem spokojen.
Koncentrovaná deprese středního věku v Británii, ale stejně tak aplikovatelná kdekoli jinde. Nepoměrně dlouhá, s absencí jakékoli dynamiky, záchytných či sympatických charakterů (kterých by se divák chytil, aby se lépe vtáhl do děje). Existenciální drama, rok oživlých chodících katastrof. Sociálně strašidelné, ale pro mě málo poutavé a extra zdlouhavé. Musím ocenit některé herecké kvality (zejména Lesley Manville jako hlavní neurotická troska). Bohužel Další rok mě jako celek nenadchnul tak, abych ho dobře ohodnotil, a také se svou přes-dvouhodinkou, to má u mě stěží za dvě hvězdičky...
Otázka svrhnout Bastardy rovnou do odpadu, či jít pro tu jednu hvězdičku, je záludná. Ono by se totiž těch několik drobností a pozitiv, co by společnými silami na jednu hvězdičku i dosáhli. Dál ale rozhodně ne. Herečtí matadoři tu lehce přehrávají či spíše si to jen rychle odbudou, jejich nepolíbení kolegové naopak postrádají herecké dovednosti a hlavní hnusák Michal (David Dolanský) v podstatě většinu scén odstojí, odsedí, tváří se lhostejně a sem tam jen podpoří svou image namachrovaného protekčního hajzla, za což může být divák v podstatě vděčen, protože ho to protáhne filmem kvůli finálnímu zadostiučinění (a v podstatě navnadí i k druhému dílu, protože něco podobného přeje i jeho filmovému křiváckému otci v přesvědčivém podání Jana Šťastného). Celkově je to ale ploché a nezáživné jak laciná filmová adaptace veřejnoprávní televize (také známé jako herecký domov důchodců a odložených "hvězd"). Vulgarita, agrese a trochu prznění dobrý film (Bohužel? Naštěstí?) nedělají. Ani průměrný.
Ano. Tintin je vlastně takový Indiana, bez všeho všech "macho" siláckých řečí a riskantních machrovinek, zato dostal do vínku styl, bystrost a nonšalanci. V české distribuci navíc dostal celkem obstojný dabing, na nynější poměry skoro excelentní (ale je pravda, že záporák Craig, Thomson a Thompson v podání Pegga a Frosta, to se bude těžko trumfovat a s tímto vědomím se cítím ochuzen). každopádně Tintin nezklame mladší věkové skupin tak i starší, protože jeho dobrodružná nota se táhne v podstatě od prvních minut filmu až do těch posledních. A nutno uznat, že pod Spielbergovou taktovkou se i digitální kamera hodně vytáhla a Tintin nám předvádí, jak dynamický a přesto nenucený může být digitální filmový svět. Ač jsem to nečekal, Tintin se vydařil. Nevím, jestli budu s nadšením očekávat jeho další dobrodružství, každopádně pro jednou to určitě stálo za to.
Druhá panda navazuje krásně na první. Svým způsobem dospívá, a bohužel také rovnou senilní. Studio si asi představovalo, že banda animací to musí utáhnout, a tak ošidili sumy na dobré scénáristy. Jinak si nedokáži vysvětlit animované skvostné radovánky v kontrastu s mizerným, nudným dějem, jehož konzistence je asi tak stabilní, jako puding dělaný z vody místo mléka. Ani hvězdná dabingová jména se moc nevytáhnou - Ukecaná panda a hlavní záporný hrdina je málo kdy pustí pořádně ke slovu. V případě opičího Chana jestli vůbec pustí. KFP2 není úplné zlo, jen se bohužel rozmělnilo mezi všechny ty série a kraťasy a na velké plátno nezbylo ani trochu nápadu.
Shlédnuto v director's cutu. Fanboy guilty pleasure. Ujetý Zack Snyder vytvořil něco, co má sepcifickou konzistenci a dynamiku, v podstatě je to perfektně provedené a i přest to se najdou přinejmenším dva tábory, ze kterých jeden Sucker Punch strhá a druhý vynese do nebes. Sucker punch se spíše podobá dlouhé videoklipové videoherní fantazii, něž serióznímu akčnímu fantasy/sci-fi. Každopádně je to velkolepé, lehce epické, silně akční a poměrně napínavé. O zábavu je prostě postaráno a to u takových kousků je nesmírně důležité. K tomu sexy vizuál (a tím nemyslím (jen) spoře oděné hrdinky) a na Snydera se prostě nedá zlobit. Ale zase chápu, že to nemusí být koktejl pro každého, každopádně Sucker punch si úplné odsouzení rozhodně nezasluhuje. A v mém případě spíše spokojenou pochvalu (i když byly momenty, kdy bych kybicovat mohl... ale dynamika akce mě prostě nenechala zastavit se a myslet).
Další recept z kuchařky druhosvětoválečných příběhů. Je to napínavé a dramatické, ale je to známá písnička o křivdách a válce a lidech a tak dále. Ne že by mě to nudilo, nebo nebavilo, výprava a řemeslné zpracování je také na dobré úrovni, ale na to, jak "rozusáhlá" čská kinematografie je, je to ohrátá písnička.
Fešák Bradley Cooper jako skoronula Eddie, který ke štěstí přišel tím, že si mozek přetaktoval s pomocí ne úplně bezchybných "vitamínů". Sci-fi prvek je tu především to, že hlavní princip se zakládá na "veřejně-populárních" premisách, které jsou jen a pouze špatnou interpretací. Každopádně tak či tak to na plátně funguje, je to fajn, princip něco za něco tomu dodává drama a akci, no prostě to má šťávu a dynamiku. A vůbec, je to čistokrevný Hollywood, a to včetně závěru. Limitless není úplně brilantní, ale pořád je nadprůměrný. Jindy filmy dostanou 4 hvězdičky, protože na tu pátou prostě nemají. Tentokrát jsou to ale čtyři hvězdičky, na které se snímek poctivě nadřel, aby se odlepil od průměru a mohl na ně dosáhnout. Ale i to je dost dobré.
