Africanus1

Ve svém komentáři budu hlavně klást otázky, ačkoliv vím, že mi na ně asi nikdo neodpoví. Nic proti Budařovi nemám a říkal jsem si, že tak hrozný, jak naznačovaly zdejší komentáře, to snad nebude. No, byl to omyl. Začátek byl docela fajn a nechápu, proč se nepokračovalo v trendu prvních deseti minut. Sledovat rozmazlený čtyřicetiletý hovado, který se ocitlo mimo svou zlatou klec a jeho konfrontaci s realitou mohla být docela prdel. Jenomže Budařovi se zachtělo filozofovat (snaha odlišit se, přijít s něčím "hlubokým", nebo vypořádání se s vlastním traumatem - kdo ví) a výsledkem není dobrý film, ale průser, u kterého si  vůbec nejsem jist, pro koho byl vlastně určen. A teď k těm otázkám. Jestliže princátko překoná strach ze smrti, opravdu to znamená, že se vymaní z matčina vlivu a stane se dobrým panovníkem? Proč měla smrt tvář matky? Kvůli tomu, že ho jejich nezdravý vztah pomalu zabíjel? Proč je setkání se smrtí to nejkrásnější co zažil? Proč přichází "zleva"? Stále se tu mluví o smrti, ale o Bohu nebo o Satanovi nepadne ani slovo. Takže smrti se bojí, ale Boha ani Ďábla ne? Ve filmu zcela chybí křesťanská symbolika, ovšem nábožně se poklekává před mluvícím dubem. Ten princátku mimo jiné oznámí, že cestu mu ukáže "sedmero bytostí".  Ale kromě ducha už nepotká žádnou. Nějaká chyba v počtech, nebo jsem něco přehlédl? A jak to, že duch je mrtvý "jen trochu" a dokáže se asi jako jediná entita na světě před smrtí ukrývat? Když není mrtvý, proč nemá hmotnou podobu? Proč princátko zapomnělo na svůj slib, že duchovi pomůže? A proč mu to duch nevytknul? Proč ho má na cestu ke smrti vyprovázet zrovna dračí zub a komár? A co ho nakonec vyvedlo z její říše? Láska, překonání strachu, nebo něco jiného? Docela rád bych znal odpovědi, a to přímo od Budaře, a zajímalo by mě, zda by mi dokázal vysvětlit aspoň polovinu z toho. Nevalné byly i herecké výkony. Budař stále stejně přiblblý úsměv, Khek nepředvedla civilní herectví, ale spíš si odskočila z pokecu s kámoškama, a u Vetchého mám už dlouho pocit, že hraje čím dál tím hůř. Kromě všeho ostatního příběh neuvěřitelně srážely ty dvě mentálně retardované bosorky, jejichž přítomnost by byla neobhajitelná v jakémkoliv filmu. Tohle byla naprostá šílenost. Navíc, co jsou to za čarodějnice, když se nechají oblafnout hozeným klackem a dál už nepátrají? Vlastně to ale bylo dobře, protože jejich další výskyt bych už psychicky nedal. No, Mamánek byl velmi obskurní zážitek a podruhé ho již podstupovat opravdu nebudu.  Pokud bych to měl shrnout, tak asi do těchto tří bodů: 1. Jan Budař si splnil svůj sen. 2. Jan Budař natočil film pro Jana Budaře. 3. Jan Budař natočil blábol.

Tahle abuela vypadá, že má namířeno rovnou do márnice, jenže zdání klame. Ve skutečnosti si jde tvrdě za svým a nehledí na nic a na nikoho. Dobrý to bylo, dokonce velmi dobrý. Někdo tady kňučel, že se tam nic moc neděje, žádný lekačky, žádná atmosféra strachu, napětí a tak podobně. V tomhle si dovolím vyjádřit jemný nesouhlas a dotyčným kritikům bych pouze decentně vzkázal ať jdou do prdele, protože kvalitní horor nepoznají, ani kdyby jim spadnul na palici. Jistě, bábrle jump-scares zcela nepokrytě ignoruje, což ale není vůbec na škodu. Zavrhnete-li tuhle jednodušší cestu, musíte se vydat jinou, která se mnohdy může ukázat jako lepší. A tady to jednoznačně vyšlo. Děj plyne pozvolna a stejně tak pomalu narůstá znepokojení a pocit, že něco není v pořádku. Atmosféra houstne a vnučka se z milující pečující pozvolna mění ve vystrašený uzlík nervů. Jediné co bych vytknul, je hned úvodní scéna, která poměrně hodně napoví, o co tady běží. A pak situace bezprostředně po požáru. Nejpozději tady by každý okamžitě prásknul do bot, na druhou stranu ale chápu, že jinak to scénáristicky udělat nešlo. Jinak se jedná o velmi solidní a zde podhodnocenou záležitost. Jo a uživatel Korbitch by měl ten svůj spoiler smazat.

"Vypadnout z potravního řetězce mi jako štěstí moc nepřipadá". Jo jo, sesazení z úplného vrcholu někam mezi hlodavce někomu může zkazit den. Minimálně celému lidstvu. Ona je to vlastně docela solidní podívaná, na přerostlé hmyzáky se kouká fakt dobře, ale celé je to bohužel bez napětí, bez pořádného vtipu a bez krve. To vše na úkor otravné romance pro náctileté. Kdyby se v názvu vynechalo "Love", byl by výsledek daleko lepší. O kladné postavy samozřejmě strach mít nemusíte a nezajímaví záporáci se objeví až na samém konci. Závěrečná bitka s krabem celkem ušla, ale aby se korýš rozhodoval koho sežere a přitom si pochopitelně vybral ty hlavní hajzly, to už je dost přes čáru. Klidně bych uvítal pokračování, ovšem zde už bych prosil řádně přitlačit na pilu.

