...ale jistě musí být skvělej zážitek mít coby režisér v jedné scéně Johny Turturra a Malkoviche a nechat Turturra něco technicistního blábolit do objektivu a Malkoviche blbnout v pozadí s robotem...
Tom Hardy je typ, ze kterého ze jen obtížně spouštějí oči a ovládá scénu pokaždé, když je na plátně. Což zdaleka neplatí pouze o tomto titulu; jinak se film daleko spíše blíží disneyovce Hokejový zázrak než ambicióznějším snímkům typu Crying fist či Fighter. Ale intenzivní to je, to zcela jistě. A prostor ultimate-fightů není ještě nikterak široce zmapován, pokud samozřejmě nepočítáme van Dammovo Lví srdce či dvojku a trojku arénovky Neporazitelný, a jiné podobné "ilegály". No a nemocná dcera a hypoteční krach, to jsou takové klišé, že už mě z nich bolí uši. Scénář tuctový, odedřeli to herci.
Kameraman Brabec je zřejmě technicky i zkušenostně nejlepší český kameraman, o to větší škoda, že se nepokouší o jakýkoliv svůj rukopis. Co film, to jiná inspirace (teď třebas ty legrační zoomy alá Battlestar). Jinak celý film přináší svébytný pohled na tento hojně medializovaný případ, ovšem s onou prvoplánovou "hrou na pravdu", ze které to všechno tak jaksi nepřijemně trčí. Herci si hrajou to svoje, vizuál dostatečně třeskutý, zřejmě první "film-produkt" české kinematografie. Uvidíme, který případ by mohl táhnout v dalším Jáklově projektu. Michal David. Zřejmě. Michal David celovečerně!
Pokud si správně pamatuji vyjádření režiséra, inspirovalo jej "obnažení charakterů", ke kterému prý ve vypjatých adrenalinových dobrodružstvích dochází. Jakým způsobem se ale ve filmu objevují ony "zlomové situace" (chlápek něco huláká srbsky a u toho mává bouchačkou, jinej chlápek je debil, a jeho slečna to zjistí až poté, co se vybourá jejich člun, Jiří Langmajer,...no nic) je přehlídka neopodstatněného. Hudba burácí, zatímco hrdinové jedou v oprýskaným vanu, hlavní hrdina hledá symboly peřejí, které na stěny skal maloval jeho otec (znamená to tedy, že sjel řeku několikrát?), poslední záběr se odehraje v "bayovském" rytmu (tj. hlavní hrdinové stojí a kamera obíhá) aniž by byl nějaký důvod, aby stáli zrovna tam. Jen...zkrátka pěkný místo; ale představa, že tohlencto uvidím jinde než v televizi, není úplně z nejpřijemnějších. V titulcích poděkování Marku Dalíkovi. A je to.
Škoda. Jinak to propojení westernu a invazního sci-fi je dobrej nápad. Škoda jen, že u něj to končí. Nápad a casting se povedl (i když chybí Was Studi). Všechno ostatní stojí za pendrek. Plakát možná ještě...v rámci žánru...western feat. sci-fi...
ale nemyslím si, že by Todd Phillips točil horší a horší věci. Jen...jednička měla úplně nečekanou a vtipnou a originální strukturu vyprávění a dvojka to prostě zopakovala. Jakože ty dvě hvězdy za ty fotky u závěrečných titulků, jinak slabota.
Moc se mi líbí režisérova schopnost budovat atmosféru pomocí hereckých výkonů. Asi na všech jeho filmech, které jsem doposud zhlédnul (Pravidla, Muži v říji a totonc). No a to ostatní jde úplně mimo mě, především vizuálně pro mě úplně hrozný (ten přefiltrovanej, hnusně barevnej digitál, televizně vypadající steadycam i jeřáb,...). Ale zajímavej týpek, rozhodně mě baví co a jak říká, jen si najít nějakýho člověka s výtvarným talentem nebo alespoň nějakým citem k sobě, a budeto!
patetická literárnost ruku v ruce s nejmodernější filmovou řečí; dokonce ani scény ve kterých hraje hudba a hrdinové mlčky trpí nepůsobí nenarýsovaným dojmem. skvělé od začátku do konce.
Divné postavy, přiblble povídavý styl vyprávění, ale hlavně pro mě osobně nevhodný formát melodramatu - pro prostředí cirkusu se dá volit jakýkoliv jiný žánr a vždycky to dopadne lépe.
