rafani vytvořili nový druh filmu - jakýsi splácanec mezi pseudodokumentem a filmovou esejí. výsledkem je jakési tušení, co tím asi chtěli říct, nicméně k nadšení nebo potěšení to má daleko. první polovinu se díváme na lidi, jejichž výběr nechápeme, nechápeme, proč je výpovědí právě 31 a ani se to myslím nedovíme. také nevíme, na co ti lidé odpovídají, irituje nás, proč jsou jejich výpovědi nepochopitelně usekávány. to je prokládáno tuctovými záběry z Prahy z různých lokalit. v další polovině posloucháme popis Prahy, jakýby dokázal napsat asi každý druhý a který nic nového nesděluje. rovněž záběry nejsou nijak zajímavé. zcela kontraproduktivně jsou do tét druhé části vkládána čísla a jména lidí z první poloviny. film (?) má asi dvě vrcholy: odpovědi Milana Saláka, který je neskutečně zábavný svou nechtěnou karikaturností sběratele, který už ani neví, proč to sbírá a už z toho ani nemá radost. jinak je nutné ocenit vysokou obrazovou kvalitu, která asi většinu přesvědčí o tom, že to není amatérský film. bohužel je. jeden z možných poznatků toho filmu je, že výtvarníci jsou retardovaní pošuci. ))
Dokonalý trik - dokonalý film...Tenhle film není takový, jakým by se mohl zdát...a už jen fakt, že David Bowie v něm funguje jako jako Nikola Tesla mluví snad za vše...zklamán jsem pouze jedním: a to že Bowie neudělal k tomuto filmu soundtrack...)
JO, to je panečku show! sice nijak novátorská - tedy co se samotného filmu týče - ale pocitvá, vyvážená, ozdobená líbivými staromódními hudebními čísly a perfektními hereckými výkony...film, který si na nic nehraje a to, co chce říct, řekne s elegantně, zábavně a vyrovnaně. film, ke kterému se můžete vracet jako do oblíbeného doupěte, kde se schováte před hloupostí a krutostí světa... tenhle film váš přesvědčí, že je stále možné ještě natočit něco "jako za stara", nic šokujícího, zvráceného, vizuálně přebujelého a zbytečně provokativního. Thank you Mrs Henderson nad Mr Van Damme and Stephen Frears!
No, literární předlohu jsem nečetl a přesto je mi jasné jak naředěný odvar tento film ve srovnání s předlohou představuje. Nicméně i tak má své kvality. Každopádně mě nijak zvlášť nedostal. Viděl jsem, pochopil jsem, zhodnotil jsem - mohlo to být lepší....
Nevím, i přes jistou zdlouhavost danou zřejmě nevyspělým řežisérským vedením se jedná o nadprůměrný film. Na který ovšem musíte mít náladu. Ve filmu je dost nápaditých dialogů a scén, které vás chytnou za srdce a které dobře vyjadřují určité vztahy mezi lidmi. Když se zablýskne humorem, je to radostné osvěžení. Kamera a kompozice záběrů jsou vychytané a profesionální. Výkony kvalitní, byť sem tam matné. Hudební doprovod výborně dokresluje celou myšlenkovou atmoféru filmu. Jako celek je film emocionálně vyrovnaný. A poslední záběr prostě nemá chybu. A Jake Gyllenhaala miluji, takže co dodat...Špička to není, ale je to fajn...
Tohle je prostě zásadní film, jeden z nejlepších, jaké jsem kdy viděl a uvidím. Zdá se neuvěřitelné, že něco takového vzniklo v Americe - v současné Americe. Je to syrová, tragická lovestory, vyprávěná pochmurnými a realitickými obrazy. Když vydržíte, zažijete více než film...tohle je existenciální zážitek....
No, tenhle film prostě Oskara vyhrál, alespoň u těch, kteří rozumí opravodvým uměleckým hodnotám. Kteří věří ve Svobodu, Krásu, Pravdu a především Lásku - řekli bychom slovy hrdinů muzikálu Moulin Rouge. Kdo může čekat, že ve státu vygumovaných militantních agresivních bílých křesťanů trpících obezitou vyhraje opravdu zásadní a krásný film o lásce mimo Spielbergem adorovanou Rodinu? Ani ve světě umění bohužel neexistuje spravedlnost - teda aktuální, pozemská. Mluví za to už ten fakt, že Oskara nikdy nezískal Kubrick ani Chaplin (za film). Jedním jsem si jistý: zatímco Crash jsem viděl jednou a celkem mi to na dlouhou dobu stačilo, Zkrocenou horu si asi budu pouštět pokaždé, když přestěnu věřit v čistotu a krásu v tomto světě lidí, což znamená, že si tento film asi budu pouštět hodně často...Alespoň pokud budou u moci a hybných pák i v kultuře lidé jako Bush a Jandák. Crash narazí na dno propadliště dějin, ale hora bude čnít dál...
No, takový film se nevídá často. Naprosto kouzelná atmosféra - zimní období, poletující sníh, omšelé auto, excelentně zahrané postavy a přirozený nevyumělkovaný realismus prostředí. Dokonalá je i sofistikovaná znalost prostředí a mode de vie spisovatele, člověka žijícího literaturou. Na víc je celý děj prodchnutý ironicky vtipným duchem, kterýpřirozeně pointuje některé scény. Dějová linka je poněkud zhutnělá, možná až překombinovaná, jako by se tu sešlo několik silným scénaristických nápadů - ale což. Nápad s kabátkem Marilyn Monroe je tařka geniální a je krásně využit. Pokud mi tenhle film něco připomněl, pak to byla Americká krása a Věčný svit neposkvrněné mysli - pokud máte tyto filmy rádi, nezklame vás ani tento.