Zdroják je jednoznačně mým kandidátem na pořádné sci-fi roku. Super nápad, který zase není až tak novátorský ani převratný, za to velmi luxusně uchopený, obsazený a zrežírovaný. Nechybí napětí, akce, zoufalství, naděje, dokonce i nějaké ty srdečnější emoce, i když ne ve své romantické formě. Jake Gyllenhaal je naprosto skvělý, po princi všech Peršanů nám (opět) ukázal, že se umí solidně vytáhnout. A vůbec celý film se vytáhl. Krátkých 93 minut je napěchovaných k prasknutí, a i přes repetetivní styl, zejména z počátku, si rozhodně nevybavím jediné nudné nebo hluché místo. Naopak jsou zde krásné ukázky jak udělat stejnou věc (scény v rámci jedné myšlenky(resp. času, místa, souslednosti a determinovanosti událostí) desetkrát stejně, přesto jinak, přesto zajímavě. Zdrojový kód si mě naprosto získal, velkou zásluhou své kvality a velkou zásluhou Jakea Gyllenhaala. Super!
Sekretářka/agentka Matta Damona je pravděpodobně v jednom ohni, protože zvládat nynější agendu "Matt všude kam se podíváš" musí být dost náročné. každopádně Damon (nejen) si vydělá, hezky se zviditelní a díky proměnlivosti kvality výstupu si v podstatě zlepší i renomé, protože v té záplavě se na ty horší kousky prostě časem zapomene a ty lepší naopak zůstanou. Správci osudu, resp. David, vzpírající se Goliáši osudu, jsou právě jednou z těch lepších. Nápad? Dobrý! Děj? Strhující. Herecké výkony? Všehovšudy nadprůměrné. Režie? Zvládnutá. Výsledke? Sympatický a i přes svůj námět intelektuálně ne zase tak moc náročný dobrodružný sci-fi film. Romantika tam je, i ten humor tam je. Takový riskantní koktejl z vícero složek, který se musí umět nadávkovat přesně na mililitry. U Správců osudu to nebylo přesně, to rozhodně ne, ale sakra blízko k tomu, abych si film raději užíval, nechal se unášet a nekybycoval. Na pět hvězdiček by to chtělo ještě více dotáhnout, prohloubit a dozdobit. Ale i tak je to povedený "mysteriózní thriller" (s prvky zamilovaných pohledů, frází, pusinek a vtípků, narážek a gagů).
Podle plakátu blbost, podle traileru blbost, a ve výsledku bohužel blbost. Akční, rychlá a odsýpající, bohužel slátanina. A s ní jse Carell posunul hlouběji do škatulky komiků průměrných až Béčkových amerických komedií. Jediná zábavná postava je ta Wahlbergova, a to ještě před tím, než se stejně stane otravnou. Ani mihnuvší další herci (Franco, Kunis)nepotěší tolik, jak by divák mohl chtít. A absurdně zašmodrchaná zápletka tomu vůbec neprospěje. sem tam si ještě říkám, že i ty dvě hvězdičky byly asi moc...
Jako, dobrý. Depp, Bale, femme fatale Cotillard, kouzlo Johna Dillingera a éra gangsterů a romantické kriminality. Bohužel ve sto čtyřiceti minutách. Spoustu času, který svou kvantitou utíká tvůrcům mezi prsty. A tak se herecké výkony, krásná výprava, akce a zábavné scény rozpouští v moři času. Ale svým způsobem je to opravdu dobré, čisté, naturalistické a dobrodružné. Až z toho DDSurround svým nastavením opravdu člověka štve. Veřejní nepřátelé mě bohužel neoslovili. Ale za to jim nemůžu prostě dát nízké hodnocení. Řemeslně jsou dotažení. Mají úroveň a své kvality. Jenže jsem bohužel mylně očekával, že to bude určitě stačit.
Moje komentáře
Ženy v pokušení (2010)
česká filmografie se opět rozrostla, tentokrát o něco lepší kousek, tedy na naše intelektuální poměry a otázku všeobecného vkusu. Nemůžu ženám v pokušení odepřít určitou špetku nápaditosti, ale obecná kvalita je pouze snaha o odvedení poctivé práce v mezích zajetých kolejí a příslušných klišé. Což naštěstí dělá ty skoro dvě hodinky snesitelné a tak nějak civilně koukatelné. Bohužel se stále nezbavuji pocitu, že to co u nás prochází jako nadprůměrné "velkofilmy" by dále za státní hranicí dosahovalo jen na obyčejnou videoprodukci. Musím ohodnotit Ženy v pokušení jako dobré, protože nemohu hodnotit jinak než v úzkém tuzemském kontextu, ve kterém je to dobrý film a s tímto vědomím, že je to "naše'', se na něj dá vyplýtvat dvouhodinka života. Je to škoda, že jsme se v tomhle směru tak zasekli, a naše sporadické ambice na to být světoví jsou pouze výstřely do tmy. A protože ty většinou nic kloudného netrefí, spoléhá se na staré dobré normalizované publikum... ach, a kdy tomu bude konec? Jako národ jsem se jednou obrodili. Přijde někdy české filmové obrození?
