DaViD´82

DaViD´82

Libůrek Nývltů

okres Praha
(ne)Kulturní referent bez názoru, pomalý běžec, kuchtík bez chuti, fotograf bez talentu, prohrávající deskohráč i honič děrkovaného nesmyslu

homepage
ICQ: Nostalgia isn´t what it used to be.

772 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 27 53 78 104
    • 24.4.2017  11:14

    Horší verze Měsíčních hor meets horší verzi Až na krev. Což ovšem neznamená, že by v jakémkoli ohledu šlo o nezajímavý či snad dokonce špatný počin. Ba naopak, tohle je ne až tak dobrodružný film o destruktivní posedlosti při hledání chiméry a přesně ten typ filmu ze staré školy, kterému by slušel v kině klapot klasické promítačky na "předpotopní" filmové pásy spíše než klimatizované ticho narušované chroupáním popcornu. Jedinou chybou je, že na rozdíl od těch nejlepších filmů podobného ranku, tohle funguje o něco hůře pokud již Fawcettovy osudy znáte.

    • 19.4.2017  21:35

    Zatímco první část oprávněně zavál čas, tak u druhého dílu, který svého času zapadl tak rychle, že ho čas ani nezaznamenal (natož aby se namáhal ho zavát), to zcela upřímně zamrzí. Jde totiž o netypicky ryze dobrodružnou disneyovku s takovým tahem na branku, že jakkoli je stopáž nemlich ta samá jako u jedničky, tak je to pocitově jednou tak kratší. Škoda, že z toho nikdy nevznikl seriál; potenciál námětu je ohromný. Ostatně ono to má o poznání blíže celovečerní verzi Rychlé roty než tomu co do té doby pouštěl Disney do kin.

    • 17.4.2017  14:54

    Slzopudné melodrama hallmarkovského typu, které na uzdě snesitelnosti drží vynikající obsazení a sympatický fakt, že se na pilu netlačí přespříliš. Což samozřejmě neznamená, že by se na city necílilo, protože cílí a ne zrovna málo. Ovšem nemůžu při své nejlepší cynické vůli říci, že by mi to bylo zcela ukradené. Jednoduše proto, že nebylo.

    • 12.4.2017  23:01

    Je smutné, když podobná esence überblockbusteru², která by ráda stavěla na desítky minut trvajících přepálených akčních CGI eskapádách plných bezpočetných tuctů pršících kár či nukleárních ponorek nahánějících nejluxusnější sporťáky planety, kdy neproběhnou snad dvě po sobě jdoucí filmová políčka bez exploze bayovských rozměrů, funguje pouze během scén, kdy to testosteronově jiskří mezi Rockem a Stathamem, kdy jeden nebo druhý přebírá roli chůvy či trenéra dívčího mužstva, kdy si Charlize a Kurt naplno vychutnávají guilty pleasure potenciál svých partů apod. Díky ještě většímu posunu ad absurdum (světe div se, lze to) toho všeho je to lepší posledních dvou dílů, ale stále to ani zdaleka nenašlo onen vyrovnaný poměr různorodé akce (zde se citelně nedostává klasické "přesdržkované"; což s takovým obsazením je faux pas z nejnepochopitelnějších), týmovky a v rámci mezí stylově nadsazeného blockbusteru z pětky. #family

    • 8.4.2017  22:46
    Volyň (2016)
    ****

    (ne)Polidštěná (ne)adaptace Snyderových mrazivých Krvavých zemí v podobě ukrajinsko-polsko-německo-rusko-židovského (ne)soužití. Škoda jen rozkouskování do jednotlivých výjevů z pekel à la Jdi a dívej se na úkor soudržnosti. Postupně k tomu divák otupí stejně jako hlavní protagonistka. Zda to byl či nebyl účel a nakolik to je/není k užitku celkovému zážitku, je pak zcela jiná otázka.