Povedený filmeček, pokud máte ovšem náladu na psychologicko-sociální sondu do duše Američanů po 11. září. Wenders se vyznává svůj americký nacionalismus jasně a upřímně. Je to vyznání umělce a člověka, který bere Ameriku z té lepší stránky, takže tak. Film je to po mnoha stránkách vynikající - herecké výkony, scénář jako takový - prostředí a lidi, které zachycuje, zaujme i hudba a kamera. Je to odvážný pokus zachytit stav v Americe po útocích a myslím, že se zdařil, škoda, že se Wenders nepokusil jít dál a do patřičné hloubky zmapovat příčiny nenávisti Islámských fundamentalistů vůči Americe. Ale to je asi námět na další film.
Za plnou to tentokrát bohužel nebude, film trpí přílišnou přemírou sadomasochismu a sadismu uplatňovaném nejen na lidech a jejich orgánech, ale i na zvířatech. ryby se tu stávají ideálním objektem pro vyjádření těch nejzvrácenějších a nejtemnějších lidských pohnutek, nálad a pocitů. Myslím, že krásný (ne lacině) a hluboký film o lidských vztazích se dá natočit i bez krutosti páchané na zvířatech. Tenhle film ukazuje jeden extrém nezávislého a uměleckého filmu. Tomuhle tleskat nechci a nebudu... Ale jinak je to téměř uchvacující...)
Opravdu vynikající dokument o výjimečném a svým rodinným životem kontroverzním architektovi. Jeho nevlastní syn se vydává hledat odpověď na jednu ze základních otázek, které si může potomek klást: kdo byl můj otec? jaký byl? je škoda, že jsme spolu trávili tak málo času? odpověď je tak silná, že i my litujeme, že Louis Kahnne nebyl náš otec, i když tak nevděčný, pohlcený prací a dromedárským způsobem života. Co všechno můžeme v tomhle vizuálně a emocionálně strhujícím dokumentu vidět: rozhovory s architekty P. Johnsonem, I. M. Peiem, F. O. Gehrym; důkladné procházky a návštěvy Kahnových realizací, fotografie a záběry samotného Kahna, dojemné historky rodinných příbuzných etc.. Asi nejzajímavější je pro nezasvěceného diváka zjištění, jak Kahn vlastně hřešil: kromě manželky měl dvě milenky s nimiž měl děti, všechny rodiny od sebe byly vzdáleny několik mil; zajímavý a dojemný je i způsob Kahnovy smrti: zemřel na infarkt na nádraží v New Yorku; seznámíme se i Kahnovou hudební lodí - sci-fi plavidlem brouzídcím po světě; film rovněž rozebírá Kahnovo židovství - jeho neuskutečnitelný životní sen postavit v Jeruzalémě synagogu a kulturní centrum v jednom; závěr obstará fenomenální a za zcela primitivních podmínek postavená vládní budova v Bangladéši - závěrečný rozhovor z jedním z Kahnových pomocníků při této stavbě je asi vůbec nejzásadnějším a nejsilnějším zážitkem filmu. Pro místní Indy znamená tato stavba více, než si dokážeme představit - monumentální chrám demokracie vydupaný z prachu. Kahn byl prostě výjimečný génius a jeho dílo omlouvá jeho lidské nedostatky... Alespoň tak vyznívá tento dokument.
PS: proč nosí všichni architekti černé Lenonky? Jaká je souvislost mezi Kahnovou zjizvenou tváří a jeho záměrem nedostatky staveb zdůrazňovat - obnažená drsná struktura povrchu je ctnost. Kahn a pyramidy? ...
Bohužel, ale tah na branku se Tarantinovi opět nezdařil. Genialita Pulp fiction byla evidentní přízniovou konstelací, která už se zřejmě znovu nedostaví. Tarantino točí slušné filmy, které jistě rozhecují fandy béčkových filmů, krváků a amatérských filmových fajnšmekrů. Profesionála ovšem spíše už jen zklamou. První dil rozhodně zajímavější, ten druhý už je příliš rozvláčné melodrama a ta sekvence s "Mistrem" - jak trapné a obehrané. Z celého filmu je zjevný pokus o "uměleckost" - kamera, hra s filtry. Výkony jsou jistě kvalitní, zejména obsazení Billa je skvělé. Leč bohužel...za podívání to jistě stojí, ale filmový skvost to není....
Chcete vidět, jak to vypadá, když si žena v krizovém věku kolem přechodu a s manželovou nevěrou v hlavě opakovaně vezme dávku LSD? No, tak to se podívejte na tenhle filmeček. To budete koukat jak se Fellini odvázal! Není náhoda, že v té době Fellini LSD vyzkoušel a že je to jeho první barevný film. Z vizuálního hlediska se jedná opravdu o orgie. Dějově a významově se jedná o tak nabitý film, že není bohužel možné si ho normálně napoprvé užít. Nejlépe se to dá zvládnout pomocí dvd, kdy si můžete film zastavit a pořádně si prohlédnout jednotlivé scény halucinačního divadla, které se míhají jako loukotě. Otázkou je, jaký dojem by přineslo sledování tohoto filmu pod vlivem takových látek jaké film inspirovaly. Vyzkoušejte a napište mi! )
dávám čtyři, ale mám velkou výhradu: přece jenom mělo být tempo celého filmu poněkud rychlejší. zase tak ohromující kamera a hlubokomyslná psychologie to není. škoda, že přišel tenhle film po Lole, jako debut by to bylo slibné...