Bláznivá, zatracená láska (2011)
Komediálně dramatická romance na několik variací. V podstatě klasický Hollywood, nic nového, nic extra fascinujícího. Ale v podstatě je vše perfektně provedeno, i když určité dějové zkratky a scenáristické můstky místy docela kazí dojem jinak celkem fungujícího příběhu, obzvlášť finální gradace a klasický happyend jsou až příliš umělé a plně očekávané (já jako divák, a pravděpodobně nejsem sám, si přeji, aby to samozřejmě dopadlo co nejlépe a nejidyličtěji, pokud jsem si dané postavy a herce oblíbil a není mi jejich fiktivní osud lhostejný, ale přesto mě potěší, když mi to scénáristé dají, i když ne úplně tak, jak jsem si to představoval, ale s trochou překvapení, zvratu či jiného zpestření.), což mi bohužel srazilo tedy zejména finále jinak velmi nadprůměrného zážitku s excelujícím Goslingem a nadprůměrným Carellem, plus mnoho dalších potěšujících hereckých výkonů. Dvě hodinky, kde jsem se nenudil a byl jsem za ně rád, nadprůměrný snímek, co mě potěšil, bohužel s několika přešlapy, herecky více jak uspokojivé (obzvlášť Gosling si u mě udělal další zářez). Jasné čtyři hvězdičky.
14 ostří (2010)
Klasický akční epos o cti a povinnosti osamělého bojovníka. Tedy nakonec ne tak úplně osamělého. Hong Kong v tomle svém veležánru vaří stále podle stejného receptu, takže zápletka, ač má hlavu, patu a hlavně smysl, vám může přijít poněkud ohrátá, a to nejen v Asii. Ale jen tam vám k tomu přidají celý hrnec poctivé wuxia/wire-fu/a podobných akčních řezaček s proměnlivou kvalitou nápaditosti a kvality choreografie, nikdy však s nimi nešetří. Na 14 Blades je speciální, tedy až na mizerné CGI, že poskytují eskalující kvalitu soubojů, která započne na celkově mizerných a s každým dalším konfliktem se zlepšuje, nebo alespoň drží laťku. Celkově 14 Blades bohužel nemohu ohodnotit lépe jak za tři hvězdičky. Příběh je do doby, než definitivně nastoupí na scénu hlavní hrdina, solidně chaotický a nepřehledný (ale zpětně se v něm už vyznat jde), CGI (bez výjimky typu: některé části soubojů, města, krajiny, atp) je otřesné a bylo snad renderováno na čínských napodobeninách iPhonu (k dobru budiž že je dávkováno střídmě a člověk to díky tomu snadno skousne) a jako poslední bod: 14 Blades nemá potřebný epický WOW! efekt. Vypadá prostě jako lacinější kousek, a i přes to že to není žádná fušeřina, nikoho na první pohled neohromí. Tím nechci nikoho odradit, protože je to jinak "skvělá akční šermovačka" a pokud ji máte "při cestě", stojí za to, aby dostala šanci předvést všechno to dobré, co se v ní skrývá.
Very Harold & Kumar 3D Christmas, A (2011)
Tak hned k věci: Dvě hvězdičky ode mě přicházejí za: Danny Trejo, NPH, dvojice Cho&Penn. Bohužel to nejsou slavné chvilky ani pro jednoho. Čekal jsem to. Stejně mě to mrzí. Zklamáním je že Harold a Kumar už nejsou "huličskou komedií". Jako ty prvky tam jsou, ale celek o tom už prostě není, tráva jen přicmrndává a a jen nakopne děj do startu. Osobně bych řekl, že oproti předchozímu Guantamo bay je o trochu zlepšení, ale to zejména díky určité pacifikaci v klasickou komedii kde jde hlavně o taškařice a ždouchanice. Ale tahle samotná pacifikace není vůbec k prospěchu věci, takže tu stojí paskvil, který jde odnikud nikam a nemá co říct. Osobně se divím že si zde film stojí lehce pod šedesátku. Přičítám to tomu, že ho viděli a hodnotili lidé jako já, kteří se prostě těšili a místo 3D brýlí si u nás mohli nasadit pouze brýle růžové. Já se alespoň trochu snažím neztratit soudnost, ale i tak je mi líto ohodnotit jen jednou hvězdičkou, i když by byla pravděpodobně nejvíc na místě. Bohužel mnozí z ostatních soudnost ztrácí totálně až do té míry, že bych řekl, že zmiňovaná koncentrace jointů na metr čtverečný odpovídá spíše tehdejšímu stavu v jejich obývacím pokoji, než tomuto filmu...
Kamarád taky rád (2011)
FwB klame tělem. Ale pozitivně. Jak jen starý známý se může příběh zdát,... tak je. Ale velice šikovně zvládnutý. Uvidíte zde všechny hlavní styčné body všech romantických komedií. Ale Will Gluck je zvládl, stejně jak jím kočírovaní herci, rozjet v zajetých kolejích tak, že to rozhodně není kodrcavá lokálka. Všechno tak nějak funguje prostě normálně a přirozeně, i přes staré známé scenáristické přihrávky na dramatický center, kterých zde není zrovna pomálu. FwB se dají lehce odbýt s tím, že je to další tuctovka, co není "zase až tak hrozná". Ale člověk musí uznat, že jim nechybí elegance a spousta malých detailů, co tomu dodávají šmrnc. Za všechyn bych snad zmínil ten největší - Harrlesona jako gay šéfa rubriky sportu. Co se týče přímého filmového soupeře, aneb Mila/Justin versus Ashton/Natalia (No strings attached), je to jasné. Díky zvláštní fungující konstalaci FwB, i přes to že si jsou si snímky navzájem poměrně podobné, sundává Mila s Justinem druhou nesourodou dvojku v prvním kole, aniž by se museli nějak zvlášť snažit. V tomhle poslední dobou dost nudném ringu je FwB prostě exhibiční parádička.
