kingik

Dík by měl být vzdán, že se uvolil tvůrce natočit slasher. Nápaditý, nutno podotknout. Rok od nebývalé tragédie v obchodním domě, kdy v rámci výprodejového šílenství padlo za oběť několik lidských životů, se na scéně objevuje zabiják v masce, co vraždí jako pominutý.  A jeho plán nabírá hrozivé rozměry. Terorizované maloměsto rázem vyčlení spoustu postav, které byly přímo přítomny rok staré tragédii. A i přes nemalé množství okruhu podezřelých je celkem zřejmé, kdo je vrah. Čekal jsem, že se to v závěru zamotá a sázka na identitu zabijáka nevyjde, ale nestalo se tak. Tohle mínus ovšem předčilo gore. Většině zabití nechybí explicitní nasnímání a různé způsoby úmrtí. Zabiják je kupříkladu zručný ve vrhu sekerou nebo vidlemi, i jeho bleskurychlé přemístění z jednoho místa na druhé je záhadnější než on sám. Herecký sbor byl vesměs zatlačen do pozadí. Z omladiny si lze povšimnout Nell Verlaque, ale těch momentů je pramálo. Největší hvězdou zůstává Patrick Dempsey v roli šerifa. Pozornost, jak už to tak ve slasherech bývá, je upřena na vraždy a jejich provedení. A v tomto ohledu to opravdu stojí za to. Finále chyběla větší intenzita a moment překvapení. Eli Roth se režijně vyznamenal. Nejenže natočil svůj nejlepší film, ale také oživil lepší hororové zítřky pro slasher. 9|10

Kyselina rozpustila části scénáře natolik, až se v něm divák s obtížemi orientuje. Každý jen trochu podezřelý účinkující by se nejraději k činu hned doznal. Máme zde soukromou softwarovou firmu založenou třemi mladými ženami. Jedna z nich se stává obětí zločinu, kdy po aplikaci kyseliny  přímo na ulici od neznámého pachatele umírá. Následné vyšetřování případu je vedeno značně nedůsledně až ledabyle. A co Vacátko nechtěl, kapitán Karas je nespokojený s úrovní svého bydlení, což ho zavede do realitní kanceláře. A  na scéně se objeví komunita frustrovaných mužů z toho, že už dlouho neabsolvovali ponor do ženských genitálií, kam v přestrojení pronikne. Kdyby si scénář dal větší práci s rozpracováním různých úseků této epizody, vše by nabralo na přehlednosti a věrohodnosti. Větší tvůrčí zanícení ale chybí, takže z toho vzešla scenáristicky rozsypaná záležitost v průměrné režii. Slabé finále s odhalením pachatele nenadchne. I tak se najdou náznaky invence, kterou se nepodařilo dostatečně podpořit. Takže Specialisté stále tak nějak hledají ztracenou formu. 5|10

Neotřelý záměr vyprávění této detektivce docela vychází. Jen na Janu Hlaváčovou v roli hlavní vyšetřující dámy se obtížně zvykalo. Věra Kubánková, zavražděná oběť vlastnící inkriminovanou šperkovnici se vzácným šperkem, je opravdu nesnesitelná babizna, co předvádí nejvýraznější hereckou kreaci. Podezřelých z její vraždy je povícero. Sestra oběti, syn, jeho přítelkyně a sňatkový podvodník. Odhalit vraha opravdu nebyl přetěžký úkol. Vyšetřovatelka dělá jen velmi málo pro poutavost děje. A tak se režisérka Eva Sadková pustila do méně vídaného stylu vyprávění, kdy činí příběh spletitým, vydatně se pouští do působivých flashbacků s pov efektem. Plynulost i určitou tajemnost pátrání narušují nezajímavé náhledy do soukromí vyšetřovatelky, kde se potýká s problematickou povahou svého dospívajícího syna. Někdy je pachatel naprosto zřejmý a režie se úporně snaží překombinovaným způsobem strhnout pozornost na jinou osobu. A vyloženě směšně působí pokusy dostat Hlaváčovou za hranice konverzace směrem k akčnosti <viz její pronásledování podezřelé, které končí upadnutím na schodech s následným poraněním nohy>. Vesměs se jedná o televizní krimi, co nabízí kus netradičního stylu, který se potýká s dávkou rušivých momentů. 6|10