No, další spielbergův film, který dokazuje, že by to byl velký umělec KDYBY.toto kdyby bohužel u spielbergových filmů nikdy nevymizí, je latentně přítomné více nebo méně. Spielberg totiž nešťastně kombinuje typický popcornově zábavný rys americké produkce s nějakým pokusem o hlubší, kritičtější rovinu a vždy z toho vyleze melodramatický kočkopes, který místy uchvacuje - především a vždy vynikající technickou výpravou, ale nesčetněkrát šokuje svými slaboduchými logickými lapsy a trapnými happy endy, kdy za každou cenu musí všecno dobře dopadnout. Na konci tunelu prostě musí být světlo, i kdyby to měl být růžový neón ve tvaru srdíčka. Spielberg je zoufalý humanista a bavič velkého formátu, zdatný řemeslník a nic víc. Tak je tomu i v tomto případě, technicky úchvatné převedení Wellsova románu stojí na tenkých nožkách hctrného scénáře jako úhlavní tripody. Opravdu přehršel typických logických trapností, chtěných efektností. Příkladem může být scéna, kdy malá Ráchel dojde k řece a zrovna v tu chvíli v ní propluje propluje mrtvola člověka a pak už se jich valí celé hejno. Nemluvě o tom, že stroje mimozemšťanů už tu prostě dávno byly pod zemí a jen čekaly na své hostitele - opravdu neuvěřitelné, že by nebyla planeta kolonizována už dý¨ávno, nebo že bychom dané stroje dávno neobjevili. Skvostná myšlenka, že člověk sám a jeho existence je mimozemského původu a že jsme byli vlastně vychováníï čistě pro potěšení a konzumační požitek z akční hry vyššího typu, spočívajcí v našem vyvraždění - to bohužel mistr nadnést nedokázal. Postě na to intelektuálně nemá. Ve třech momentech filmu si také bohužel vybavíte scény jiných filmů, které jsou tu bezelstně kopírovány - Den nezávislosti (atmosférické efekty, scény destrukce), Titanic (scéna s trajektem) a Propast (čmuchající chapadlo stroje). Je jedno, zda Spielberg kopíroval záměrně nebo podvědomě, prostě to tam je. Nejvtipnější je hlavně jakési osvětové, kazatelské poselství filmu, které říká: rodina nade vše. Kvůli rodině třeba zabijte, i kdyby to byl váš hostitel. A tak dál..škoda slov. Za vidění to stojí, ale filmové veledílo to rozhodně není. Made in Usa.
Hmm, no kde jsou ty časy Eda Wooda, kdy se dal takový spektákl natočit s odpovídajícím nadhledem za pár dolarů? Ano, kdyby tenhle trapný remake natočili za pár šupů a ještě tam přihodili gumovou chobotnici, lítající talíře a nějakou tu Vampýru, tak bych to bral. Jinak je to strašná ostuda a hanebnost, kolik mohlo být za těch peněz kvalitních a originálních filmů? A souboje King Konga s tyranosaury a podobnou havětí? to je faux pas samo o sobě, a ani eventuelní ironie to nezachrání. Z Jacksona se stal megaloman, který nechápe, že méně znamená více. Jak rozkošný filmeček byly Přízraky! Děsím se toho, co si vybere tenhle tlustoprd jako další oběť svého opulentně spektakulárního stylu vyprávění. Co semele a rozmělní? Snad by ho zachránil nějaký animovaný film jako Tima Burtona...čímž nechci vůbec srovnávat Tima s tímhle pakem. ) Ty dvě hvězdičky jsou za poctu Orsonu Wellesovi a všem filmovým maniakům jako takovým...
PS: po shlédnutí Hotelu Rwanda měním klasifikaci na ještě horší. To jste se opravdu všichni pomátli? Necháváte si rádi vymývat mozek? Tak do toho...