Černobílý svět (2011)
Ze začátku hned jedna věc, která mě na jinak dobrém snímku zklamala. Film se snaží vypadat jako lehce šokující rozkrývání historické skutečnosti, historická sonda do sociálních a lidských rovin určité problematiky, a přitom jen opakuje stereotypy, které jen poskládá do dramatické posloupnosti a poutavého děje, a naplní je dalším stereotypem v podobě poměrně jasných jednorozměrných archetypů postav. A tak český název Černobílý svět v podstatě, a značně paradoxně, vystihuje opravdovou podstatu snímku. Snaha o ironizaci a poukázání na to, že svět není černobílý naopak ve své naivitě přispěla k celé "černobílosti". Ona zde asi prvoplánnově nebyla upřímná snaha o rozhrnutí tématu a historický odlesk vsazený do širšího kontextu, jako spíše o napínavý příběh, který celou svou silou směřuje k dojemnému finále. Ale The Help klame tělem a někteří lidé by tohle mohli přehlédout a vytvořit si, či utvrdit, své představy, stereotypy či předsudky. Už jen to, že snímek celou dobu vykresluje situaci jako "bílé hloupé/zlé/arogantní/povýšené/etc... jinak neschopné paničky šikanující, diskriminující a ponižující své černé služky" (velmi obrazně řečeno) a stanoví ji jako jakýsi obecný vzorek místo jako konkrétní skupiny, i když vlastně ke konci skrze zkušenosti dalších služebných špitne, že je i mnoho jiných lidí, kteří se chovají přinejmenším korektním způsobem, ne li rovnou s chápající vstřícností. Jinak je to ale moc dobré a povedené drama, ktetré ony předlouhé dvě a půl hodiny skvěle vyplňuje. S hezkou historicky korektní výpravou, snaživými hereckými výkony na úrovni a několika trefnými historickými vhledy když člověk ví, kde má hledat. Osobně rád doporučím, The Help/Černobílý svět je filmovým zážitkem, i když má své vrtochy a vlastnosti, které se nemusí někomu líbit, stále stojí za shlédnutí.
Johnny English se vrací (2011)
Johnny English je další z řady sequelů, které jsou podstatně slabší, jak jejich předchůdci. Na jednu stranu je tu pár světlejších momentů, na druhou těch slabších je tu podstatně více. Asi bych to nesváděl na komediální vybledlost Rowana Atkinsona, spíše na to, že mu asi začal bankovní účet ve stínu jeho koníčků plytknout a tak kývl i na mizerný a slabý scénář, který bohužel nic nespasí. Tka nějak jsme čekal, ze zápletka bude mizerná, ale že mě pobaví alespoň ty taškařice okolo. Ale bohužel celý děj je prachbídný a režie taktéž. Jediný světlý moment, který si vybavuji, je úplně na začátku honička za klíčem. Zbytek se po několika hodinách po konci filmu rozplyne. Bohužel je to tak, Johnny English Reborn může být rád, že u mě dosáhl na velkorysé dvě hvězdičky. A to v kategorii béčkových akčních komedií.
Cedar Rapids (2011)
krátká hodina dvacet pět, na dnešní poměry o chvíli pod průměrem, zato poměrně nabitá. Po pravdě čekal jsem něco horšího a nudnějšího a dost jsem vsázel na Reillyho (v čemž jsem se nezklamal), ale opak byl pravdou. Cedar rapids je taková Pařba ve Vegas (blízká úletem ze všedního života při nevšední příležitosti, tak Edem Helmsem v podobné roli) v podání celoročně životem ušlápnutých pojišťováků. A tahle jejich konvence je malé zpestření v celém dlouhém roce, do které někteří vkládají přehnané naděje, a jiní zase doufají v nevšední zážitky se starými známými. Občas má svá nudná místa, nebo spíše hluché přechody mezi dějem, ale jinak je to pohodička, ve správném tempu a s dobrým humorem. Tohle ale může být kámen úrazu pro lidi, kteří očekávají komedii a s ní bžundu, švandu, řachárnu a jiné veselé fiškuntálie kvůli kterým funguje 95% scénáře. Tady je to tak trochu jinak a to může leckomu pokazit očekávání. "Rok 2011, týpek z Vegas a Bankoku", aniž by nevzbudilo podezření to, že s Johnem C Reillym to asi nebude takové jak s Bradleyem Cooperem... A i když tady vidím samé zklamání a kritiku, musím se postavit do opozice a říci že Cedar Rapids je opravdu dobrý kousek, kde i maličké cameo Nicholsona potěší (i když jak koukám ani na CSFD ani na IMDB není uvedený), stejně jak jako stárnoucí Sigourney Weaver. říkám - Cedar Rapids za těch 85 minut stojí. Ale doporučovat nebudu, protože je to takový specifický druh komedie, který prostě může něčí očekávání dost zklamat.
Dilema (2011)
Dilema je podprůměrná podívaná. Takový ten snímek, kam se odkládají vysloužilí herci, kteří už divákům nemají co říct. Není to vtipné a není to dramatické. Herecké výkony jsou takové fádní a "aby se neřeklo", stejně tak herecké složení. Základní zápletka je tu pochopitelná a normální, ale průběh, v rámci oněch dlouhých předlouhých a nudných dvou hodin, je mimo. Kolikrát jsem se přistihl při nechápavém výrazu, až jsem měl pocit že scénárista své dílko po cestě do copycentra rozsypal, něco se ztratilo, něco se rozmočilo v kaluži a zbytek narychlo tak nějak poskládal a obří mezery dopsal improvizovaně na kapotě auta propiskou... Ale rozhodně je to dobrý snímek k žehlení nebo podobné činnosti - nebudete litovat ztraceného času.
