twinpeaks
Leland Palmer
okres Český Krumlov
tak nějak mám všechno na háku
homepage
ICQ: nejhorší žrout času co znám
14 bodů
okres Český Krumlov
tak nějak mám všechno na háku
homepage
ICQ: nejhorší žrout času co znám
14 bodů
Moje komentáře
Hlas ČeskoSlovenska (TV pořad) (2012)
odpad!Jen tak čistě ze zajímavosti a nechuti přemýšlet o vhodnější a zajímavější alternativě na těch pár minut jsem si to pustil k večeři, jen než ji dojím. Chytil jsem akorát ultradojemný a slzydolující (u mě to však skoro byly spíše slzy smíchu) příběh chlapce, zpívající svému mrtvému otci. Čekal bych, že to fláknou až na konec jako dramatické zakončení. Smát se cizímu neštěstí je asi morálně trestuhodné, ale v pořadu TV Nova je to jaksi omluvitelné. Protože to nikdy nepůsobí jinak, než jen zábavně a směšně. Když došlo na porotu, naštěstí jsem měl večeři již v sobě a s obrovskou radostí jsem to znechuceně vypnul s tím, že už nikdy.
Týden bez závazků (2011)
I když jsem se minimálně první půlku dost často a občas i nahlas smál, na bratry Farrellyovy mi to přijde dost hodně vyměklé a ve svém závěru tradičně eticky a morálně nechutně sterilní. U "normální" komedie by mě to nijak nepřekvapilo a vlastně bych to i očekával, ale od Farrellyů jsem čekal trošku něco jiného.
Zlo neznámého původu (1983)
Okamžitá přední příčka všech krysích/potkaních filmů, co jsem viděl. Z "klasického" a velmi jednoduchého příběhu vytřískáno mnohem více, než by se dalo myslet. Naprosto vynikající způsob snímání krysy, který z tohoto drobného hlodavce bez jakýchkoliv triků a přikrášlování vytváří obrovské monstrum, jež by Godzille natrhlo... však vy víte co. Prostě jedním slovem pecka. Jen bych si dovolil (výjimečně a ojediněle :-)), nesouhlasit s Ingrid. Jsem těn někdo, kdo má tyhle tvory hrozně rád a film se u mě účinkem neminul. Snad i proto, že je mám hodně rád a stejně jako hlavní hrdina, i já si o nich pozjišťoval nejednu zajímavou informaci. Hodně skvělých nápadů jak po dějové stránce, tak i té technické, kamera z krysí perspektivy, záběry krysy, její důmyslné chodbičky a zběsilé útoky. Brrr. A k tomu všemu ještě častá návštěvnice mých mladických mokrých snů (holt jsem viděl všechny Noční oči v pravý čas :-) Shannon Tweed hezky za mlada. Nelze jinak než do plna!
