Vědma

Tento krásný film jsem poprvé viděla viděla v kině Lípa, které už neexistuje. Stýská se mi po těchto starých kinech, kde mělo filmové představení úplně jinou atmosféru.Byl to poslední film, na kterém jsem v něm byla a to se svým synem, kterému tehdy bylo osm a už tenkrát poznal, že tohle je film zcela výjimečný, i když se vlastně teprve nedávno naučil číst. Poznala jsem, že z něho vyroste filmový gurmán a fanoušek netuctových filmů. Film byl tenkrát v japonském znění s titulky, což bylo úžasné a zavedl nás do světa, kam člověk často nezavítá. Do země Fantazie, která jak už všichni víme, nemá hranice.

Mám ráda katastrofické filmy, ale líbí se mi málokterý. Tenhle je můj nejoblíbenější. Kdysi jsem byla zamilovaná do Gena Hackmana a proto i do jeho role reverenda - zachránce. Jasná ukázka toho, jak je u jakékoliv katastrofy důležité mít vůdce, který přemýšlí a nepodlehne panice davu. Je to klasika žánru a můj film z desítky, který možná není z ní nejlepší, ale jeden z nejmilejších.

Moje akční láska. Ale při všem tom střílení, tricích a Arnieho svalech, mám nejradši tu krátkou road část, kdy tak skvěle funguje vztah Sáry, T-800 a Johna. ( T-800 je přece Johnův kamarád a mezi chlapy je stejně nejlepší absolutně spolehlivý stroj, který je naprogramován, aby nikdy nezklamal toho, kdo mu věří a když řekne, že se vrátí, tak se taky vrátí). Pro mě dokonalý film, na kterém bych nezměnila nic.

Po druhém zhlédnutí měním na jednoznačných 5*. Užívám si každou minutu filmu. Úplně všechno zapadlo na své místo a Ralph Fiennes, který mě poprvé trochu zkazil úžasnou dvojici Colina a Brendana a první půlku smutnou a humornou zároveň, byl vlastně úplně skvělý se svým zcela originálním smyslem pro čest.. Bruggy byly opravdu jako ze snu, který se mi občas zdává, že bloudím nějakým úžasným městem plným krásných, starých staveb. Taky bych je chtěla někdy navštívit a říct - Já vím, že bdím, ale připadám si jako ve snu... ( a to nejlépe s mým synem, který svůj vztah k dlážděným uličkám - podobný Colinovu - dostatečně projevil na dovolené v Českém Krumlově ) .

Třpytivý diamant mezi filmy a omamně zvláštní muzikál.

Tak jsem zase po čase viděla tenhle muzikál. A zase znova mi zlepšil náladu o 300 procent. Vždycky jsem ze všech pohádek měla nejradši tu o Popelce. Krásné písničky, krásné kostýmy, obzvášť na dostizích v Ascottu.. A samozřejmě kouzelná Audrey. Film s čestným místem v mé desítce.

Je příjemné vědět, že existuje místo, byť jenom ve filmu, kde čestní jsou opravdu čestní, padouši jsou poznat na první pohled a chlapi vždy dodrží své slovo ať je to stojí cokoliv. Do takového světa se člověk vždycky rád vrací, když ještě k tomu Terence, Klaus i Lex mají tak modré oči. Ale moje srdce přesto volá - Vinnetou!

.... kdo o hvězdy jeví zájem, zem když večer chladne, ať jde přesto klidně hájem, hvězda někdy spadne.... Ať se propadnu, jestli chápu, proč tahle překrásná pohádka v tržbách propadla. Možná je to tím, že není tak úplně pro děti. Ale všechny velké děti, které mají rády fantasy, ať už je jim kolik chce, podle mne musí nadchnout. Je tady všechno co by mělo být - láska, nenávist, kouzla, humor a to všechno v míře, která je úplně přesně nadávkovaná. Pro mě to bylo v kině jedno z největších překvapení a ani po několikáté to nic ze svého kouzla neztratilo, naopak líbí se mi čím dál víc, zaslouží si být v nejoblíbenějších.

Dokonalý film se skvělými vedlejšími postavami a perfektním scénářem. Viděla jsem už víc zpracování potopení lodi, která se "přeci potopit nemůže...", ale tento příběh zarámovaný touto tragédií by obstál i bez ní. Vždycky mě dojme Jack, který Rose zachránil ve všech směrech, ve kterých může člověk člověka zachránit.

Půlnoc v Paříži má velké kouzlo - sčítá se v ní totiž spousta kouzelných věcí. V první řadě Paříž, potom Marion Cotillard, Owen a v neposlední řadě kouzlo minulosti. Tím nemůže nepřipomenout Purpurovou růži z Káhiry, moc krásný film. Bylo krásné, kam mě film vzal a tak moc se mi to líbilo a byl to moc zvláštní zážitek. Současnost ve filmu byla tak strohá a necítila jsem se v ní dobře. Znáte písničku Jiřího Suchého Kamarádi? Tak tu jsem si cestou z kina zpívala "....a zatím kolem běžel čas a mně unikly souvislosti - no nedivte se prosím vás .... v takový krásný společnosti!"