Unnamed

Velké zklamání. Označil bych to za nejslabší díl od MI:2. Premisa zněla zajímavě, ale provedení bylo slabé, místy až komicky špatné. Po John Wick 4 další frančíza, která už neví co vymyslet a tak to vyhnala do groteskních rozměrů. A to film začal tak dobře! Bohužel od úvodní scény těch dalších kvalitních nebylo mnoho, za zhlédnutí stály možná tak všehovšudy čtyři. Abych ale jen neblil, hudba byla super a Hayley Atwell hrála svou roli velmi dobře. 3*

Není to tak dobré jako první díl, avšak podle mě stále sledovatelné a dá se si film užít, jen musí člověk Rianu Johnsonovi věřit. První hodinu jsem si totiž nebyl jistý, jestli to nebude absolutní propadák, po prvním zvratu mě to ale začalo bavit. Úplný konex trochu extrémní, ale akceptovatelný. Slabší 4*

Začátek velmi slibný (s dost ikonickou scénou), pak ale přišla dlouhá natahovaná nuda s jednou, možná dvěmi dobrými scénami (oslava narozenin, věznice). Scénář, dialogy i logika postav často značně pokulhávaly. Zvraty a rozkrivy se mi ale poměrně líbily, úplný konec to pro mě tedy ještě nějak zachránil. Silné 3*

Vypadá to jako televizní film s nulovou produkční hondotou, avšak i přes některé prkenné či ochotnické herecké výkony je to filosofování hodně zajímavé, a nakonec jsem byl tedy rád, že jsem film viděl. Doporučuji nenechat se odradit, stojí to podle mě za to.

"Some of us get dipped in flat, some in satin, some in gloss, but every once in a while you find someone who's iridescent, and once you do, nothing will ever compare."

"I was just a boy when the infidels came to my village in their Blackhawk helicopters. The infidels fired at the oil fields and they lit up like the eyes of Allah. Burning oil rained down from the sky and cooked everything it touched. I could only hide myself and cry as my goats were consumed by the fiery black liquid death. In the midst of the chaos, I could swear that I heard my goats screaming for help..." Co na to říct, film jsem za ty roky viděl nespočetněkrát, ale vždy jsem se u toho smál jako bych ho viděl poprvé. Co Trey Parker a Matt Stone vytvořili je něco neuvěřitelného. Za mě ještě lepší než South Park film. I po 17 letech od vytvoření je to stále aktuální, možná ještě trefnější satirické dílo než v době svého vzniku. Hlavně si nebere servítky s nikým, s demokraty, republikány, cizinci, Muslimy, největšími Hollywoodskými celebritami... prostě kdo se v něm objeví, trpí. Soundtrack je fantastický, není to sice jako LEGO 2 částečně muzikál, ale množství pro film vytvořených písní by mohly hovořit o svém. 5*

Těšil jsem se hodně, ale bohužel... První polovina byla zajímavá a byl jsem ve velkém očekávání co bude dál, protože to mělo potenciál. Druhá polovina se však přetavila v pokus o horor - a to velmi laciný, neděsivý, a vlastně dost o ničem. Edgar Wright je velmi hudebně zaměřený jedinec, a jako silnou stránku pro svoji tvorbu to ukázal ve snímku Baby Driver. Tady však snaha vše propojit s hudbou byla na škodu, zvlášť při "hororové" části, kdy jeho hudební posedlost 60. léty šla přímo proti aktuálním potřebám filmu. Thomasin McKenzie i Anyu Taylor-Joy mám moc rád, film pro mě ale nezachránily, neměly moc jak. Hrozná škoda, Edgar Wright rád experimentuje, ne vždy však může být risk zisk, někdy to prostě spadne jak dům z karet. Věřím však, že všem dním není konec a na další jeho film určitě zase půjdu.  3* za dobrou první půli filmu, vizuální stránku, hudbu a casting.