    • 2.4.2017  17:23

    Dospělým a odrostlejším vstup zakázán. Tohle je čistě pro drobotinu předškolního věku; možná ještě tak pro prvním stupněm povinné. Což není nutně výtka, jen to poněkud zarazí, když dnes již i sebevětší animovaná infantilita myslí alespoň nějakým tím vtípkem na dospělácký doprovod. Každopádně pro cílovku přesně to, co by jeden čekal. Již během několika vteřin to nabere eskapádové tempo, ze kterého to ani na moment nesleví a tak se po celou dobu groteskově utíká/padá/skáče/tančí/zakopává/plaví/bojuje/šmouluje apod. a přitom se to ovšem neuchýlí k tomu, aby to bylo vyloženě natuplé či nesnesitelné. Výsledkem je tedy standardní epizoda ušmoulená do celovečerního hávu.

    • 31.3.2017  11:12
    Brimstone (2016)
    ****

    K vlastní škodě si to příliš rochní v postupem času čím dál tím přepálenějším utrpení čistě pro utrpení. Zrovna v tomto případě více než kde jinde platí, že méně by bylo více. Zdejší konstantní mučednictví ústřední hrdinky rukou veškerého mužského pokolení vede k divákovu otupení, ne jeho znechucení. Zároveň by se tím vyřešil i vůbec největší zádrhel v podobě přestřelené stopáže. Každopádně jako působivě vystavěný drama (ne)western s patinou osudové řecké tragédie o milujícím "tak trochu" misogyniím otci a pelešící se "nevděčné" dcerunce výtečné. Především pak díky místy hypnotické uhrančivosti a suverénní Dakotě.

    • 25.3.2017  11:48
    Bedrag (TV seriál) (2016)
    ****

    Severský noir pro jednou ne formou mrazivého thrilleru, ale finanční krimi, kde se namísto krve a mrtvol vrší obchodování akcií díky neveřejným informacím, kde jedna skořápková korporace se stádem bílých koní zastřešuje druhou a kde korupce patří k regulérní obchodní taktice. Na rozdíl od zámořských Billions, které pracují s v mnohém obdobně vystavěnou dynamikou, zde veškeré ty korporátní, finanční, vyjednávací a za stohy lejster schované machinace nejsou čistě zastřešující záminkou, ale regulérní součástí toho všeho. Na napínavosti výsledku to pranic neubírá, protože v jádru je to stále především o postavách a jejich činech čili prostě "kravaťácký nordic noir" se vším co by od toho jeden očekával; rozhárané charaktery s uvěřitelnými motivacemi, chladně procedurální přístup, zašmodrchanost toho všeho i již tradiční problém dánských seriálů, kdy tempo je tak specificky pozvolné, že by se to dalo/mělo odvyprávět v osmi epizodách namísto deseti (či deseti s kratší stopáží) a přitom by to stále nepůsobilo uspěchaně. | S1: 4/5 |

    • 21.3.2017  15:33
    Doktoři (TV seriál) (2017)
    *****

    Hlavní vysílací časy (zdaleka nejen) na našich stanicích již tradičně okupují seriály z lékařského prostředí. A tak se do tohoto pelotonu přidala i ČT Dvojka s „dokureality TV“ formátem (ne nepodobným Nemocnici Motol), který dramatem, vhledem, osudy a emocemi nemá konkurenci a všem ujel o několik parníků. Neuvěřitelné, jak se tvůrcům daří držet linii a nepropadnout lacině ždímaným emocím (nečekejte kameru "nacpanou" pod ruce a do ksichtu chirurga během zákroku), byť je to nesporně vystavěno tak, aby to emoce/obdiv/údiv vzbuzovalo, to zase ne že ne. Navíc se nejede na jedné vlně "pacient za pacientem", ale každá epizoda má své zastřešující téma. Od počátku se tak (ne)přímo vzdává hold těm nejpovolanějším (a že to trio vybraných fachmanů a jejich týmů je neskonale vděčným objektem zájmu); a to prostě a jednoduše skrze jejich denní rutinu. Což bohatě stačí k jednomu z nejsilnějších programů, se kterými ČT v poslední dekádě vyrukovala. Zvlášť když se to od druhé epizody nezalekne ani kontroverzních, problematických či morálně ambivalentních témat a úhlů pohledu. Chyby to samozřejmě má, především poněkud chaotickou roli „dokumentaristů za kamerou“. Není to tak, že by vždy byli aktivní co se zvídavosti týče, ale zase se nedá ani říci, že by byli za všech okolností neviditelní a do dění nevstupovali. Jako kdyby každý ze tří štábů měl v tomto zcela jiný přístup. Každopádně potenciál pro případné další řady je nezměrný, jelikož s tímto formátem rozhodně lze zajít ještě dále.

