Moje oblíbené seriály

• Odpočívej v pokoji (TV seriál) (2001) Srdcovka až za hrob. Doslova. Bravurně namíchaný koktejl Alana Balla plný živoucích postav, černočerného humoru, cynismu, pesimismu i optimismu a především pravdivosti. Žádný jiný seriál není tak o životě jako právě tento. Prostě nezapomenutelných pět let ve společnosti rodiny Fisherových.

• Dexter (TV seriál) (2006) Takes life. Seriously... Sympatický, úspěšný forenzní detektiv miamské policie, který je oblíbený a má šťastný vztah... Jenže pouze zdánlivě. Dexter své city jen předstírá, ve skutečnosti žádných není schopen. A jentak mimochodem je také sériový vrah, který sice vraždí pouze jiné vrahy, ale jak známo s jídlem roste chuť. Ne, tady opravdu nejde o další variaci na CSIčka. A osobně bych to vůbec primárně neoznačil ani za krimi-thiller seriál. Nepopsatelné herecké představení Michaela C. Halla (David Fischer z Odpočívej v pokoji, ten chlapík má na silné role a práci s mrtvolami zkrátka přirozený talent) v hlavní roli se vám dostane pod kůži a i když i tentokrát má co dočinění se smrtí, tak ve zcela jiném duchu. A opět se s tím vypořádal bravurně, bez něj by Dexter nefungoval ani vteřinu a celý koncept by se rozpadl jako domeček z karet. Znepokojivý a pokládanými otázkami kontroverzní seriál, který díky vysílání na kabelovce nejde pro sprosté slůvko daleko. Vyvedlo se naprosto vše od výběru herců přes zachycení specifické atmosféry Miami až po technikou stránku, v níž je soundtrack pomyslnou třešničkou na dortu. Již úvodní "švankmajerovské" titulky či dokonale "temný" klavír při těch závěrečných jsou střípky, které vás o geniálnosti tohoto počinu bezezbytku přesvědčí. Ač se Dexterův psychologický profil od knihy dost liší (respektive naprosto; v předloze je regulérní magor na hranici šílenství a schizofrenie), tak to v rámci seriálu vůbec není na škodu. Ten to pro změnu vynahrazuje propracovanými příběhy ostatních členů sboru. Jakoby se tvůrci spíše našli v argentinské minisérii Epitafios. To pro změnu v knize chybí, ta je vskutku jen o jedné choré mysli. A druhá série? Někomu ulítnou vrány, Dexovi holt uplavou mrtvoly. Výrazně jiné, než-li první řada. A věřte nebo ne, ač se to zpočátku možná nezdá, tak je ještě lepší. Na její adekvátní ohodnocení není na ČSFD připraven příslušný počet hvězd. Tak moc je dobrá. A i ve třetí sezóně se podařilo laťku značné kvality přeskočit, byť tentokrát musela být o dost snížena. I přesto je Dex stále jedinečný a hlavně neuvěřitelně pravdivý. Aspoň co se života týče. Opět, stále, zas a znovu. Body ztrácí především v linii s hlavním záporákemm která je... No, ohraná. Série čtvrtá je pak nejen díky fenomenálnímu Lithgowovi tou úplně nejlepší sérií. A to nejen v rámci Dextera. Samozřejmě, pokud bych Dextera bral primárně jako kriminální seriál, tak bych asi tak nadšen nebyl, ale já ho beru především jako seriál o životě. Dexterovi vztahové, rodinné, společenské problémy řeší dříve či později každý a právě v tom je seriál nejsilnější. Pokud k tomu navíc přičtu, že je to zaobaleno do napínavého a strhujícího kabátu, tak jen dobře. Ovšem jsem přesvědčen, že by to stejně dobře fungovalo i bez tohodle kabátu. Pátá série je jak jinak než opět zcela vynikající, ale na můj vkus se příliš odklonila od Dexterova řešení "lidskosti" ke klasickému thilleru (byť s přesahem o jakém si i nadstandardní thillery mohou nechat zdát). Ta thillerovitost nenachází tak úplně oporu v logice jednání několika postav i policie, na druhou stranu to zásadně přispívá budování atmosféry i napětí. Dex je tentokrát odsunut tak trochu na vedlejší kolej a největším vývojem si projde dívčí