Tři dny ke svobodě (2010)
Crowe překvapil! Stejně tak Haggis. Náročné dvě hodiny thrillerové zábavy, ke které snad nemám co vytknout. Ani výraznější logické "boty", které by se později neospravedlnily, jsem nenašel. Zato jsem našel opravdu napínavou zápletku, pomalu zoufalé drama civilního rázu (i když filmově přitažené). Skvěle herecky podané, režisérky řízné a snad i ten scenáristický podklad musel stát za to. Z mé strany tedy stoprocentní tip na celovečerní filmovou zábavu.
Hanna (2011)
Hana - nevinný produkt zlého světa, pronásledovaná ledově zlou Cate Blanchett. Obvyklá špionážní konspirační pomstovka/útěkovka před lidmi, kteří mají moc a nemají etiku. Není to špatný kousek, to ne. Jako zlatý hřeb večera asi neobstojí, ale akce je zde solidní a malá holka jako hlavní akční hrdina, to tu tak často nebývá. Bohužel je to takové povrchní a málo komplexní na to, aby si to zasloužilo více úcty, ale ne tak ubohé, aby si to odneslo pohrdání. Nemůžu přímo doporučit, spíš je to na zvážení, jakou má zrovna člověk preferenci.
Daydream Nation (2010)
Dost. Indie teenage kousky si už zajeli koleje a tohle své indie pozlátko už zneužívají. Stávají se z nich otravní hipsters. Bohužel. Tentokrát romantické drama-dilema-zápletka v hlavní roli s pěknou krávou. A v důsledku s nulou sympatických charakterů, které by mě pomohli vtáhnout do děje. Tedy vyjma mladé dětské lásky, ale to je jen okrajová záležitost. Celkově je to zajímavé, snad i napínavé, ale udržovat mě při pozornosti tím, že jsem z nechápavým či naštvaným výrazem určitým, místy i vulgárním způsobem, komentoval hlavní i vedlejší aktéry? Pffff! V podstatě to není špatný film, zajímavá i když ne moc sympatická zápletka, zvládnuté herecké výkony i přes pochybné charaktery. Nulová skutečná přidaná hodnota, pouze indie pozlátko. Nechápejte mě špatně, nemám předsudky, naopak takové kousky mám rád, ale z téhle "indie" kuchyně se mi poslední dobou začínají přejídat a mám pocit, jako by mě krmili místo poctivé domácí kuchařiny polotovarem z nonstopu na rohu. Má to své zvláštní, nemainstreamové kouzlo, ta snaha tam je, ale levný polotovar zůstane pod obalem pořád levnou šlichtou, ať je odkud chce a má na sobě natištěné co chce.
Svět podle Mallory (2010)
Kirsten Steward jinak a pořád stejně. Pominu li její emocionální tabula rasa v rámci série o třpytivých upírech, její herecké portfolio obsahuje role charakterově ne nepodobné. Není to ke škodě, ale připadne mi že hollywood vsází na čím dál užší profilace. Rileyovi nejsou špatný, prý nezávislý, snímek. Zajímavý děj a zápletka na zdlouhavých skoro dvou hodinách, což je možná trochu ke škodě. Jinak se ale nejedná o špatné drama, a ani toho "drama" tam není tolik, takže si u toho člověk docela i odpočine. Prostě sympatické, ale líné.
Warrior (2011)
Se sportovními dramaty cílenými na ring se nám tu poslední rok roztrhl boxovací pytel. Nebudu žehrat, protože jsou vesměs velice povedená a dostávají zasloužený ohlas (který si u zbývajících musím ještě osobně ověřit, ale vyhlídky vypadají velmi dobře). Každopádně ani jedno není tak prosté a přímé, jako jejich strohé a jasné názvy. Nicméně alespoň v případě Warriora je název na místě a je velice výstižný. Každý je bojovník, každý má svůj boj, a to ani nemusí dojít doslova do ringu. Mlčenlivý a nabušený Hardy s parou rozjetého Shinkanzenu a ránou jak beranidlo proti uvadajícímu avšak odhodlanému učiteli, kterému sílu nahrazuje technika a odhodlání boje o život sahající mnohem dál než je klec ringu. Výborné drama, dlouhé dvě hodiny a nějaká ta minuta, napětí, akce a brutální MMA z nevšední blízkosti. Jako sportovní sonda do zápasů v ringu poslouží asi stejně dobře jako dvousetpadesátétřetí číslo Kačera Donalda vhledem do oblasti světového komiksu, ale jako pohled na složité osudy, nesnadná rozhodnutí a komplikované vztahy zafunguje dokonale. A to s překvapivou dynamikou, kterou právě celá sportovní "vložka" nakopává o úroveň výš. Pokud se podíváme zpět dále než za uplynulý rok, uvidíme že tenhle koncept vždycky fungoval. Warrior není nic nového a ve filmové historii má velice důstojné předchůdce. Ale díky tomu, že téma není hollywoodem ždímáno tak, jak jiná témata, která se na filmovém pásu chytnou, se dá za čas opět s přidanou dávkou inovace a řemeslné dovednosti úspěšně recyklovat. Letos bylo toto téma úspěšně "podojeno", tak snad jej studia nechají na nějakou dobu vydechnout a my se budeme moct těšit přinejmenším vzpomínkou na excelentního Warriora.