Deadly Eyes (1982)
Již tak dost filmově stylizované, jednoduché, přímočaré a prosté knihy "Krysy" Jamese Herberta se film zrovna moc nedrží (společné mají snad jen krvežíznivé krysy, hlavního hrdinu a snězenou malou holčičku). Což je škoda, protože kdyby se jí držel více, mohlo by ho to výrazně odlišit od záplavy podobně laděných animal/monster snímků nejen osmdesátých let o přerostlých/zmuzovaných krvežíznivých zvířatech (piraně, aligátoři, pavouci, včely, žraloci apod., apod, apod.). Tyhle filmy jsou brány jako přes kopírák a Deadly Eyes se k nim svou klišovitostí, neoriginálností (starosta, který nechce slyšet a nehodlá si zkazit svou party při otevření nové stanice metra) a nelogičností (metro nejede, protože krysy překoušou elektrické vedení, film se ale neobejde bez hrdinského příjezdu přeživšího hrdiny a zachráněných, do stanice - ještě že tento příjezd má alespoň dobrou pointu). Prostě klasický osmdesátkový průměr, který by v záplavové vlně vhskových horrorů počátkem devadesátých let posbíral mnohem lepší hodnocení, než se mu povede dnes. Hlavní hrdina mi byl docela sympatický, krysy byly po trikové stránce zvládnuty docela dobře, jen mě štval ty jejich trochu divné zvukové projevy a taky fakt, že na rozdíl od knihy filmová verze obsahuje tradiční klišovitou romantickou linii, a to hned ve dvou liniích. Docela mě pobavil krátká odkaz na tradičnější režisérovy karate/kung-fu filmy s těmi známějšími hrdinami a hrdinkami žánru (Bruce Lee, Cynthia Rothrock), zkuste uhádnout na čí film koukají diváci v kině než na ně hromadně zaútočí krysy (mimochodem kromě samotného závěru asi nejlepší scéna filmu). A městská hygienička jezdí v sovětském voze značky Lada :-). 2,5*
Frostbiten (2006)
„Ahoj, miláčku, to jsem já. Ne, tvůj manžel.“ Ten zimní začátek ze druhé světové války mě fakt hodně potěšil a navnadil, jenže pak to časově hodně skočilo do současnosti, místo vojáků sužovaných nejenom nepřítelem a tuhou zimou, ale i čímsi ve tmě, se před kameru nahrnuli nepříjemní a nesympatičtí náctiletí, jejichž naprosto sobecky nezodpovědný přístup takřka ke všemu mě strašně vytáčel a já si hluboce povzdechl, ach jo. Jenže. On ten film je docela rozporuplný, v něčem je naprosto tuctový, v něčem mě zase docela dokázal zaujmout. Bavil mě humor filmu (např. když upír přijde na večeři ke své milé, jejíž otec je buď kněz nebo silně věřící křesťan a k jídlu mu naservírují cosi na česneku), bavily mě určité scény a tu a tam nápaditá dějová zápletka. Možná je to tím severským původem, nevím, ale je to tak půl na půl mix zajímavých a netuctových elementů s naprosto tradičními, tuctovými a stokrát ohranými klišé. Což z Frostbiten dělá (jednou?) koukatelný průměr. 2,5*
Screamplay (1985)
Ta pocta atmosféře starých horrorů je fajn, černobílý formát je super, naoko a záměrně levné triky jsou super. Rufus Butler Seder v hlavní roli Edgara Allana je naprosto výborný, mnohé další postavy jsou parádní, ale celkově jako film to stojí docela za prd. Dějově nic moc, zápletkou nic moc, atmosféra hodně kolísavá, převážně nudná, těch pár dobrých záběrů a scén vás tak akorát probere z ospalosti (koukal jsem to na čtyřikrát!!!!!). Krátce řečeno - forma je hodně fajn, obsah je hodně nefajn. V podstatě všechno důležité zmínil již Obitus.
Král temné síly (2003)
Určitě trkne snad již tradičně naprosto mimózní český název filmu. Ono ale i ten původní je trošku zavádějící a slibuje trochu něco jiného než divák nakonec dostane. Upřít filmu však nelze, že i když není nějak zvlášť originální a i na nějaké logické díry a nedostatky přijde řada, přesto zaujme. King of the Ants je opravdu zajímavý film. U některých scén se sice pousmějete, u jiných vám fakt zatrne a po jistou dobu je jeho sledování opravdu nepříjemné (v tom dobrém smyslu). Obsahově snad možná i podsprůměr, zpracováním a určitými scénami lepší nadprůměr. Nijak jsem se u toho nenudil. Což je u podobných snímků asi to nejdůležitější. Navíc je to všechno okořeněno silnou dávkou Kari. A to já rád :-).
