Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (631)

plakát

Gravitace (2013) 

Miluju tématiku vesmíru obecně, dokázal bych se dvě hodiny dívat jen na samotné záběry z ISS na Zemi, takže když jsem viděl první trailery na Gravitaci, nemohl jsem se dočkat. A výsledek? Gravitace je pro mě jeden z nejopojnějších filmových zážitků, které jsem za poslední dobu v kině zažil. Dokonale promyšlená vizuální podoba - dlouhé záběry kamery, v nichž se jednotlivé objekty a postavy objevují a mizí s precizností, která není běžně k vidění. Moc se mi líbila i práce se zvukem, který v podstatě chybí, protože se ve vesmíru nemůže šířit, vzdáleně je občas přítomen, když postavy cítí vibrace. Kromě toho, že jsem si užíval vesmírné záběry, dokonalou akci a zoufalou snahu přežít, působila na mě i ta emocionální stránka, kterou tady většina lidí označuje za slabou stránku - tedy hlavně onen motiv hledání smyslu života po ztrátě dcery.

plakát

Světová válka Z (2013) 

Spíše než přímo tématika zombie je pro mě zajímavý motiv "šíření nákazy" či "virus ohrožující lidstvo". Přes obrovské problémy při natáčení vznikl nakonec nad očekávání velmi podařený film. Moc se mi líbil úvod a pak hlavně celá jeruzalémská sekvence - zde se podařilo navodit rychlost šíření nemoci a zoufalost utíkajících, scéna má výborný rytmus. Výborné jsou ale i další části - letadlo, projížďka na kolech. Zajímavě a funkčně se střídají panoramatické přehledné velkozáběry a akční chaos zblízka. Mnoho lidí zde má problém se závěrem filmu, kde se prudce změní tempo, prostředí i styl vyprávění. Film obecně v důsledku chaosu při natáčení chvílemi celkem radikálně střídá styl. Já s tím ale kupodivu neměl problém, i ten závěr jsem si užil, i když varianta masové scény v Moskvě by byla ještě dokonalejší. Pitt výborný a skvělá hudba Marca Beltramiho.

plakát

J. Edgar (2011) 

Zajímavě podaná biografie jedné významné osobnosti a zároveň jedné významné instituce v USA. Zajímavá je především kombinace vyprávění o Hooverovi a vyprávění Hoovera o sobě, kdy, jak se později moc pěkně podvratně naznačí, ta druhá linie není zdaleka tak důvěryhodná, jak by si divák mohl myslet. DiCaprio je vynikající ve všech polohách a časových rovinách, využil skvěle příležitosti ztvárnit komplexně člověka, který byl velmi složitou osobností. Je věrohodný, ať už je Hoover panovačný a arogantní jako ředitel FBI nebo zranitelný a zajíkající se jako člověk skrývající svou homosexualitu. Tato intimní linie je přitom představena jen lehce a jemně, často v promyšlených náznacích.

plakát

50/50 (2011) 

Gordon-Lewitt si vybírá v poslední době zajímavé role ve skvělých filmech. Role Adama v 50-50 sem patří také. Téma "rakovina" je podáno neotřele, ne prvoplánově dojímavě vydíracím způsobem. Velkou zásluhu na tom mají i herecké výkony - právě Gordon-Lewitt je výborný ve všech polohách - ať už je naštvaný, vystrašený, nebo snažící se být v pohodě. Osobně se mi i hodně líbila postava matky Anjelicy Huston.

plakát

Nezastavitelný (2010) 

Film úspěšně navozuje pocit rychlosti a nezadržitelnosti - podobně jako kdysi akční zjevení Nebezpečná rychlost. Tehdy to byl autobus, který nesměl zastavit, nyní je to vlak, který nejde zastavit. Ostatní elementy jsou redukovány na minimum, podstatný je především vlak - to je hlavní hrdina filmu. Kamera kolem něj až obdivně krouží, je dokonalý když do něčeho vrazí a když kolem něj lítají jiskry. Velmi jednoduchý děj, kde se neřeší nic jiného jak vlak zpomalit a zastavit a zabránit katastrofě - klíčová je forma, Tony Scott využil do poslední kapky všech možností, jak z jednoduché situace vytěžit maximální adrenalin.

