Jedním slovem dokonalý Jack Lemmon. Ať už jako ušlápnutý úředníček, nesmělý nápadník nebo ve sklenici martini své trable utápějící mučedník. Od začátku do konce s ním film stojí a padá a ostatní postavy ani nedostanou prostor, aby se jakkoliv uplatnily. Ke škodě zejména Shirley MacLaine. V první polovině ryzí komedie, ve druhé romantický film s očekáváným a přesto uvěřitelným rozuzlením.
Ne každému se bude Nebel líbit, na to až moc sází na vizuální poetiku namísto vyprávění. Děj filmu by se dal zhustit do deseti minut a vlastně je jaksi navíc... Prim zůstává působivým obrazům, čím temnějším, tím impozantnějším. Milovníci komiksů, vlaků a lyriky až hrabalovské si přidají hvězdičku.
Od převzetí takovtky Davidem Yatesem jsou jednotliví Potterové jeden jako druhý. Zajímavé scény střídají hluchá místa, kdy je třeba na velmi malý prostor stěsnat velkou část vysvětlování pro neznalé předlohy, vše završeno jen napohled velkolepou bitvou. Závěrečná část je prakticky jen a pouze o ní. Na 130 minut to je trochu málo, oba dva díly by rozhodně šly "sešít" dohromady, proč ale nezískat dvojí vstupné, že? Závěrečná scéna působila jako nezamýšlená parodie.
"Proč má člověk mlčet? Aby uslyšel melodie lidí kolem sebe..." Petr Zelenka je mezi českými režiséry vzácný jev. Jeho filmy i divadelní hry oplývají neobyčejnou hravostí, spojenou se zaujetím pro postavy a okořeněnou špetkou mystifikace. Měrou vrchovatou toto platí pro Rok Ďábla, film - dokument, kde se celou dobu nic neděje, jen se jeho hrdinům dějí tu obyčejné, tu méně obyčejné věci. Víc než pro fanoušky Nohavici a Čechomoru je to film pro vyznavače umírněného bláznoství, kteři jsou ochotni s režisérem hrát jeho hru. Stojí to za to.
Dokonalost Social Network spočívá na třech pilířích: 3) režie, 2) herecké výkony, 1) fenomén FB, na který každý na internetu více než deset minut měsíčně trávící človíček z podstaty věci musí mít nějaký názor. I když tvrdit, že tenhle film je jen o fb pravda není. Ale právě pozádí celosvětového fenoménu je tou pověstnou třešničkou na dortu, která SN posunuje mezi dokonalé filmy.
Dokonalý scénář, ze kterého se podařilo vykřesat maximum. Film snad pro každého diváka, složitý, ale ne moc, s romantickou zápletkou, která na sebe nestrhne veškerou pozornost, atraktivní blondýnka v hlavní roli a ucházející rozuzlení. Pro komplikované filmy mám slabost a v duchu jsem jej neustále srovnával s nedostižným Mementem, byť je to film žánrově někde jinde. A Butterfly Effect rozhodně obstál se ctí.
Velmi dobře natočený film, výborný scenář a neméně kvalitní herecké výkony. Často zmiňované prodchnutí snímku oficiální idelogií jsem vnímal jen okrajově, těch několik nepotřebných narážek na agenty se dá lehce strávit. Výjimkou je postava uprchlého a vracejícího se Ryse, která působí naprosto nevěrohodně a v duchu snahy zobrazovat emigranty jako zbabělce bez špetky cti. Kromě tohoto šrámu Král Šumavy působí věrohodně a postavám ve filmu lze jejich chování i repliky snadno uvěřit a po shlédnutí si říct "Tak takové to tehdy bylo". Že se jedná o pohled pouze z jedné strany upřít samozřejmě nelze...
Naprosto dokonalé, nicota všedního bytí prodavače frustrovaného více či méně stupidními zákazníky/kolegy/kamarády/dalšími nesouvusejícími osobami v 90 minutách s přehršlí skvěle vypointovaných scének navrch. Moje nejoblíbenější je debata o hvězdě smrti a objednávání videofilmů. Debut který Kevin Smith dosud nedokázal překonat...