Hostel III (video film) (2011)
Hopla. Musím říct, že jsem to tedy čekal mnohem horší. Snad proto, že z předešlých dvou dílů nijak extra neuslintávám. Celé to klasicky americky zesterilnělo. Vytratil se ten slovanský šarm a šmrnc. Kupodivu, na rozdíl od předešlých dvou filmů, mě docela (to docela berte relativně, váže se to k těm předešlým dílům) bavily mezigore scény, respektive scény tvořící nějaký děj. Občas jsem si tedy připadal a přistihl se při myšlenkách, že koukám na třetí pokračování komedie Pařba ve Vegas. Ty gore scény ne že by byly extra špatné, ale nemělo to vůbec ducha, náplň, koule, prostě extrémně sterilní, až se mi to chtělo odzívat. Chybou určitě asi je, že hlavní hrdinové se chovali stylem, který mě nutil s úšklebkem konstatovat, dobře vám tak, blbci. Ale to už je asi tradiční kolorit amerických filmů o americké mládeži. Dobrým tahem je obsazení Kipa Parduea, on ani nemusí hrát dobře, ale má v sobě něco (nebo ze sebe vyzařuje) co prostě poutá pozornost a odvádí od jeho případných hereckých nedostatků (které nepřichází). Balzámem pro oko pak je "asistentka" Thomase Kretschmanna. Trochu mě zklamal samotný závěr. Snad bych i řekl, že jsem si to užil lépe než první Hostel. 2,5*
Šest prstů v zeleném (amatérský film) (2012)
Tož kurde synci a baby. Dobře to v té Karviné robite. Zdá se, že se českému filmovému horroru začíná blýskat na lepší časy. Možná že o něčem vypovídá fakt, že to přichází z té amatérské tvorby. Tohle je letos již druhý český amatérský horror, který mě velmi mile překvapil svou technickou stránkou. Kritizovat u podobných filmů herecké výkony je samozřejmě tabu, které já milerád ctím. Ale např. Barbora Kosiecová v jedné z hlavních rolí na mě působila hodně dobře. Hodně oceňuji neposrání se z, na české amatérské poměry ještě pořád hodně riskantní, delší stopáže. Hluchých či nudných míst velmi pomálu. Jelikož jsem orlovský rodák, který se v Karviné vyučil, místní nářečí mi nijak nevadí, naopak, docela jsem i zavzpomínal na doby, kdy jsem tak sám mluvil. Tvůrci mají horror evidentně v krvi, nebojí se riskovat a jít do scén a záběrů, které tam prostě chtějí mít, i když to je v daných podmínkách a nabytých zkušenostech ještě stále komplikované. Je z toho cítit cit pro žánr a snaha stát se jeho poctou. Což je na jednu stranu fajn, na druhou stranu to mnohé odkazování a za každou cenu mít tam všechny elementy kriminálně-horrorového žánru giallo, mi trochu vadilo a měl-li bych zmínit největší negativum, bylo by to asi toto. Což je obecně jen bezvýznamná výtka. Takže, JO!!!!!!! Jděte do toho, nejste-li zmlsanými blbečky onanujícími nad full HD obrazem, prostorovým zvukem a sterilnědokonalými triky, kteří na nějaký obsah či snahu filmu z vysoka kašlou, pravděpodobně Vás to překvapí a potěší stejně jako mě. Zdá se, že přišel čas, podívat se Horrorwatch na zoubek a seznámit se s jejich produkcí podrobněji. Tímto se hluboce omlouvám, že jsem to dosud neudělal. Až těď jsem zjistil, o co jsem asi přišel :-).
Toxický mstitel 4: Masakr ve městě (2000)
V tomhle relativně nejlepším a nejpovedenějším (s důrazem na slovo relativně) Toxickém mstitelovi se objeví opravdu všechno, co dělá Tromu Tromou a pro což jedni Tromu uznávají a jiní zatracují - kozičky, lesbičky, dementi, buzeranti, náckové, debílci, kozičky, bobříky, sex, kozičky, nechutnosti, bizarnosti, ujetosti, kozičky, záměrně přehnané a nesmyslné gore, bobříci, kozičky, nahé holky, sem tam známý ksicht, dementní humor, ujetý humor, černý humor, politicky nekorektní humor, soicálně kritický humor, kozičky, dementní humor a na rozdíl od předešlých dílů kýble krve, hromada gore, zástupy nahých koziček a bobříků. Kromě výše zmíněného mě potěšil hlavně návrat herce hrajícího Melvina před proměnou. Na druhou stranu mě však několik věcí zklamalo - Toxíkova maska je velmi nevábná a nepovedená, Samotný Toxík je oproti předešlým dílům docela nevýrazný a když už si člověk konečně zvykl na novou podobu jeho nevidomé milé, přijde zase další změna věrna tradici - každá změna k horšímu. Proto ten důraz na slovo relativně!