duo Debra/Lumen. Není to zápor, má to i opodstatnění, ale to by museli scénaristé čtvrthodinku před koncem dupnout na pedál a ne zbaběle zařadit zpátečku, čímž vrátili celý seriál vlastně tam kde již jednou byl po čtvrté sérii. Právě tímto udělali z této řady sice vysoce kvalitní (a velice chutnou), ale přeci jen poněkud nastavovanou kaši. Přesto stále to nejlepší co může zámořská (nikoli ostrovní!) tvorba nabídnout a navíc další skvělý charismatický záporák, tentokrát v podání Jonny Lee Millera. Šestou sérii jsem si pokřtil na „nejrozháranější“. Opět nikoli špatná či průměrná, ale přeplácaná a zároveň v máločem dotažená a přesto nakonec sympaticky "soap operově" odvážná (tedy pokud se tu situaci v další sezóně podaří scénáristům správně uchopit/rozehrát). Ovšem v prvních dvou třetinách série je to takový boj zajímavých nápadů versus vyznívání do ztracena. Zatímco odchod Rity byl logický (a ostatně i nutný krok), který seriálu jen a pouze pomohl, tak (dočasný?) odchod Lumen je mnohem více na škodu a tak se Dexterova linie (opět) točí v již dobře známém kruhu, který nenaruší ani Dexovo koketování s náboženstvím. To je sice skvostné, ale tato slibná linie skončí dříve než se stihne rozvinout v něco nosného. Uzavírání dějových linek z minulých sérií působí spíše jako z nouze ctnost (epizoda Nebraska) a hlavní "vražedná" linie není sice bez zajímavosti, ale všímavějším divákům její (dobrá, ne že ne) pointa dojde dlouho před vyjevením a především je celá ta linie s nábožensky motivovanými vraždami na dlouho nedůstojně odsunuta na druhou kolej a působí, že vlastně nikoho z policejního sboru ani nezajímá. Navíc deus ex machina se tentokrát dostává k hlavnímu slovu až příliš často. Jediné co se daří bez výhrad je vše okolo Debry. Jak se z poněkud přebytečné postavy (kterou v druhé a třetí sérii byla) podařilo udělat hlavní tahounku celého seriálu (sorry Dexi), to zaslouží uznání. A vzhledem k tomu jakým směrem tu postavu vyslali, tak beru dokonce zpět i svou námitku k závěru minulé série. Mělo smysl si na "to" počkat o sezónu déle.

• Já, Claudius (TV seriál) (1976) "By dulling the blade of tyranny, I reconciled Rome to the monarchy." Seriál, který má v zádech nedostižnou knižní Gravesovu předlohu, hnusné papundeklové dekorace a unylou divadelní režii. Může taková televizní série být vůbec dobrá? Může a nejen, že je dobrá, ona je téměř dokonalá. Co téměř... Ona JE dokonalá. Geniality knižní verze nedosahuje, ale i tak jde o zcela výjimečné dílo, kterému na poli televizních seriálů můžou konkurovat snad jedině Twin Peaks či Odpočívej v pokoji. Nezapomenutelné herecké výkony a strhující svět intrik to jsou hlavní důvody proč je "Já, Claudius" i po třiceti letech nezapomenutelným seriálem.

• Sherlock (TV seriál) (2010) Instant Classic! Modernizace, která nekončí jen u toho "aby se to odehrávalo v současnosti a vypadalo to cool" (znáte to, Hamlet má oblek jak z filmů od Tarantina a místo meče berettu), ale přistupuje k celému Holmesovu kultu s takovou invencí a zárověň i věrností (je vidět, že tvůrci mají předlohy nejen načtené od přebalu po tiráž, ale že jsou i velkými fandy), že jakkoli Doyle svého Sherlocka neměl příliš v lásce, tak tuhle jeho "smart is new sexy" podobu by si zamilovat i on. A Cumberbatch od samého počátku útočí na přední příčky nejlepšího Holmese všech dob. 1x00: Unaired Pilot 4/5 Viz samostatný profil. 1x01: A Study in Pink 5/5 Synonymum pro perfektní pilotní "seznamovací" epizodu seriálu. A když píši perfektní, myslím tím skutečně perfektní. 