    • 18.3.2017  16:29
    Masaryk (2016)
    ***

    Pro plné zorientování se to vyžaduje přeci jen lepší než povšechnou znalost v předmnichovských politických piklích čili pro neznalé to příliš není. Jenomže zároveň to není ani pro ty, kteří o nich páru mají, jelikož těm to nenabízí nic, co by již nevěděli. Netne se v tomto ohledu dostatečně hluboko. A stejně se to má s orámováním děje skrze psychicky zlomeného Masaryka jakožto člověka, který se cítí zrazen a zároveň, že sám zradil. Není to sice v této poloze nezajímavé, ale nedostane se mu to nijak pod kůži čili skutek i v tomto případě utek. A do toho všechny ty jakože artové mnohoznačné záběry na tříštící se vlny apod. Každopádně jako celovečerní kinoverze Českého století to vlastně není vůbec špatné.

    • 16.3.2017  09:47
    Pohádky krále Jiřího (TV pořad) (2017)
    ***

    Výtečně vybrané pohádky, které jsou tak akorát dlouhé, tradičně pojaté, ale zároveň ne pouze upravené verze všem dobře známých příběhů a i tak akorát poučné, aby však nepůsobily, že v nich jde jen a pouze o to ponaučení. Jsou to prostě dobré pohádky. Má to jediný problém; Langmajerův nezúčastněný přednes. U Langmajerů doma holt asi pohádky četl někdo jiný než on, protože tohle působí spíše jako čtení pro rodiče než jejich potomky. Což je u "rozhlasového" formátu, kde krom několika mála ilustrací není nic jiného než osamocený sedící herec čtoucí knihu, docela velká piha na kráse.

    • 12.3.2017  20:31

    Twin Peaks 90210

    • 10.3.2017  21:44
    Sedmilhářky (TV seriál) (2017)
    ****

    Trefný satirický nadhled o tom, jak starost o děti nahradila posedlost dětmi, žabomyších půtkách na krev na maloměstě i o tom, co se děje za zavřenými dveřmi domácností, když se nikdo nedívá (v "ne až tak hrozivosti" jde v důsledku o jedno z nejmrazivějších ztvárnění domácího násilí vůbec). Spíše než o adaptaci jde sice o doslovnou ilustraci předlohy, ale ta je natolik nosná i tématy bohatá (jakkoli na oddechové straně spektra), že to spolu s výtečným obsazením rodičů i potomků bohatě stačí ke spokojenosti. Problém je jedině délka; přeci jen sedm epizod na něco málo přes čtyři sta stran je silná káva sama o sobě. Nemluvě o tom, že už i předloha se potýká s mlácením prázdné slámy ve střední pasáži. Paradoxně přes veškerou doslovnost to má však oproti předloze značně odfláknutý závěr, kde nejen že se nedostane na důstojné uzavření veškerých linií, ale ony dokonce některé v této verzi ani nedávají smysl.