Vánoční pohádková absurdita s příměsí drsnějších scén. Americká čtyřčlenná rodina zdědí v Norsku horský dům se stodolou, ve které přebývá prastarý skřet. Přesněji řečeno stodolový elf. Ctíte-li jeho pravidla je úslužný, jakmile ho ale naštvete, tak povolá své kamarády a začíná boj o život. Film sice budí dojem originality, ale s řadou prvků v něm obsažených je možné se setkat v různých variantách filmů obdobného ražení, přičemž tenhle mění prudce své pojetí. Počáteční tajemné odhalování  neznámé bytosti nejmladším členem rodiny vystřídá zběsilý souboj o život. A závěr je nastaven zbytečně v dojemném duchu. Většina filmu se odehrává v přítmí a nevyniknou tolik střety a šarvátky se skřety. Vše je velmi absurdní a rozpustilé. Určitě pobaví svou originalitou scéna, kdy otec se synem se vydávají na úprk před malými zabijáky a ti po nich vrhají kotoučové pily. Slabší už je to se samotnými zabitími. Je jich pomálu. Gore asi zavál sníh, takže vraždění je na dost mírné úrovni, přičemž by brutální explicitnost filmu přímo slušela. Závěr celkem vybočuje a do celku moc nezapadá. Herecká sestava  neměla daleko do zoufalosti. Do očí práskne táta Martina Starra, co má až moc vzhled a chování outsidera. Amrita Acharia v roli macechy byla o něco lepší. Představitelé nezletilých absolutně v ničem nevynikli. Magnus Martens neplní úlohu dokonale zručného režiséra. Zlí skřeti nejsou objevný námět, i tak je dobré film vidět pro jeho smysl pro absurditu a intenzivní rušení poklidné vánoční atmosféry. 7|10

Nekorektního humoru mohlo být klidně i povícero. Režisér Mirek Kurš (Jan Kolařík) zůstává od hrozivého pádu z okenní římsy v kómatu. Hledá se za něj náhrada, která přichází v podobě věhlasného režiséra Václava Marhoula. Ten opouští klid své chaty, aby přebral otěže obnovené ranní show z Brna. Roztáčí se kolotoč břitkého humoru, co má slušnou kadenci. I tak se najdou i méně zábavná místa, kde humor absentuje. Marhoul pocítí na své ruce, že i rekvizita do neškodného pořadu pro kutily může mít neblahé následky na zdraví a prstech především, takže je nucen odstoupit a jeho místo za režijním stolkem přebírá mladý dramaturg (Vojtěch Hrabák), co má s režií nulové zkušenosti. A mezitím se po marných pokusech o procitnutí probírá z bezvědomí režisér Kurš, kterého probrala až v nemocniční televizi vysílaná ranní show. Druhá série se ve svém úvodu opětovně vyžívá v humorných detailech, nerada si bere nějaké servítky a má i solidní spád. Zatím se ovšem nedostavil opravdu šokující gag. Takže se vyplatí čekat a bavit se nad novým přívalem humoru a záměrné trapnosti. 8/10

Karel Janák splnil další svoji režijní pohádkovou normu. Tvůrčí únava se už ale jistou měrou podepsala na výsledku. Přitom má jeho pohádkový opus jistý potenciál, který režisér ale nevydoloval. Ústřední hrdinové se stanou kořistí místního vodníka a přebývají jako duše v jeho hrníčcích. Ačkoliv všichni tři naráz utonou, což zní přinejmenším divně, rozlučka s jejich pozemským životem má proběhnout u brány sv. Petra. Tomu byl ale klíč zcizen a krádež mají mít na svědomí naši hrdinové. Trest je nemine. Klíč musí najít, jinak je stihnou posmrtná muka. V této fázi si pohádka drží svůj originální ráz. Jenže následuje překotný a někdy až málo dramaturgicky organizovaný sled událostí, kdy vedle putujících hrdinů musí divák také strpět ženitby chtivého vodníka, co si dělá zálusk na princeznu. A na scénu vpochoduje i duo hamižných rádců, které zneužije k vlastnímu prospěchu mocnosti klíče. Originalita vezme vbrzku za své. Filip Březina, Berenika Kohoutová a Mark Kristián Hochman dostali od režiséra za úkol působit sympaticky. Jejich postavy nejsou nikterak zapamatovatelné, což stihlo i zbytek hereckého obsazení. Naprosto otravný je vodník Lukáše Příkazkého, co dlouho brojí sňatkové úklady, jenže náhle od nich upustí. Veškerá závěrečná vyústění drobných zápletek působí uspěchaně a tudíž nenápaditě. Ke vší smůle tento tv počin navíc vyvolává neodbytný dojem nízkého rozpočtu. Triky jsou mizerné, ztvárnění podvodní říše je na mnohem horší úrovni než v Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Jádro této pohádky je ale vesměs povedené. Příliš nepromyšlených režijních a scenáristických tahů vedlo k zadupání slibného potenciálu. 5/10

