Lennnnna

Úžasné!!!!Začínám si myslet, že Depp je génius. Vím,že je to skvělý herec, o jehož kvalitách už jsem se mohla mnohokrát přesvědčit, ale Wiilym Wonkou si mě skutečně získal .Bizardní, kouzelné, úchylné, ale tak nějak kouzelným způsobem:o) Jedním slovem - nezapomenutelné!

Docela brutální snímek, syrový a opravdový, po jehož shlédnutí přeběhne mráz po zádech a ještě hezkou chvíli nahlodává v hlavě brouk a nic moc pěkného ke koukání ( tedy myslím, co se příběhu týká, protože vizuální stránka je vynikající ), ale co taky čekat od filmu o feťácích. Nemyslím, že bych měla nervy na to vidět ho ještě jednou, protože tyhle depresivní filmy těžko zvládám, ale za shlédnutí stoprocentně stojí, protože patří do kategorie ,, velmi dobrý film ''.

Rozhodla jsem se, že si doplním základní vzdělání (teď mluvím o tom filmovém, protože jinak nejsem zrovna vzor ideálního studenta:o) a postupně se dopracuji ke klasikám, které by každý správný filmový fanoušek měl znát. A jak se zdá, měla bych takové časové návraty provozovat častěji.... Ve chvíli, kdy se poprvé z obrazovky ozval chraplák Marlona Branda, jsem si kecla na zadek! Ten chlap se pro roli mafiánského bosse doslova narodil! Al Pacino zatím jako takové mafiánské ucho, ale ke konci už mi před očima pomalu dozrál do Marlonovy velikosti a je mi víc než jasné, že bude stejně jako on kmotrem s velkým K (ostatně všichni dobře víme, že Al Pacino je ve zralém věku hercem více než démonickým, takže se moc těším, jak mi bude stárnout před očima i ve Kmotrovi). Konec filmu nemá chybu, záběr, kdy se před Kay pomalu zavírají dveře a ona vidí, jak zbytek klanu vítá nového Dona mi bude vězet v hlavě ještě pěkně dlouhou dobu. Dokonalé! Těším se na další díly jako blázen...

Když vstoupíte do Brugg zahalených oparem a otřete se o dva nájemné zabijáky (obzvláště frackovského Colina Farrella budete milovat), tep se vám jednoznačně zrychlí a není to jen tím, že na Bruggy samotné opravdu ráda s nostalgií vzpomínám a tady jsou nasnímané až pohádkově, ale proto, že "V Bruggách" je prostý a jednoduchý skvost. Jeho kouzlo spočívá v dokonalé kameře, černém humoru a odvahy nebát se a šlápnout pěkně na plyn. Je tu dávka smutku, melancholie, humoru, načrtnutého obrazu přátelství, vendety, inu zkrátka přímo nabušeno emocemi. Byla jsem zasažena, ne-li přímo sestřelena a mé nadšení i po dvou měsících od shlédnutí neztratilo nic z původního. Zásah do černého.

Jamesi McAvoyovi (jako nejnadanějšímu objevu současné doby) s láskou do let příštích....

Jen co jsem si zvykla na roztřesenou kameru, zatočila se mi hlava z Glenových krásných očí a po prvních vteřinách, kdy se rozezvučel i jeho hlas, se mi podlomila kolena a já vážně bojovala s představou, že klidně prodám všechno, co mám a odletím do Irska.....Jenže éterická víla v podobě Markéty Irglové je silná konkurence a její překrásný hlas mě přikoval do sedačky stejně jako Glenův. Stačilo pár minut a byla jsem ztracená docela - bláznivě zamilovaná, okouzlená, s mrazením v zádech a přihlouplým úsměvem na tváři. Dostali mě - a to oba. Nevyřčené, ale nad slunce jasné - ti dva jsou pro sebe jako stvoření a dokazují to jen obyčejnými pohledy a náznaky a hudbou, která nemůže rozehřát snad jen srdce zarytého cynika. Ač se ti dva za celou dobu vlastně ani nepolíbí, shlédla jsem jeden z nejromantičtějších filmů všech dob....