    • 6.3.2017  16:54
    Le Bureau des Légendes (TV seriál) (2015)
    *****

    Příběh muže, který se řítí do záhuby. Napsat, že jde o francouzskou odpověď na Homeland (ve stylu The Hour/Mad Men) je jako si několik hodin schraňovat v ústech chrchle a následně je nenávistně flusnout do tváře tvůrcům, jenže... Drobet pravdy na tom chtě nechtě je. Hlavní rozdíl je však v civilnosti pojetí (je to zcela prosto velkých slov, gest i činů) pohledu na chod oddělení náboru "známostí"; ne přeběhlíků, agentů, teroristů, ale běžných lidí, kteří by potencionálně mohli mít přístup k zajímavým/nebezpečným (dez)informacím. Je to o tom, jak si k nim najít cestu a dostat se jim na kobylku, nikoli o tom, jak je vydírat. Prostě denní rutina jedné nevšední kanceláře plná přetvářek, intrik, přechcávání se, kutí piklů. ohlížení se přes rameno, papírování, přísných pravidel na pracovišti, přezdívek operativců převzatých z Tintina a... A ano, je to do morku kostí chladně procedurální „lecarréovina“ v tom nejlepším možném slova smyslu. Tedy nikam neuhánějící špionážní majstrštyk, kdy mnohdy není jasné ani kdo je myší a kdo kočkou, s nervy drásající tenzí pramenící z chování a následných činů chybujících lidí a nikoli z přestřelek, vražd či hrozících teroristických útoků. Již první řada mnoho podobně kvalitních žánrových konkurentů nemá; nemluvě o ještě lepší druhé řadě, která pak nemá přílišnou konkurenci napříč celým seriálovým spektrem. | S1: 5/5 | S2: 5/5 |

    • 6.3.2017  16:46
    Baron noir (TV seriál) (2016)
    ****

    Odvrácená tvář politiky skrze ambiciózního starostu Dunkirku. V zásadě přesně to čím chtěl být netflixovský Marseille či Spin. A to sice vyspělým amorálním nekompromisním politickým thrillerem o všeho schopných politicích, kteří si s francouzským šarmem a grácií vráží intrikářské politické kudly do zad (skrze převlékání kabátů, machinace s distribucí dotací, stávkami apod.) ve stylu House of Cards či Bosse. Až na to, že tady se nehraje pouze politika nejvyšších politických pater, ale i ta každodenní stále ještě běžného plebsu se dotýkající. Prostě stará dobrá francouzská škola v osmihodinovém hávu stavící stejnou měrou na nešablonových postavách jako na strhujícím průběhu jedné zášti. Drobnou pihou na kráse je pouze fakt, že zatímco u Rickwaerta je motivace, která ho žene kupředu, jasná, tak u dua Dorendeuová/Laugier tomu tak není.| S1: 4/5 |

    • 2.3.2017  19:48

    O co syrovější, o to vyzrálejší. Komiksový ekvivalent Nesmiřitelných/Gran Torina aneb díky Bohu, že se nejedná o adaptaci Old Man Logan, ale o nekompromisní vyspělou neo-westernovou road movie z ranku "lépe už bylo, teď zbývá jen dožít". Prostě eastwoodovka o podzimu života ikony sužované vnitřními démony jak vyšitá, jen stopáží neopodstatněně přestřelená.

    • 23.2.2017  21:38
    John Wick 2 (2017)
    *****

    Čím je druhý díl Zátahu ve vztahu k tomu prvnímu, tím je druhá kapitola Johna Wicka k té první aneb kterak se tvůrci poučili z vlastních chyb. Pěkných pár uherských let se nedalo na tuzemských plátnech kochat tak přehlednou, rozmanitou (ty tam je jednotvárnost akce z jedničky) a především nápaditou kompozicí, estetikou i choreografií poctivých kontaktních akčních scén. A když k tomu navíc i "povinný dějový rámec do počtu" vlastně není zase až tak do počtu, tak co víc ještě po nekompromisním přímočarém akčňáku ze staré školy žádat? Snad jen pomyslnou třešinku na dortu v podobě vygradování památné finální přestřelky v galerii také neméně památným soubojem jeden na jednoho; třetí kolo "Wick vs. Cassian" si o to přímo říkalo.