50/50 (2011)
Levitt a Rogen, kteří nepřekonávají sami sebe a neaspirují na další herecké rozměry, ale dostávají ze sebe maximum. Adekvátní stopáž, upřímná zápletka která nepřesahuje rámec žánrových pravidel až k pošpinění a zneužití, jak to tak poslední dobou u */komedie bývá. Je to velmi dobré, rozhodně to nechci podceňovat, ale určitě to nestojí za některé orgasmatické výkřiky, co tu a i jinde občas padnou. Ono když se krmí sele poslední dobou samou šlichtou, tak z dobrého salátu bude prostě kvičet radostí. A tím nechci nikoho urazit, pouze poukazuji na to, čím nás bohužel komerční kinematografie, zejména studia a produkce ze země "Velké Světové Demokracie", poslední dobou krmí. Takže bych raději vynechal jásot, a popřál bych, ať dále pokračují ve snaze a dobré práci přinést něco lepšího. 50/50 prostě z toho lepšího je, spíše hraje více na strunu civilního dramatu, rodinných vztahů a dobrého přátelství a komedií odlehčuje téma tak, aby samo sebe nebralo příliš vážně. Takže sympatické a velice zasloužené čtyři hvězdičky jsou opravdu na místě.
Hlavně nezávazně (2011)
Ví se o mě že se rád podívám i na romantickou komedii. Někdo by mohl říct, že je vlastně mám rád. A že už mám jistou diváckou aprobaci, když se tak jeden k dalšímu sečte. A že toto číslo není finální a dále pokračuje i přes to, že by se našly snímky a období, kdy by to jeden nad tímto žánrem zalomil. No, nesluší se abych to popíral. Už jen proto, že mám právě za sebou Hlavně nezávazně. A nejsem smutný, že nejsem smutný. Tenhle kousek sice nemá toužebně očekávané kvality a rozměry, ale i tak je to příjemná, spíše průměrná, podívaná. Natalie exceluje i když se nemusí moc snažit a laťka zde není vysoko, Kutcher si jede svého Adama, který by se stejně dobře mohl jmenovat Walden nebo jakkoli jinak z jeho "hereckého repertoáru". Na druhou stranu úzké zaměření a provedení vyvažuje tím, že je prostě v pohodě a člověk si ho v jeho "roli" i oblíbí. Co dál... Hlavně nezávazně se drží žánrových pravidel, moc to nepřepaluje, nesnaží se být za každou cenu komediální, což je plus. Na druhou stranu se díky tomu trošku táhne. Ale nic co by se nedalo ustát, čtvrthodinka nad obvyklé standardy ale připadá jak půlhodinka. Ve výsledku ale dostaneme lepší nynější nadstandard, se sympatickým obsazením, a to zejména v hlavní roli. A na nich to vlastně celé stojí, protože, přiznejme si, příběh stojí za prd a v celý film jede v žánrových kolejích právě na ústřední dvojici (a okolních poskocích). Jako nenáročnou pohodu pro nohy na stole klidně doporučím a filmovým labužníkům snad raději ani zmiňovat nebudu. __ Mimochodem, kdyby to skončilo 84. minutou, tak bych snad udělil hvězdičku za konec jak ze života...
Somrák s brokárnou (2011)
Gore-fest brutální krvavosti ve městě hříchu takovém, že Sin City je oproti němu Vatikán. A když jsou ulice plné špíny, někdo ji musí spláchnout. Třeba bezďák s brokádou. A k tomu mu sekunduje roztomilá, avšak rázná prostitutka Abby, který má nejlepší proslov, co kdy jaká děvka razící do akce měla. Nemá to kvality plnohodnotného celovečerního eposu o srdceryvných problémech lidí co ztratili domov a snaží se proklestit si cestu zlým sociálním aparátem ke své dceři, aby nakonec zjistil že svět je zlý a viníci nikdy nedojdou trestu, ale právě od takových patosů si člověk potřebuje občas sakra odpočinout, tak proč ne u bezďáka co jeho zákonem je brokovnice.
Impérium - Mafie v Atlantic City (TV seriál) (2010)
Dvě sady dvanácti dílů za mnou. Dohromady 24 hodin prohibiční zábavy. HBO to opět dokázalo, přinést nám obsáhlý seriál, podle kvalitní předlohy, který neposkvrní její důstojnost, a ani tu svou. Výborné charaktery širokého spektra, že nevím komu bych fandil dřív a zároveň komu bych měl vůbec fandit. Nejsnažší je to s Nuckym, v podání Buscemiho je skvělý, i když je to zrovna falešný křivák k pohledání. Zobrazení startu mafiánské éry kriminality, stojící na nesmyslných zákonech, lobbismu a politikaření je zde krásně barvité a poutavé. Po dvou sezónách kvalita nahodila vysokou laťku a neuckula do posledního dílu ani o milimetr. A poslední díl, to je třešnička na dortu. Boardwalk Empire má mé plné doporučení - usadit se pohodlně do křesla, nalít si skleničku whisky podle preferencí a chuti na dokreslení atmosféry a nechat se jí postupně unášet, díl za dílem, celých 24 hodin. To the lost!
