MariusDee

Jistě, neodsýpalo to ve vyloženě strhujícím tempu, ale na čas jsem se za celý film podíval jen jednou - uběhlo mi to opravdu příjemně. První polovina svou povrchností těžko mohla v divákovi probudit nějake emoce, je ovšem pravdou, že stejně povrchně se ze začátku rozvíjejí také samotné romány Sienkiewicze. Od chvíle, kdy se Wolodyjowski usadí s Baśkou v Chrepťovu jsem začal získávát k hlavním hrdninům nějaký vztah a byl jsem ochoten přistoupit na onu patetickou rovinu filmu, takže mě některé momenty v příběhu dokázaly i dojmout, popřípadě popudit. Celkově musím ocenit postavu pana Wolodyjowského, která vcelku věrně odpovídala představě, kterou jsem si udělal na základě knihy - polský rytířek jak má být :-) No a pak jsem propadl také kouzlu Magdaleny Zawadske jako Baśky - bylo opravdu sladká. O to víc je mi pak líto, když ani není na CSFD uvedena mezi herci, i když její role patřila k těm největším - Proč? Ve věci bojových scén musím ocenit jejich vskutku impozantní rozsah, o to hodnotnější, že si zde nikdo nepomáhal počitačovou grafikou. No a rozhodně, rozhodně velké ocenění pro kostýmy..precizní a nádherná práce.

Sleduji Dantona jak hrdinně stojí proti vládě teroru, nebojí se promluvit a je ochoten i zemřít..a říkám si - kdo jiný než Wajda, který dělal Člověka z mramoru a Člověka z železa mohl dostat k režii tenhle film? Zajímavé je sledovat také postupně se rozvíjející státnické úvahy Robespierra a Dantona, jejichž skutečné pohnutky nejsou patrné hned od počátku. Na druhou stranu - Danton jako mučedník, který jde vědomě na smrt jen aby pohnul masami? Podle mě jen jeden z několika různých úhlů pohledů na tehdejší situaci. Ale myslím, že Francouzi museli být s Wajdovým ztvárněním spokojeni, neboť se poměrně dobře vyrovnal jak s Dantonovou, tak Robespierrovou krvavou minulostí a vykreslil je jako hrdiny, kteří dokonce vzbuzují sympatie, což je pro přijatelný obraz francouzské revoluce nezbytné.

Tak tohle mě neoslovilo ani jako (proti)válečný film ani jako romance. Bojové scény působí vyloženě televizním dojmem a připomínají mi u nás poměrně hojnou italskou produkci televizních historických shitů. Promluvy o válce a utrpení jsou sice v zásadě pravdivé, ale tady mě to rozhodně nijak nezasáhlo. Pokus o rozvinutí milostného příběhu mezi hlavními protagonisty mě nechal bohužel chladným a přitom jsem se právě na tuhle rovinu filmu těšil..respektive na Zhao Wei. Bohužel ty plitké a otřepané repliky o lásce a přátelství byly sakra málo na to, abych ukápl slzu a Zhao Wei bylo pro tenhle film vyloženě škoda. Neurážíme tímhle nadprůměrným hodnocení tu spoustu kvalitních historických filmů, které byly vyprodukovány na západě ?