    • 20.2.2017  23:03

    Případ z ranku "babo raď" aneb kterak (ne)vinu někdy není možné s čistím svědomím rozlišit. Velká rodina žijící americký sen, dokud manželka nespadne ze schodů a nezemře manželovi v náručí. Záhy je jasné, že něco na tragické nehodě nehraje. Na jedné straně stojí množství krve a rány na hlavě neslučitelné s prostým pádem ze schodů, na druhé zase to, že není pohmožděná lebka ani žádný otok mozku či stříkance krve na místě činu. Na jedná straně je stěžejní expertní analýza člověka, který byl později usvědčen z křivých výpovědí (což neznamená, že ji podal i v tomto případě), na druhé to, že manžel již před lety byl podezřelý při jiném podivném pádu ze schodů (což neznamená, že ho způsobil). A to jsou jen některé z faktů případu, který různých nesrovnalostí, podivností a nevyřešených otazníků má mnohem více. Do toho několik let soudních procesů, rozpadající se rodina, konspirační i alternativní teorie veřejnosti a... A nic z toho autora dokumentu nezajímá (na jeho obranu, on to částečně reflektoval o několik let dříve v sérii zachycující přípravy obhajoby na soudní přelíčení). Pro něj je stěžejní jednostranný portrét manžela za tklivých houslí, lamentování jeho právníků nad zkorumpovaností systému apod. Ne že by to bylo špatné či nezajímavé (naopak je to díky intimnosti i tak docela působivé), ale se vším výše zmíněným se z toho při troše snahy a ambicí dalo vytěžit více než prostá agitka za osvobození.

    • 20.2.2017  11:26
    Bloodline (TV seriál) (2015)
    ****

    Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. Touto citací Tolstého by se to dalo i uzavřít, protože nic tento „noir rodinných vztahů" nevystihuje lépe než právě úvodní věta Anny Kareniny. Seriál o tom, jak žabomyší půtky o ničem mohou ne(u)smiřitelně přetrhat rodinná pouta na dlouhá desetiletí. Seriál tom, jak právě tyto zástupné půtky nahrazují řešení skutečných problémů, o kterých se mlčí a chodí po špičkách. Seriál o tom, jak si dokážeme vsugerovat svou verzi událostí tak, abychom dokázali žít sami se sebou. Prostě seriál o rodině, jakou znáte/máte i vy. Dává si to načas s expozicí i postavami. Rukopis autorů prvních řad Damages je v tom jasně rozpoznatelný nejen strukturou a snad až nadbytečným naznačováním věcí budoucích. Dal by se vychválit scénář, dovolenkového kouzla zbavená odvrácená tvář ráje na Florida Keys, charaktery i výkony, ale... Ale není to třeba; vše je nadstandardní až výtečné. Hybateli dění jsou charaktery a nikoli, že by postavy byly pouhými loutkami v ději pasoucím po jednom zvratu a cliffhangeru za druhým. Za vypíchnutí však stojí stavební kámen seriálu; tenze (a výkony) mezi Benem Mendelsohnem v roli černé ovce rodiny a Kylem Chandlerem jakožto správňáckým bratrem, jehož jednání je ztělesněním „cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly". Naopak u Mendelsohna jde o typ postavy, kterou všichni dobře znají, protože někoho takového ve svém okolí každý má; někoho s kým rádi jednou za čas pobudete, protože má skvělé historky a není s ním nuda, ale žít byste s ním nechtěli, jelikož je magnet na problémy, vždy je do něčeho namočen a neustále má zaručené tutovky, které vyřeší veškeré problémy. A právě to, jak se Mendelsohn s touto „všem dobře známou rolí" popasoval (lépe napsáno prochlastal, prohulil a prosmutněl), je hodno obdivu. Výše zmíněné platí o samostatně fungující první řadě, jelikož druhá je tak trochu navíc. Což je paradoxní, protože i tak je natolik dobrá a strhující, až je v mnohém lepší první řady. Což s ohledem na to, na co musí navazovat a bez jakých postav se musí obejít, tak je vlastně až s podivem, že něco takového lze říci o nastavované kaši, kterou to chtě nechtě nesporně je. Ovšem (c)hutnou kaší, to zase ne že ne. | S1: 4/5 | S2: 4/5 |

