MarekT
Marek Tardon
okres Brno
Student, přítel sportu a filmu
email pozpátku: zc.nodratkeram (a) gmail.com
15 bodů
Kdo jsem:
Jak bych se vám, uživatelkám a uživatelům CSFD měl představit... Nuže, právě čtete profil obyčejného a (jak kdy) normálního studenta, kterých běhá po světě tisíce. Kromě dalších mě na míru šitých koníčků mám v oblibě sledovat filmy. A to jakékoli. Zámořská, ostrovní, evropská, tuzemská, východní produkce - ničemu se nebráním a jsem třeba i ten největší odpad schopen zkouknout od začátku až do konce.
Mírně v rovině úcty, nikoli však kvantity, stavím nad filmy seriály, které mají složitější strukturu k prokousání se do cíle. Můj nejoblíbenější žánr je i ve filmu ten komediální (i přes silnou konkurenci), kdy se třeba chci po náročném dnu nějakým více či méně decentním způsobem zabavit. To třeba dokáží anglicky mluvící sitcomy, nejlépe ty britské s intelektuálním humorem. Ovšem v průběhu mého působení došlo ke zlomu a na seriál se podívám jen výjimečně, doménou jsou nyní filmy.
Nejraději vyhledávám:
- komedie - britské (Monty Python, Sellers, Atkinson), české (Lipský, Macourek, Zelenka), francouzské (Funés, Tati, Veber), americké (Chaplin, Wilder, Simon, Brooks, Allen), polské (Machulski, Koterski, Stuhr)
- thrillery, nejlépe konverzační z dílny nepřekonatelného žánrového vzoru Alfreda Hitchcocka
- starší filmy noir (Welles, Huston)
- sci-fi, nejlépe ty bez digitálních efektů
- horory - americké (Carpenter), nebo italské (Argento, Bava, Fulci)
- mysteriózní zápletky (Lynch, Trier, Polanski)
- animované filmy, nejlépe ty starší s ručně kreslenou animací (Disney, Zeman, Barta, Kawamoto, Dumala, Bozzetto, Norštejn...)
- muzikály - opět preferuji návrat do minulosti
- surrealismus (Švankmajer, Gilliam...)
- dadaismus (Ray, Deren, Duchamp, Richter)
- experimenty (Tsukamoto, Jodorowsky) - ty jsou mi poslední dobou zvlášť sympatické
- euro-art (Lang, Buňuel, Bergman, Tarkovskij, Fellini, Tarr...)
- počátky hraného filmu (Meliés) - zdejší zájem je ale spíše druhého sledu
- česká nová vlna (Forman, Menzel, Chytilová, Jireš, Jasný, Herz)
- Nouvelle Vague (Truffaut, Godard)
- Golden Age of Hollywood (Capra, Hawks...)
- kuriozity či prachem zapadlá díla (obvykle s např. padesáti hodnotícími)
- filmy Stanleyho Kubricka, pro kterého mám asi největší slabost
Dokážu přežít bez:
- rodinných filmů, většinou z německé a kanadské produkce
- remaků (proč dělat znovu něco, co už se jednou podařilo?)
- sequelů typu 2010 (naproti tomu u Camerona mi tohle moc nevadí)
- přeslazených romantických filmů (všechna čest výjimkám)
- Tarantina, Burtona (pár věcí se mi od nich líbilo, globálně vzato mi však jejich tvorba neimponuje)
- Zdeňka Trošky a jeho nesoudnosti
- anime (Miyazaki, nicméně pár dobrých kousků se přece jen našlo)
- socialistického realismu (ještě nedávno má velká "guilty pleasure", dnes už jen jako studijní materiál)
- dramat o sociálně (Město bohů) či mentálně slabších (Rain Man)
- akčních filmů (nejen Van Damme či Seagal, platí to většinou i u áčkových zástupců)
- moderních komedií s agresivním či vulgárním humorem
- (českých) pohádek - to platí už od dětství
- hororů, kde krvavé motivy neslouží jako součást, ale jako samoúčelná podpůrná záležitost
- soap oper
- italského neorealismu (byť položil základy České nové vlně, nemám rád, když se zdůrazňují masy lidí na úkor jednotlivce)
- snímků, kde se dává důraz na dominanci světových velmocí (nejen USA, platí to i pro našeho bývalého spojence)
- digitálních efektů ("Technika existuje na podporu režisérových záměrů. Jestliže se tvůrce o ni opírá, jeho myšlenky zaniknou." - Akira Kurosawa)
Seznam není kompletní, pokud si na něco vzpomenu, určitě doplním.