Těžko, přetěžko hodnotit jako film. Od okamžiku, co se potterovské ságy chopil David Yates, jeden díl jako druhý skládá se z množství ve zběsilém tempu se odvíjejících obrazů, kde motivace jednotlivých postav se stává zcela podružnou ve srovnání s všudypřítomnou akcí. Rád bych věřil, že lze příběhy tří mladých kouzelníků zpracovávat i jinak, ale od Cuarónova Vězně z Azkabanu se o to nikdo ani nepokusil. Je to bezesporu škoda, protože všechny postavy na plátně působí jako nevýrazné loutky a sympatie k nim chovají jen znalci knižní předlohy. I v předposledním Potterovi se najdou silné momenty, za všechny je třeba zmínit až nepatřičně působivou pohádku o třech bratřích. Stín svých předchůdců však nepřekročil, hodnotit jej jako film lze tedy pouze průměrně. Bez znalosti knížky ještě hůře.
Geniální okamžiky se střídají s lehce zbytečnými, role dědy působí jako "spojovák" mezi jednotlivými scénkami z výletu rodiny Homolkových, které ale stojí za to, jen si vybrat. Za sebe volím Šebákovo "Tak to jste vůl, pane" a "topící" se Marii Motlovou.
Za dokonale klaustrofóbní atmosféru šest hvězdiček. Mínus jednu za ochotu, s jakou se některé postavy vrhaly vstříc ponejprv neznámému a později zcela konkrétnímu vetřelci. Skvělé herecké výkony všech a mé soukromé vyzdvihnutí dokonale hysterické Veronicy Cartwright.
Čtyři hvězdičky spíše za neutuchající Chaplinovu snahu poukázat na nebezpečí ztělesněné Hitlerem v době, kdy si jej na západním břehu atlantiku uvědomoval málokdo. I když je to v komických výstupech pořád "starý dobrý Chaplin", místy se nelze zbavit dojmu, že patosu a snahy hrát na citovou strunu je až příliš. Těžko to ale může vyčítat někdo, kdo tuhle dobu zná jen z vyprávění a jiných filmů. Ještě hodně dlouho trvalo, než se svět dokázal smát tomu, co se snažil Chaplin zesměšnit v Diktátorovi. Svým prvním mluveným filmem na míle předběhl dobu...
Pokud přistoupíte na hru Tima Burtona, že Ed Wood byl naivní nadšenec, který silou svého optimismu dokázal točit bez peněz, produkce a defacto i herců, pak se Vám toto optimistické dílko bude více než zamlouvat. Jakkoliv si Burton nemusel ani příliš vymýšlet či přikrášlovat, neboť většina událostí ve filmu se doopravdy stala (vyjma lehce kýčovitého setkání s Orsonem Wellesem), celkové romantické vyznění paradoxně filmu na bodech ubírá a ne každému se proto bude Ed Wood zamlouvat. Ale pro všechny ostatní je to starý dobrý Burton, kterému doopravdy nejde o zachycení reality ale o plnění dalšího ze svých snů...
Kouzlo Bruce Willise střílícího jednu drsňáckou hlášku za druhou mne nějak minulo. Jako archetyp jiného akčního hrdiny oproti zavedeným nad-ranařům typu Chucka Norrise nepochybně funguje, ale jeho protivníci by mohli být aspoň o ždibíček bystřejší a hlavně chlapíci od policie a federálů si asi zaslouží vyšší inteligenční kvocient než má houpací kůň. Kdo kdy slyšel aby se při podezření na únos rukojmích před navázáním kontaktu s únosci rovnou provedla kvazizáchranná akce bez jakéhokoliv plánu. Proč se únosci ve stylu teenagerských hororů jeden po druhém rozdělují, aby mohli postupně padat McClanovou rukou? A pokus o "operaci FBI s nasazením vrtulníku" na závěr byl snad špatný vtip. Nahraďte Willise s Rickmanem a máte tuctový akční film, s jejich výkony Die Hard stojí a padá.