Určitě doporučuji vidět všechny snímky tohoto režiséra, který se zřejmě stal miláčkem české distribuce ( po Bronsonovi již druhý počin v kinech, viděno v multiplexu Olympia, cca týden po premiéře, v největším sále s cca 15 diváky; podobný distribuční omyl pamatuji jen Kašlu na lásku, který jsme v podobně velkém sále pozorovali 4). Sice mě až na perfektní trilogii Pusher, žádný z nich plně neuspokojil, všechny se mi "jakože" líbili a už teď se těším na jeho nový film. Na filmu je rozhodně přitažlivější režie než scénář (podobně z poslední doby Hanna Joe Wrighta); Drive mě baví nikoliv tím, co se v něm děje, nýbrž jak je to celý postavený. Koukám na obal, kterej má v sobě snad nějaký vodoznaky, až to chvílema vypadá, že to má hloubku. Fajn trefa s celkovým vizuálem titulků a hudebních podkresů, perfektní herci, gangsterský postavy ne-nepodobný těm dědkům z Ghost Doga. Asi v polovině filmu jsem si uvědomil, jak si to nevědomky porovnávám s na první pohled nepříliš souvisejícími Dějinami násilí. Zřejmě přítomnost latentního akčního hrdiny či co. Nu, a přestože před Refnovou režií smekám a fandím jí, na staříka Cronenberga zkrátka ještě nemá. Vycizelovanost vyprávění, osekávání příběhu, dialogů a scén na naprostou dřeň, vše nepodstatné pryč, zkrátka...no a teď jsem si ještě vzpomněl že práce s hudbou mi připadala o něco lepší právě v tom Bronsonovi (především Pet Shop Boys hodně brutálně znějící na diskotéce v blázinci) a Mads Mikkelsen ve Valhalla Rising drží hubu ještě o něco lépe než Ryan Gosling zde, ale...to měli bejt spíš takové porovnávací vtípky. Každopádně tomu bláznovi, co to sem zakoupil třikrát díky.
Viditelně točené s láskou k "předloze", roztomilá hudba při "dripingu" dodává této malířské technice netušeně hravý rozměr. A Harris je kabrňák. Samosebou - životopisný snímek - tedy legrační "kapitoly" (kterak přestal pít, kterak začal pít, kterak odložil štětku,...), ovšem v tomto případě všechno takový decánko - kamera, hudba, střih, malíř dokonce ani nezničí svůj obraz,...žádná pecka, ale určitě ne ztracený čas. Každopádně Webberova "Dívka s berlou", jakožto nejlepší možná cesta, kterak pojmout život a dílo malíře, tedy ve zkratce - symbolicky, nepřekonána.
Celý to je vlastně takový do celovečerní minutáže roztažený Chlapark! Hrát baseball s minimálně oblečenejma slečnama. A pít u toho pivko. Pokusit se po zápase slečny znásilnit. Zablokovat únikovou trasu velkým náklaďákem s radlicí. Běhat s brokovnicema po lese a lovit minimálně oblečeny a ještě k tomu špinavý slečny. A u toho všeho pít pivko! No každopádně se mi zdálo, že ten film v druhé polovině ztrácí na údernosti, jakože už toho piva bylo moc nebo co...každopádně autentickej grindhouse.
...ale je to spíš můj problém, než problém filmu. Stejně jako nerozumím humoru v hudbě (třeba), tak ani postmoderně v žánru. Navíc v žánru, kterej mě vlastně nikdy moc nezajímal, tedy teenagerská vyvražďovačka. co už.
perfektní plakáty! neutěšený herecký projev. všech. dobová hudba. nepříliš zřejmý žánr (resp. nadsazenost či realo-komičnost). Kevin Bacon působí trochu jako zlý dvojče Ethana Hawkea. Michael Rooker už dlouho nedostal pořádnou roli. A to je škoda. A navíc ty dva podobné filmy (Defendor, Kick-ass), kladoucí si podobné otázky, na které odpovídají krapet šikovnějc...
Tématem neotřelé, originální a vlastně zřejmě stále znovu a znovu aktuální téma (podobně jako například nedávný a skvělý Boy A). Bohužel formou i obsahovým zpracováním síla tématu protéká autorům mezi prsty. Spojení "hereckého filmu" a takový tý drbající se kamery není úplně to pravé a herectví to spíš škodí, než aby mu to něco přidalo. Obsahový rámec pak ze všeho nejvíc připomene ty příručkoidní pravidla vyrovnávání se s čímkoliv obtížným - hněv - odmítnutí - rezignace - uvědomění si - ... . Teď jen čekat, jak svoji šanci využije Lynne Ramsay s tématicky příbuzným We Need to Talk About Kevin.