Na druhou stranu, není zrovna chytré žánry škatulkovat. Záleží na jednotlivých případech - jedním z kamínků mé životní filosofie je názor, že každá mince má dvě strany. Dokážu pochválit akční film kategorie B a zkritizovat nějakého mého oblíbence.
Pokud chcete dále vědět, co mám rád, podívejte se zejména do rubriky "oblíbené" či do mých hodnocení & komentářů. Na prvním místě je vždy úplně nejoblíbenější věc, pak už je pořadí oblíbenosti libovolné. Pokud by se někomu nezdálo, že jsem s tím či tím viděl (= hodnotil) málo filmů, tak vězte, že preferuji kvalitu před kvantitou.
Jsem ovšem také člověk, který jen zřídka dává na názor většiny. To znamená, že když je nějaký film např. mezi deseti nejlepšími, neznamená, že ho v podvědomí ještě před shlédnutím ohodnotím co nejlépe. Zprofanované věci si zvlášť mě musí zvlášť získat, abych se mohl k majoritě přidat. Bohužel, stává se mi často, že tomu tak není. Naopak mám zase slabost pro filmy, které nejsou příliš známé nebo příznivě hodnocené, a zároveň se mi líbily.
Průměrné hodnocení považuji spíše za orientační záležitost, za nejdůležitější považuji, jak se film / seriál líbí mě. Viz například tyto žebříčky:
118/300
Stejně tak není bez zajímavosti, že ani po dvou letech od registrace jsem neviděl žádný film od Stevena Spielberga či Jima Jarmusche, stejně tak dlouhou dobu jsem se vyhýbal také Peteru Jacksonovi nebo Jamesi Cameronovi.
Dal jsem si za cíl obohatit databázi především co největším počtem hodnocení či komentářů. Ale nečekejte, že těch hodnocení bude více než 10 188 a komentářů více než 6 672, z čehož pramení, že nedosáhnu nikdy na metu 2 331 bodů oblíbenosti, ovšem co není, může být. :-) Chtěl bych poděkovat těm, co se odvážili věnovat mi svůj prostor mezi nejlepší dvacítkou, a to z toho důvodu, že to zdejší psaní není až tak bezděčné a s každým dalším bodem aspoň budu mít o to větší motivaci nezklamat.
Důležitá informace! - odmítám se účastnit zdejší nechvalně proslulé výměny bodů. Ty pouze přijímám či odevzdávám, jelikož ten seznam nalevo se týká oblíbených uživatelů, tedy těch, co mě nějakým způsobem zaujali, ne těch, o kterých akorát vím, že jsme si pro dobro našeho ega vyměnili body, ale jinak nemáme k sobě vůbec blízko.
P.S. Uvítám upozornění na pravopisné chyby, kterých člověk napáchá víc, než by si sám představoval, stejně jako na nefunkční odkazy. Předem děkuji.
Moudra používaná pro moje působení v této komunitě:
"Přemýšlej o minulosti a budeš znát budoucnost." (čínské přísloví)
"Názory lidí jsou částí jejich štěstí." (William Shakespeare)
NEJINTEZIVNĚJŠÍ FILMOVÉ ZÁŽITKY:
Leopardí žena (1938)
Fantasia (1940)
Casablanca (1942)
Notorious (1946)
Vertigo (1958)
Psycho (1960)
8 1/2 (1963)
Hnus (1965)
tvorba Woodyho Allena (1965-79)
Casino Royale (1967)
2001: Vesmírná odyssea (1968)
Spalovač mrtvol (1968)
Waterloo (1970)
Mechanický pomeranč (1971)
Americká noc (1973)
Svatá hora (1973)
Caligula (1979)
Život Briana (1979)
Osvícení (1980)
Posedlost (1981)
Amadeus (1984)
Brazil (1985)
Toy Story - Příběh hraček (1995)
Den cvoka (2002)
Hokejový zázrak (2004)
...plus další, co dojem nezapomenutelnosti zanechali:
|
Cesta na Měsíc (1902) |
Na sever severozápadní linkou (1959) Co je nového, kočičko? (1965) |
Kmotr (1972) Suspiria (1977) |
Návrat do budoucnosti (1985-90) Mlčení jehňátek (1991) Blbec k večeři (1998) Adaptace (2002) |
Z filmového hlediska neznám nic lepšího, než 2001: Vesmírná odyssea...