Sympatických českých filmů se rodí poskrovnu, proto je záhodno každý takový řádně ocenit. To se týká i Občanského průkazu. Jakkoliv neni bez chybičky, nad všemi negativy převáží étos radosti z čiré filmařiny, jež se vine celým filmem. Neokoukané herecké tváře hlavních protoganistů spolu s osvědčenými matadory vytvořily dokonalý koktejl, který prostě funguje. Obsazení zůstává hlavnou devizou filmu, které bohatě vynahrazuje místy pokulhávající scénář. Velké plus i za skvělý hudební doprovod, složený z klasických rockových hitů doplněných o českou big beatovou produkci.
Nádherný snímek o rytířích bez peněz, bázně a hany, chránících pracující rolníky pouze za byt a stravu. Navzdory stopáži (207 minut včetně přestávky) od počátku do konce strhující a napínavé. I když moc dobře víte, jak to dopadne, a jen čekáte v jakém pořadí a kdy začnou jednotliví hrdinové odcházet. Mezi sedmi statečnými samuraji si každý najde svého oblíbence, navzdory faktu, že Toshirô Mifune celý film "ukradl" pro sebe. Téměř v každé scéně je ho plno, a pokud náhodou ne, tak na sebe upozorní alespoň grimasou či pohybem. Nemohl jsem nevzpomenout na Steva McQueena a jeho kreace a gesta jakoby mimoděk pokaždé, kdykoliv se ocitl v záběru. Zjevně se měl kde inspirovat...
Tohle absolutně nemá nic společného s filmem. Nelze to ani podřadit pod jakýkoliv myslitelný žánr, protože to neobsahuje vtip, zápletku ani nejde o film hudební. Vlastně je tam něco s bombou, takže asi film o teroristech s hvězdným obsazením vedlejších rolí. Film, který vzniknout musel, protože takovéhle filmy o celebritách je prostě čas od času točit třeba. Koukat na ně ale rozhodně netřeba.
Naprostá žánrová klasika. Takový chlapi jako Humphrey Bogart se už nerodí. A ženské jako Lauren Bacall rovněž ne... Skvělá detektivka, která nedopřeje chvilku oddechu. Na první shlédnutí se určitě nepodaří postřehnout všechny spletité nitky, kterými je dokonale promyšlený scénář propleten.
Kde Lovec jelenů postrádá charisma válečných eposů Apokalypsy nebo Čety, tam získává na dojemnosti a lidskosti "obyčejných" příběhů těch, co zažili Vietnam. Jedinečným hereckým výkonům u mne dominuje Meryl Streep. A závěrečná ruleta mezi De Nirem a Walkenem se snad ani nedá shlédnout jinak než bez dechu.
Skvělý akční film, jehož autoři dokázaly z minima prostředků vydupat maximum. Mínus jedna hvězda za na můj vkus až moc nastavovaný konec, kdy jsem jen čekal, až teda bude konečně po tom plechounovi a zda přežije Michael Biehn, což se mi bohužel nesplnilo. Hláška I'll be back je ale naprosto odzbrojující...
Tak ještě jednou a pořádně. Zapadalo vše do sebe? Nebyl ten polda přece jen zákeřnej? A co ta barmanka, vzpomínáš si? A důkazy - vlastně fakta máš? Zase to nedávalo smysl? Tak ještě jednou, ale to je naposled, co se na to díváš...
Od první minuty je film čekáním na neodvratně se blížící šílenství Jacka Torrance v Nicholsonově podání. A dočká se brzy, nutno povědět. Vrchol filmu však přichází až v samém závěru, i když bez honičky bludišťem by se film o mnoho neochudil. Legendární "Johnny is here..." je jedna z nejlepších filmových scén všech dob a na smrt vyděšená Shelley Duvall v paměti utkví snad ještě víc než úžasně vyšinutý Nicholson. Plus skvělá hudba, vytvářející napětí v každém momentě filmu, i když se teoreticky na plátně nic neděje. Prvotřídní hororová podívaná.