něco jako Iñárritu, s tím rozdílem, že hrdinové tohoto filmu nemají žádné podstatné problémy, které by nešustili papírem. Navíc samotné obrysy postav, které záměrně nejsou nikterak představované, se postupně rozpouští jako inkoust v telenovelovském konci. Nedůvěryhodné, vypočítavé a nefunkční.
odhlédnu-li od původního, parádního filmu Unaveni sluncem, který možná stimuloval mnohé, zajisté ovšem ne touhu po pokračování jasně danejch osudů, i od mediálního humbuku kolem režiséra (tj. komu filmem posluhuje a komu zase ne), zbývá staromódně pečlivý a pomalý film, nepříliš přehledný, vizuálně občas nápaditý a vtipný ( kozy a mrtvola, parafráze Baltermancovi "Krajiny po bitvě" s otravným digisněhem). Nikita-herec většinu času filmu pobíhá špinavej kolem kamery, a když už to nejde (65let), tak začne kamera kroužit kolem něj. Nadezhde to víc slušelo jako malé dívence, hrát jí taky moc nejde, ale zas když má režisér k dispozici všechny původní herce, proč to nevyužít, že? každopádně, co jsem nevěděl a nepřijemně mě to po třech hodinách sledování filmu překvapilo - TEN FILM NEMÁ KONEC. takže, pokud máte rádi seriály jako já, bacha na to...
Podobně jako v předchozím Moonu, mám dojem, že tvůrce není nijak vstřícný vypravěč. Působí na mě jakože si spíš tak brble, kdy občas je mu rozumět líp, občas hůř; to, co si brble je určitě zábavné a vtipné, ale zkrátka se mu moc nechce (nedaří) jakoby pouštět divákovi/posluchači víc informací, než je nezbytně nutné. Ale příští film bude jistě podobným stylem povedený jako ty dva před ním. Neuvěřitelný Jeffrey Wright, který svým "výkonem" připomene jakoukoliv hereckou kreaci Foresta Whitakera.
nepříliš pevné a pochypitelné co jde o koncept, výběr "loveckých" témat (od nejobecnější a nejzavedenější představy lovce - myslivce, přes lovce - snipery (tady už trochu wtf), nějaký dva svalonatý kámoše - zřejmě,...ja nevim...lovci nějakých žen nebo tak, po kurz svádění). Plus nějaký lovec myšlenek nebo tak, to jsem moc nepochopil a připadalo mi to spíš jako takovej přílepek kvůli minutáži. Osobně by mi stačila třebas konfrontace myslivci - kurz svádění, protože ty ostatní jsou více méně obsažny v tomhle intervalu. To je asi hlavní výtka. Důležitá. Bych řek - pokud není pevné a pochopitelné téma, resp. pochopitelnost jakýsi selekce, tak to pak asi nikdy nebude moc dobrý a pochopitelný. No a ten chlapík s tím Beckhamem to přece vůbec nepochopil - jak mu instruktor dává za příklad otázku, zda je Karel Gott sexy, tak to přece nejde parafrázovat otázkou, zda je sexy David Beckham. To ten instruktor mu to taky mohl líp vysvětlit, že jako...to prostě nejde...no
jako obvykle skvěle nedůvěryhodný Mark Strong. Jinak příjemně cestopisné putování věčně nespokojenejch uprchlíků ("moc zima","moc vedro","moc žízeň","moc tma",...). Zajímavé je, že očividně hubnul pouze Ed Harris. Naopak Jim Sturgess mi připadal, jakože spíše nějaká ta kila nabírá - možná mu to nejde - zhubnout - to se totiž lidem stává. Dojemný oldschool (takové ty rozvážné švenky po panoramatu, hudba, kde ji člověk čeká, atd.) s použitím filmové řeči, nikterak novátorsky, ale stejně - je to fajn, když třeba ty postavy sem tam mlčí a vypráví se záběrováním, střihovou skladbou, hudbou a tak vůbec.
...pořád jsou to zábavný filmy, jen těm Coenům nějak přestávám rozumět. Že jako když jsem v těch patnácti koukal na Fargo nebo Dudea, měl jsem dojem, že to točí nějací mý šikovnější vrstevníci. Nebo tak. A ten pocit je až na nějaké záchvěvy zkrátka pryč. Co už...