Ničím originální a pramálo poutavé vzhledem k nulovému napětí.  Rok co rok jezdí dvě sestry za podmořskými krásami. Tentokrát ale jedna z nich zůstane zaklíněna ve třicetimetrové hloubce pod utrženým obřím balvanem, aby ta druhá se začala shánět pro pomoc, dumala jak a čím nadzvednout obří skalní balvan, bojovala s nedostatkem kyslíku a sama čelila hrozící dekompresi. Filmů, které vznikly na podobné téma, už jaksi přibylo, takže německá televizní produkce se dost opozdila a v podstatě zbytečně se potápěla do zrádných hloubek. A zvlhlý scénář, který si bere na paškál norský Breaking Surface, také nepřidal nějakou vyhrocenou a více zapamatovatelnou scénu k dobru. Jelikož film nemá napětí, podle toho vypadá i doprovodná hudba. Je skoro až éterická a diváka ukolébá ke spánku. Maximilian Erlenwein se opravdu rozhodl pro spánek pod vodou. Naprosto nechápu, že nedokázal ani minutu filmu vtisknout napětí a vzbudit zájem o postavy. Louisa Krause je, co je v pasti, nedokáže vzbudit sympatie, nesluší jí to. Hlavní hvězda filmu Sophie Lowe, kterou divák český divák zná z  historického dramatu Jan Žižka, je na tom o něco lépe. Ta to celkem oživila. Na tv produkci film nevypadá vizuálně vůbec špatně. Podmořské hloubky jsou nasnímány mnohdy působivě a zasloužily by si tedy nějakým způsobem zajímavý a nápaditý režijní přístup. Ten se ale nekonal. A tak se pod vodou i na souši s plavající a pobíhající mladou záchranářkou divák bude nudit. A nevytrhne ho ani rutinně vyvedený šťastný konec. 4/10

Když se jednoho dne ze světa vytratí známá influencerka,  jiná mladá slečna se rozhodne po ní pátrat na vlastní pěst. A aby taky ne, když se její lascivní fotografie objevila v mobilu jejího táty. Film mohl být intenzivnější. Napětí vydrželo tak zhruba do poloviny filmu. Pak už to byl takový postupný dojezd, co nikterak neuzemní. Film disponuje naprosto neokoukanými mladými herečkami v titulních rolích. Pátrací představitelka Alexandra Vostřejžová docela solidně plnila roli zarputile odhodlané dívky. A také Viktorie Vítová nezůstávala o nic pozadu coby oběť zločinu. Režijně se mně více líbila první polovina, než došlo na rozuzlení. To nebylo nejhorší, jen chyběl nějaký závěrečný vzruch. Mně finální část přišla unylá. Režisér Pavel Soukup přišel s typem filmu, který varuje před nástrahami internetu. Podařilo se mu dokonce určitou dobu udržet si sevřenost a snažil se dodat atmosférický ráz. Při svých nižších zkušenostech filmového tvůrce začal až moc nadbytečně vymýšlet kombinovaný děj plný postav, který už postrádal fazonu dokonalého rozjezdu. Každému samozřejmě bylo postupem času jasné, že pohřešovanou dívku nezabil otec slečny, co po ní pátrá. Takže pachatelem je samozřejmě někdo jiný. Koho by taky bavilo sledovat detektivku, kdy divákům je od začátku znám vrah. Snímek měl hodně zajímavě řešené scény, přičemž některé fungovaly více intenzivně, některé už méně působivě. Je důležité, že se našel filmař, co chtěl natočit něco zásadně odlišného od současné české produkce. A to se mu s jeho vervou nakonec i podařilo. 7/10