1x02: The Blind Banker 4/5: Who wants to be a million-hair? Detektivnější, dobrodružnější v tom správném duchu šestákových románů a v druhé polovině vlastně i mnohem tradičnější pojetí než by se po úvodní epizodě asi čekalo. Sice jiné než napoprvé, ale rozhodně nijak výrazně horší. 1x03: The Great Game 5/5: This is... a funny one. McGuigan si po pilotu střihl i finále (první?) série a je to hnedka znát. Jestliže se s trochou nadsázky dala první epizoda přirovnat k Sedm, tak tahle by našlo příměr asi v Saw (či spíše v Epitafios zná-li to někdo). Fenomenální od začátku těsně po závěr. Závěr fenomenální není. Ten je mnohem, ale mnohem, něco více než "pouze" fenomenální. Určitou rezervovanost v přijetí Moriartyho afektovanosti sice nesdílím, ale chápu. Každopádně působivé. 2x01: A Scandal In Belgravia 5/5: Definately the new sexy. Zasloužená pozice „přes noc rovnou legendou“ postavila Sherlocka a jeho tvůrčí duo Moffat/Gatiss do nelehké pozice plné nemalých (resp. obrovských až nesplnitelných) očekávání nejen fanoušků, ale všech kdo si cení originality, stylu a kvality. A tak si dali s druhou sérií na čas, protože i „sakra dobré pokračování“ by nevyhnutelně znamenalo zklamání nad ztrátou kvality. Navíc krom očekávání proti nim hraje i ztráta momentu překvapení a prvotního nadšení. Na druhou stranu čas prokázal, že Sherlock není dítko vyrostlé díky hypu. A jak tedy zopakovat nezopakovatelné? Jednoduše... Přijdete s něčím (trochu) jiným, co nejenže nastavenou laťku přeskakuje, ono ji to dokonce posouvá zase o stupínek výše. Ano, zdá se to nemožné, ale je tomu tak. Především díky tomu, že zdejší pojetí Ireny Adler je reklama na pojem femme fatale a naprosté ztělesnění smyslnosti. Při jejích tokavých scénách se Sherlockem to jiskří až zcela reálně hrozí, že se vám vznítí tapety v obýváku. Tvůrci se i vylepšili v práci s divákem; tentokrát je již zcela nepokrytě poňoukán (a jsou mu dány i veškeré potřebné informace a čas), aby "luštil" spolu s Holmesem. A ten slastný pocit, když se vám to tu a tam (či aspoň jednou) povede dříve než jemu... To je k nezaplacení. Rovněž ten zajímavý nápad s "reálnými" weby/twittery postav zůstal v první sérii nevyužit, ve druhé už je zcela nedílnou součástí. Především Watsonův blog kde je plné znění případů mezi první a druhou řadou, které jsou (naneštěstí) pouze ve fragmentech naznačeny na začátku tohoto dílu. 2x02: The Hounds of Baskerville 4/5: Got to see a man about a dog. ...právě tento anglický dvojsmyslný výraz to plně vystihuje. Oproti minulým dílům zvolnění o několik rychlostních tříd. Ty tam je zběsilé tempo či hrátky s postmoderní formou. Je to usedlé (což není špatně), atmosféru budující (noční pasáže sympaticky horrorové, denní naopak skvěle odlehčené). Problém je, že tentokrát vůbec poprvé působí variace na původní látku v rámci hlavní dějové linky poněkud křečovitě až nuceně; ta modernizace je tu tentokrát spíše ke škodě než užitku. Tohle není v jádru Pes Baskervillský a co hůře, vlastně ani Sherlock. Tohle jsou Akta X; byť zdařilá, o tom žádná. McGuigan na režisérském postu dělal co mohl, to Gatiss v roli scenáristy to trochu odflinknul. 2x03: The Reichenbach Fall 5/5: You repel me. Aneb epizoda, která má největší srdce. A také díl, kterým tato verze Sherlocka přerostla originál. Fenomenálně napsané, ještě lépe pře(d)vedené; za to co předvádí trio Cumberbatch, Freeman, Scott se obvykle udílejí ta nejvyšší ocenění. Nápadů na třicet jiných filmů (zločin à la Grimmové!). Napětí, dusno, emoce, osudovost... Jmenujte co vás napadne a najdete to v tom. Závěr očekávaný, ale to jeho provedení. Klobouk dolů i s parukou. A teď jen do příště vyřešit jak to udělal; indicie jsou jasné jen je správně pospojovat. Někdo nějaký nápad?