    • 19.2.2017  03:20
    Tzel Shel Emet (TV seriál) (2016)
    ****

    Izraelská odpověď na dokukrimi série se zapeklitými případy se sociálním přesahem typu Nevyjasněné zločiny Roberta Dursta či Making a Murderer. Kvalitou, napínavostí i neuvěřitelností "to nevymyslíš a jako zápletka ve fikci by to neprošlo pro překombinovanost" toho všeho si to s nimi nezadá. Největší rozdíl je ve struktuře, jelikož zdejší pouhé čtyři epizody jsou pojaty jako čtyři pohledy na případ brutální vraždy třináctileté dívenky na půdě školy. Obviněn je záhy Ukrajinec, co příliš neumí jazyk a má propadlé papíry. První díl je z pohledu vyšetřovatelů; a vše se zdá jasné. Druhý z pohledu obhájců, kdy je většina důkazů a závěrů vyvrácena či minimálně zaseje semínko důvodných pochybností. Třetí pak "konspirační", jelikož kolem případu je dodnes tolik otazníků, že vznikla celá diskuzní fóra řešící každý zveřejněný pididetail. Důsledky jako kyberšikana či po pozornosti lačnící jedinci na sebe nenechaly dlouho čekat. Poslední epizoda pak nabízí "šokující zvrat" v podobě svědka, který po letech přichází s jinou verzí příběhu a... A nebo také ne. Největší zádrhel série je, že onen sám o sobě neskonale nosný společenský přesah se nedaří tvůrcům náležitě prodat; resp. mu není věnován potřebný prostor. Nakousne se mnohé od zkostnatělosti soudů, nadržování bezpečnostním složkám, postoje veřejnosti k přistěhovalcům jakožto snadným terčům, dětské krutosti a mnoho dalšího. Jenže je to jen letmo zmíněno a nikoli "zdokumentováno" jako v případě uvedených etalonů žánru.

    • 13.2.2017  17:49
    Abstract: The Art of Design (TV seriál) (2017)
    ****

    Šest rozdílných forem designu představených skrze portrét, názory, tvorbu, tvůrčí proces i učednická léta šesti předních inovativních mistrů svého řemesla v šestici audiovizuálně "nadesignovaně" vypiplaných epizod. Ano, je to v zásadě koncept Chef´s Table překlopený z kulinářského světa na designové pole. Ovšem stěží to brát jako negativum, když v současnosti nelze dokumentární sérii "o tvůrčím řemesle s přesahem do umění" složit větší poklonu než postavit ji hned pod piedestal nejvyšší možné kvality zmíněného skvostu.

    • 13.2.2017  12:00
    The Expanse (TV seriál) (2015)
    ****

    Nejlepší space opera posledních let. Což není zrovna dvakrát vypovídající, jelikož jich v poslední době mnoho není/nebylo; natož těch zdařilých. Ke cti této slouží, že i kdyby jich pěkných pár opravdu dobrých přeci jen bylo, tak by se mezi nimi neztratila. Jedná se totiž o „Battlestar Galacticu v nejlepším období 2.0“; tři strany hrozícího konfliktu, tři roviny vyprávění z různých úhlů pohledů napříč sociálními vrstvami, žádné dobré či špatné strany, špinavý vzhled, civilnost toho všeho, uvěřitelné technologie, skvěle vymyšlené politické i sociální podhoubí, intriky, přetvářky a navzdory veškerým sci-fi aspektům to staví hlavně a především na ambivalentních charakterech. Děj se navíc sympaticky stále hýbe kupředu (byť pravda, že někdy po malých krůčcích), je to spíše celistvé než epizoidní a… A prostě je to ve všech ohledech přesně tím, co si jeden od podařené nečernobílé space opery přeje a očekává. Má to jen dva zádrhely. Zatímco podfinancovaná výprava se ještě akceptovat dá (jde o takový ten „cimrmanovský Hamlet efekt“, kdy se o něčem sice mluví, ale nejsou prostředky to i adekvátně či v potřebných počtech ukázat), jelikož jde především o postavy a politické pikle, tak herecké obsazení nikoli. Zásadnější party ještě ujdou, ale veškeré ty „druhořadé“ jsou obsazeny přesně těmi céčkovými neherci, které byste od produkce SyFy čekali. Což je problém o to větší, že je to typ „herců“, kteří jsou tragičtí i v jednorozměrných postavách, natož v takto mnohovrstevných partech. Čili přes veškeré nepopiratelné kvality se stejně nejde zbavit pocitu „o kolik lepší to mohlo být pod křídly HBO/Netflixu/bůh-ví-koho“. Ovšem i tak je to pravověrná sci-fi kvalita, jaká na obrazovkách dlouhodobě chybí. Pardon, díky tomuto seriálu se sluší říci, že chyběla a nikoli chybí.