Na jeden film příliš mnoho Bena Afflecka, jenž stále koketuje s herectvím, jak ňáká rosnička, zbytek ansámblu perfektní, Tommy Lee Jonesovi už by někdo mohl nabídnout hlavní roli filmu o štěnatech. Původně jsem měl trochu strach, že se v tom nezorientuju, jakože rating a násilné či nenásilné převzetí, sloučení společností, no nakonec z toho byla taká milá člověčinka. Každopádně obrazový podkres úvodních titulků sliboval trošku lepší film. Ale není to zlé...
dva filmy v jednom. ale tak jako trochu kostrbatě - u obou částí mi vadila vizuální stránka - takové bezrukopisné - mnoho trapnejch efektíků, až "elm streetovská" nejednoznačnost reality a představ. Dokonce jsem zvažoval to koukání vzdát, protože vše směřovalo k jasnému "filmu o šikaně" konci. Až od scény "rande na nádraží" se filmu jakoby ujímá jinej režisér, popřípadě tentýž režisér po ibuprofenu a film mi nakonec spravil celej den. Takže jako doporučuji. A doporučuji nevzdávat to. Bude líp!
hypermoderní filmový jazyk (viz. Hunger (2008) nebo Van Diemen's Land (2009) zbytečně narušován zpomalenýma scénama s jímavou hudbou ala Iñárritu, ovšem s tím rozdílem, že u Iñárritových filmů jsou tyto scény řekl bych herecky nosné, zatímco tady slouží jen jako zpomalovačky už tak pomalého tempa vyprávění. Režisér je scénaristou a z obou jeho rolí jsem v určitých ohledech nespokojen, zřejmě přeci jen o něco lépe vychází Michôd coby režisér.
Žánrové filmy o bývalé Jugoslávii se začínají podobat žánrovým filmům o žralocích. třeba. jakože už by někdo ty Srby mohl začít trošku hájit. třeba. A tak maj Davis cup, ne, Djokovice, ne,...tak co by chtěli. Za image.
tu zoomovací jízdu jsem viděl prvně a moc se líbila. jakože skvělej nápad i provedení i efekt. ve filmu není snad jedinej vtip, on totiž žádnej vtip nepotřebuje. on je prostě vtipnej. takovým tím sympaticky podvratným způsobem - žádné pomrkávání, žádné "šak víte jak to myslim" a tak. Viděno zřejmě v nějaké šťastné konstalaci, protože jsem jinak už dlouho nic takhle nekriticky nepřijmul.
naprostá netrefa do cílové skupiny vzhledem k vysílacímu času! seriál je víceméně na úrovni Anety, tj. dobrodružství tak pro žáky 5-6 třídy, tedy mladší sourozence hrdinů tohoto seriálu. Jinak po prvním dílu, který byl na "odpad" (jedna z hrdinek, která jediné co dělá, tak jezdí na skateboardu a JE na počítači, se potřebuje dostat do zamčené skříně. Takže ne že si na youtube pustí tutorial "jak se dostat do zamčené skříně" nebo tak něco, ona vezme šroubovák, ten strčí někam do oblasti zámku, a začne s ním nějak šťourat nebo co.), pak si na to člověk celkem zvykne, a kouká na nejrozkošnější guilty pleasure, kterou kdy na jedničce dávali. Hlavní výhrada je teda ta, že se tvůrci vůbec neorientují v dnešním světě zhovadilejch mladejch, nadhazují problémy jako anorexie či přilnavost k náckovství, aniž by s nima bylo jakkoliv dále nakládáno, jen tam prostě sou, tedy autoři maj splněno. A navíc ta holčina, co měla bejt jakože "nejkrásnější ve třídě", měla v tom svém babagangu daleko hezčí kámošky (třeba ta zrzka), což si žádná taková nikdy nemůže dovolit. a ti dva novináři, ti jsou úplně nejlepší, o těch bych si rád přečetl nějakej text, jakými vlastnostmi je autoři obdařili a tak, protože mi furt připadali jako nějací superhrdinové v záloze nebo tak, sem furt čekal, kdy odletí z okna nebo vystřílí redakci, nebo ta zvláštní atmosféra ve školní jídelně (takové tvrdé pološero, skoro jako z Kokuhaku) ...no prostě...ale ne, zas tak hrozný to není. jen to není pro dospělí...ani dospívající...prostě pro děcka. gut.
Moje komentáře
Transformers 3 (2011)
...ale jistě musí být skvělej zážitek mít coby režisér v jedné scéně Johny Turturra a Malkoviche a nechat Turturra něco technicistního blábolit do objektivu a Malkoviche blbnout v pozadí s robotem...
Odcházení (2011)
Pro mě osobně to má asi podobnou profesní úroveň jako "Crazy Clown Time" Davida Lynche. Tedy...hodně záleží na sympatiích...pro toho kterého...pána.