Seznamte se, Monica Velour (2010)
Šajze, ti američtí škaredí lůzři se opravdu mají. Nejdřív brousí zralé pornohvězdy a pak baculaté asiatky. Tobemu jsem fakt záviděl, celej film. Je možné Monicu Kim Cattrall přirovnat k Wrestlerovi Mickeyho Rourka? Snad v jistém smyslu ano. Velmi příjemný, místy i zábavný film. Nic překvapujícího, ale slušná práce na kterou se kdykoliv opět rád znovu podívám.
Stáhni mě do pekla (2009)
Ty laciné lekačky si mohl Raimi klidně odpustit. Ono tedy Drag me to Hell neoplývá nějakými originálními nápady a novátorskými postupy, jako Raimiho dnes již kultovní horrorové prvotiny, ale nelze upřít, že Sam ještě nezapomněl, jak to všechno dobře namíchat, natočit, nadávkovat a vystupňovat. Při sledování filmu jsem se cítil úplně stejně, jako při čtení románu Joe Hilla Černá krabice. Oba příběhy nejsou vůbec originální, kalkulují s klasickými postupy a ingrediencemi, ale oba mají jeden obrovský trumf – jsou skvěle odvyprávěné, pobaví, zaujmou, strhnou; to jim vystačí k mé naprosté spokojenosti. Atmosférické pasáže se zde velmi vhodně a příjemně střídají s těmi opravdu (v tom dobrém horrorovém smyslu) odpudivými (takřka každá scéna v níž hrají hlavní roli cikánská bezzubá ústa se vším jejich obsahem), lekavými a démonickými (ďábelsky kozlí silueta určitě potěší každého milce black metalu – mě tedy potěšila) a i těmi humornými. Strašně se mi líbil samotný závěr. Alison Lohman je skvělá, Justina Longa mám hodně rád, i když tady jen přicmrndává, stará cikánka je boží. Takhle si představuji současný povedený mainstreamový horror.
Dard Divorce (video film) (2007)
Brutální šílenost, leč trochu nepřesvědčivá. Ujíždíte-li na latexu, krvi, bolesti, gore, násilí, mučení, brutalitě a bourání lidského dobytka zaživa a to v různých kombinacích, variacích a formách, snad to i zaujme. Obzvláště proto, že to je tak asi to jediné, co na tom filmu za něco stojí. Kromě gore scén je to poměrně poloamatérská nuda plná špatného herectví (hlavní hrdinka, pokud zrovna někoho nezabíjí, stojí za starou bačkoru), trošku zmatené a hlavně zcela tuctové zápletky, příběhu a špatného scénáře. Můj intelekt je zřejmě asi dost nízký na to, aby mi snuffově pojaté gore masakry (byť vůbec ne špatně natočené, to bych i rád zdůraznil a stát alespoň trochu za něco i zbytek, šel bych s hodnocením i výše) stačily k dobrému pokoukání. Tohle (např. chlápek v kozačkách, s make-upem a latexových plavkách čtvrtící lidské tělo lopatou) prostě není zrovna můj horrorový šálek čerstvě vyhřezlých vnitřností.