Takže, pusťme se do boje s větrnými mlýny: myslím, že jsem viděl v životě celkem dost filmů, převážně v posledních letech uměleckého rázu nebo uměleckých ambicí, jako člověk s uměleckými sklony a libující si ve fantaskních vizuálních světech mi k srdci samozřejmě přirostl i Terry Gilliam. Akceptuji všechny jeho filmy, včetně nedoceněného nebo podceněného Barona Prášila. Právě s tímto filmem se dají bratři Grimmové nejlépe srovnat. Přečetl jsem asi pět recenzí na tento film, z toho čtyři byli spíše kritické a ta poslední (z časopisu Týden) byla jediná vysloveně pozitivní. To mě nicméně neodradilo a na "odstřelěné" bratry jsem si zašel. Film mě pobavil i nadchnul. Když procházím v duchu všechny výtky, které jsem na jeho adresu četl, tak mám pocit, že recenzenti viděli zřejmě jiný film. To, že se jedná o film Gilliamovský je zřejmé už od prvního záběru a je to jasné až do konce. Film vykzauje všechny režisérovy znaky: nabitý děj, spousta vizuálních nápadů, nápaditá kamera, skvělá a autenticky působící výprava a perfektně obsazené role třeba i méně známími nebo profláknutými herci. Pokud přijde někomu děj příliš komplikovaný, tak to bude tím, že je to Gilliam. Pokud někomu vadí triviální děj, tak asi zapomněl, že se jedná o hororovou pohádku, jejíž účelem není sdělovat nějaké pesimistické intelektuální poznatky o lidstvu. Je třeba přijmout tento film takový jaký je. Pokud vám tato poloha u Gilliama nesedí, tak je to váš problém. Co je u tohoto filmu obvzláště zásadním přínosem je naprosto dokonalá výprava a scénérie. Všechno působí naprosto autenticky a především: Gilliam nijak lidi, prostředí ani dobu, ve kterém se film odehrává neidealizuje. Jeho film je naturalistický a lidem se v něm stávají ošklivé věci, To se v hollywoodském filmu neděje a když už, tak je to banalizováno. Herci dostaly tolik prostoru na své role, kolik toho vyžadoval děj, myslím, že obvzláště Heath Ledger zazářil. Někomu vadí digitální efekty, i to je záležitost vkusu a názoru. Žijeme v roce 2005 a digitální efekty jsou běžná a efektivní věc. Takové lidi by snad mělo utěšit, že si nechal Gilliam postavit středovekou vesnici a les, jako si nechal Burton postavit továrnu na čkoloádu, ačkoliv i toto by se dalo vymodelovat počítačově. Hudba a zvukové efekty jsou standartní, což neznamená, že špatné. Podtrženo sečteno není si na co stěžovat, pokud nečekáte 12 opic 2, nebo Brazil 2, nebo snad dokonce Strach a hnus v Las Vegas 2. Je to Gilliamova pohádka pro dospělé a je třeba to tak brát. Těším se na další! ))
Zásadní položka ve videotéce každého fanouška davida..pardon, ziggyho stardusta a glamrocku let dávno minulých. kvalita obrazu není samozřejmě "kubrickovská", ale to se dá pochopit. DVD mé po výtvarné stránce skvěle vytvořené menu a čítá celkem 21 položek (např. all young dudes, moonage daydream, space oddity, time, suffragette city, rock ´n´roll suicide). zajímavé jsou zaběry z maskérny a kostymérny ziggyho stardusta během koncertu, kam si dotyčný sem tam odběhne změnit image. u originálního dvd je navíc přiložený booklet s osobním vyprávěním režiséra o vzniku záznamu koncertu a jeho převedení do kvalitního formátu (opravdu velice zdlouhavá a spletitá historka!). takže: let´s spend tonight together!
myslím, že ten film je natočen tak dobře, jak to bylo jen podle scénáře možné. A ani ten scénář není tak špatný. Zdlouhavost, je pouze alibismus neschopnosti ocenit dumavé záběry. Hudba je dobře využitá, "zvonění mobilu" - skvělý nápad, herecké výkony brilantní - hlavně u Kidmanové samozřejmě, pojetí scén - velmi efektní, dobře komponované záběry. Asi nejsilnějšími momenty filmu je začáteční prolog běhu v zimním Central parku a dlouhý záběr na tvář Kidmanové v divadle, který je až bergmanovsky trýznivý svou dušezpytností. Finální scéna u moře má také jistou sílu, i když s Věčným svitem neposkvrněné mysli možná trochu prohrává. No, myslím, že už by bylo na čase udělat festival filmů, které končí u moře. ) Možná, že si to Glazer uvědomoval, a chtěl svou trošku přispět do symbolického mlýna. Absolutní špička to není, ale je to osobity a osobní film, který stojí za to vidět.)
Myslím, že je to pohodová, zručně a vkusně natočená detektivka, snad podle ošoupaného střihu, ale na vysoké úrovni. To, že v ní hraje "svatá" stojka Norton - De Niro - Brando mluví snad za vše. Zejména Brando do filmu vnáší velmi uvolněnou, komediální a familiérní atmosféru. Netradiční zajímavostí je i situování hlavního děje mimo území USA, do frankofonního Motrealu. Těmi několika francouzskými větičkami si mě získali. De Niro jako majitel jazz klubu a kriminálník v jednom - taky není zrovna špatný nápad. Pointa také není k zahození. Žádný umělecký opus to není, ale rozhodně to patří k nadstandartu. Když už mít doma něco z hollywoodských béček,tak tohle je to pravá volba.