...stejně tak Monty Python nenachází komika-přemožitele...
...podobně jako Salvador Dalí v oblasti malířství.
Pokud bych měl blíže popsat svoji osobnost, nedobral bych se k pomyslnému světlu na konci tunelu... Navenek si mě nevšimnete, uvnitř se však nachází málo vídaná výstřednost, spočívající v surrealistickém myšlení, připočtěte si dále můj klasický cholerismus, z kterého plyne určité sebevědomí, které v sobě chovám, vznětlivost, pesimismus druhého stupně či, řekněme, občasnou úchylku na přesnost. V komentářích se se vším jistě postupně seznámíte. Také některé formulace vás nutí si klepat na čelo. Rozhodněte si sami, zda-li plácám z hladu nebo se jedná o allenovský nerdismus... To stejné můžu říci i o některých svých názorech, jako je třeba moravská hrdost (podpořená sportovním nadšením), a tak podobně. Nicméně i když to tak nevypadá a hodně lidí by s touto formulací nesouhlasilo, jsem úplně normální.
Jiní říkají, že na svůj věk píši velmi dobré glosy, komentáře, či postřehy. Mají v podstatě pravdu. Já vím, sebechvála smrdí, nicméně vidíte, že jsem v předchozím odstavci nelhal. Když budu seriózní - snažím se mezi internetovou veřejností vystupovat navzdory svému věku co nejrozumněji, čímž se odlišuji od drtivé většiny (92%) svých vrstevníků, mezi které bohužel (nebo spíš bohudík?) názorově nezapadám. Ale občas se najdou výjimky, za které jsem rád.
Další věci o mém působení zde - komentáře se snažím psát někdy informativní, většinou však popisující mé zážitky z daných titulů, občas se snažím i o sebereflexivní psychologii. Důležitým měřítkem je pocit, který se občas na známce může podepsat, jelikož některý film ve vás zakoření tak, že si povýšení či degradaci zaslouží i s odstupem několika měsíců. Své komentáře též budu dle potřeby upravovat, např. kvůli kostrbatým vyjádřením nebo zmíněnému rozčeření vodotoku mých myšlenek. Dle potřeby mě třeba přes poštu můžete kontaktovat, kdyby vám v komentářích něco nesedělo (např. z důvodu změny názoru v průběhu času), za každé upozornění předem děkuji.
Výborná odpověď na případné otázky, proč se často ve svých komentářích uchyluji k porovnávání všeho se vším: "Všechno už bylo natočeno a naším úkolem je to natočit lépe." - Stanley Kubrick
Co mám rád, že si to zasluhuje prvořadě zmínit? Krom výše či níže deklarovaného považuji za životní vzor Kačera Donalda. Životní motto a zároveň i pravidelné každoroční předsevzetí: "Carpe diem".
Místo v mém srdci má také Morava a její centrum - místo mého trvalého pobytu, český dabing (zajímá mě především ten ze staré školy, bohužel i díky zásahům našich televizí postupně ustupující), politická nadstranickost, dějepis, zeměpis či cizí jazyky (aneb kolik jazyků znám, tolikrát jsem člověkem), počítače (k nim jsem hodně náchylný) a humor všeho druhu. Samozřejmě, že mám rád i nějaká ta děvčata a této zálibě dávám průchod i ve svých komentářích. :-) O hudbě a sportu více níže.
Naproti tomu nebývám zrovna nadšen ze snižujících se uměleckých nároků, a to nejen u nás (svého času to zde symbolizovalo přeškrtnuté logo jisté komerční stanice, ale když ona i ta veřejnoprávní média si mohou občas podat ruce), ale i ve světě. Jako sportovního příznivce mě samozřejmě také mrzí fungování českého fotbalu (nevypadá to, že by měly vymizet mravy, na které jsme v hojné míře byli zvyklí v letech 2005-09), politické scény (považuji se za středopravicového, ale žádné straně nefandím, neb je to činnost beze smyslu), veškerý alkohol plus drogy a v poslední době mě znepokojila i hokejová extraliga svými permanentními aférami. Do této kategorie se také řadí rivalita s mými oblíbenými týmy (pražská "S", Baník, Chelsea, Man.Utd...), ale tady je to spíše v rovině popichování a škádlení.