    • 12.2.2017  19:12

    Kino se smálo neustále, to ne že ne, ale ve vlnách; jednou drobotina a podruhé dospěláci, jednou drobotina a podruhé dospěláci. A tak stále dokola celý film. Jsou v tom totiž infantilní gagy na první dobrou pro mrňata (a je jich dost) i sofistikované popkulturní odkazy pro odrostlejší a dospělé (a těch se snad ještě více). Problém je, že absentuje spojovací humor "pro celou rodinu", kde by se mohly všechny věkové skupiny smát stejnému fóru. Druhý problém je, že je to tak přeplácané humory, kdy co vteřina stopáže to minimálně tři vtípky, že to časem otupí. Ano, to byl zádrhel již i u Lego příběhu, ale tady je to o poznání větší problém. Nepotěší ani, že überzlounský tým složený ze záporáků z různých fikčních světů, je hrubě nevyužit. Jinak není moc co vytknout, je to právě tak ztřeštěný a zábavný příval popkulturně parodujících groteskových gagů jako ve všech LEGO® seriálech/kraťasech/hrách/filmech, jak by jeden od filmu pro předškolní kluky, jejich starší brášky a doprovodem povinné upracované taťky čekal; včetně návodného ponaučení. Jenže zatímco Lego příběh si šlo plnohodnotně užít i bez děcek, tak to tentokrát ani náhodou neplatí.

    • 11.2.2017  13:42

    Sedmdesátky politickým konspiračním thrillerům přály a tento patří k těm vůbec z nejpovedenějších (aspoň co se zámořské produkce týče); jakkoli je dnes již neprávem poněkud pozapomenutý. Přitom má oproti mnohým jiným výhodu v přímočarém tahu na branku s nejednou výtečnou akční pasáží, rozháraném zarputilém hrdinovi jdoucímu proti všem, nádherném nasnímání, cynickém závěru (který, pravda, mohl jít ještě o krok dál; přeci jen on byl jak na lodi, tak na palubě letadla, že...) a přesvědčivé paranoidní atmosféře "věřit se nedá a nesmí nikomu", která by měla být jedním ze základních kamenů všech filmů tohoto subžánru. A přitom na ní tolik z nich zapomíná.

    • 11.2.2017  00:12

    Neváhej a toč takové (ne)normální polské rodinky aneb film, který vzbuzuje a zanechává pocit, pro který neexistuje exaktní pojmenování; něco na pomezí nepopsatelného smutku, odzbrojující opravdovosti, upřímné radosti, nevyřčeného mezi řádky, existenciální osamělosti, klaustrofobického panelákového geniu loci, voyerské depkoidní tragikomedie a neuchopitelné nádhery toho všeho. Silná slova, silný film a redefinice životopisného žánru jako takového. Beksińského znepokojivé surrealistické obrazy to nikterak neřeší a přesto to o nich vypoví vše. Zadře se to pod kůži způsobem, který lze vydýchat jedině netečným pozorováním noční oblohy, kdy si zapalujete jednu o druhou. Bez ohledu na to, že jste zapřísáhlý nekuřák. Je nad mé chápání, kde se výše uvedené bere v tak mladém (a debutujícím!) tvůrci. Prostě... Gratuluji.

    • 10.2.2017  15:44
    Legion - Chapter 1 (E01) (epizoda) (2017)
    ****

    Jsem kyborg, ale to nevadí meets No One Lives Forever. Audiovizuálně vypiplaný nekomiksový psychedelický trip, kterému nelze nic vytknout přesně do momentu, kdy se plně překlopí v standardní komiksárnu a ukáže se, že o oné zdánlivě sofistikované rafinovanosti platí prosté "skutek utek" více než co jiného. V ten moment můj zájem opadl k bodu mrazu.