Muži v naději (2011)
Pro nevěru možná nikdy neexistuje žádná omluva, ale mnohdy pro ni existuje důvod. Část současných českých filmů se pořád točí v jakémsi dějovém kruhu a nemohou se z něj pohnout. Občas však z nich nějaký vykročí alespoň tím zábavným směrem. Řekl bych, že i svým názvem a hlavně obsahem Muži v naději jaksi navazují, respektive odkazují k Ženám v pokušení. Oba jsou také jaksi přemýšlivé, dospělé a hlavně poměrně zábavné, i když Muži v naději více zabředli to jakéhosi strnulého stereotypu (recyklovaný vtip se žehličkou a telefonem, evidentně nutné morální ústupky – dva výrazné úseky, které mi docela vadily). Po dlouhé době film, kde mi zase nevadil Macháček, Polívka předvádí svůj milý a příjemný standart, Stašová opět naprosto vynikající. Velmi zajímavá je Macháčkova filmová manželka, která dokázala vytvořit zprvu ohromně nepříjemnou, ale v závěru pochopitelnou postavu. Slovenská tanečnice je jakousi klasickou ze Slovenska importovanou sexbombózní stálicí současného českého filmu. Je velice krásná, velmi příjemně baculatá na všech patřičných místech, ale už pomalu vytváří vyčpívající zrzavý stereotyp. Film na pohled i na mysl vcelku příjemný, zábavný, v jistém smyslu hloubavý a na rozdíl od mnoha jiných svých národních bratříčků určitě koukatelný více než jedenkrát.
Toxický mstitel 3: Poslední pokušení Toxieho (1989)
"Přestávka na zvracení!" No sláva, sláva. Po slabé a rozpačité dvojce slušnej návrat k zábavě. Již počáteční scéna ve videopůjčovně naznačí dobrý směr. A když se pak zjeví samotný ďábel, začne to být zase hezky tromácky toxíkovsky zábavné. Dokonce i ta Claire tady má velmi světlé chvílky a není zde tak tupá jako ve dvojce (např. její hudebně pěvecká vystoupení s tahací harmonikou se mi strašně líbí). Prostě návrat ke starému dobrému toxíkovskému humoru s mnohem větší dávkou nechutností a gore než v předešlém díle. Jen toho jiného herce v Melvinově nezmutované verzi jsem nějak nemohl překousnout. Tohle že má být nejslabší díl série? Nevěřte tomu, předcházející díl to poráží s přehledem.
2012 (2009)
odpad!Já věděl, že se na to nemám dívat. Ale nedal jsem si říct a nedal a dobře mi tak. Ten nejhnusnější, nejodpornější a nejkýčovitější hollywoodský hnus plný odpudivých digitálních efektů a nechutného amerického hrdinství, z něhož se mi chtělo každou minutou více a více zvracet. Prostě předvídatelný, plochý, bezobsažný hnus. Jedinými dvěma klady filmu jsou John Cusack a amanda Peet. Mám tyto dva herce natolik rád, že jim tuto smradlavou a prohnilou šmouhu v jejích filmografiích jsem ochoten odpustit. No dobře, Woody Harrelson je zábavnej, jenže je v tom filmu na hodně krátkou dobu, aby mě to donutilo dát alespoň jednu hvězdičku. Nedám.
„Marečku, podejte mi pero!“ (1976)
Je třeba k tomu něco dodávat? Najde se někdo, kdo nezná alespoň jednu hlášku z tohoto výborného filmu? Myslím, že žádný, byť sebelepší, komentář nikdy nedokáže tento film vystihnout. Ten se musí vidět.
Stroj času (1993)
Výborný rozjezd v duchu atmosféricky magických devadestákových horrorů, na nichž jsem vyrostl a kteréžto mám hodně rád. Někde ve druhé třetině to sice trochu zvolní, ale pointa a příjemně dojemný závěr to zase napraví. Ve svém žánru velmi zajímavá a zvláštní záležitost. Plusem filmu zcela určitě je silně komorní styl vyprávění, silný příběh, dobře vykreslené postavy, povedené masky, žádní dementní puberťáci (oni tam totiž nejsou vůbec žádní, ejchuchu, hola hola!!!) a v neposlední řadě uchvacující hudba. Prostě velmi povedený zářez, dokazující, že i horrorově poněkud chudá devadesátá léta dokázala vyplodit zajímavé kousky. I když pravda, tohle asi každému nesedne, na druhou stranu, své fandy si to určitě najde. Rád se mezi ně zařadím.
