Anďa

Chcete-li vědět, co to znamená vztah, hledáte správně. Ve filmu naplněném hlubokým citem, který trvá, přestože vzpomínky pomíjí... Když zmizí paměť, zmizí i duše... Ale jsou věci, které zůstanou.

Punks not dead! Heslo které vždycky platilo a platit bude... Je jedno, ve které žijete době, mladí mají vždycky tendenci těm starším a usazenějším otevírat oči. Některé scény mohly být o něco víc šokující a nepříjemné, aby podpořily celkové vyznění filmu... Protože když se rozhodnete jít proti společnosti, od určitého okamžiku není cesty zpět... Hodnotím zasazení do časů nedávno minulých, které jistě provokovaly podobné "recidivní" aktivity ještě výrazněji, než se do daří těm dnešním. Celkově dávám 3,5* především za nasazení a uvěřitelnost herců v hlavních rolích, odvahu a grafické prvky. Přidala bych o něco víc provokace, existencialismu, sexu a drog, které podle mě k životu řadového punkáče prostě patří...

Na začátek se má chválit, takže chválím hudbu a famózní výkony dětských herců... Ale jinak... Asi už toho mám nakoukáno tolik, že od těch Dánů (resp. seveřenů obecně) čekám něco víc... Jejich síla je v tom, že dokážou uchopit téma, vykreslit vývoj postav a v rámci daného příběhu a problému jít opravdu do hloubky, až k jeho jádru. Což se Susanne Bier vůbec nepovedlo. Zajímavých témat nakousla několik, ale všechny je nechala vyšumět do ztracena. Navíc jsem vůbec nepochopila ten africký zásek, který celkové vyznění filmu pouze rozpliznul, protože posunul dějovou linku z minimalistického měřítka osob a jejich vztahů na úroveň mezikontinentální, do které navíc zahrnul také střet dvou kultur. Chápu, že se na této kvazi-dějové lince mělo odehrát vysvětlení postoje Eliasova otce ke sporům, které probíhaly v Dánsku, k čemuž došlo... Ale za jakou cenu? Celkově dávám 60 % - několik výborných scén a momentů, kterým ale bohužel nebylo dáno vyznít a strhnout...

Ti seveřani to prostě umí, nebo aspoň se mnou rozhodně... Ta neuvěřitelně vysoká míra absurdity, která občas ústí ve vtipné, občas v dramatické situace a ve výsledku působí naprosto přirozeně a nenuceně... Troufám si říct, že většina režisérů by tohle téma zpracovala naprosto jinak... Divák takového snímku by ale jistě nevycházel z kina v záchvatu smíchu, tak jak se to v tomhle případě stalo mě :-) Krásně odlehčující záležitost, která si rozhodně zaslouží 5*! __How deep is your love?!

Mizerní herci, mizerný scénář, velice slabá výprava a celková nedotaženost dějové linky... Tohle nezachrání ani Cate Blanchett...

Jsem zaujatá - hoď kamenem, kdo jsi bez viny... po producentech:-)

Moje taky:-)

Ochráním tě! Ne, já ochráním tebe! Jacobe, díky, že jsi ji ochránil, když jsem to já neudělal! ____ Miluju tě! Já tebe taky! Taky tě miluju! Tebe taky miluju! ____ Sorry ____ Chci zemřít! Chci taky zemřít! Neumírej, radši zemřu já! ____ Vem si mě... ____ Kupodivu mi to nepřišlo o moc horší než jednička, takže dávám stejnou známku. Navíc mi byl oproti předchozímu očekávání poměrně sympatický Taylor Lautner. Každopádně jsem mu jeho náklonost ke slečně Belle věřila o něco víc než (opět) strnulému Pattisonovi. Jedna hvězdička je za hudbu, i když Radiohead (vím, mám pro ně prostě slabost) tentokrát nebyli použiti tak vhodně jako v závěru Twilightu. A co mě teď opravdu zajímá? O čem chcou sakra točit ten třetí díl?!

Nejen v průběhu, ale i po zkončení filmu jsem měla dojem, že mi tam něco uniká... Asi nejsem nejvhodnější typ diváka (moje znalosti historie čehokoliv jsou... ehm... řekněme lehce omezené). Přesto jsem si Hanebný parchanty výborně užila. Například hned první scéna v domě francouzského farmáře je naprosto výtečná. Ta gradace napětí, kdy divák ví, že se asi něco děje a neví co a dozví se to přesně v tu chvíli, kdy si to domyslí sám. Pak proběhne navenek prakticky neznatelná změna atmosféry a najednou je všechno jinak a scéna končí. A to stejné potom v hospodě. Prostě mazec, tohle jsou pro mě dva vrcholy celého filmu (i když to tak asi zamýšleno nebylo). A pak ještě jeden - když (podle mě vynikající) poručík Aldo Raine vytvoří svůj "masterpiece":-)

Líbí se mi režisérova práce s exteriéry a atmosférou - mění se spolu s proměnou, která se děje uvnitř Henriho... Závěr jsem naprosto nečekala a díky tomu jsem si ho mohla užít - vyzněl tak nádherně optimisticky... Rozhodně si zasluhuje plných 5*