Sherlock Holmes: Hra stínů (2011)
První Downeyeho Sherlock nás nasměroval z koleje detektivní do koleje akční a Hra stínů na téhle koleji zatopila pod kotlem a přidala páru do pístů. A nechává staré koleje v dáli. Bohužel pro detektivní žánr, bohudík pro akční žánr. Akce je v podání dua Downey a Law velice povedená a Harris jako Moriarty je velice důstojným protivníkem a "finálním bossem". Bohužel se tu zase hraje na vědeckotechnický pokrok až mě z toho mrazí, protože člověk který shlédl třeba Wild Wild West ví, kam až tohle může dojít, a bojí se, jestli tyhle hranice jde ještě posunout. Věda je in a steampunk v akci frčí, ale všeho moc prostě škodí. Naštěstí choreografie akčního kmitání a celá dynamika filmu má spád horizontu událostí černé díry, a Hra stínů to nakopne hned ze začátku, není čas ztrácet čas. Obecně z Sherlock Holmes brand jsou zde vypíchnuty jen nějaké "reálie" a detaily, vše ostatní je "dobová" akce a dobrodružství se značnou zpomalovačkouvou náloží, reprezentující Holmesův intelekt. Je to výborné, je to akční a je to svým způsobem paradoxně mentální výplach. Pokud si chcete to tomhle kvalitním akčním nářezu přehodit výhybku opět na mentální přetížení skvěle převedeného moderního Sherlocka Holmese, pak tu na to máme příslušný nový britský seriál. Dokud se budou na obou stranách Atlantiku držet filmoví ševci svého kopyta, jsem spokojen.
Další rok (2010)
Koncentrovaná deprese středního věku v Británii, ale stejně tak aplikovatelná kdekoli jinde. Nepoměrně dlouhá, s absencí jakékoli dynamiky, záchytných či sympatických charakterů (kterých by se divák chytil, aby se lépe vtáhl do děje). Existenciální drama, rok oživlých chodících katastrof. Sociálně strašidelné, ale pro mě málo poutavé a extra zdlouhavé. Musím ocenit některé herecké kvality (zejména Lesley Manville jako hlavní neurotická troska). Bohužel Další rok mě jako celek nenadchnul tak, abych ho dobře ohodnotil, a také se svou přes-dvouhodinkou, to má u mě stěží za dvě hvězdičky...
Bastardi (2010)
Otázka svrhnout Bastardy rovnou do odpadu, či jít pro tu jednu hvězdičku, je záludná. Ono by se totiž těch několik drobností a pozitiv, co by společnými silami na jednu hvězdičku i dosáhli. Dál ale rozhodně ne. Herečtí matadoři tu lehce přehrávají či spíše si to jen rychle odbudou, jejich nepolíbení kolegové naopak postrádají herecké dovednosti a hlavní hnusák Michal (David Dolanský) v podstatě většinu scén odstojí, odsedí, tváří se lhostejně a sem tam jen podpoří svou image namachrovaného protekčního hajzla, za což může být divák v podstatě vděčen, protože ho to protáhne filmem kvůli finálnímu zadostiučinění (a v podstatě navnadí i k druhému dílu, protože něco podobného přeje i jeho filmovému křiváckému otci v přesvědčivém podání Jana Šťastného). Celkově je to ale ploché a nezáživné jak laciná filmová adaptace veřejnoprávní televize (také známé jako herecký domov důchodců a odložených "hvězd"). Vulgarita, agrese a trochu prznění dobrý film (Bohužel? Naštěstí?) nedělají. Ani průměrný.
Tintinova dobrodružství (2011)
Ano. Tintin je vlastně takový Indiana, bez všeho všech "macho" siláckých řečí a riskantních machrovinek, zato dostal do vínku styl, bystrost a nonšalanci. V české distribuci navíc dostal celkem obstojný dabing, na nynější poměry skoro excelentní (ale je pravda, že záporák Craig, Thomson a Thompson v podání Pegga a Frosta, to se bude těžko trumfovat a s tímto vědomím se cítím ochuzen). každopádně Tintin nezklame mladší věkové skupin tak i starší, protože jeho dobrodružná nota se táhne v podstatě od prvních minut filmu až do těch posledních. A nutno uznat, že pod Spielbergovou taktovkou se i digitální kamera hodně vytáhla a Tintin nám předvádí, jak dynamický a přesto nenucený může být digitální filmový svět. Ač jsem to nečekal, Tintin se vydařil. Nevím, jestli budu s nadšením očekávat jeho další dobrodružství, každopádně pro jednou to určitě stálo za to.
Kung Fu Panda 2 (2011)
Druhá panda navazuje krásně na první. Svým způsobem dospívá, a bohužel také rovnou senilní. Studio si asi představovalo, že banda animací to musí utáhnout, a tak ošidili sumy na dobré scénáristy. Jinak si nedokáži vysvětlit animované skvostné radovánky v kontrastu s mizerným, nudným dějem, jehož konzistence je asi tak stabilní, jako puding dělaný z vody místo mléka. Ani hvězdná dabingová jména se moc nevytáhnou - Ukecaná panda a hlavní záporný hrdina je málo kdy pustí pořádně ke slovu. V případě opičího Chana jestli vůbec pustí. KFP2 není úplné zlo, jen se bohužel rozmělnilo mezi všechny ty série a kraťasy a na velké plátno nezbylo ani trochu nápadu.
Sucker Punch (2011)
Shlédnuto v director's cutu. Fanboy guilty pleasure. Ujetý Zack Snyder vytvořil něco, co má sepcifickou konzistenci a dynamiku, v podstatě je to perfektně provedené a i přest to se najdou přinejmenším dva tábory, ze kterých jeden Sucker Punch strhá a druhý vynese do nebes. Sucker punch se spíše podobá dlouhé videoklipové videoherní fantazii, něž serióznímu akčnímu fantasy/sci-fi. Každopádně je to velkolepé, lehce epické, silně akční a poměrně napínavé. O zábavu je prostě postaráno a to u takových kousků je nesmírně důležité. K tomu sexy vizuál (a tím nemyslím (jen) spoře oděné hrdinky) a na Snydera se prostě nedá zlobit. Ale zase chápu, že to nemusí být koktejl pro každého, každopádně Sucker punch si úplné odsouzení rozhodně nezasluhuje. A v mém případě spíše spokojenou pochvalu (i když byly momenty, kdy bych kybicovat mohl... ale dynamika akce mě prostě nenechala zastavit se a myslet).