Mamka & taťka (2008)
No páni. Skvělá ukázka toho, že když je to dobře promyšlené a udělané, tak jeblá rodinka může být parádní i bez mnohých gore festů, přemíry násilí a litrů krve. Krve a násilí je tu opravdu málo, ale tenhle film má tak skvěle scénáristicky vykreslené a herecky odehrané postavy, že to ani nevadí a staví to do popředí ony postavy samotné, tedy jakési jejich nitro a pohnutky a ne jejich krvavé skutky a činy. Mamka s taťkou jsou fakt super, brácha ze ségrou taky, ale to, co předvádí Olga Fedori s hlavní roli, jak dokáže skvěle hrát tělem, pohyby a hlavně tváří, to je až radost pohledět. Jedna z nejlépe odehraných a nejpříjemněji působících postav poslední doby, co jsem viděl. Zvláštní film, na první pohled neoriginální obyčejný tuctový průměr, který ale postavy a herectví vyzdvihuje hodně vysoko. Obzvláště proto, že právě tohohle se poslední dobou ve filmech (a horrorech obzvláště) moc nedostává.
Toxický mstitel 2 (1989)
Největším problémem je, že všechno dobré z prvního dílu tady chybí, nebo je změněno k horšímu. Výrazně jsem postrádal absenci Melvina před změnou v Toxíka, to bylo na jedničce naprosto výborné, ve dvojce to sice chybí jaksi přirozeně, ale i tak z Toxíka udělali mnohem většího troubu než by si byl zasloužil. Proměna Toxíkovy slepé přítelkyně z poměrně naivní, leč velmi příjemné a sexy ženské v naprosto tupou a nehezkou krávu je asi největší a pro mě takřka nesnesitelnou vadou filmu. Ještě, že to dost zachraňuje Masami. Spousta místa filmu je jen suchá a trapná vata, i ty horrorové gore části jsou jaksi vyčpělé (i když exterminace kryplkárou je super). Humor také poměrně poklesl. Záporáci zbytečně křečovití a nudní, jediným světlým místem je lesbická záporačka. Troma mnohdy staví na demenci, tohle je možná dementní až moc. Sestříhat to na hodinu, max. na 70 minut, bylo by to fajn, takhle je to jen tak tak čistý průměr. 2,5*
Fantom opery (1925)
Chaneyho Fantoma opery si určitě zařadím mezi pětici nejděsivějších horrorových postav. Když mu Kristýna strhla masku, málem jsem si nadělal do spoďárů. V tomhle ohledu fakt vymakaný kousek. To občasné teatrální herecké přehánění k podobným snímkům prostě patří a asi by vypadalo blbě, kdyby tam nebylo (ty baletky, které se během rozhovoru tu a tam z ničeho nic zatočí na špičkách mě i bavily). Davové scény mě až překvapovaly. Masky parádní. On ten film má vlastně jen jednu chybu a tou je jeho délka. Je až moc dlouhý.
Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992)
On už člověk ten film, mnohé jeho scény a repliky zná úplně, viděl to mnohokrát, ale stejně se tomu i po těch dvaceti letech pořád směje nahlas. Polívkova sice asi ne nejlepší, ale určitě životní role a i ta Veškrnová se mi tady líbí nejvíce. Nadčasové, moudré, i když se to tak netváří, pravdivé, lidské. Ještě si živě vybavuji, jak jsem na tom byl před těmi dvaceti lety v kině. A to se mi stává u málokterého filmu.