Největší devizou snímku je dokonale depresivní atmosféra Ceauceskova impéria, oproti níž jsou Husákovy časy vskutku staré zlaté. Dějová linie samotná je v podstatě vedlejší, dojem povýšený nad obsah je v tomto případě rozhodně na místě.
Tak jo, asi to není úplně nejlepší komedie všech dob, ale když přijede elitní polda Simon Pegg dělat pořádek do poklidné vísky s nulovou kriminalitou a za parťáka dostane Nicka Frosta, prostě si nemůžu pomoct. Film je přehledně rozdělen na část zábavnou a akčně-zábavnou, hrdinové si svoje hlášky vymýšlí sami za pochodu a vůbec se neispirují "doopravdickými" akčními filmy. Plejáda britských hvězd je příjemný bonus.
Jedinečná sonda do soukromého i veřejného života nejvýznamější osobnosti naší poválečné historie.Více než deset let shrnuto do 120 minut, mapující jen některé významné okamžiky prezidentského života. K plnému vychutnání dokumentu Pavla Kouteckého je nutný zájem o toto období či osobní vzpomínky na ně. A samozřejmě trpělivost k usledování stopáže. Silných momentů je mnoho, u mne vede návštěva Billa Clintona a především smrt Olgy Havlové, v jednom krátkém němém záběru zračící se zoufalství ve mne zanechává trvalé mrazení v zádech.
Okouzlení. Jednoznačně převládající emoce po shlédnutí Kukyho. I když není bezchybný, jeho nedostatky mu rádi prominete a necháte se unášet na vlnách bezbřehé fantazie. Inspirace dílem Františka Skály (jmenovitě pohádkovým příběhem Jak Cílek Lídu našel) je více než zřejmá a sami autoři filmu Skálovi za jeho přínos poděkují. Hvězdička navíc za namluvení postaviček (i když na Zdeňka Svěráka coby Strážce jsem si musel zvykat), mezi nimiž exceluje sehraná dvojice "čističů" Lábus-Čtvrtníček. Suma sumárum - nejpůsobivější český film za hódně dlouhou dobu. Hoši, děkujeme.
p.s. z ideologických nedostatků lze Kukymu vytknout genderovou (žádná z lesních postaviček není ženského rodu) a ekologickou nekorektnost (zlé postavy jsou ty, které čistí les od odpadků).
Do poloviny filmu jsem nechápal, proč je Dr. Divnovláska zvána komedií, o to víc jsem se ale bavil ve druhé části. Nevzpomínám si, že bych kdy viděl tak stylově nezařaditelný film. Všechno je jiné, od zápletky po závěr, vše dopadne jinak, než by se u "běžného" filmu očekávalo. Tohle mohl natočit jen génius nebo šílenec. Nebo Kubrick...
Vtipné zpracování přidává na dokonalosti v zásadě obyčejnému, vpravdě však velmi hlubokému příběhu, od kterého jsem nedokázal ani na moment odtrhnout oči. Marjane je taková dívka od vedle, s níž prožívat její radosti a (hlavně) strasti je ohoromně snadné. A film jako takový pobaví, dojme i poučí, co víc bychom od něj mohli chtít?
Moje komentáře
Byt (1960)
Jedním slovem dokonalý Jack Lemmon. Ať už jako ušlápnutý úředníček, nesmělý nápadník nebo ve sklenici martini své trable utápějící mučedník. Od začátku do konce s ním film stojí a padá a ostatní postavy ani nedostanou prostor, aby se jakkoliv uplatnily. Ke škodě zejména Shirley MacLaine. V první polovině ryzí komedie, ve druhé romantický film s očekáváným a přesto uvěřitelným rozuzlením.