    • 9.2.2017  09:30

    Noční nepřikrášlená rutina řadových policistů v podobě syrového policejního procedurálu, který v mnoha ohledech předběhl svou dobu (na tento styl naváže až Pevnost Apačů v Bronxu o dekádu později; většina podobných snímků se věnuje detektivům nikoli právě pochůzkářům/jízdním patrolám). Děj absentuje, jedná se čistě o historky z nočních šichet v pokleslé čtvrti z dob, kdy nikomu nepřišlo nepatřičné, že si LAPD nebrala zrovna dvakrát velké servítky, pravidla a předpisy byly značně uvolněné (či rovnou neexistující) a role Hispánců i Afroameričanů ve společnosti byla z pohledu policejního sboru tak trochu druhořadá. Naturalistické, do morku kostí sedmdesátkové , výtečně zahrané, s láskou k profesi i městu a v druhé polovině přeci jen citelně postrádající gradaci či alespoň nějaký vývoj.

    • 4.2.2017  16:05
    Quarry (TV seriál) (2016)
    ****

    Pomalu plynoucí mix pulpovosti à la Jim Thompson s existenciálním dramatem o povietnamském jižanském (ne)bytí navrátivšího se řadového mariňáka. A právě specifické tempo vyprávění je největším kladem... A i záporem. Není to nudné a ani zdlouhavé, má to díky tempu působivou atmosféru, ale je pravdou, že podobný styl vyprávění v rámci osmi epizod, které spíše než samy o sobě fungují jako jeden osmihodinový film, přeci jen není zcela vhodný. Je to kvůli němu místy chtě nechtě úmorné; jakkoli více než obstojně vystavěné, napsané i zahrané.

    • 3.2.2017  00:12

    Lonergan je o něco lepší scenárista než režisér a nepoměrně lepší režisér než člověk s citem pro volbu hudby. Jedno z nejlépe napsaných i zahraných "klasických amerických maloměstských dramat o neřešitelných kostlivcích ve skříních" posledních let si totiž podkopává nohy na první dobrou cíleným výběrem klasické vážné smyčcové hudby. Ta je tu nadužívána a byly vybrány nejohranější možné skladby; je to na slzičky cílené, od patosu ulepené, podbízivé a snadné řešení. Což je v naprostém rozporu se vším ostatním, jelikož Manchester jinak nic patosem zavánějícího, podbízivého (natož na slzičky cíleného) nenabízí (a že by se našly pasáže, které by k tomu sváděly) a snadná východiska jsou mu cizí. Jako by autor nevěřil, že jeho vlastní osudová látka, jím vybraní herci a jím sepsané dialogy, které fenomenálně pracují s nevyřčeným "co však vždy visí ve vzduchu", budou stačit na emočně zdrcující subtilní drama a tak se tomu rozhodl jít naproti nejlacinějším možným způsobem. A zbytečně tím devalvuje jinak neskonale působivý zážitek.

    • 30.1.2017  11:46
    Robbery (1967)
    ****

    O rok později Yates natočí nejpamátnější automobilovou honičku kinematografie. Přitom ta z úvodu tohoto filmu si s ní v ničem a ničím nezadá; stejný styl, jen s jinou ikonickou károu. A ono vůbec vše co zdobí Bullittův případ, zdobí i Robbery. Akorát v hávu týmové heist žánrovky a nikoli drsné policejní kriminálky. Čili se i zde se kamera dlouhé minuty opájí zarytě mlčícími profesionály, kteří s ledovým klidem krok za krokem pečlivě vykonávají svou práci a jsou v ní sakra dobří. Což ústí v jednu z vůbec nejlepších (a rozhodně nejstylovějších) žánrovek, které ovšem částečně podkopává nohy délka. Úvodní loupeži diamantů i ikonické akci na železnici není naprosto co vytknout. Dokonce natolik, že zdejší procedurálně a až realisticky dokumentárně zachycená "greengrassovská" akce, by pro svou intenzivní podprahovou nervy drásající tenzi a dynamiku, mohla sloužit jako vzor pro veškeré žánrovky podobného ražení. Bohužel jsou tu i pasáže "mezi akcemi a po nich", které jsou přeci jen o chlup standardnější a zdlouhavější než by se na podobně výjimečný film slušelo. Každopádně i tak (nejen) žánrová povinnost, o tom žádná.

<< předchozí 1 2 3 4 27 53 78 104
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace