Jedna odporná, sobecká, egocentrická, úchylná, hnusná, dementní, afektovaná, nevtipná, slizká, arogantní, psychicky naprosto v nepořádku stupid kráva v akci. Ani ty dva fóry, kurňa, nestály za to.
Co na to říct? Zkrátka zatím nic. Ale teď vážně: ten film měl v sobě tolik potenciálu, kterej zůstal zcela nevyužit! Vynikající a neuvěřitelně krásná Vanessa Redgrave po boku s božskou Natassjou Kinski - no kurňa, co víc si přát? To mohla bejt storry, jak sviňa. No nic, ale stejně z nostalgie 3*.
Je mi líto: švédská verze byla lepší. Sice nebyla tak "spektakulární", ale o to víc z ní sálala atmosféra. Zde to klouzalo po efektním povrchu, no. Necítila jsem prostě ten chlad a strach tak typický pro švédskou trilogii. ___Nicméně... myslela jsem, že to bude mnohem horší a trochu jsem si to i přála. Úvodní titulky byly senzační. Ale kdybych si měla vybrat, tak vždy volím švédskou Lisbeth a švédského Mikaela.
Film o tom, jak Julča hledala a nenašla. Nenašla, protože si pořád musela ověřovat svoje pocity a názory u někoho jinýho. A ani - dokonce - nepoznala, esli toho chlapa má chtít, nebo ne, jestli láska není "narušením rovnováhy". Až moudrý šaman jí sdělil to, co většina lidí ví tak nějak samozřejmě, že láska sice je "narušením rovnováhy" (i když o tom lidi mluví jinak), ale že někdy je to potřeba. Takže na konci mi přišla Julča stejná, jako na začátku. Nicméně měl film poměrně příjemnou atmosféru. __Ach ten příšerný dabing, ach ta strašná dvorní dabérka.
Tak to byl opravdu masakr. Čtyři senzačně zahraní hňupi, jeden horší než druhej a královnou krav se stává vynikající Jodie Foster, která je prostě neuvěřitelná. Smršť absurdních výměn názorů, jež se k autorovi hlášky téměř vždy vrací v podobě čutnutí do vlastní zadnice.
Nějak nechápu (obecně), z čeho pramení mužská nadutost. Kór v Indii, kde téměř všichni muži vypadají srandovně a jsou buď tlustí nebo malinkatí anebo sice velcí, ale otřesní. A těmto komickým postavám jsou protipólem neuvěřitelně okouzlující ženy, které "mají líbat nohy" těmto srandovním pánům? Svět je divnej.
Přišlo mi, že si režisér mohl dát trochu víc práce s "dotažením" pointy. Zakončit film větou: "já jsem XYZ" a típnout tak slibně se vyvíjející setkání po letech, mě trochu zklamalo, resp. emočně neuspokojilo. Jinak... vidět dva mé miláčky (Antonio a Elena) pohromadě - no, co víc už si safra může estét jako já přát?
Jeden z těch milých lesbických filmů, kdy celkem chápete, že "stát se může cokoliv". Navíc obě holky jsou dost sympatický a ještě navíc je ten film chvílema hodně vtipnej.
Nevtipné a blbé. Co má rozesmát spíš rozpláče, přetřásané hodnoty odpudí, hlavního frajera bych s chutí čutla přímo do řiti (při pohledu na jeho samolibej gzicht) a probůh celej ten film je prostě o hovně, protože hlavní chlap (jakože hrdina filmu) byl furt ten samej chlap, on se nijak nezměnil, nikam se neposunul (jenom se vyspal s dalšíma devíti babama) - to byl zřejmě ten posun? Nejsem chlap, tak nevim.
Nesrovnatelně milejší a vtipnější než Crazy Stupid Love, protože Will Smith narozdíl od Ryana Goslinga nehraje odpudivýho sebestřednýho vymaštěnýho slizouna (to není vina herce), ale poměrně roztomilýho a zábavnýho "pomahače" nesmělým týpkům.
Takovej zvláštní film (ne v tom dobrém slova smyslu) kdy na něco čumíte, ani vás to neštve ani netěší, nějak to plyne a pak je konec a druhej den ráno přemýšlím, na co jsem vlastně koukala. Není to špatný, ani to neurazí, ale celkově tak nějak na hovno.