Warrior (2011)
Tom Hardy je typ, ze kterého ze jen obtížně spouštějí oči a ovládá scénu pokaždé, když je na plátně. Což zdaleka neplatí pouze o tomto titulu; jinak se film daleko spíše blíží disneyovce Hokejový zázrak než ambicióznějším snímkům typu Crying fist či Fighter. Ale intenzivní to je, to zcela jistě. A prostor ultimate-fightů není ještě nikterak široce zmapován, pokud samozřejmě nepočítáme van Dammovo Lví srdce či dvojku a trojku arénovky Neporazitelný, a jiné podobné "ilegály". No a nemocná dcera a hypoteční krach, to jsou takové klišé, že už mě z nich bolí uši. Scénář tuctový, odedřeli to herci.
Kajínek (2010)
Kameraman Brabec je zřejmě technicky i zkušenostně nejlepší český kameraman, o to větší škoda, že se nepokouší o jakýkoliv svůj rukopis. Co film, to jiná inspirace (teď třebas ty legrační zoomy alá Battlestar). Jinak celý film přináší svébytný pohled na tento hojně medializovaný případ, ovšem s onou prvoplánovou "hrou na pravdu", ze které to všechno tak jaksi nepřijemně trčí. Herci si hrajou to svoje, vizuál dostatečně třeskutý, zřejmě první "film-produkt" české kinematografie. Uvidíme, který případ by mohl táhnout v dalším Jáklově projektu. Michal David. Zřejmě. Michal David celovečerně!
Na vlastní nebezpečí (2007)
Pokud si správně pamatuji vyjádření režiséra, inspirovalo jej "obnažení charakterů", ke kterému prý ve vypjatých adrenalinových dobrodružstvích dochází. Jakým způsobem se ale ve filmu objevují ony "zlomové situace" (chlápek něco huláká srbsky a u toho mává bouchačkou, jinej chlápek je debil, a jeho slečna to zjistí až poté, co se vybourá jejich člun, Jiří Langmajer,...no nic) je přehlídka neopodstatněného. Hudba burácí, zatímco hrdinové jedou v oprýskaným vanu, hlavní hrdina hledá symboly peřejí, které na stěny skal maloval jeho otec (znamená to tedy, že sjel řeku několikrát?), poslední záběr se odehraje v "bayovském" rytmu (tj. hlavní hrdinové stojí a kamera obíhá) aniž by byl nějaký důvod, aby stáli zrovna tam. Jen...zkrátka pěkný místo; ale představa, že tohlencto uvidím jinde než v televizi, není úplně z nejpřijemnějších. V titulcích poděkování Marku Dalíkovi. A je to.
Kovbojové a vetřelci (2011)
Škoda. Jinak to propojení westernu a invazního sci-fi je dobrej nápad. Škoda jen, že u něj to končí. Nápad a casting se povedl (i když chybí Was Studi). Všechno ostatní stojí za pendrek. Plakát možná ještě...v rámci žánru...western feat. sci-fi...
Pařba v Bangkoku (2011)
ale nemyslím si, že by Todd Phillips točil horší a horší věci. Jen...jednička měla úplně nečekanou a vtipnou a originální strukturu vyprávění a dvojka to prostě zopakovala. Jakože ty dvě hvězdy za ty fotky u závěrečných titulků, jinak slabota.
Sráči (TV film) (2011)
Moc se mi líbí režisérova schopnost budovat atmosféru pomocí hereckých výkonů. Asi na všech jeho filmech, které jsem doposud zhlédnul (Pravidla, Muži v říji a totonc). No a to ostatní jde úplně mimo mě, především vizuálně pro mě úplně hrozný (ten přefiltrovanej, hnusně barevnej digitál, televizně vypadající steadycam i jeřáb,...). Ale zajímavej týpek, rozhodně mě baví co a jak říká, jen si najít nějakýho člověka s výtvarným talentem nebo alespoň nějakým citem k sobě, a budeto!
Jana Eyrová (2011)
patetická literárnost ruku v ruce s nejmodernější filmovou řečí; dokonce ani scény ve kterých hraje hudba a hrdinové mlčky trpí nepůsobí nenarýsovaným dojmem. skvělé od začátku do konce.
Voda pro slony (2011)
Divné postavy, přiblble povídavý styl vyprávění, ale hlavně pro mě osobně nevhodný formát melodramatu - pro prostředí cirkusu se dá volit jakýkoliv jiný žánr a vždycky to dopadne lépe.
Green Lantern (2011)
...tak na úrovni superhrdinských televizních seriálů. Tedy...on totiž Martin Campbell natáčí povedené filmy zřídkakdy...