plakát

Prokletý ostrov (2010) 

Tenhle film jsem si opravdu užíval - Scorseseho dynamický styl, tajemná atmosféra, vše "jakoby" jedna velká halucinace - divoká bouře, stahující se mračna, osamělý maják, krysy na skále, šílení násilníci všude kolem, sklenička s vodou - moc pěkné.

plakát

Andělé a démoni (2009) 

Příliš dlouhé, příliš hloupé. Většina filmu se odehrává ve tmě, takže většinou ani není nic moc vidět. Aspoň člověk může v klidu poslouchat vynikající hudbu Hanse Zimmera. Tedy podobný dojem jako ze Šifry - ale aspoň tu nejsou tak debilní "skvosty" jako přesun z letadla do auta jako v prvním díle.

plakát

Avatar (2009) 

Viděl jsem v IMAXU ve 3D a byl to jeden z mých největších filmových zážitků v životě. Ten IMAX je třeba zdůraznit, případně alespoň kino, protože toto je opravdu film na velké plátno a pokud možno s 3D brýlemi. Je tu vypiplaný každý detail, audiovizuálně jde opravdu o doposud nejsilnější věc, co kdy kdo pro film udělal. Proto hodnocení lidí, kteří Avatara zkoukli na pochybné kopii stažené v počítači, je zcela irelevantní. Technickou převratnost asi nikdo nebude zpochybňovat, často se ale objevují hlasy o primitivním, hloupém příběhu či ekologické agitce. Já musím říct, že to tak nevidím. I dějová či příběhová stránka filmu mě velmi oslovila. Nebyl to případ třeba trapné SW Epizody 1, kde byly úžasné efekty v nudném filmu. Příběh nijak objevný není, ale nemyslím, že by to bylo na škodu. Základem je, že divák objevuje nový svět, nová zvířata, rostliny a mě tohle velmi bavilo. Užíval jsem si, když mě Cameron provázel pandorskou džunglí, seznámil mě s tamními obyvateli, s jejich zvyky atd. Podařilo se mu představit mi modrý národ tak, že jsem chápal, oč mu jde a proč, a že jsem pak v závěru jejich boj opravdu prožíval. A tedy závěrečná bitva je opravdu něco neskutečného. Poznámka k hudbě: Hudbu pro Camerona potřetí dělal James Horner (Vetřelci, Titanic) a měl na práci hodně dlouhou dobu, podobně jako u Titanicu a narozdíl od Vetřelců. Na to, že na ní pracoval přes rok, jsem cítil mírné zklamání, přestože má své velmi silné momenty - například svolávání klanů do boje je hudebně podkresleno moc pěkně. Nicméně se Horner nevyhnul sebevykrádání, na které je u něj člověk zvyklý, a které způsobovalo, že jsem chvílemi slyšel Glory, Willowa, Titanic aj. a mírně to prožitek narušovalo. Nejvíc mě štvaly ječící vysoké hlasy z Tróje. Přesto jde o hudbu nadstandardní, která ve filmu většinou funguje moc pěkně, jen jsem měl chvílemi pocit, že tahle úchvatně vypadající scéna mohla být podkreslena ještě lépe.

plakát

Bruno (2009) 

Několik scén bylo opravdu velmi humorných, často se mi ale spíše stávalo, že mi celé dlouhé pasáže přišly nevtipné či vtipné minimálně a přitom strašně natahované. Opravdu věřit, že většina filmu je "autentická" tj., natočená s lidmi, kteří netuší oč jde, asi bych se bavil více, ale pořád se mi zdálo, že to je sehrané domluvené, takže to pro mě ten správný efekt tlumilo.