• Perníkový táta (TV seriál) (2008) (s)Plnění amerického snu skrze periodickou tabulku prvků a Heisenbergův princip neurčitosti. Když si krize středního věku zle dosedne na překvalifikovaného dobráckého učitele chemie, pro něhož je rodina vším (manželka je účetní z donucení i neúspěšnou spisovatelkou s několika málo publikovanými povídkami, syn má mozkovou obrnu a prochází si nepěknou pubertou a navíc je na cestě další neplánované dítě); je to nesporně silný námět sám o sobě. Když si k tomu svou přisadí i osud v podobě pokročilého stádia rakoviny; je to silné dvojnásob. Je jasné, že se tu bude hrát na kombinaci satiry i dramatu s přesně dávkovanou příměsí nekorektního černého humoru. A co teprve, rozhodne-li se tento do kouta zahnaný podpantoflák ve jménu zaopatření rodiny „shodit bačkory a vyhlásit osudu vendettu“; tedy vzít ho pro jednou (a naposled) v životě do vlastních rukou... Vydává se tedy na šikmou dráhu zločinu jako „vařič drog“ spolu se svým bývalým žákem, toho času flákačem a budižkničemu, Jessem; což má za následek nekompromisní syrovou cynickou kriminálku, kde budete samým napětím dýchat v rytmu, který určují tvůrci a nikoli v tom, které by si žádalo vaše tělo. Ač to možná vypadá jako mišmaš žánrů i témat, tak pravdou je pravý opak. Dlouho (pokud vůbec kdy) tu nebylo nic tak skvěle napsaného (minimálně pětice ústředních postav nemá na neliterárním poli příliš konkurenci) i zprostředkovaného a zároveň po celou dobu nezbaveného zneklidňujícího mrazivého nádechu „jo, to se klidně může stát“. Právě to může být pro někoho problém, přeci jen čím více se sympaťák Walt, kterému byste dali na ulici pětikačku, „stává“ Heisenbergerem, který nahání nefalšovaný strach, tím je jasnější, že ani jemu není možné bezmezně fandit, protože pro strom přestává vidět les, čímž ubližuje nejen okolí, ale i nejbližším. A tak je to tu se vším. Není to v žádném případě seriál pro každého, ale kdo se na jeho vlnu naladí, ten má více než slušnou šanci, že objeví horkého kandidáta na ta vůbec nejpřednější místa své seriálové topky (což není jen vzletné prohlášení, ale je podloženo i statistikou; v době psaní tohoto komentáře je zde 2133 hodnocení a z toho 503 hodnotících to má zároveň i v top seriálech čili cca čtvrtina).

• Dvojí spravedlnost (TV seriál) (2005) Co kdyby tu byl seriál, který by zpracovával vyšetřování kriminálních případů z reálného byrokratického pohledu à la The Wire? Takový seriál existuje a je kritikou adorován, diváky v Evropě milován a zvláště ve Francii/Británii záhy dosáhl (zcela oprávněně) kultovního statusu. Jde o seriál, který není ani trochu podbízivý (žádné zatýkání "po americku" o dvou lidech s honičkou přes půl města, ale i při jen teoretické možnosti, že by dva výlupci mohli být ozbrojení, se na ně jde zásadně v deseti až patnácti lidech čili i ty případné pokusy o útěk se počítají sotva na metry) či líbivý (zapomeňte na "co případ, to jasné vyřešení a vše vysvětlující odpovědi"), protože realita taková prostě a jednoduše není. Vyžaduje se, abyste měli aspoň povšechný přehled o specifikách francouzského právního systému, tamním způsobu rozdělení pravomocí policie, prokurátora, advokátů či soudců. Sledujeme totiž osudy a každodenní rutinu šesti zaměstnanců právě tohoto systému, kteří musí spolupracovat, ale zároveň mají všichni zcela jiné cíle a zájmy. Všichni tu mají nějaké ty své démony a práce si vybírá svou daň i s úroky; a je jedno zda v podobě drog, neexistujícího soukromého života či zcela jinak. Zároveň je to seriál temný (no, spíše znepokojivě naturalistický) a syrový až to nemá na obrazovkách příliš obdoby. To je ještě násobeno tím, že je to celé až dokumentárně realistické (postupy i podáním) a mnohdy i volně založené na skutečných kauzách. Případy jsou tedy uvěřitelné, žádné papírem šustící překombinované zápletky neočekávejte; což ovšem neznamená, že by byly tuctové, nezajímavé, nenapínavé či bez