Moje komentáře
31 konců/31 začátků (2011)
rafani vytvořili nový druh filmu - jakýsi splácanec mezi pseudodokumentem a filmovou esejí. výsledkem je jakési tušení, co tím asi chtěli říct, nicméně k nadšení nebo potěšení to má daleko. první polovinu se díváme na lidi, jejichž výběr nechápeme, nechápeme, proč je výpovědí právě 31 a ani se to myslím nedovíme. také nevíme, na co ti lidé odpovídají, irituje nás, proč jsou jejich výpovědi nepochopitelně usekávány. to je prokládáno tuctovými záběry z Prahy z různých lokalit. v další polovině posloucháme popis Prahy, jakýby dokázal napsat asi každý druhý a který nic nového nesděluje. rovněž záběry nejsou nijak zajímavé. zcela kontraproduktivně jsou do tét druhé části vkládána čísla a jména lidí z první poloviny. film (?) má asi dvě vrcholy: odpovědi Milana Saláka, který je neskutečně zábavný svou nechtěnou karikaturností sběratele, který už ani neví, proč to sbírá a už z toho ani nemá radost. jinak je nutné ocenit vysokou obrazovou kvalitu, která asi většinu přesvědčí o tom, že to není amatérský film. bohužel je. jeden z možných poznatků toho filmu je, že výtvarníci jsou retardovaní pošuci. ))
Dokonalý trik (2006)
Dokonalý trik - dokonalý film...Tenhle film není takový, jakým by se mohl zdát...a už jen fakt, že David Bowie v něm funguje jako jako Nikola Tesla mluví snad za vše...zklamán jsem pouze jedním: a to že Bowie neudělal k tomuto filmu soundtrack...)
Šifra mistra Leonarda (2006)
No, co dodat? škoda slov na tenhle mediálním humbukem oslizlý mysteriózní kýč pro Dänikovce a pohrobky křesťanské kultury...
Show začíná (2005)
JO, to je panečku show! sice nijak novátorská - tedy co se samotného filmu týče - ale pocitvá, vyvážená, ozdobená líbivými staromódními hudebními čísly a perfektními hereckými výkony...film, který si na nic nehraje a to, co chce říct, řekne s elegantně, zábavně a vyrovnaně. film, ke kterému se můžete vracet jako do oblíbeného doupěte, kde se schováte před hloupostí a krutostí světa... tenhle film váš přesvědčí, že je stále možné ještě natočit něco "jako za stara", nic šokujícího, zvráceného, vizuálně přebujelého a zbytečně provokativního. Thank you Mrs Henderson nad Mr Van Damme and Stephen Frears!
Work of Director Michel Gondry, The (video film) (2003)
Opravdu perfektní kolekce. Ten videoklip s Kylie Monogue je kupodivu asi nejlepší - ANO, to myslím vážně! )
Jméno růže (1986)
No, literární předlohu jsem nečetl a přesto je mi jasné jak naředěný odvar tento film ve srovnání s předlohou představuje. Nicméně i tak má své kvality. Každopádně mě nijak zvlášť nedostal. Viděl jsem, pochopil jsem, zhodnotil jsem - mohlo to být lepší....
Den poté (2004)
Za to aktuální ekologické téma...
Mariňák (2005)
No, zázrak se už nebude opakovat. Nicméně - tohle je dobré!
Půlnoční míle (2002)
Nevím, i přes jistou zdlouhavost danou zřejmě nevyspělým řežisérským vedením se jedná o nadprůměrný film. Na který ovšem musíte mít náladu. Ve filmu je dost nápaditých dialogů a scén, které vás chytnou za srdce a které dobře vyjadřují určité vztahy mezi lidmi. Když se zablýskne humorem, je to radostné osvěžení. Kamera a kompozice záběrů jsou vychytané a profesionální. Výkony kvalitní, byť sem tam matné. Hudební doprovod výborně dokresluje celou myšlenkovou atmoféru filmu. Jako celek je film emocionálně vyrovnaný. A poslední záběr prostě nemá chybu. A Jake Gyllenhaala miluji, takže co dodat...Špička to není, ale je to fajn...
3-iron (2004)
tak to jo! )
Zkrocená hora (2005)
Tohle je prostě zásadní film, jeden z nejlepších, jaké jsem kdy viděl a uvidím. Zdá se neuvěřitelné, že něco takového vzniklo v Americe - v současné Americe. Je to syrová, tragická lovestory, vyprávěná pochmurnými a realitickými obrazy. Když vydržíte, zažijete více než film...tohle je existenciální zážitek.... No, tenhle film prostě Oskara vyhrál, alespoň u těch, kteří rozumí opravodvým uměleckým hodnotám. Kteří věří ve Svobodu, Krásu, Pravdu a především Lásku - řekli bychom slovy hrdinů muzikálu Moulin Rouge. Kdo může čekat, že ve státu vygumovaných militantních agresivních bílých křesťanů trpících obezitou vyhraje opravdu zásadní a krásný film o lásce mimo Spielbergem adorovanou Rodinu? Ani ve světě umění bohužel neexistuje spravedlnost - teda aktuální, pozemská. Mluví za to už ten fakt, že Oskara nikdy nezískal Kubrick ani Chaplin (za film). Jedním jsem si jistý: zatímco Crash jsem viděl jednou a celkem mi to na dlouhou dobu stačilo, Zkrocenou horu si asi budu pouštět pokaždé, když přestěnu věřit v čistotu a krásu v tomto světě lidí, což znamená, že si tento film asi budu pouštět hodně často...Alespoň pokud budou u moci a hybných pák i v kultuře lidé jako Bush a Jandák. Crash narazí na dno propadliště dějin, ale hora bude čnít dál...
Crash (2004)
FUCK OSCAR!
