Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (43)

plakát

Utrpení knížete Sternenhocha (2013) (divadelní záznam) 

jedno z nejsilnějších divadel. naprosto jedinečné a unikátní divadlo komedie ve své vrcholné formě. prkna co znamenají.. peklo. teda prkna.. sedačky. výborná hudba ivana achera.

plakát

Jedna noc (2016) (seriál) 

asi nejslabší hbo seriál. postavy zůstávají placatými, přebytek vedlejších dějových linek budovaných jen na efekt, které nic a nikam neposunují (např. "omar" ve vězení), naznačují, ale nedotahují (existenční problémy rodičů), nebo jsou prostě tak nějak blbě navíc (kočka, právníkův syn, líbačka s právničkou atd.). není to ani detektivka, ani soudní drama, ani vězeňské drama. není to ani umný mix všeho zmíněného. a rozhodně to nepokládá otázku, jakou cenu má život a jak málo stačí k tomu, aby ho kdokoli z nás začal vnímat uplně jinak... jak jsem se tu, ke svému překvapení, taky dočetl. co mě ale poslalo do kolen, je názor, že je toto dílko v mnohém stejné jako the wire. ten wire s pečlivě budovanými charaktery postav, ten wire s paramety mnohovrstevnatého románu.. ach jo. ach jo a ještě jednou ach jo.

plakát

John Wick (2014) odpad!

obrovsky hloupá (což je u akčního filmu ok), ale hlavně nehorázně nudná a po všech směrech fádní (což už ok není) macho sračka. srovnání se zátahem (který měl akci, nápaditou kameru a vymazlenou choreografii) je těžce mimo. stejně tak komenty zde, mimo jiné: "objevná úvodní scéna s pejskem dělá zabijáka lidštějším", "objevná scéna s hotelem zabijáků", "akční film roku", "minútu od minúty chcete viac, nabažiť sa tej dokonalej akcie, atmosféry a hlavne vystrieľať všetkých záporákov, postaviť sa vedľa johna a pomôcť mu dokonať jeho dielo pomsty". atd, atd.

plakát

Sicario: Nájemný vrah (2015) 

asi bych počkal s tvrzením, že to je nejlepší film roku 2015. ale se soundtrackem to prostě nevydržím. po dlouhé době (naposledy to byl myslím snowtown) naprosto dokonalé souznění zvuku a obrazu.

plakát

Kancl (2001) (seriál) 

absolutně nejsmutnější komediální seriál jaký jsem kdy viděl. poprvé to bylo zcela náhodou v televizi. působilo to jako zjevení. dokonalost.

plakát

Dealer II (2004) 

Druhý díl (jsem pouštěl okamžitě po skončení prvního) , navazující na první příběhem druhé hlavní postavy, má stejný realistický základ, jen mu už tak nějak nestačí šuplík sociální drama. Přesun k psychologickému filmu je dán především vývojem hlavní postavy – Tonyho - v podání dánského Pana Nadherce Madse Mikkelsena. Možná se ve snaze popsat jeho herectví co nejopravdověji sám graduju k dalším a dalším superlativům, ale mě si touhle postavou naprosto získal. Jeho překupníček nejnižší kategorie, prosťáček, ubožák a nejlacinější frajírek, jehož matka byla kurva a otec macho kokot, který mu nemůže přijít ani na jméno, se po návratu z lochu snaží vrátit zpět do byzu, neslyší po celou dobu nic jiného než nadávky a posměšky, přesto si myslí, že prožívá nejšťastnější okamžiky svého života. Obrovskou devízu druhýho dílu vidím zejména v tom, že ze začátku k němu vlastně cítíte to samé (Tony je urostlé plešaté věčně zfetované hovado , přes půl hlavy vytetovaný nápis „respect“, který svou polskou teplákovku nesundává ani v noci) co ostatní postavy příběhu, čím více je ale zneužíván, čím více se noří do hoven a ponížení, tím více se tyhle pocity mění v lítost a smutek. Děje se tak nepatrně, ten posun možná ani nezaregistrujete, prostě v něm najednou jste. Syrový, ve výsledku velice depresivní film, pocity bezradnosti jak při čtení Andersenových pohádek a další a další vrstvy myšlenek, které se v hlavě přelévají jedna přes druhou zatímco chodím v dvoumetrovým kruhu a odpaluju jednu cigaretu od druhé.

plakát

Dealer (1996) 

V prvním díle sledujeme příběh z podsvětí kodaňské periférie, příběh dvou kamarádů podaný (jak je na severu –díky bohu za to – dobrým zvykem velmi realistickým způsobem. Žádný složitý scénář, skoro by se dalo říct okoukaná klasika o sprirálovitém propadu člověka, který dluží peníze, která vás ale svou naléhavostí maximálně vtáhne a už nepustí. Herecké výkony jsou civilní, stejně tak reálie města, skoro máte pocit, že procházíte půlnoční Prahou plnou nasteroidovaných plešatých taxikářů v kožených bundách, polocigošů v teplákových soupravách, feťáků v posledním tažení, vše je cizí, studené, nepřátelské a doléhá na vás jako na bodrého vesnického chlapce, který se ztratil na cestě za tetou, které veze husu a povidlové buchty.

plakát

Snowtown (2011) 

zapomeňte na na pushera. zapomeňte na drive. vlastně na nicolase refna zapomeňte uplně. zapomeňte na zrůdu. zapomeňte na malicka. zapomeňte na zabití jesseho jamese zbabělcem robertem fordem. zapomeňte na kynodontas... .. a vítejte ve snowtownu. v místě, které vás svým zlem rozloží na atomy tak, že se již nikdy nevrátí do původního stavu. top 20.