Alois Nebel (2011)
Ne každému se bude Nebel líbit, na to až moc sází na vizuální poetiku namísto vyprávění. Děj filmu by se dal zhustit do deseti minut a vlastně je jaksi navíc... Prim zůstává působivým obrazům, čím temnějším, tím impozantnějším. Milovníci komiksů, vlaků a lyriky až hrabalovské si přidají hvězdičku.
Harry Potter a Relikvie smrti - část 2 (2011)
Od převzetí takovtky Davidem Yatesem jsou jednotliví Potterové jeden jako druhý. Zajímavé scény střídají hluchá místa, kdy je třeba na velmi malý prostor stěsnat velkou část vysvětlování pro neznalé předlohy, vše završeno jen napohled velkolepou bitvou. Závěrečná část je prakticky jen a pouze o ní. Na 130 minut to je trochu málo, oba dva díly by rozhodně šly "sešít" dohromady, proč ale nezískat dvojí vstupné, že? Závěrečná scéna působila jako nezamýšlená parodie.
Rok ďábla (2002)
"Proč má člověk mlčet? Aby uslyšel melodie lidí kolem sebe..." Petr Zelenka je mezi českými režiséry vzácný jev. Jeho filmy i divadelní hry oplývají neobyčejnou hravostí, spojenou se zaujetím pro postavy a okořeněnou špetkou mystifikace. Měrou vrchovatou toto platí pro Rok Ďábla, film - dokument, kde se celou dobu nic neděje, jen se jeho hrdinům dějí tu obyčejné, tu méně obyčejné věci. Víc než pro fanoušky Nohavici a Čechomoru je to film pro vyznavače umírněného bláznoství, kteři jsou ochotni s režisérem hrát jeho hru. Stojí to za to.
The Social Network (2010)
Dokonalost Social Network spočívá na třech pilířích: 3) režie, 2) herecké výkony, 1) fenomén FB, na který každý na internetu více než deset minut měsíčně trávící človíček z podstaty věci musí mít nějaký názor. I když tvrdit, že tenhle film je jen o fb pravda není. Ale právě pozádí celosvětového fenoménu je tou pověstnou třešničkou na dortu, která SN posunuje mezi dokonalé filmy.
Osudový dotek (2004)
Dokonalý scénář, ze kterého se podařilo vykřesat maximum. Film snad pro každého diváka, složitý, ale ne moc, s romantickou zápletkou, která na sebe nestrhne veškerou pozornost, atraktivní blondýnka v hlavní roli a ucházející rozuzlení. Pro komplikované filmy mám slabost a v duchu jsem jej neustále srovnával s nedostižným Mementem, byť je to film žánrově někde jinde. A Butterfly Effect rozhodně obstál se ctí.
Král Šumavy (1959)
Velmi dobře natočený film, výborný scenář a neméně kvalitní herecké výkony. Často zmiňované prodchnutí snímku oficiální idelogií jsem vnímal jen okrajově, těch několik nepotřebných narážek na agenty se dá lehce strávit. Výjimkou je postava uprchlého a vracejícího se Ryse, která působí naprosto nevěrohodně a v duchu snahy zobrazovat emigranty jako zbabělce bez špetky cti. Kromě tohoto šrámu Král Šumavy působí věrohodně a postavám ve filmu lze jejich chování i repliky snadno uvěřit a po shlédnutí si říct "Tak takové to tehdy bylo". Že se jedná o pohled pouze z jedné strany upřít samozřejmě nelze...
Mladí muži za pultem (1994)
Naprosto dokonalé, nicota všedního bytí prodavače frustrovaného více či méně stupidními zákazníky/kolegy/kamarády/dalšími nesouvusejícími osobami v 90 minutách s přehršlí skvěle vypointovaných scének navrch. Moje nejoblíbenější je debata o hvězdě smrti a objednávání videofilmů. Debut který Kevin Smith dosud nedokázal překonat...
Pád Třetí říše (2004)
Pro milovníka reálií druhé světové války naprostá povinnost, pro ostatní velmi realistický ale velmi dlouhý film a velmi nepřehledný film.