Z filmu jsem dost rozpačitý. Hlavní hrdina nemastný neslaný a zcela zapomenutelný, což je celkem průšvih. Sestra či nejlepší kamarádka na tom byli o něco lépe, ale ne o moc. Herecké výkony se mi obecně zdály až na výjimky dost prkenné, ale také si uvědomuji, že za to často až tak nemohli herci samotní, protože neměli moc s čím pracovat. Scénář byl totiž vážně špatný (papírově slabá a děravá zápletka, tuna nezvládnuté expozice, špatné tempo likvidující druhý akt filmu) a repliky co museli chudáci v rámci dialogu odříkat mi řádně protáčely panenky. Jediní, kdo to jakž takž drželi byli podle mě Tony Leung jako "záporák" filmu, a Ben Kinsley, který si pro sebe dokonce k mému obrovskému úžasu ukradl každou scénu ve které byl. Co se mi však kromě dvou výše zmíněných líbilo byla i choreografie a kamera u soubojů, konečně to nebyla jen nicneříkající změť prostřihů. Souboje mě tedy po hodně dlouhé době u comicsového filmu nenudily! I přes místy do očí dost bijící CGI a komické svítící zbraně se mi vizuální stránka filmu ve finále líbila a beru ji jako jedno s z mála pozitiv. Ve výsledku tedy stále lepší než Black Panther a z původních 3* se to dokonce vytáhlo na slabší 4*.

Dílo, jemuž by více slušil seriálový formát, než rozdělení na několik dílů celovečeráku. Audio-vizuálně se jedná o velmi zajímavý počin, v jejich rámci šlo totiž o úžasně atmosféricky působivé dílo. Hans Zimmer se opět předvedl, a řekl bych, že jeho hudbou doprovázené dlouhé záběry měly hlavní podíl na budované atmosféře. Za to musím tvůrcům sklonit poklonu, s přehledem zvládali poutat mou pozornost po celou délku filmu. Příběhově však film vyzníval dost ploše, skákalo se ze scény na scénu, ale vypadalo to, že ani režisér nevěděl, jak příběh první části odvyprávět tak, aby dával smysl sám o sobě. Podle mě se mu nepovedlo ospravedlnit existenci filmu jinak, než, že je nezbytný pro druhou a třetí část plánované ságy. V seriálu si dovedu představit jednotlivé epizody se silným zaměřením na některý z aspektů příběhu (House Atreides, House Harkonnen, Fremen, či jednotlivé postavy), s následným skokem do příběhového konfliktu, a fungovalo by to určitě lépe. Tady bylo vše ale kombinováno způsobem, který se zdál silně zkratkovitý, nahodilý a nevyvážený, jen za účelem posunutí děje, a ve výsledku tedy bez výrazného emočního dopadu většiny jednotlivých scén. Film jsem viděl dvakrát, nenudil jsem se u něj, ale bohužel mě nechával emočně dost chladným. Neměl jsem žádný vztah k postavám kromě Paula, protože většinou neměly více jak dvě scény ve kterých se vůbec nějak projevily. Souboje mi přišly nudně natočené, což je obrovská škoda vzhledem k jejich četnosti a důležitosti jejich výsledku. Uvidíme za 2 roky po uvedení druhé části, možná mi zvýší požitek i z té první. Samotná první část pouze silné 3*. Film ale každopádně vzbudil můj zájem přečíst si knížky, možná mi poté bude záležet na více postavách i ve filmu. Fingers crossed. P.S. Na 3D IMAX jsem šel vážně naposledy, i obyčejné 2D bylo o třídu lepší.

Nevím koho za tento paskvil vinit nejvíce, jestli režiséra, scénáristu, nebo spisovatelku předlohy. Někdo z nich si hrozně uletěl, dost pravděpodobně ale všichni tři. Spoiler Alert: V půlce filmu jsem dostal hysterický záchvat smíchu. Zrovna hezoun sedící u piana vysvětloval hlavní hrdince, že démoni zcela nenávidí dva konkrétní tóny po sobě, a že na to přišel Johan Sebastian Bach, který byl jedním z Shadowhunterů a napsal píseň pro odhalení démonů. 1* za tu kuráž Lily Collins být navždy spojována s něčím takovým.