Skvělí chlapi (2000)
No, takový film se nevídá často. Naprosto kouzelná atmosféra - zimní období, poletující sníh, omšelé auto, excelentně zahrané postavy a přirozený nevyumělkovaný realismus prostředí. Dokonalá je i sofistikovaná znalost prostředí a mode de vie spisovatele, člověka žijícího literaturou. Na víc je celý děj prodchnutý ironicky vtipným duchem, kterýpřirozeně pointuje některé scény. Dějová linka je poněkud zhutnělá, možná až překombinovaná, jako by se tu sešlo několik silným scénaristických nápadů - ale což. Nápad s kabátkem Marilyn Monroe je tařka geniální a je krásně využit. Pokud mi tenhle film něco připomněl, pak to byla Americká krása a Věčný svit neposkvrněné mysli - pokud máte tyto filmy rádi, nezklame vás ani tento.
Země hojnosti (2004)
Povedený filmeček, pokud máte ovšem náladu na psychologicko-sociální sondu do duše Američanů po 11. září. Wenders se vyznává svůj americký nacionalismus jasně a upřímně. Je to vyznání umělce a člověka, který bere Ameriku z té lepší stránky, takže tak. Film je to po mnoha stránkách vynikající - herecké výkony, scénář jako takový - prostředí a lidi, které zachycuje, zaujme i hudba a kamera. Je to odvážný pokus zachytit stav v Americe po útocích a myslím, že se zdařil, škoda, že se Wenders nepokusil jít dál a do patřičné hloubky zmapovat příčiny nenávisti Islámských fundamentalistů vůči Americe. Ale to je asi námět na další film.
Ostrov (2000)
Za plnou to tentokrát bohužel nebude, film trpí přílišnou přemírou sadomasochismu a sadismu uplatňovaném nejen na lidech a jejich orgánech, ale i na zvířatech. ryby se tu stávají ideálním objektem pro vyjádření těch nejzvrácenějších a nejtemnějších lidských pohnutek, nálad a pocitů. Myslím, že krásný (ne lacině) a hluboký film o lidských vztazích se dá natočit i bez krutosti páchané na zvířatech. Tenhle film ukazuje jeden extrém nezávislého a uměleckého filmu. Tomuhle tleskat nechci a nebudu... Ale jinak je to téměř uchvacující...)
Můj architekt Louis Kahn (2003)
Opravdu vynikající dokument o výjimečném a svým rodinným životem kontroverzním architektovi. Jeho nevlastní syn se vydává hledat odpověď na jednu ze základních otázek, které si může potomek klást: kdo byl můj otec? jaký byl? je škoda, že jsme spolu trávili tak málo času? odpověď je tak silná, že i my litujeme, že Louis Kahnne nebyl náš otec, i když tak nevděčný, pohlcený prací a dromedárským způsobem života. Co všechno můžeme v tomhle vizuálně a emocionálně strhujícím dokumentu vidět: rozhovory s architekty P. Johnsonem, I. M. Peiem, F. O. Gehrym; důkladné procházky a návštěvy Kahnových realizací, fotografie a záběry samotného Kahna, dojemné historky rodinných příbuzných etc.. Asi nejzajímavější je pro nezasvěceného diváka zjištění, jak Kahn vlastně hřešil: kromě manželky měl dvě milenky s nimiž měl děti, všechny rodiny od sebe byly vzdáleny několik mil; zajímavý a dojemný je i způsob Kahnovy smrti: zemřel na infarkt na nádraží v New Yorku; seznámíme se i Kahnovou hudební lodí - sci-fi plavidlem brouzídcím po světě; film rovněž rozebírá Kahnovo židovství - jeho neuskutečnitelný životní sen postavit v Jeruzalémě synagogu a kulturní centrum v jednom; závěr obstará fenomenální a za zcela primitivních podmínek postavená vládní budova v Bangladéši - závěrečný rozhovor z jedním z Kahnových pomocníků při této stavbě je asi vůbec nejzásadnějším a nejsilnějším zážitkem filmu. Pro místní Indy znamená tato stavba více, než si dokážeme představit - monumentální chrám demokracie vydupaný z prachu. Kahn byl prostě výjimečný génius a jeho dílo omlouvá jeho lidské nedostatky... Alespoň tak vyznívá tento dokument. PS: proč nosí všichni architekti černé Lenonky? Jaká je souvislost mezi Kahnovou zjizvenou tváří a jeho záměrem nedostatky staveb zdůrazňovat - obnažená drsná struktura povrchu je ctnost. Kahn a pyramidy? ...
Kill Bill 2 (2004)
Bohužel, ale tah na branku se Tarantinovi opět nezdařil. Genialita Pulp fiction byla evidentní přízniovou konstelací, která už se zřejmě znovu nedostaví. Tarantino točí slušné filmy, které jistě rozhecují fandy béčkových filmů, krváků a amatérských filmových fajnšmekrů. Profesionála ovšem spíše už jen zklamou. První dil rozhodně zajímavější, ten druhý už je příliš rozvláčné melodrama a ta sekvence s "Mistrem" - jak trapné a obehrané. Z celého filmu je zjevný pokus o "uměleckost" - kamera, hra s filtry. Výkony jsou jistě kvalitní, zejména obsazení Billa je skvělé. Leč bohužel...za podívání to jistě stojí, ale filmový skvost to není....