Harry Potter a Relikvie smrti - část 1 (2010)
Těžko, přetěžko hodnotit jako film. Od okamžiku, co se potterovské ságy chopil David Yates, jeden díl jako druhý skládá se z množství ve zběsilém tempu se odvíjejících obrazů, kde motivace jednotlivých postav se stává zcela podružnou ve srovnání s všudypřítomnou akcí. Rád bych věřil, že lze příběhy tří mladých kouzelníků zpracovávat i jinak, ale od Cuarónova Vězně z Azkabanu se o to nikdo ani nepokusil. Je to bezesporu škoda, protože všechny postavy na plátně působí jako nevýrazné loutky a sympatie k nim chovají jen znalci knižní předlohy. I v předposledním Potterovi se najdou silné momenty, za všechny je třeba zmínit až nepatřičně působivou pohádku o třech bratřích. Stín svých předchůdců však nepřekročil, hodnotit jej jako film lze tedy pouze průměrně. Bez znalosti knížky ještě hůře.
Hogo fogo Homolka (1970)
Geniální okamžiky se střídají s lehce zbytečnými, role dědy působí jako "spojovák" mezi jednotlivými scénkami z výletu rodiny Homolkových, které ale stojí za to, jen si vybrat. Za sebe volím Šebákovo "Tak to jste vůl, pane" a "topící" se Marii Motlovou.
Vetřelec (1979)
Za dokonale klaustrofóbní atmosféru šest hvězdiček. Mínus jednu za ochotu, s jakou se některé postavy vrhaly vstříc ponejprv neznámému a později zcela konkrétnímu vetřelci. Skvělé herecké výkony všech a mé soukromé vyzdvihnutí dokonale hysterické Veronicy Cartwright.
Diktátor (1940)
Čtyři hvězdičky spíše za neutuchající Chaplinovu snahu poukázat na nebezpečí ztělesněné Hitlerem v době, kdy si jej na západním břehu atlantiku uvědomoval málokdo. I když je to v komických výstupech pořád "starý dobrý Chaplin", místy se nelze zbavit dojmu, že patosu a snahy hrát na citovou strunu je až příliš. Těžko to ale může vyčítat někdo, kdo tuhle dobu zná jen z vyprávění a jiných filmů. Ještě hodně dlouho trvalo, než se svět dokázal smát tomu, co se snažil Chaplin zesměšnit v Diktátorovi. Svým prvním mluveným filmem na míle předběhl dobu...
Ed Wood (1994)
Pokud přistoupíte na hru Tima Burtona, že Ed Wood byl naivní nadšenec, který silou svého optimismu dokázal točit bez peněz, produkce a defacto i herců, pak se Vám toto optimistické dílko bude více než zamlouvat. Jakkoliv si Burton nemusel ani příliš vymýšlet či přikrášlovat, neboť většina událostí ve filmu se doopravdy stala (vyjma lehce kýčovitého setkání s Orsonem Wellesem), celkové romantické vyznění paradoxně filmu na bodech ubírá a ne každému se proto bude Ed Wood zamlouvat. Ale pro všechny ostatní je to starý dobrý Burton, kterému doopravdy nejde o zachycení reality ale o plnění dalšího ze svých snů...
Smrtonosná past (1988)
Kouzlo Bruce Willise střílícího jednu drsňáckou hlášku za druhou mne nějak minulo. Jako archetyp jiného akčního hrdiny oproti zavedeným nad-ranařům typu Chucka Norrise nepochybně funguje, ale jeho protivníci by mohli být aspoň o ždibíček bystřejší a hlavně chlapíci od policie a federálů si asi zaslouží vyšší inteligenční kvocient než má houpací kůň. Kdo kdy slyšel aby se při podezření na únos rukojmích před navázáním kontaktu s únosci rovnou provedla kvazizáchranná akce bez jakéhokoliv plánu. Proč se únosci ve stylu teenagerských hororů jeden po druhém rozdělují, aby mohli postupně padat McClanovou rukou? A pokus o "operaci FBI s nasazením vrtulníku" na závěr byl snad špatný vtip. Nahraďte Willise s Rickmanem a máte tuctový akční film, s jejich výkony Die Hard stojí a padá.