nápadů. Pokud lze vůbec k něčemu přirovnat, tak ke svébytnému mixu výše uvedeného The Wire, The Shield ("účel světí prostředky") a klasické drsné francouzské krimi školy. Ovšem není to derivát uvedených, ale zcela ojedinělý seriál, který postavám i divákovi servíruje nejedno ožehavé téma a morální dilema způsobem, na které neexistuje jedna jediná správná odpověď; pohled zákona se od toho lidského či toho "z hlediska vyššího principu mravního", zcela zásadně liší. Zažere se to, nedá to oddechnout, psychicky to vycucne až... Až budete chápat proč ty postavy mohou vidět v drogách útěchu či východisko. Velmi pravděpodobně totiž sami budete mít po pár epizodách solidní depku. Není se co divit, co epizoda to instantní deprese. K tomu všemu to má i výrazně vzestupnou kvalitu jednotlivých sérií; což vzhledem k nedostižným kvalitám již té první je co říci. Jednoznačně jeden z nejlepších seriálů (nejen) současnosti. První série (2005; 8 dílů) je vynikající, ne že ne, ale přeci jen jako by se v tom originálním konceptu teprve hledala a zkoušela "co bude fungovat a co již ne". Vyústění hlavní dějové linky bude pro mnohé možná až příliš mrazivě reálné, na druhou stranu je pravda, že některé linky vyzní poněkud neodůvodněně do ztracena (nemyšleno nutně případy jako takové, ale spíše ty osobní a kariérní záležitosti). Nic z toho však již není problém druhé série (2008; 8 dílů). Tříletá prodleva od té první a vznik díky koprodukci s BBC Four se podepsala na tom, že je to mnohem sevřenější (méně případů, ale o to podrobněji), vypjatější a osobnější, i když postav přibylo. Geniálním tahem se ukázalo především vypůjčení si nápadu z The Wire; podrobně se podíváme na zoubek i "druhé straně barikády". Distribuce drog a násilí přistěhovaleckých gangů. A jestli se minulá série nebála realisticky ukázat zkorumpovanost či amorálnost právního aparátu při snaze docílit "spravedlnosti", tak druhá do těchto témat tepe ještě mnohem odvážněji a nekompromisněji. Aniž by však sklouzla k laciné vykonstruovanosti či zjednodušování za účelem větší atraktivnosti. Veškeré činy jsou v každém momentu plně pochopitelné; nebudete pochybovat, že takhle to prostě chodí. To jestli s tím zároveň budete i souhlasit, je věc zcela jiná. Prostě takový The Wire². Třetí série "The Butcher of La Villette" (2010; 12 dílů) Reality noir aka nejlepší sezóna. Čtvrtá série (2012; 12 dílů)

• Teorie velkého třesku (TV seriál) (2007) Staying in is the new going out. Jsou tu slabé epizody? Jsou. Je to až příliš vykonstruované? A jak! Jsou tu trapné vtipy? Vyloženě trapné ani ne, spíše jen hluchá místa, kde to ne tak docela funguje. A víte co? Je to stejnak úplně jedno, když se i u těch "slabých" epizod třikrát až čtyřikrát smíchy rozbrečím. A co teprve u těch opravdu zdařilých! Nemluvě o tom, že všechny ty postavy miluji (ale Sheldon samozřejmě vede - hlavně od sedmé epizody, kdy z něj udělají ukázkovou svini). Není to lacině mravokárné (zdravím How I Met Your Mother) a už vůbec se nezmiňuji o tom, že se v těch urputných disputacích o hovně (bohužel?) plně poznávám. A jistě nejsem sám, že? Navíc jsem se smíchy probrečel nejen první a druhou, ale i třetí sérií, která je tu považována za nejslabší. Čtvrtá již pár hluchých epizod nesporně obsahuje, ale těch "chčiju smíchu" dílů je tam stále většina a zatím ani při páté řadě to nevypadá, že bych za papírové kapesníčky nějak výrazněji ušetřil.

• Bratrstvo neohrožených (TV seriál) (2001) Ti nejlepší a nejodvážnějí si zaslouží tu nejlepší možnou poctu. A jak si HBO řeklo, tak také udělalo. Ano, někdy je to až takhle jednoduché... Na druhou stranu je pravda, že ne všechny díly jsou úplně geniální. Některé jsou "pouze" vysoce nadprůměrné, ale kdo by to řešil, když si stačí vzpomenout na ta kvanta nezapomenutelných momentů. A to nejen těch bitevních, ale především těch lidských. ♫ Hodnocení OST: 4/5

