HonzíQ

Zábavná úchylnost původního filmu v druhé půlce remaku přetočena v celkem nudnou protaženou akční sekvenci. A dvě hlavní ženské postavy rozlišitelné jen tím, že jedna je víc nasraná a druhá má stažený vlasy do culíku... great casting there, guys

Viděl jsem toho asi pět minut a dokonale mi to stačí do zbytku života, ale je to zvláštní monstrum. Koncept sám je tak morbidně tupý, že se to tak nějak k vtipnosti přibližuje z druhé strany a místy jí i dosahuje, ta babka, co ji hraje Zdena Hadrbolcová, je docela skvělá... a pak se to otočí a jedním dechem vyblije něco tak zrůdně pitomého, že by se toho štítili i autoři hollywoodských parodií.

Rád bych tomu dal odpad či jednu hvězdičku za ten šílenej sexismus, ale docela mě to bavilo.

Dost předvídatelná, ale fungující a sympatická záležitost.

Všechno, co kdokoliv v tomhle filmu udělá, se dá předvídat, žádná postava není sympatická (i když hlavní hrdinka a její matka mají aspoň chvílema nakročeno) - někteří by to omluvili tím, že 'film pro puberťáky, no', ale když ono to není ani vtipný.

Úvodní scéna mi otevřela ústa a stupňování čirého zla je po dvaadevadesát minut udržela otevřená. Nejlepší komedie všech dob.

Zahození nekonvenčně dobrého motivu pro konvenčně (ač nadprůměrně) zpracovaný hororový příběh - film celý o bytostech z jiné dimenze hledající nové úrovně slasti a bolesti v sexuálních experimentech bych viděl tisíckrát radši. Takhle se mi alespoň dostalo krásně zvráceného párečku Franka a Julie + dokonalé scény, kde Ježíš zaplakal.

Všechny postavy jsou jedna, hrušky se koupou ve žloutku, šicí stroje pochodují na Paříž.

Jeden úsměv řekne víc jak miliardy slov. Ponořenost v mlze filmu ani trochu neškodí - roli skutečné postavy tu zastává jen pan Nebel, o kterém toho film říká snad i víc, než by bylo třeba; zbytek figurek ve hře jsou jen mlhavé dojmy lidí, kterým je na chvíli dovoleno vystrčit hlavu z šedivého proudu reality (včetně Němého a starého Wachka, kteří tu jsou spíš dost krvavou alegorií vyrovnání se s minulostí) .Vytknul bych jen jaksi nepovedenou animaci, která zůstává stát na půli cesty mezi realismem a čirou komiksovostí, výsledkem čehož se postavy hýbou způsobem, jakým by se podle mě rozhodně hýbat neměly.

Narozdíl od Nolanova předchozího filmu Inception naprosto nemá jakýkoliv myšlenkový přesah, ze kterého bych si uchoval trvalejší dojem i víc jak hodinu po konci(ano, iluze, vlastně je celkem ok si je nechat, jsou to ještě iluze nebo ne, to je dost myšlenek na to, aby si člověk při sledování mohl připadat strašně sofistikovaně, ale tím to asi tak končí). That said, po ty dvě a půl hodiny to baví a káča na závěr byl brilantní nápad.