Občanský průkaz (2010)
Sympatických českých filmů se rodí poskrovnu, proto je záhodno každý takový řádně ocenit. To se týká i Občanského průkazu. Jakkoliv neni bez chybičky, nad všemi negativy převáží étos radosti z čiré filmařiny, jež se vine celým filmem. Neokoukané herecké tváře hlavních protoganistů spolu s osvědčenými matadory vytvořily dokonalý koktejl, který prostě funguje. Obsazení zůstává hlavnou devizou filmu, které bohatě vynahrazuje místy pokulhávající scénář. Velké plus i za skvělý hudební doprovod, složený z klasických rockových hitů doplněných o českou big beatovou produkci.
Sedm samurajů (1954)
Nádherný snímek o rytířích bez peněz, bázně a hany, chránících pracující rolníky pouze za byt a stravu. Navzdory stopáži (207 minut včetně přestávky) od počátku do konce strhující a napínavé. I když moc dobře víte, jak to dopadne, a jen čekáte v jakém pořadí a kdy začnou jednotliví hrdinové odcházet. Mezi sedmi statečnými samuraji si každý najde svého oblíbence, navzdory faktu, že Toshirô Mifune celý film "ukradl" pro sebe. Téměř v každé scéně je ho plno, a pokud náhodou ne, tak na sebe upozorní alespoň grimasou či pohybem. Nemohl jsem nevzpomenout na Steva McQueena a jeho kreace a gesta jakoby mimoděk pokaždé, kdykoliv se ocitl v záběru. Zjevně se měl kde inspirovat...
Spice World (1997)
odpad!Tohle absolutně nemá nic společného s filmem. Nelze to ani podřadit pod jakýkoliv myslitelný žánr, protože to neobsahuje vtip, zápletku ani nejde o film hudební. Vlastně je tam něco s bombou, takže asi film o teroristech s hvězdným obsazením vedlejších rolí. Film, který vzniknout musel, protože takovéhle filmy o celebritách je prostě čas od času točit třeba. Koukat na ně ale rozhodně netřeba.
Hluboký spánek (1946)
Naprostá žánrová klasika. Takový chlapi jako Humphrey Bogart se už nerodí. A ženské jako Lauren Bacall rovněž ne... Skvělá detektivka, která nedopřeje chvilku oddechu. Na první shlédnutí se určitě nepodaří postřehnout všechny spletité nitky, kterými je dokonale promyšlený scénář propleten.
Lovec jelenů (1978)
Kde Lovec jelenů postrádá charisma válečných eposů Apokalypsy nebo Čety, tam získává na dojemnosti a lidskosti "obyčejných" příběhů těch, co zažili Vietnam. Jedinečným hereckým výkonům u mne dominuje Meryl Streep. A závěrečná ruleta mezi De Nirem a Walkenem se snad ani nedá shlédnout jinak než bez dechu.
Terminátor (1984)
Skvělý akční film, jehož autoři dokázaly z minima prostředků vydupat maximum. Mínus jedna hvězda za na můj vkus až moc nastavovaný konec, kdy jsem jen čekal, až teda bude konečně po tom plechounovi a zda přežije Michael Biehn, což se mi bohužel nesplnilo. Hláška I'll be back je ale naprosto odzbrojující...
Vykoupení z věznice Shawshank (1994)
Příjemný, žel místy až příliš optimistický a předvídatelný film. Skvělé herecké výkony a velmi slušný scénář. Do dokonalosti ale drobet schází...
Memento (2000)
Tak ještě jednou a pořádně. Zapadalo vše do sebe? Nebyl ten polda přece jen zákeřnej? A co ta barmanka, vzpomínáš si? A důkazy - vlastně fakta máš? Zase to nedávalo smysl? Tak ještě jednou, ale to je naposled, co se na to díváš...