Blíže bych se zmínil i o dalších uměleckých odvětvích. Co se týče hudebních preferencí, zastávám zde podobné názory jako u filmu. 99% mého každodenního repertoáru tvoří vše, co je staršího data, a s nadsázkou rád říkám, že hudební dějiny vlastně končí rokem 1995. Toho roku bylo vydáno poslední album skupiny Queen - "Made in Heaven". A právě parta okolo Freddieho Mercuryho mě přiměla odklonit se od současného a zaměřit se na oldies. Sice jen na ty nejznámější představitele (a u některých znám jen zlomek skladeb), přesto se dá těžko odpárat, že šedesátá, sedmdesátá a osmedsátá léta jsou moje oblíbená.
- Nejoblíbenější interpreti (abecedně): ABBA, AC/DC, Beatles, Deep Purple, sólová tvorba Johna Lennona, Led Zeppelin, Queen, Pink Floyd
- Další interpreti, které ale neznám plnohodnotně: Black Sabbath, Smokie, Sweet, T-Rex, Bee Gees, Rolling Stones, Kraftwerk, Falco, Alphaville...
Ovšem mé srdce neplane jednostranně jen pro oldies. Krátce po zapojení se do zdejší komunity jsem začal obdivovat i vážnou hudbu pro její imagativní rozměr, za což ale vděčím filmu a mému oblíbenému režisérovi Stanleymu Kubrickovi, jenž uměl osobitým způsobem tyto instrumentální melodie začlenit do výsledného díla. Jestli mě u oldies v největší míře osloviy anglosaské skupiny, u klasické hudby asi nejvíce tíhnu k Němcům - Johannes Brahms, Richard Strauss, Johan Strauss nebo Richard Wagner (Jízda valkýr je mým číslem jedna).
Na videu záznam skupiny, jenž u mého vnímání hudebního průmyslu znamenala to, co pro sitcomy Červený trpaslík - díky nim jsem objevil kouzlo určitého oboru. Momentálně se mi nejvíce líbí:
Jsem také velkým sportovním fandou a tento zájmový okruh v mém životě hraje už delší dobu první housle. Pravda, sportuji pouze občas a rekreačně, nicméně mým velkým koníčkem zůstává aspoň v rovině teoretické.
|
Nejoblíbenejší disciplínou je hokej, k tomu jsem se dostal roku 1998 při jistém notoricky známém výletu za zlatou olympijskou medailí. O dva roky později započala moje fanouškovská kariéra, když jsem si definitivně oblíbil hokejové Pittsburgh Penguins, tehdy proslulí silnou krajanskou legií. Hned v prvním roce jsem byl spolu s týmem krůček od finále Stanley Cupu, kterou ale vystřídala pětiletá kocovina v podobě chvostu tabulky. Definitvní zlom nastal o další dvě sezony později, kdy jsem byl na jaře 2008 svědkem fantastické jízdy až do finále, kde ale síly nestačily na Detroit. I přes nevděčné druhé místo jsem hýřil spokojeností, rok poté navíc téměř nepozměněný tým překonal sám sebe a na onen pohár již dosáhli. 13.6.2009 - datum, které se do mých osobních análů vepsalo coby moment největšího sportovního vítěžství v životě. Nastane ještě někdy podobný moment, jako onoho červnového rána? |
 |
|
Překonání těchto okamžiků by mohla mít na svědomí brněnská Kometa, když mi po letech skepse došlo, že prvoligový hokej není handicapem a návštěva jejích zápasů se stala pravidelnou záležitostí. Podpora v nižší soutěži se mi vyplatila a nyní mohu kousek od centra, nad kterým ční Petrov a Špilberk, sledovat hokej s tolik vytouženým přívlastkem "extraligový". (A v tomto případě je mi jedno, že postup byl zařízen administrativní cestou.) Aktuálně vyhlíženou metou je zisk v pořadí dvanáctého titulu a zařazení se mezi českou klubovou špičku. |
 |