Udatný a nepřekonatelný agent IMF Ethan Hunt opět na scéně. Tentokrát svoji misi rozložil do dvou částí. A už ta první nabízí hutnou akční jízdu od začátku až do konce. Ta sice nemá rozuzlení, ale přes dvě hodiny srší dynamikou a neutuchající akčností. Diváci se mohou těšit na to, v jaké fyzické formě je stárnoucí idol Tom Cruise, a jaké vykutálené kaskadérské kousky si pro ně připravil tentokrát. A bude to hlavně železniční trať a nosnost mostu takové vlakové soupravy, co otřese nervy jeho příznivců. Ale i skoky padákem z nebezpečně malých výšek mají šanci zaujmout. A kdo trochu rád příměs parodie, tak bude ve svém živlu v římských uličkách, kde hlavní hrdina šoféruje legrační vozítko Fiat. A nesmím zapomenout, že na to není sám. Dostal totiž novou parťačku. Je to sice prohnaná kapsářka, ovšem Hayley Atwell je dost možná jedinou zástupkyní ženského pohlaví, která mu zbyla. Životnost ženských postav zrovna na této misi není nikterak vysoká. Tentokrát budeme svědky přetahované o speciální klíč, o němž není tak úplně známo co přesně otvírá, ale je dobře známo, že má o něj eminentní zájem pěkná řádka padouchů. A nemálo z nich prošlo Huntovou minulostí. Režisér Christopher McQuarrie se rozhodl být co nejakčnější, takže akce stíhá akci a na zadumané proslovy není prostor. A své místo dostanou i obličejové masky, nad jejichž kvalitou by plesal i zloduch Fantomas. Kdo má rád akční rejdy, originální tvůrčí postupy a fyzický fond Toma Cruise může být na výsost s touhle misí spokojen. 10/10

Kazmova realita. Ta může být pravdivá anebo zcela smyšlená. A v té on žije. A v té také vznikl tento film. Není to dílo, nad kterým by se dalo plesat. I tak má právo na svoji existenci. Kazma je ve své realitě ve vztahu s modelkou (Barbora Černá), má svého manažera, který se občasně chová jako trotl, je obklopen týmem oddaných spolupracovníků, s nimiž vymýšlí různé kulišárny pro obveselení národa, jako třeba tu se zakopaným autem v kontejneru a kufříkem s milionem korun v jeho útrobách. A Kazma je přesvědčen, że je v těch svých nápadech mimořádně dobrý. Víc než s filmem samotným a jeho obsahem, jsem měl větší potíž vstřebat Kazmovo ego dávkované mohutnou sebestředností a pokusy ze sebe udělat velkého herce. Kazma ať dělá co dělá, zůstává nesympatický. A ani jako bavič se ne vždy stoprocentně osvědčil. Naštěstí je snesiitelný v úloze režiséra. Čekal jsem chaotické scénky a najednou to celkem ukočíroval, takže některé sekvence zabaví, i když globálně vzato do triviality nebylo daleko. Z hereckého hlediska vyniká Kostas Zerdaroglu jako zarytý fanoušek fotbalových tràvníků, který vtipně hořekuje nad svým zdevastovaným pozemkem poté, co jej Kazmovi pronajal. Některé scény měly potenciál. Ta s cirkusem uprostřed sídliště mohla být v zárodku více než dobrà, ale nestalo se tak. A tak o něco lépe vtipně vychàzí nelegální noční vniknutí do jisté budovy. A také pochybná realizace válečného dramatu Tajný zákop, která se objeví po závěrečných titulkách. Oproti tomu sliby na obří finanční výhru působily nesmírně idiotsky. Úplně nejlepší je od tohoto filmového slepence nečekat něco mimořádného. Kazma dosáhl svého filmu a to byl jeho hlavní cíl. Je pak na divácích, jakou měrou podlehnou jeho samolibosti a egoismu. Pokud tohle překlenou, nevylučuje se, že se budou slespoň průměrně bavit nad celkem originálmími eskapádami darebného floutka. 6/10