Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární

Recenze (7 079)

plakát

Barbie: Epic Road Trip (2022) 

Epic Road Trip je interaktivní film Barbie, který má pro svou formu problémy vycházet na všech typech médií. Přesto, pokud se k němu dostanete, nabízí docela zajímavé dobrodružství. Je tu klasicky celá partička, Barbie a její trojice mladších sester, Brooklyn a Keník. Ti všichni spolu cestující v růžovém karavanu po spojených státech, Keník si řeší, jestli je už Barbie zralá na to, aby mohli mít mezi sebou vztah a tak dále. Epic Road Trip je výkladní skříň současného Barbie narativu určeného pro animovaný vesmír.

plakát

Barbie: Skipper a její velké dobrodružství při hlídání dětí (2023) 

Pokud se už svého samostatného filmu mohla dočkat Chelsea v The Lost Birthday, bylo jasné, že se své pozornosti dočká i Skipper. A samozřejmě bude hvězdou i Stacie v To the Rescue. Tím jsou vyřešeny všechny Barbiiny sestřičky a tím to také hasne. Ty filmy jsou průměrné i v rámci série, hračky, které propagují, taky nejsou zrovna špičkové. Ale Mattel má splněno. Na tomhle filmu lze ocenit snad kombinaci 2D a 3D animace a to základní poselství, že je fajn si v létě přivydělat na brigádě.

plakát

Die Fledermaus (1980) (divadelní záznam) 

Pamětníky milovaná inscenace Netopýra z vídeňské Státní opery. Ptáte se, proč je tak výjimečná? Kromě skvělých zpěvných partů má báječné tempo, výpravu a Rosalindu a její služku Adélu hrají oblíbené slovenské pěvkyně Lucia Popp a Edita Gruberová, které tu a tam propašují do dialogu nebo árie trochu té své mateřštiny. Princ Orlovský je klasická kalhotková role v podání Brigitte Fassbaender. Vcelku lahůdka, i když člověk zná mnoho jiných verzí.

plakát

Střemšinky (1963) 

Střemšinky jsou jen jednou z mnoha operet z produkce Lenfilmu. Stejně jako Tabákový kapitán, Nitouche, Netopýr nebo Pericola. Hlavní rozdíl je pouze v tom, že se jedná o adaptaci nové látky napsané na politickou objednávku, zatímco jiné jmenované operety byly už roky prověřené klasiky. Bytová krize jako téma uměleckého díla není zas tak překvapivá a bezzubá, když si vzpomeneme například na český film Nevíte o bytě? (1947). Nicméně sovětský hudební film začátku 60. let je vskutku cosi neopakovatelného. Trivialita, kýč, zjednodušení, groteska, metafora ptačího hnízda, pospolitost a to vše rozehrané podle not Šostakoviče. Pokud toto není definice bizarní podívané, tak už nic.

plakát

Moskva, quartier des cerises (2009) (divadelní záznam) 

Moskva, Střemšinky je považována za poslední (klasickou nebo velkou) operetu. Dílo mělo premiéru 24. 1. 1959, a ač se nám to může zdát nepravděpodobné, tak i ryze sovětský příběh oslavující výstavbu nového sídliště řešícího bytovou krizi v roce 1956, je předmětem stále nových inscenací a tedy se jedná o dílo živé. Snad pro tu mezinárodní oblibu v Šostakovičovi. Střemšinky po pádu SSSR nabízel Londýn (1994), Ženeva a Lyon (2004), Chicago (2012), Cardiff (2022), Melbourne (2023). Toto je záznam lyonského představení z roku 2009. Přeci jen v tradici francouzského Playtime ta lyonská Panelstory nepůsobí tak šíleně (a těžkopádně), jako původní adaptace Lenfilmu Střemšinky (1963).

plakát

31. Český lev - Ceny České filmové a televizní akademie za rok 2023 (2024) (pořad) 

Předávání Českých lvů bylo vždycky bizarním zážitkem. Nikdy se nestalo, aby večer proběhl jako důstojná ceremonie hodná svého významu. Nikdy to nebylo bez problémů, nikdy to nebyla čistá práce, vždycky se objevil nějaký problém. Ať už byl styl celého večera záměrně takový nebo jiný, nikdy to nebyl kladný zážitek, solidní zábava. Přesto je to vždycky sledovaná událost, svátek českého filmu (a televize). Hlavní chyba z minulých let byla sice už přehodnocena a byl odstraněn Plyšový lev, přesto průběžně vyvstávají problémy nové. Letos jako nejvýraznější disproporce vyniklo klání mezi filmovou a televizní tvorbou. A samozřejmě jedna kauza zastínila ostatní. Nedokončený proslov Darii Kashcheevy. Tato zdánlivá profesionálka, cenami ověnčená absolventka FAMU, se rozhodla, že přečte svoji řeč z mobilu. Což se nepovedlo, bylo to primárně selhání z její strany, nepochopila, že nesoutěží v žádné z hlavních kategorií a opravdu má přidělenu jen tu jednu minutu. Nevím, kde se stala chyba, jestli ztratila víru ve svou znalost češtiny, kterou má na velmi dobré úrovni (což prokázala už před lety při propagaci svého prvního filmu) a proč se těch pár vět nenaučila přednést spatra. Chtěla upozornit na podmínky práce kreativních rodičů, kterým by dle jejího názoru zřejmě prospělo zařazení dětských skupin podle skandinávského vzoru. Potud je to myšlenka v základu dobrá. Nelze se ale divit problematickému vyznění, pokud se o něj chce zasadit koktající a přetékající ze svého slotu. Jakožto bývalá cizinka, která se etablovala a dnes už reprezentuje český film a jako taková je široce respektovaná, má všechny páky na to, prosadit změny ve svém oboru, aniž by musela své přání na změnu takto devalvovat.

plakát

Toyen, baronka surrealismu (2022) (TV film) 

Viz výborný komentář ledzepfana. Tohle je tak na úrovni seznámení se s Toyen na ZŠ.

plakát

Barbie Síla mořských panen (2022) (TV film) 

Po té, co se ustálil koncept dvou Barbií, bylo zřejmě nutné doplnit městské dobrodružství Big City, Big Dreams něčím pohádkovějším. A proto tu mámě příběh Mermaid Power. Pořád nejsem smířená s tím, že by Barbie animáky měly být pořád dokola jen o Malibu, Brooklyn a trojici sestřiček Skipper, Stacii a Chelsei, ale Mattelu to zřejmě smysl dává, takže je nutné tuto éru tolerovat.

plakát

Zapadákov (1973) 

Další do sebe zahleděná romantická výpověď o masovém vrahovi. Film nikoli nepodobný frašce jménem Bonnie & Clyde. Ale ok, můžeme tomu říkat neo-noir a tvářit se, že Spacek a Sheen nebyli na své role příliš staří. Jako bedekr oblasti North Dakota-Montana je to samozřejmě poutavé, ale jako oslava Charlese Starkweathera (1938-1959) a Caril Ann Fugate (*1943) je to toxické. Naštěstí je to jen jeden film ze série inspirovaných děl reagujících na patologickou potřebu vnímat vrahy jako fajn lidi: The Sadist (1963), Badlands (1973), Stark Raving Mad (1981), Kalifornia (1993), Murder in the Heartland (1993), Natural Born Killers (1994), The Frighteners (1996), Starkweather (2004).