| Za hokejem se v koutě krčí fotbal, který není až tak dynamický a padá zde méně gólů. Jakožto patriot jsem si ale našel cestu i k němu a k brněnské Zbrojovce během senzační jízdy Intertoto Cupem 2003 (konec přišel až po vyrovnaném dvojzápase se španělským Villarealem). Podobně jako v případě předchozím ani zde není na růžích ustláno, s výjimkou let 2007 a 2008 přihlížím vlastně jen bojům o záchranu v nejvyšší soutěži, které trvaly tak dlouho, až se ono pověstné ucho od džbánu utrhlo. Tři roky po bramborové placce padá Brno do druhé ligy a není úplně jasné, co bude dál... |
 |
| Skrz evropské poháry a Premier League jsem si oblíbil i Liverpool, tradiční britský klub s obdivuhodnou fanouškovskou základnou a krásnými chorály. Zde už došlo na změnu, tým totiž patří k favoritům každoročně. Roku 2009 jsem mohl slavit nejen výše zmíněný Stanley Cup, ale i vítězství v anglické lize, leč časté a zbytečné ztráty s outsidery srazily Reds na druhé místo. Jako by se z tohoto vzepjetí nevzpamatoval, poslední dvě sezony jsou totiž učebnicovým očistcem... Zde ale nezbývá nic jiného, jako v předchozích případech - věřit, že se vše obrátí. |  |
Oblíbení sportovci: Sidney Crosby, Mario Lemieux, Petr Hubáček (hokej), Steven Gerrard, Richard Dostálek (fotbal)
DOPLŇUJÍCÍ ŽEBŘÍČKY:
Oblíbené animované postavy
 |
 |
 |
| 1.místo - Donald Duck | 2.místo - Road Runner | 3.místo - Bender |
Dále bez pořadí:
Tom & Jerry
Mickey Mouse
Asterix
Dr. John Zoidberg
Homer Simpson
Eric Cartman
Abe Simpson
Turanga Leela
Brian Griffin
Oblíbená filmová hudba
|
Původní:
|
|
|
Převzatá:
|
Hodnocení:
| známka |
procenta | popis | typický zástupce (subj.) |
| ***** | 100% - 90% |
hodnotný zážitek, ať už po ideové či filmařské stránce | 2001: Vesmírná odyssea |
| **** | 80% - 70% | výtečný film, kterému do dokonalosti pověstný kousek chybí | Přelet nad kukaččím hnízdem |
| *** | 60% - 50% | průměrný, oddechový snímek, který neurazí a někdy i pobaví | Pretty Woman |
| ** | 40% - 30% | více selhání než užitku, většinou však koukatelné | Slunce, seno, jahody |
| * | 20% - 10% | nepohodlný celek, který mě ale nechává chladným tak, že k odpadu má daleko | Deník princezny |
| odpad! | 0% | zločin na filmovém průmyslu nebo snímek, který mě urazil | Kameňák |
+ pár (ne)podstatných vysvětlivek:
- Filmotéka rozhodně není uceleným výpisem mých mnohem hlubších zásob, týká se pouze stěží sehnatelných věcí, které nenajdete na každém warez-fóru či serverech pro sdílení dat.
- Pořadí v žebříčcích nejoblíbenějších je libovolné, s výjimkou prvního místa.
Co o této krásce psát pořád dokola? Prostě ji stačí vidět a nic víc. Navíc, to podstatné o ní jsem stejně už roztříštil do jednotlivých komentářů...
Níže citovaným jejich názory plně podepisuji:
"Ať už dělala cokoliv, vždy mě uchvátila její tvář. Vyzařovalo z ní něco neobyčejného s erotickou přitažlivostí." Ingmar Bergman
"Nikdy jsem neviděl nic krásnějšího. Pro nás Italy byla něčím podobným jako zjevení Panny Marie." Federico Fellini
"Byla krásná, ale teprve způsob, jakým si osvojila jednotlivé role, z ní udělal hvězdu." Roberto Rossellini
A myslím, že je na místě citovat i něco z jejího repertoáru... "Polibek je nádherný vynález přírody, jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná."
"Dum loquimur, fugerit invida aetas..." Quintus Horatius Flaccus
***** 2008-2011 Marek Tardon *****
Za případné kontroverze vzniknuvší čtením profilu autor neručí.