Giulietta a duchové (1965)
Chcete vidět, jak to vypadá, když si žena v krizovém věku kolem přechodu a s manželovou nevěrou v hlavě opakovaně vezme dávku LSD? No, tak to se podívejte na tenhle filmeček. To budete koukat jak se Fellini odvázal! Není náhoda, že v té době Fellini LSD vyzkoušel a že je to jeho první barevný film. Z vizuálního hlediska se jedná opravdu o orgie. Dějově a významově se jedná o tak nabitý film, že není bohužel možné si ho normálně napoprvé užít. Nejlépe se to dá zvládnout pomocí dvd, kdy si můžete film zastavit a pořádně si prohlédnout jednotlivé scény halucinačního divadla, které se míhají jako loukotě. Otázkou je, jaký dojem by přineslo sledování tohoto filmu pod vlivem takových látek jaké film inspirovaly. Vyzkoušejte a napište mi! )
Nebe (2002)
dávám čtyři, ale mám velkou výhradu: přece jenom mělo být tempo celého filmu poněkud rychlejší. zase tak ohromující kamera a hlubokomyslná psychologie to není. škoda, že přišel tenhle film po Lole, jako debut by to bylo slibné...
Válka světů (2005)
No, další spielbergův film, který dokazuje, že by to byl velký umělec KDYBY.toto kdyby bohužel u spielbergových filmů nikdy nevymizí, je latentně přítomné více nebo méně. Spielberg totiž nešťastně kombinuje typický popcornově zábavný rys americké produkce s nějakým pokusem o hlubší, kritičtější rovinu a vždy z toho vyleze melodramatický kočkopes, který místy uchvacuje - především a vždy vynikající technickou výpravou, ale nesčetněkrát šokuje svými slaboduchými logickými lapsy a trapnými happy endy, kdy za každou cenu musí všecno dobře dopadnout. Na konci tunelu prostě musí být světlo, i kdyby to měl být růžový neón ve tvaru srdíčka. Spielberg je zoufalý humanista a bavič velkého formátu, zdatný řemeslník a nic víc. Tak je tomu i v tomto případě, technicky úchvatné převedení Wellsova románu stojí na tenkých nožkách hctrného scénáře jako úhlavní tripody. Opravdu přehršel typických logických trapností, chtěných efektností. Příkladem může být scéna, kdy malá Ráchel dojde k řece a zrovna v tu chvíli v ní propluje propluje mrtvola člověka a pak už se jich valí celé hejno. Nemluvě o tom, že stroje mimozemšťanů už tu prostě dávno byly pod zemí a jen čekaly na své hostitele - opravdu neuvěřitelné, že by nebyla planeta kolonizována už dý¨ávno, nebo že bychom dané stroje dávno neobjevili. Skvostná myšlenka, že člověk sám a jeho existence je mimozemského původu a že jsme byli vlastně vychováníï čistě pro potěšení a konzumační požitek z akční hry vyššího typu, spočívajcí v našem vyvraždění - to bohužel mistr nadnést nedokázal. Postě na to intelektuálně nemá. Ve třech momentech filmu si také bohužel vybavíte scény jiných filmů, které jsou tu bezelstně kopírovány - Den nezávislosti (atmosférické efekty, scény destrukce), Titanic (scéna s trajektem) a Propast (čmuchající chapadlo stroje). Je jedno, zda Spielberg kopíroval záměrně nebo podvědomě, prostě to tam je. Nejvtipnější je hlavně jakési osvětové, kazatelské poselství filmu, které říká: rodina nade vše. Kvůli rodině třeba zabijte, i kdyby to byl váš hostitel. A tak dál..škoda slov. Za vidění to stojí, ale filmové veledílo to rozhodně není. Made in Usa.
Hotel Rwanda (2004)
Co dodat? Je to to nejčireší zrcadlo na stavené odvrácené stránce člověka. Toto je umělecká pravda ve vrcholné formě...
King Kong (2005)
odpad!Hmm, no kde jsou ty časy Eda Wooda, kdy se dal takový spektákl natočit s odpovídajícím nadhledem za pár dolarů? Ano, kdyby tenhle trapný remake natočili za pár šupů a ještě tam přihodili gumovou chobotnici, lítající talíře a nějakou tu Vampýru, tak bych to bral. Jinak je to strašná ostuda a hanebnost, kolik mohlo být za těch peněz kvalitních a originálních filmů? A souboje King Konga s tyranosaury a podobnou havětí? to je faux pas samo o sobě, a ani eventuelní ironie to nezachrání. Z Jacksona se stal megaloman, který nechápe, že méně znamená více. Jak rozkošný filmeček byly Přízraky! Děsím se toho, co si vybere tenhle tlustoprd jako další oběť svého opulentně spektakulárního stylu vyprávění. Co semele a rozmělní? Snad by ho zachránil nějaký animovaný film jako Tima Burtona...čímž nechci vůbec srovnávat Tima s tímhle pakem. ) Ty dvě hvězdičky jsou za poctu Orsonu Wellesovi a všem filmovým maniakům jako takovým... PS: po shlédnutí Hotelu Rwanda měním klasifikaci na ještě horší. To jste se opravdu všichni pomátli? Necháváte si rádi vymývat mozek? Tak do toho...