• Akta X (TV seriál) (1993) Akta X jsou oscilátor kvality díl od dílu a takovou "Gumpovskou bonboniérou v praxi". Nikdy totiž nevíte jak (ne)chutný bonbón si vytáhnete, můžete to být průměrné sci-fi, nejatmosferičtější horror vašeho života, ničím nezajímavý temný thiller či komedie k popukání kde tvůrci trefně střílejí do vlastních řad. A je zcela jedno zda zrovna koukáte na první či devátou sérii; geniální díl stejně jako ten odpadový si můžete vytáhnout v kterékoli z nich. Cca jedna třetina epizod jsou dějotvorné, zbytek jsou samostatně stojící počiny. První série sice obsahuje několik vůbec nejlepších epizod, ale také hned pár nejhorších a spíše si to ještě hledá tu svou cestu. Druhá, třetí a čtvrtá už jsou ty Akta X jak je má většina nostalgicky zafixována. Pátá se šestou jsou pak naprostým vrcholem. Sedmá kvalitativně o něco klesla, změnila místo natáčení a z temných epizod tu a tam odlehčených uvolněnějšími díly udělala přesný opak, je primárně komediální. Pilot (1x00) 4/5 - Deep Throat (1x01) 2/5 Laciný a nudný úvod do mytologie Akt X. Squeeze (1x02) 5/5 Já rád játra, ty rád játra. Conduit (1x03) 4/5 První z náznaků později hodně frekventovaného "únosového" tématu. Narozdíl od většiny z nich však výborně zpracován. The Jersey Devil (1x04) 3/5 Zajímavý námět tvůrci dokázali využít jen na začátku a na konci. Průměrný díl, který mohl (a měl) být mnohem lepší a kratší. Shadows (1x05) 3/5 Psychokineze si zasloužila lepší entrée na scénu. Rutinérská epizoda. Ghost in the Machine (1x06) 2/5 Velmi slabá, s odstupem času až směšná, variace na stroj s vlastním rozumem. Nuda. Ice (1x07) 5/5 "We´re not who we are..." Aneb jak to dopadne, když natočíte variaci na Věc v kulisách Akt X. Jednoduše fenomenálně. Space (1x08) 3/5 Mohlo jít o výtečný díl, kdyby režisér nepojal nadpřirozené prvky tak směšně. Fallen Angel (1x09) 4/5 Mulder vs armáda a průzkum místa možného dopadu "však-vy-víte-čeho". Eve (1x10) 5/5 "We just knew..." Fire (1x11) 4/5 Má-li žhář styl je radost sledovat ho při práci. Beyond the Sea (1x12) 5/5 Když si Dana s Foxem prohodí své obvyklé role, jako protihráče jim přihrajete perfektního Brada Douriffa a vše podpoříte skvělým scénářem, tak z toho prostě nemůže vzejít špatná epizoda. Tahle je rovnou jedním z naprostých vrcholů celých Akt X. Gender Bender (1x13) 4/5 On(a) je ultimátní afrodiziakum, které za sebou nechává jen mrtvoly. Dobrý námět, ovšem slušelo by více nejednoznačnosti. Lazarus (1x14) 3/5 Záměna těl/duší. Zajímavé téma, avšak pouze průměrné zpracování. Bez nadpřirozena by to bylo lepší. Young at Heart (1x15) 3/5 Po všech stránkách průměrný a zapomenutelný díl. E.B.E. (1x16) 5/5 "I´m wondering which lie to believe." Tvůrci dodrželi, narozdíl od mnoha jiných epizod, poučku o tom, že nejvíce diváka zaujme to co zůstane neukázáno. Miracle Man (1x17) 4/5 Chvalte Pána! Shapes (1x18) 3/5 Indiánské pověsti o lykantropii, rezervace původních američanů a ranč v horách. V první půli skvělé, ovšem ke konci se atmosféra vytrácí. Darkness Falls (1x19) 5/5 Epizody, kde jsou Scullyová a Mulder odříznuti od světa v bezvýchodné situaci byly vždy chloubou Akt X. Tato je z nich asi nejlepší. Atmosférický vrchol první série, potažmo Akt X vůbec. Navíc ten lahůdkový závěr. Tooms (1x20) 5/5 Již z názvu je jasné o koho v tomto díle půjde. Stejně jako při prvním setkání je Eugene Tooms charismatický každým coulem. Poprvé se zde objevuje asistent ředitele FBI Walter Skinner. Born Again (1x21) 4/5 Dobrý námět, výtečná úvodní půlka, ale pak se to celé rozmělní v předvídatelný průměr. Roland (1x22) 3/5 Další z dílů, kterým nadpřirozená dějová linka spíše škodí. The Erlenmeyer Flask (1x23) 4/5 Finále by mělo uzavírat jednu kapitolu, ale přitom navnadit na další. To se podařilo, obzvláště v závěrečné čvrthodince. Little Green Men (2x01) 4/5 Začátek konce. První z dílů kde se začne naplno odvíjet mytologická linka, která nakonec (za hodně sezón) Akta X potopí. Což ovšem