Drive (2011)
Určitě doporučuji vidět všechny snímky tohoto režiséra, který se zřejmě stal miláčkem české distribuce ( po Bronsonovi již druhý počin v kinech, viděno v multiplexu Olympia, cca týden po premiéře, v největším sále s cca 15 diváky; podobný distribuční omyl pamatuji jen Kašlu na lásku, který jsme v podobně velkém sále pozorovali 4). Sice mě až na perfektní trilogii Pusher, žádný z nich plně neuspokojil, všechny se mi "jakože" líbili a už teď se těším na jeho nový film. Na filmu je rozhodně přitažlivější režie než scénář (podobně z poslední doby Hanna Joe Wrighta); Drive mě baví nikoliv tím, co se v něm děje, nýbrž jak je to celý postavený. Koukám na obal, kterej má v sobě snad nějaký vodoznaky, až to chvílema vypadá, že to má hloubku. Fajn trefa s celkovým vizuálem titulků a hudebních podkresů, perfektní herci, gangsterský postavy ne-nepodobný těm dědkům z Ghost Doga. Asi v polovině filmu jsem si uvědomil, jak si to nevědomky porovnávám s na první pohled nepříliš souvisejícími Dějinami násilí. Zřejmě přítomnost latentního akčního hrdiny či co. Nu, a přestože před Refnovou režií smekám a fandím jí, na staříka Cronenberga zkrátka ještě nemá. Vycizelovanost vyprávění, osekávání příběhu, dialogů a scén na naprostou dřeň, vše nepodstatné pryč, zkrátka...no a teď jsem si ještě vzpomněl že práce s hudbou mi připadala o něco lepší právě v tom Bronsonovi (především Pet Shop Boys hodně brutálně znějící na diskotéce v blázinci) a Mads Mikkelsen ve Valhalla Rising drží hubu ještě o něco lépe než Ryan Gosling zde, ale...to měli bejt spíš takové porovnávací vtípky. Každopádně tomu bláznovi, co to sem zakoupil třikrát díky.
Pollock (2000)
Viditelně točené s láskou k "předloze", roztomilá hudba při "dripingu" dodává této malířské technice netušeně hravý rozměr. A Harris je kabrňák. Samosebou - životopisný snímek - tedy legrační "kapitoly" (kterak přestal pít, kterak začal pít, kterak odložil štětku,...), ovšem v tomto případě všechno takový decánko - kamera, hudba, střih, malíř dokonce ani nezničí svůj obraz,...žádná pecka, ale určitě ne ztracený čas. Každopádně Webberova "Dívka s berlou", jakožto nejlepší možná cesta, kterak pojmout život a dílo malíře, tedy ve zkratce - symbolicky, nepřekonána.
Blood Games (1990)
Celý to je vlastně takový do celovečerní minutáže roztažený Chlapark! Hrát baseball s minimálně oblečenejma slečnama. A pít u toho pivko. Pokusit se po zápase slečny znásilnit. Zablokovat únikovou trasu velkým náklaďákem s radlicí. Běhat s brokovnicema po lese a lovit minimálně oblečeny a ještě k tomu špinavý slečny. A u toho všeho pít pivko! No každopádně se mi zdálo, že ten film v druhé polovině ztrácí na údernosti, jakože už toho piva bylo moc nebo co...každopádně autentickej grindhouse.
Vřískot 4 (2011)
...ale je to spíš můj problém, než problém filmu. Stejně jako nerozumím humoru v hudbě (třeba), tak ani postmoderně v žánru. Navíc v žánru, kterej mě vlastně nikdy moc nezajímal, tedy teenagerská vyvražďovačka. co už.
Super (2010)
perfektní plakáty! neutěšený herecký projev. všech. dobová hudba. nepříliš zřejmý žánr (resp. nadsazenost či realo-komičnost). Kevin Bacon působí trochu jako zlý dvojče Ethana Hawkea. Michael Rooker už dlouho nedostal pořádnou roli. A to je škoda. A navíc ty dva podobné filmy (Defendor, Kick-ass), kladoucí si podobné otázky, na které odpovídají krapet šikovnějc...
Beautiful Boy (2010)
Tématem neotřelé, originální a vlastně zřejmě stále znovu a znovu aktuální téma (podobně jako například nedávný a skvělý Boy A). Bohužel formou i obsahovým zpracováním síla tématu protéká autorům mezi prsty. Spojení "hereckého filmu" a takový tý drbající se kamery není úplně to pravé a herectví to spíš škodí, než aby mu to něco přidalo. Obsahový rámec pak ze všeho nejvíc připomene ty příručkoidní pravidla vyrovnávání se s čímkoliv obtížným - hněv - odmítnutí - rezignace - uvědomění si - ... . Teď jen čekat, jak svoji šanci využije Lynne Ramsay s tématicky příbuzným We Need to Talk About Kevin.