Kletba Bratří Grimmů (2005)
Takže, pusťme se do boje s větrnými mlýny: myslím, že jsem viděl v životě celkem dost filmů, převážně v posledních letech uměleckého rázu nebo uměleckých ambicí, jako člověk s uměleckými sklony a libující si ve fantaskních vizuálních světech mi k srdci samozřejmě přirostl i Terry Gilliam. Akceptuji všechny jeho filmy, včetně nedoceněného nebo podceněného Barona Prášila. Právě s tímto filmem se dají bratři Grimmové nejlépe srovnat. Přečetl jsem asi pět recenzí na tento film, z toho čtyři byli spíše kritické a ta poslední (z časopisu Týden) byla jediná vysloveně pozitivní. To mě nicméně neodradilo a na "odstřelěné" bratry jsem si zašel. Film mě pobavil i nadchnul. Když procházím v duchu všechny výtky, které jsem na jeho adresu četl, tak mám pocit, že recenzenti viděli zřejmě jiný film. To, že se jedná o film Gilliamovský je zřejmé už od prvního záběru a je to jasné až do konce. Film vykzauje všechny režisérovy znaky: nabitý děj, spousta vizuálních nápadů, nápaditá kamera, skvělá a autenticky působící výprava a perfektně obsazené role třeba i méně známími nebo profláknutými herci. Pokud přijde někomu děj příliš komplikovaný, tak to bude tím, že je to Gilliam. Pokud někomu vadí triviální děj, tak asi zapomněl, že se jedná o hororovou pohádku, jejíž účelem není sdělovat nějaké pesimistické intelektuální poznatky o lidstvu. Je třeba přijmout tento film takový jaký je. Pokud vám tato poloha u Gilliama nesedí, tak je to váš problém. Co je u tohoto filmu obvzláště zásadním přínosem je naprosto dokonalá výprava a scénérie. Všechno působí naprosto autenticky a především: Gilliam nijak lidi, prostředí ani dobu, ve kterém se film odehrává neidealizuje. Jeho film je naturalistický a lidem se v něm stávají ošklivé věci, To se v hollywoodském filmu neděje a když už, tak je to banalizováno. Herci dostaly tolik prostoru na své role, kolik toho vyžadoval děj, myslím, že obvzláště Heath Ledger zazářil. Někomu vadí digitální efekty, i to je záležitost vkusu a názoru. Žijeme v roce 2005 a digitální efekty jsou běžná a efektivní věc. Takové lidi by snad mělo utěšit, že si nechal Gilliam postavit středovekou vesnici a les, jako si nechal Burton postavit továrnu na čkoloádu, ačkoliv i toto by se dalo vymodelovat počítačově. Hudba a zvukové efekty jsou standartní, což neznamená, že špatné. Podtrženo sečteno není si na co stěžovat, pokud nečekáte 12 opic 2, nebo Brazil 2, nebo snad dokonce Strach a hnus v Las Vegas 2. Je to Gilliamova pohádka pro dospělé a je třeba to tak brát. Těším se na další! ))
Ziggy Stardust a The Spiders from Mars (koncert) (1973)
Zásadní položka ve videotéce každého fanouška davida..pardon, ziggyho stardusta a glamrocku let dávno minulých. kvalita obrazu není samozřejmě "kubrickovská", ale to se dá pochopit. DVD mé po výtvarné stránce skvěle vytvořené menu a čítá celkem 21 položek (např. all young dudes, moonage daydream, space oddity, time, suffragette city, rock ´n´roll suicide). zajímavé jsou zaběry z maskérny a kostymérny ziggyho stardusta během koncertu, kam si dotyčný sem tam odběhne změnit image. u originálního dvd je navíc přiložený booklet s osobním vyprávěním režiséra o vzniku záznamu koncertu a jeho převedení do kvalitního formátu (opravdu velice zdlouhavá a spletitá historka!). takže: let´s spend tonight together!
Zrození (2004)
myslím, že ten film je natočen tak dobře, jak to bylo jen podle scénáře možné. A ani ten scénář není tak špatný. Zdlouhavost, je pouze alibismus neschopnosti ocenit dumavé záběry. Hudba je dobře využitá, "zvonění mobilu" - skvělý nápad, herecké výkony brilantní - hlavně u Kidmanové samozřejmě, pojetí scén - velmi efektní, dobře komponované záběry. Asi nejsilnějšími momenty filmu je začáteční prolog běhu v zimním Central parku a dlouhý záběr na tvář Kidmanové v divadle, který je až bergmanovsky trýznivý svou dušezpytností. Finální scéna u moře má také jistou sílu, i když s Věčným svitem neposkvrněné mysli možná trochu prohrává. No, myslím, že už by bylo na čase udělat festival filmů, které končí u moře. ) Možná, že si to Glazer uvědomoval, a chtěl svou trošku přispět do symbolického mlýna. Absolutní špička to není, ale je to osobity a osobní film, který stojí za to vidět.)
Kdo s koho (2001)
Myslím, že je to pohodová, zručně a vkusně natočená detektivka, snad podle ošoupaného střihu, ale na vysoké úrovni. To, že v ní hraje "svatá" stojka Norton - De Niro - Brando mluví snad za vše. Zejména Brando do filmu vnáší velmi uvolněnou, komediální a familiérní atmosféru. Netradiční zajímavostí je i situování hlavního děje mimo území USA, do frankofonního Motrealu. Těmi několika francouzskými větičkami si mě získali. De Niro jako majitel jazz klubu a kriminálník v jednom - taky není zrovna špatný nápad. Pointa také není k zahození. Žádný umělecký opus to není, ale rozhodně to patří k nadstandartu. Když už mít doma něco z hollywoodských béček,tak tohle je to pravá volba.