neznamá, že tento díl není kvalitní. Naopak, ze začátku byla i ta dějotvorná část zábavná a napínavá. The Host (2x02) 4/5 Akta X jsou stále uzavřený projekt a Mulder je přidělován k podřadným úkolům. Nadprůměr, který má co nabídnout, byť jde "pouze" o další potvůrku z kanálů. Blood (2x03) 5/5 "Kill´em all!" Mrazivé téma a tak trošku jinak pojatá epizoda než bylo zvykem. Sleepless (2x04) 4/5 Mulder řeší podivné úmrtí specialisty na spánkové problémy. Ze začátku velmi dobré, ale průměrná druhá polovina to zbytečně sráží. Duane Barry (2x05) 4/5 Předznělková scéna nenavnadí. Spíše naopak. Samotný díl je ale velmi dobrý. Tvůrci v něm konečně pozměnili formu vyprávění. Ascension (2x06) 4/5 "Deny everything." Přímé pokračování minulé části, které je díky hustější atmosféře ještě o chlup lepší. 3 (2x07) 3/5 První z případů znovuotevřených Akt X. Průměrný díl o trojici hrající si na novodobé upíry. One Breath (2x08) 5/5 Pomalejší díl kde se podíváme na zoubek hned několika postavám z jiného úhlu než doposud. Firewalker (2x09) 3/5 Nedůstojná kopie dílu Ice z první série. Ve všech ohledech průměr. Red Museum (2x10) 4/5 Nedoceněný díl, který se zbytečně překlopí do konspirační roviny. Excelsis Dei (2x11) 2/5 Zdlouhavé nic o ničem. Bez nápadu i atmosféry. Aubrey (2x12) 4/5 Variace na díl Born Again. Ovšem o třídu lepší. Docela atmosférické a až do "dějového zvratu" i napínavé. Poté je to již spíše směšné... Irresistible (2x13) 5/5 První díl, ve kterém se nestane nic nadpřirozeného. Přesto, či právě proto, funguje na výtečnou. Předobraz moderních detektivních seriálů. Nezapomenutelný záporák. Die Hand Die Verletzt (2x14) 5/5 Okultní náboženství a Mulderovy hlášky. Ideální kombinace. Fresh Bones (2x15) 5/5 Vodoo praktiky a tak vůbec. Colony (2x16) 2/5 Konspirační klonování nuda je. End Game (2x17) 3/5 Pokračování minulé části, ovšem lépe. Fearful Symmetry (2x18) 3/5 Neklidná zviřátka na útěku. Dod Kalm (2x19) 4/5 Kopie Darkness Falls z první série. Také výtečná, ale ne výjimečná. Humbug (2x20) 4/5 Akta X se projednou přeladily na čistě komediální notu. The Calusari (2x21) 4/5 Vymítání po rumunsku. F. Emasculata (2x22) 5/5 Smrtící epidemie bez Dustina Hoffmana zato se špetkou konspirace. Soft Light (2x23) 3/5 Střez se nudného stínu, diváku! Our Town (2x24) 4/5 Lídojedi, lidi jedi. Anasazi (2x25) 4/5 Společně s prvními dvěma díly třetí série tvoří uzavřenou trilogii a nejnekonspirativnější konspirační příběh celých Akt X. Kéž by takto vypadaly všechny mytologické díly, tohle je totiž vkusné, děj posouvající a postavy ždímající. The Blessing Way (3x01) 4/5 Foxova indiánská linie nudná, tohle táhne pro tentokrát zarputilá Scullyová v "Mulderově úloze". Paper Clip (3x02) 5/5 Napínavá a zvratů plná epizoda, navíc ty manipulativní šachy v závěru. Nejlepší díl "trilogie". D.P.O. (3x03) 4/5 Úžasná předtitulková sekvence, Ribisi a Jack Black jako záporáci a nápaditý náběh závěrečných titulků. Clyde Bruckman's Final Repose (3x04) 5/5 Když potká cynický fatalistický jasnovidec vraždícího jasnovidce mají radost oba. A stejně tak plesá nadšením divák i kritická obec, která tento díl po zásluze zavalila cenami. The List (3x05) 3/5 Ze začátku dobrá atmosféra, ta však vyprchá v první dvacetiminutovce a pak už nic. 2Shy (3x06) 4/5 Kdyby nebyl hloupý, tak si v LA zařídí odtučňovací kliniku. Ženské by se mu tam hrnuly a ještě by nadšeně platily. The Walk (3x07) 3/5 Horrorové scény sice skvělé (bazén!), ale je jich málo, takže na dojmu z průměrného dílu nic nemění. Oubliette (3x08) 4/5 Zdařilé spojení temného thilleru à la Mlčení jehňátek s "paranormálnem". Nisei (3x09) 4/5 První část zajímavého mytologického dvojdílu a jedna z prvních epizod, kdy začíná být vidět výrazný příklon k "filmovosti". 