Habermannův mlýn (2010)
Další recept z kuchařky druhosvětoválečných příběhů. Je to napínavé a dramatické, ale je to známá písnička o křivdách a válce a lidech a tak dále. Ne že by mě to nudilo, nebo nebavilo, výprava a řemeslné zpracování je také na dobré úrovni, ale na to, jak "rozusáhlá" čská kinematografie je, je to ohrátá písnička.
Všemocný (2011)
Fešák Bradley Cooper jako skoronula Eddie, který ke štěstí přišel tím, že si mozek přetaktoval s pomocí ne úplně bezchybných "vitamínů". Sci-fi prvek je tu především to, že hlavní princip se zakládá na "veřejně-populárních" premisách, které jsou jen a pouze špatnou interpretací. Každopádně tak či tak to na plátně funguje, je to fajn, princip něco za něco tomu dodává drama a akci, no prostě to má šťávu a dynamiku. A vůbec, je to čistokrevný Hollywood, a to včetně závěru. Limitless není úplně brilantní, ale pořád je nadprůměrný. Jindy filmy dostanou 4 hvězdičky, protože na tu pátou prostě nemají. Tentokrát jsou to ale čtyři hvězdičky, na které se snímek poctivě nadřel, aby se odlepil od průměru a mohl na ně dosáhnout. Ale i to je dost dobré.
Zdrojový kód (2011)
Zdroják je jednoznačně mým kandidátem na pořádné sci-fi roku. Super nápad, který zase není až tak novátorský ani převratný, za to velmi luxusně uchopený, obsazený a zrežírovaný. Nechybí napětí, akce, zoufalství, naděje, dokonce i nějaké ty srdečnější emoce, i když ne ve své romantické formě. Jake Gyllenhaal je naprosto skvělý, po princi všech Peršanů nám (opět) ukázal, že se umí solidně vytáhnout. A vůbec celý film se vytáhl. Krátkých 93 minut je napěchovaných k prasknutí, a i přes repetetivní styl, zejména z počátku, si rozhodně nevybavím jediné nudné nebo hluché místo. Naopak jsou zde krásné ukázky jak udělat stejnou věc (scény v rámci jedné myšlenky(resp. času, místa, souslednosti a determinovanosti událostí) desetkrát stejně, přesto jinak, přesto zajímavě. Zdrojový kód si mě naprosto získal, velkou zásluhou své kvality a velkou zásluhou Jakea Gyllenhaala. Super!
Správci osudu (2011)
Sekretářka/agentka Matta Damona je pravděpodobně v jednom ohni, protože zvládat nynější agendu "Matt všude kam se podíváš" musí být dost náročné. každopádně Damon (nejen) si vydělá, hezky se zviditelní a díky proměnlivosti kvality výstupu si v podstatě zlepší i renomé, protože v té záplavě se na ty horší kousky prostě časem zapomene a ty lepší naopak zůstanou. Správci osudu, resp. David, vzpírající se Goliáši osudu, jsou právě jednou z těch lepších. Nápad? Dobrý! Děj? Strhující. Herecké výkony? Všehovšudy nadprůměrné. Režie? Zvládnutá. Výsledke? Sympatický a i přes svůj námět intelektuálně ne zase tak moc náročný dobrodružný sci-fi film. Romantika tam je, i ten humor tam je. Takový riskantní koktejl z vícero složek, který se musí umět nadávkovat přesně na mililitry. U Správců osudu to nebylo přesně, to rozhodně ne, ale sakra blízko k tomu, abych si film raději užíval, nechal se unášet a nekybycoval. Na pět hvězdiček by to chtělo ještě více dotáhnout, prohloubit a dozdobit. Ale i tak je to povedený "mysteriózní thriller" (s prvky zamilovaných pohledů, frází, pusinek a vtípků, narážek a gagů).
Noční rande (2010)
Podle plakátu blbost, podle traileru blbost, a ve výsledku bohužel blbost. Akční, rychlá a odsýpající, bohužel slátanina. A s ní jse Carell posunul hlouběji do škatulky komiků průměrných až Béčkových amerických komedií. Jediná zábavná postava je ta Wahlbergova, a to ještě před tím, než se stejně stane otravnou. Ani mihnuvší další herci (Franco, Kunis)nepotěší tolik, jak by divák mohl chtít. A absurdně zašmodrchaná zápletka tomu vůbec neprospěje. sem tam si ještě říkám, že i ty dvě hvězdičky byly asi moc...
Veřejní nepřátelé (2009)
Jako, dobrý. Depp, Bale, femme fatale Cotillard, kouzlo Johna Dillingera a éra gangsterů a romantické kriminality. Bohužel ve sto čtyřiceti minutách. Spoustu času, který svou kvantitou utíká tvůrcům mezi prsty. A tak se herecké výkony, krásná výprava, akce a zábavné scény rozpouští v moři času. Ale svým způsobem je to opravdu dobré, čisté, naturalistické a dobrodružné. Až z toho DDSurround svým nastavením opravdu člověka štve. Veřejní nepřátelé mě bohužel neoslovili. Ale za to jim nemůžu prostě dát nízké hodnocení. Řemeslně jsou dotažení. Mají úroveň a své kvality. Jenže jsem bohužel mylně očekával, že to bude určitě stačit.