Poslední kanibalové (1977)
Jeden z mála filmů, u něhož jsem si před shlédnutím přečetl pár komentářů. Očekával jsem totiž velmi slabý film. Po přečtení komentářů jsem naopak začal očekávat skoro pravý opak. Nakonec jsem se dostal do jakéhosi středu. Očekával jsem totiž torchu více, hlavně co se týče gore efektů a scén. Ze všech tří kanibalských filmů, co jsem zatím viděl (ještě Ženy od hluboké řeky a Kanibalové), však tento vychází asi nejlépe a to hlavně svým zpracováním. Příběh mi připadá nejucelenější a nejzajímavější, má to hlavu patu, není to jen slepenec několika scén. Taky je svým způsobem realističtější, uvěřitelnější a syrovější. Kdyby se spojily gore scény předešlých dvou zmíněných filmů a forma/prostředí/herectví Posledních kanibalů, vznikl by hodně parádní kanibalský film. Takhle je to jen hodně drsný National Geographic dokument :-). A to nemyslím nijak hanlivě, spíše naopak, pozitivně. Z jedné strany jsem byl trošku zklamán, na druhou stranu docela mile potěšen a překvapen. Kanibalské filmy nejsou mým šálkem kávy, ale tento byl povedený. Zvláštní je, že tolik probíraný hudební doprovod jsem ve filmu ani nezaregistroval. Nechci říct, že tam není, já si tam jen nějaké hudby vůbec nevšiml, respektive ji nezaregistroval. Takže asi tak špatná nebude :-) 3,5*
Malý obchod hrůz (1960)
Asi by mě nikdy nenapadlo, že shlédnu horrorově laděnou černobílou grotesku. A ejhle. Tohle mi sedlo jak prdel na hrnec. Parádní fórky, místama dost mimózně ujeté (pán pojídající kytky, vyslankyně tichého klubu pozorovatelů květin, oba policisté), naprosto geniální hodně momentálně retardovaný zubař a ještě více ujetý Jack Nicholson. A Audrey, dokonalá představitelka své doby, s neustálým úsměvem a hrdě se dmoucí hrudí. Já jsem navýsost spokojen. Pravda, je to mnohem více komedie než horror, ale obě linie nakonec vychází hodně dobře (ty tváře v květech mají své kouzlo a koule).
Havran (1963)
Tak tuhle nezvyklou cormanovskou podivnost jsem dával na třikrát, protože jsem u ní dvakrát usnul. Zíraljsem jak blázen - opravdu Matheson, Corman a Price chtěli, abych se u (pravda hodně volné, ale přesto) adaptace klasiky E. A. Poea tolik nasmál? Hodně dlouho jsem nevěděl co si o filmu myslet, připadalo mi to jako hodně šílená sebeparodie cormanovských Poeovek. přesto spousta věcí seděla, Vincent Price opět úchvatný, kulisy paráda, ten humor je tak ujetý, až mi sedl no a mladičký Nicholson? Hodnocení lítalo od odpadu k hodně velkým výšinám. zřejmě to zachránil závěrečný kouzelnický battle, protože jsem si nakonec řekl, že to zase tak špatné nebylo. 2,5*
Demonia (1990)
Tak tohle mě stálo hodně úsilí, abych neusnul. Film takřka bez života. Za pozornost stojí jen samotné vraždy jinak nic, nuda, šeď, nezájem. Jenže kvůli nim absolvovat celý film možná ani nestojí za to. Nudné scény se tu střídají s podivnými snovými a jen tu a tam a obzvláště ke konci (nepříjemně dlouho od začátku) jsou proloženy trochou toho typického Fulciovského gore. Jeden z nejslabších Fulciů, co jsem viděl. Tohle je snad opravdu jen pro zaryté fandy mistra a jen jako odškrtnutí z jeho seznamu.