Osvícení (1980)
Od první minuty je film čekáním na neodvratně se blížící šílenství Jacka Torrance v Nicholsonově podání. A dočká se brzy, nutno povědět. Vrchol filmu však přichází až v samém závěru, i když bez honičky bludišťem by se film o mnoho neochudil. Legendární "Johnny is here..." je jedna z nejlepších filmových scén všech dob a na smrt vyděšená Shelley Duvall v paměti utkví snad ještě víc než úžasně vyšinutý Nicholson. Plus skvělá hudba, vytvářející napětí v každém momentě filmu, i když se teoreticky na plátně nic neděje. Prvotřídní hororová podívaná.
4 měsíce, 3 týdny a 2 dny (2007)
Největší devizou snímku je dokonale depresivní atmosféra Ceauceskova impéria, oproti níž jsou Husákovy časy vskutku staré zlaté. Dějová linie samotná je v podstatě vedlejší, dojem povýšený nad obsah je v tomto případě rozhodně na místě.
Jednotka příliš rychlého nasazení (2007)
Tak jo, asi to není úplně nejlepší komedie všech dob, ale když přijede elitní polda Simon Pegg dělat pořádek do poklidné vísky s nulovou kriminalitou a za parťáka dostane Nicka Frosta, prostě si nemůžu pomoct. Film je přehledně rozdělen na část zábavnou a akčně-zábavnou, hrdinové si svoje hlášky vymýšlí sami za pochodu a vůbec se neispirují "doopravdickými" akčními filmy. Plejáda britských hvězd je příjemný bonus.
Občan Havel (2007)
Jedinečná sonda do soukromého i veřejného života nejvýznamější osobnosti naší poválečné historie.Více než deset let shrnuto do 120 minut, mapující jen některé významné okamžiky prezidentského života. K plnému vychutnání dokumentu Pavla Kouteckého je nutný zájem o toto období či osobní vzpomínky na ně. A samozřejmě trpělivost k usledování stopáže. Silných momentů je mnoho, u mne vede návštěva Billa Clintona a především smrt Olgy Havlové, v jednom krátkém němém záběru zračící se zoufalství ve mne zanechává trvalé mrazení v zádech.
Kuky se vrací (2010)
Okouzlení. Jednoznačně převládající emoce po shlédnutí Kukyho. I když není bezchybný, jeho nedostatky mu rádi prominete a necháte se unášet na vlnách bezbřehé fantazie. Inspirace dílem Františka Skály (jmenovitě pohádkovým příběhem Jak Cílek Lídu našel) je více než zřejmá a sami autoři filmu Skálovi za jeho přínos poděkují. Hvězdička navíc za namluvení postaviček (i když na Zdeňka Svěráka coby Strážce jsem si musel zvykat), mezi nimiž exceluje sehraná dvojice "čističů" Lábus-Čtvrtníček. Suma sumárum - nejpůsobivější český film za hódně dlouhou dobu. Hoši, děkujeme. p.s. z ideologických nedostatků lze Kukymu vytknout genderovou (žádná z lesních postaviček není ženského rodu) a ekologickou nekorektnost (zlé postavy jsou ty, které čistí les od odpadků).
Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (1964)
Do poloviny filmu jsem nechápal, proč je Dr. Divnovláska zvána komedií, o to víc jsem se ale bavil ve druhé části. Nevzpomínám si, že bych kdy viděl tak stylově nezařaditelný film. Všechno je jiné, od zápletky po závěr, vše dopadne jinak, než by se u "běžného" filmu očekávalo. Tohle mohl natočit jen génius nebo šílenec. Nebo Kubrick...
Persepolis (2007)
Vtipné zpracování přidává na dokonalosti v zásadě obyčejnému, vpravdě však velmi hlubokému příběhu, od kterého jsem nedokázal ani na moment odtrhnout oči. Marjane je taková dívka od vedle, s níž prožívat její radosti a (hlavně) strasti je ohoromně snadné. A film jako takový pobaví, dojme i poučí, co víc bychom od něj mohli chtít?