Přeber si to (1999)
film, kterým začal Robert De Niro zesměšňovat vše, na čem do té doby usilovně pracoval
Cvokař (2009)
něco jako Iñárritu, s tím rozdílem, že hrdinové tohoto filmu nemají žádné podstatné problémy, které by nešustili papírem. Navíc samotné obrysy postav, které záměrně nejsou nikterak představované, se postupně rozpouští jako inkoust v telenovelovském konci. Nedůvěryhodné, vypočítavé a nefunkční.
Unaveni sluncem 2: Odpor (2010)
odhlédnu-li od původního, parádního filmu Unaveni sluncem, který možná stimuloval mnohé, zajisté ovšem ne touhu po pokračování jasně danejch osudů, i od mediálního humbuku kolem režiséra (tj. komu filmem posluhuje a komu zase ne), zbývá staromódně pečlivý a pomalý film, nepříliš přehledný, vizuálně občas nápaditý a vtipný ( kozy a mrtvola, parafráze Baltermancovi "Krajiny po bitvě" s otravným digisněhem). Nikita-herec většinu času filmu pobíhá špinavej kolem kamery, a když už to nejde (65let), tak začne kamera kroužit kolem něj. Nadezhde to víc slušelo jako malé dívence, hrát jí taky moc nejde, ale zas když má režisér k dispozici všechny původní herce, proč to nevyužít, že? každopádně, co jsem nevěděl a nepřijemně mě to po třech hodinách sledování filmu překvapilo - TEN FILM NEMÁ KONEC. takže, pokud máte rádi seriály jako já, bacha na to...
Zdrojový kód (2011)
Podobně jako v předchozím Moonu, mám dojem, že tvůrce není nijak vstřícný vypravěč. Působí na mě jakože si spíš tak brble, kdy občas je mu rozumět líp, občas hůř; to, co si brble je určitě zábavné a vtipné, ale zkrátka se mu moc nechce (nedaří) jakoby pouštět divákovi/posluchači víc informací, než je nezbytně nutné. Ale příští film bude jistě podobným stylem povedený jako ty dva před ním. Neuvěřitelný Jeffrey Wright, který svým "výkonem" připomene jakoukoliv hereckou kreaci Foresta Whitakera.
Lovecká sezóna (TV film) (2010)
nepříliš pevné a pochypitelné co jde o koncept, výběr "loveckých" témat (od nejobecnější a nejzavedenější představy lovce - myslivce, přes lovce - snipery (tady už trochu wtf), nějaký dva svalonatý kámoše - zřejmě,...ja nevim...lovci nějakých žen nebo tak, po kurz svádění). Plus nějaký lovec myšlenek nebo tak, to jsem moc nepochopil a připadalo mi to spíš jako takovej přílepek kvůli minutáži. Osobně by mi stačila třebas konfrontace myslivci - kurz svádění, protože ty ostatní jsou více méně obsažny v tomhle intervalu. To je asi hlavní výtka. Důležitá. Bych řek - pokud není pevné a pochopitelné téma, resp. pochopitelnost jakýsi selekce, tak to pak asi nikdy nebude moc dobrý a pochopitelný. No a ten chlapík s tím Beckhamem to přece vůbec nepochopil - jak mu instruktor dává za příklad otázku, zda je Karel Gott sexy, tak to přece nejde parafrázovat otázkou, zda je sexy David Beckham. To ten instruktor mu to taky mohl líp vysvětlit, že jako...to prostě nejde...no
Útěk ze Sibiře (2010)
jako obvykle skvěle nedůvěryhodný Mark Strong. Jinak příjemně cestopisné putování věčně nespokojenejch uprchlíků ("moc zima","moc vedro","moc žízeň","moc tma",...). Zajímavé je, že očividně hubnul pouze Ed Harris. Naopak Jim Sturgess mi připadal, jakože spíše nějaká ta kila nabírá - možná mu to nejde - zhubnout - to se totiž lidem stává. Dojemný oldschool (takové ty rozvážné švenky po panoramatu, hudba, kde ji člověk čeká, atd.) s použitím filmové řeči, nikterak novátorsky, ale stejně - je to fajn, když třeba ty postavy sem tam mlčí a vypráví se záběrováním, střihovou skladbou, hudbou a tak vůbec.
Opravdová kuráž (2010)
...pořád jsou to zábavný filmy, jen těm Coenům nějak přestávám rozumět. Že jako když jsem v těch patnácti koukal na Fargo nebo Dudea, měl jsem dojem, že to točí nějací mý šikovnější vrstevníci. Nebo tak. A ten pocit je až na nějaké záchvěvy zkrátka pryč. Co už...