Alive or Dead (2008)
Zastavit tu holku v úvodní scéně dopraváci, to by asi nestačili zírat :-). To si snad z nás scénárista a režisér v jedné osobě dělá srandu? Vymyslet, natočit a pustit do světa tak hloupý příběh plný nelogičností a nesmyslu, postav jež se náhodně, bez zjevné příčiny, zjevují a pak zase mizí, v němž se věci se dějí jen tak, lusknutím prstu a nikdo vám neřekne proč a z jakého důvodu? Po té logické stránce jsem hloupější a nepovedenější film už hodně dlouho neviděl. Všechny možné horrorové scény a situace bez ladu a skladu poslepované dohromady. Ale možná jsem jen hloupý, hloupější než tento příběh, a vůbec jsem to nepochopil. K tomu strašná hudba, která je po celou dobu naprosto mimo a k odehrávanému ději se skoro vůbec nehodí. Spíše rozlaďuje, než aby vytvářenou atmosféru nějak povzbuzovala a spoluvytvářela. Stejně mimo jsou hrdinčiny pokusy o hlášky. Vůbec k ní nesedí a mnohdy jsou spíše trapné, než humorné a trefné. Začátek je docela i slibný, ale po opuštění autobusu, kdy začne jít jakákoliv logika a smysl všeho budoucího na výlet, pokud možno co nejdál od celého filmu, je to tak nudné, nezáživné a do očí bijící, že budete mít dost času a chuti důkladně prozkoumat krásný pupík a podbříšek (a přilehlé okolí) hlavní hrdinky v podání opravdu pohledné a vyvinuté Ann Henson, který vám je neustále předhazován. Ne že by to nebylo příjemné, ale kvůli tomu jsem si ten film přece jen nepouštěl. Takže asi jen za tu hlavní hrdinku a uječeného tlustého magora ze sebe nějaké to nadodpadové hodnocení z milosti vyždímám. 0,5*
Faust (1926)
Prvních tak 40 minut je to prostě neskutečná nádhera - temné, mrazivé, vizuálně velmi působivé, ty triky, kulisy a práce s obrazem a kamerou jsou naprosto úchvatné, herecky hodně dobře podáno (Mefistofeles mě bez výjimky bavil celý film). Jenže pak to začne příběhově trochu kulhat a když dojde na Gretchen (hlavně při její stylizaci až takřka do Panny Marie), až jsem byl sám překvapen, jak mě to začalo nudit. Škoda, až je mi to samotnému líto. Ale má to své nezpochybnitelné kvality.
Deset důvodů, proč tě nenávidím (1999)
Ze začátku hodně povedená a hlavně humorná komedie, která se ale v okamžiku, kdy se mnohé postavy začnou vnitřně proměňovat, uvědomovat si a chápat různé věci, přesně tak, aby americký životní film a hollywoodský nechutný morální patos zůstal zachován, začne trochu bortit. Ale dobré na ní je právě to, že ač do bahna klesta začne, nezabředne do něj a neudusí se v něm a to třeba hlavně díky výborné Julii Stiles, která celou dobu drží celý film hrdě s hlavou vztyčenou. Sice je to mnohdy vyprázdněnější než se to snaží tvářit, ale dobrá hudba, dobrý humor, dobrá zábava. Otec holek je fakt zábavný borec, stejně tak černošský učitel. 3,5*
In 3 Tagen bist du tot 2 (2008)
Andreas Prochaska se zřejmě rakouské horrorové fanoušky ve své sérii rozhodl postupně seznámit se základními prvky horrorového žánru, respektive jeho subžánry. A tak po minulém vykrádačském tajemství loňského vřískotu přišel na řadu vykradený alpsko-texaský family masakr. Copak asi Ninu potká v případné trojce? Oplodní ji upír? Stane se z Rakouska Zombieland? Nebo ji snad posedne ďábel? O malinko lepší než předchozí díl (tam kde předchozí začal nudit, tenhle začal alespoň trochu bavit), leč pořád slabé. Stále zde náhoda funguje více a častěji než logika, stále to vypadá, jako by scénář napsal čerstvě náctiletý horrorový fanoušek, který viděl pět nejznámějších horrorů a rozhodl se taky tedy napsat vlastní horrorový příběh. Stále je tím výrazně nejlepším na celém filmu Sabrina Reiter coby Nina. A to odhalení v závěru..., na to škoda slov.