Teda rozhodně jsem nečekal, že to bude až taková nehorázná nuda, která se táhne v podstatě od začátku do konce. Těšil jsem se na pořádnou akci s rozmanitou pravěkou faunou, a ono kulový. Dinoušů se ve filmu potácí velmi poskrovnu, a buď jsou to podivné (vymyšlené?) druhy, nebo jsou malých rozměrů, případně vše zahaluje tma. Pořád jsem čekal, kdy se to už konečně rozjede, až byl konec. Jít na to do kina, tak chci vrátit vstupné. Zbytečný film.

Nemám v oblibě hororové komedie, ale tohle bylo fajn. Humor britsky decentní a v rozumné míře. Atmosférické, herecky slušné, ocenil jsem rozhovory Davida s jeho postupně se rozkládajícím kámošem. Za mě dobrý.

Na Trošku to docela ušlo, dokonce je patrná snaha o jakousi zápletku, která ovšem vyznívá dost těžkopádně a překombinovaně. Podstatnou část děje furt někdo vozí náklad se zlatem sem a tam, každou chvíli ho loupežníci přepadnou a vzápětí o něj přijdou. Dementního pitvoření tam není naštěstí tolik, ale stále je přítomno. Kdykoliv se objevil král-debil, nebo stále omdlévající dvorní dáma, ruce se mi automaticky zatínaly v pěst. Dát si víc práce se scénářem a vedením herců, mohla z toho vzniknout solidní pohádka, takhle se Troška vymanil ze svého stínu jen trošku.

Krakonoš kouzla zbavený. Já prostě demytologizaci nadpřirozena nemám rád. Navíc jako pána hor mám holt zafixovaného Peterku, a ten poráží Švehlíka o několik koňských délek. Celkově to působí unyle, chladně, a chemie mezi Adamem a Liduškou není absolutně žádná. Prachař brzo zmizí a jeho osud už nikoho nezajímá, což je blbý i proto, že žádnej další záporák už na skladě nezbyl. Kromě komtesy, ale ta nemá na děj skoro žádný vliv. V té záplavě současných pohádkových průserů je tohle sice relativně koukatelné, ale zatímco na Krkonošské pohádky se můžu kouknout kdykoliv a furt to bude dobrý, tohle je pouze zapomenutelná jednohubka.

Docela mazec. Co na tom, že to není kdovíjak originální a hororové je to až na samotném konci. Tady se sluší vyzdvihnout klady, slušnou režii, dobré herecké výkony, solidní napětí a minimalistický hudební podkres. Působivé, nepříjemné a znepokojující.

Kvůli spíše negativním recenzím jsem se obával průšvihu, ale nakonec mě to docela bavilo. Dějově nekonzistentní a přehuštěné, ovšem vizuálně parádní, se spoustou povedených akčních scén, a v neposlední řadě jsem ocenil množství oživených pravěkých oblud. Herecké výkony sice nebyly úplně top, zejména ta černá pilotka co byla furt děsně nad věcí mě neskutečně iritovala a ani moji oblíbenci Neil a Goldblum se zrovna nevytáhli, ale vyvážil to uměřený Dodgson v podání Campella Scotta. Tady bych se ještě rád na chvíli zastavil. Nechápu, proč tvůrci v podstatě všech dobrodružných spektáklů přistupují ke svým postavám tak hrozně netvůrčím způsobem. Proč kurva musí být furt od samého začátku jasné, o kterou postavu se vůbec nemusíme bát a kdo naopak jistojistě zhebne? V tomhle filmu někdo pronesl směrem k Prattovi "Vrať se!" A on na to opáčil "Vždycky se vrátím." A to je právě ono. Ani to nemusel říkat, protože stejně musí být každýmu jasný, že zrovna on si odnese maximálně pár škrábanců. Bylo by značně osvěžující, kdyby divák nevěděl, kdo z hlavních hrdinů to schytá taky, nebo který z klaďasů se nakonec vyprofiluje jako pěkná svině. Proto apeluju na tvůrce, aby v tomhle smyslu zkusili sebrat koule. Ale zpět k Juráči - poslední čtvrtina s hořícími kobylkami, následným požárem a vzniklým chaosem byla slabší, a závěrečný fight tří dinosaurů byl krátký a utápěl se ve tmě. Celkově vzato ale docela dobrý. Guilty pleasure? Asi jo, ale pro pravěká monstra mám od dětství slabost a tak na to kašlu.

Začátek mě mírně vyděsil, protože to vypadalo, že italský Král Slunce bude chtít prohnat sukni spíš svému mladšímu bráchovi, než riminské princezně. Chválabohu si zavčas ujasnil, kam ho poklopec táhne, takže jsme to s přítelkyní mohli bez obav dokoukat. Nakonec se z toho vyklubala sice trochu bizarní, feministická, ale vcelku milá konverzační studiovka. Ale Hrubešová jako princezna? Eh, to fakt ne. Celkem bych to viděl tak na tři papundekly.