Manažeři (2010)
Na jeden film příliš mnoho Bena Afflecka, jenž stále koketuje s herectvím, jak ňáká rosnička, zbytek ansámblu perfektní, Tommy Lee Jonesovi už by někdo mohl nabídnout hlavní roli filmu o štěnatech. Původně jsem měl trochu strach, že se v tom nezorientuju, jakože rating a násilné či nenásilné převzetí, sloučení společností, no nakonec z toho byla taká milá člověčinka. Každopádně obrazový podkres úvodních titulků sliboval trošku lepší film. Ale není to zlé...
Ben X (2007)
dva filmy v jednom. ale tak jako trochu kostrbatě - u obou částí mi vadila vizuální stránka - takové bezrukopisné - mnoho trapnejch efektíků, až "elm streetovská" nejednoznačnost reality a představ. Dokonce jsem zvažoval to koukání vzdát, protože vše směřovalo k jasnému "filmu o šikaně" konci. Až od scény "rande na nádraží" se filmu jakoby ujímá jinej režisér, popřípadě tentýž režisér po ibuprofenu a film mi nakonec spravil celej den. Takže jako doporučuji. A doporučuji nevzdávat to. Bude líp!
Království zvěrstev (2010)
hypermoderní filmový jazyk (viz. Hunger (2008) nebo Van Diemen's Land (2009) zbytečně narušován zpomalenýma scénama s jímavou hudbou ala Iñárritu, ovšem s tím rozdílem, že u Iñárritových filmů jsou tyto scény řekl bych herecky nosné, zatímco tady slouží jen jako zpomalovačky už tak pomalého tempa vyprávění. Režisér je scénaristou a z obou jeho rolí jsem v určitých ohledech nespokojen, zřejmě přeci jen o něco lépe vychází Michôd coby režisér.
Captifs (2010)
Žánrové filmy o bývalé Jugoslávii se začínají podobat žánrovým filmům o žralocích. třeba. jakože už by někdo ty Srby mohl začít trošku hájit. třeba. A tak maj Davis cup, ne, Djokovice, ne,...tak co by chtěli. Za image.
Všemocný (2011)
tu zoomovací jízdu jsem viděl prvně a moc se líbila. jakože skvělej nápad i provedení i efekt. ve filmu není snad jedinej vtip, on totiž žádnej vtip nepotřebuje. on je prostě vtipnej. takovým tím sympaticky podvratným způsobem - žádné pomrkávání, žádné "šak víte jak to myslim" a tak. Viděno zřejmě v nějaké šťastné konstalaci, protože jsem jinak už dlouho nic takhle nekriticky nepřijmul.
4teens (TV seriál) (2011)
naprostá netrefa do cílové skupiny vzhledem k vysílacímu času! seriál je víceméně na úrovni Anety, tj. dobrodružství tak pro žáky 5-6 třídy, tedy mladší sourozence hrdinů tohoto seriálu. Jinak po prvním dílu, který byl na "odpad" (jedna z hrdinek, která jediné co dělá, tak jezdí na skateboardu a JE na počítači, se potřebuje dostat do zamčené skříně. Takže ne že si na youtube pustí tutorial "jak se dostat do zamčené skříně" nebo tak něco, ona vezme šroubovák, ten strčí někam do oblasti zámku, a začne s ním nějak šťourat nebo co.), pak si na to člověk celkem zvykne, a kouká na nejrozkošnější guilty pleasure, kterou kdy na jedničce dávali. Hlavní výhrada je teda ta, že se tvůrci vůbec neorientují v dnešním světě zhovadilejch mladejch, nadhazují problémy jako anorexie či přilnavost k náckovství, aniž by s nima bylo jakkoliv dále nakládáno, jen tam prostě sou, tedy autoři maj splněno. A navíc ta holčina, co měla bejt jakože "nejkrásnější ve třídě", měla v tom svém babagangu daleko hezčí kámošky (třeba ta zrzka), což si žádná taková nikdy nemůže dovolit. a ti dva novináři, ti jsou úplně nejlepší, o těch bych si rád přečetl nějakej text, jakými vlastnostmi je autoři obdařili a tak, protože mi furt připadali jako nějací superhrdinové v záloze nebo tak, sem furt čekal, kdy odletí z okna nebo vystřílí redakci, nebo ta zvláštní atmosféra ve školní jídelně (takové tvrdé pološero, skoro jako z Kokuhaku) ...no prostě...ale ne, zas tak hrozný to není. jen to není pro dospělí...ani dospívající...prostě pro děcka. gut.