731 (3x10) 3/5 Linie Scullyové výtečná, Mulderova kvůli neúmyslné béčkové poetice moc ne. Zůstat v obou linkách ty postavy naznačené ve stínech, hned by to bylo o třídu lepší. Revelations (3x11) 3/5 Dana slepě věří, Fox je pro jednou skeptikem. Zajímavé samo o sobě dostatečně, proč to tedy rozmělňovat nenapínavou a prim hrající historkou o klučinovi se stigmaty? War of the Coprophages (3x12) 5/5 Aktům X sluší, když si utahují sama ze sebe, o to více když je to tak hravě, vtipně i nápaditě jako zde. Syzygy (3x13) 5/5 Začne to jako satanistický slasher a končí jako stylová groteska. Sure. Fine. Whatever. Grotesque (3x14) 5/5 Možná vůbec nejtemnější a nejdepresivnější epizoda celého seriálu, očividná příprava na depkoidní thillerový "spin-off" Akt X Millennium. Piper Maru (3x15) 4/5 Úvodní scéna s Big Daddym fenomenální, zbytek již horší, ne však nijak výrazně. Apocrypha (3x16) 4/5 Mytologický díl držící se "při zemi" s konspiracemi, plně soustředěný na postavy. Pusher (3x17) 5/5 Modell je oproti Horstu Fuchsovi ještě malé pívo, ale Lovce jelenů se mu daří trumfovat zdařile. Teso Dos Bichos (3x18) 2/5 Bez nápadu, bez napětí, místo dravé pumy neškodná košišta. Hell Money (3x19) 3/5 Dobré téma, navíc kriminálka bez jakéhokoli nadpřirozena, ovšem pokrácení by neškodilo. Jose Chung's "From Outer Space" (3x20) 5/5 Reynard Muldrake a Diana Lesky v narativně vymazleném bonbónku s harryhausenovským ufounem promlouvajícím shakespearovskou angličtinou (Lord Kinbote!), nefuckujícím šerifem a odkazy na "někoho/něco" v doslova každém záběru (doporučuji pak následnou projekci i s komentářem tvůrců). Avatar (3x21) 4/5 Famózní scény s "červenopláštěnkou" (Don´t Look Now jak vyšité), daří se navozovat příznaky insomnie a sympatické zaměření na Skinnera. Jen závěr to chtělo údernější. Quagmire (3x22) 3/5 Buď to mělo být více vážné a bez posledního záběru či odlehčené, ale v tom případě od začátku. Wetwired (3x23) 4/5 Tři v jednom. Začne to jako klasický případ podivných vražd, přehoupne se to v čistě osobní rovinu ústředního dua a vrcholí to jako ukázková konspirační záležitost. Talitha Cumi (3x24) 4/5 Solidní mytologický díl, ale jako finále sezóny nedostačující. Herrenvolk (4x01) 4/5 Solidní mytologický díl, ale jako úvod sezóny nedostačující. Home (4x02) 5/5 It´s wonderful, wonderful. Oh, so wonderful... Teliko (4x03) 4/5 Je s podivem, že se v horrorech častěji nepracuje s africkými legendami, potenciál v nich rozhodně je. Unruhe (4x04) 4/5 Znepokojivé, nejen díky Vinceovým očím. The Field Where I Died (4x05) 3/5 Dobře (vy)myšlené, ale špatně podané. Sanguinarium (4x06) 4/5 Taková normální čaroplastická gore chirurgie. Musings Of A Cigarette-Smoking Man (4x07) 3/5 Povídky ze života stínového Forresta Gumpa amerických dějin, včetně lavičky a bonboniéry. Tunguska (4x08) 4/5 Prolog navnazující jako máloco, cliffhanger jeden z nejvíce creepy momentů seriálu a vše mezitím ucházející mytologie. Terma (4x09) 3/5 Nevyrovnané. Nebývalé množství výtečných scén na jedné straně, nebývalé množství trapných na té druhé. Paper Hearts (4x10) 5/5 Piknik na Hanging Rock v podání Akt X. El Mundo Gira (4x11) 3/5 Mexická soap opera s Marií, ze které by měl Carlos Santana radost. Leonard Betts (4x12) 4/5 Ebertův palec jednoznačně nahoru! Never Again (4x13) 4/5 Scullyová si konečně vrzne a Jodie Foster jí to jen tiše závidí. Memento Mori (4x14) 4/5 Vystřižená rodinná scéna je na tom nejlepší, ale i tak výtečné. Ubrat Mulderova honu a přidat komorní momenty Scullyové, pak by nebylo co vytýkat.

• Vlak dětství a naděje (TV seriál) (1985) Možná je můj nekritický pohled na tento skvost daný hodně nostalgií a tím jak moc mě to vzalo v dětství, ale i kdyby, tak co. Každá z postav zde je výborně napsaná i zahraná. Přes období, ve kterém se seriál odehrává, celkovou posmutnělost a jedno zkažené dětsví má neuvěřitelně optimistický náboj. Je milý i klasicky česky tragikomediální. Asi jediný (a vlastně zcela bezvýznamný) zápor je, že první část je oproti ostatním o něco horší. A nebo ani ne tak horší jako spíše se zbytečně pozvolným rozjezdem.