Už dlouho se mi nestalo, že bych u filmu bulela, ale toto bylo neuvěřitelné. Jeden úmysl, hra, která není ani špatná ani dobrá, prostě šance. Účastníci hry jsou vlastně strašní nešťastníci a ani mi nevadil dost nepoctivý úmysl, protože byl zcela pochopitelný. Ale hra pak žije svým životem a z hráčů se stávají pouzí pozorovatelé. A výsledek je jiný, než bylo zamýšleno.
Úvodní titulky, hudba, černobílé fotky "starých časů", výjevy z kaváren, tancující dvojice, pudl u kavárenského stolku, sedící dvojice v parku, ... jsou krásné. Hned jsem si vzpomněla na Woodyho. Ale pak jsem na něj zase zapomněla.
Proč tak negativní reakce? Na můj vkus standardně normální až lepší film. Nic úchylnýho, nic divnýho. A kdyby přeci áno aj, tak bych ohodnotila ještě lépe.
Netradiční pohled na válečné zpravodajství. Zákulisní hry, praktiky, ústupky kvůli výhodám atd... Téma je víc než zajímavé a Michael Keaton a krásná Helena B. Carter jsou prostě boží. A to nemluvím o "Erkylu Poarotovi" alias Davidu Suchetovi, kterému to neskutečně sekne a vypadá jako frajer největší.
O tomu Cruisovi jsem si vždy myslela, že nemá smysl pro humor. Že je to prostě takovej koženej nafrněnej čenich. Ale tímhle filmem mě přesvědčil o opaku. Celý je to taková milounká akční oddechovka a současně aj první film, kde se mi líbí Cameron Diaz. Prostě hned dvě milá překvapení.
Jako ukázka finskej úchylů všeho druhu fajn, jinak nic moc... Děj nemá logiku, postavy jsou plochý a jejich motivace nejasná. Hlavního hrdinu jsem vůbec nechápala, vztahy v rodině taky ne, snad jen hlavní padouch byl sympaťák, ale nakonec se z něho vyklubal taky jenom nekonzistetní kvazimesiáš.
Já to vždycky říkala, že Leo je nejlepší. __De Niro jako závratnej pablb, hňupo-kretén-idiot versus floutek z největších... a zcela upozaděná matka. A ona tam nebohá stojí a čumí.
Helen B. si tuto roli evidentně vychutnala... Možná dobrá spisovatelka, jinak otřesná osoba se skřetími manýry a nulovou empatií. Alespoň malé satisfakce se divákovi dostalo na konci filmu. Kdo ví, jak to bylo ve skutečnosti. Jinak "to tedy byla kráva, jak sviňa".
Moje komentáře
Young Adult (2011)
Jedna odporná, sobecká, egocentrická, úchylná, hnusná, dementní, afektovaná, nevtipná, slizká, arogantní, psychicky naprosto v nepořádku stupid kráva v akci. Ani ty dva fóry, kurňa, nestály za to.
Stud (2011)
Velmi, velmi, velmi smutný film.
Nell (1994)
Mluvila tak krásnou řečí.
Gladiátor (2000)
Tohle je můj "neverending" miláček.
Něžná mafie (TV film) (1997)
Co na to říct? Zkrátka zatím nic. Ale teď vážně: ten film měl v sobě tolik potenciálu, kterej zůstal zcela nevyužit! Vynikající a neuvěřitelně krásná Vanessa Redgrave po boku s božskou Natassjou Kinski - no kurňa, co víc si přát? To mohla bejt storry, jak sviňa. No nic, ale stejně z nostalgie 3*.
Muži, kteří nenávidí ženy (2011)
Je mi líto: švédská verze byla lepší. Sice nebyla tak "spektakulární", ale o to víc z ní sálala atmosféra. Zde to klouzalo po efektním povrchu, no. Necítila jsem prostě ten chlad a strach tak typický pro švédskou trilogii. ___Nicméně... myslela jsem, že to bude mnohem horší a trochu jsem si to i přála. Úvodní titulky byly senzační. Ale kdybych si měla vybrat, tak vždy volím švédskou Lisbeth a švédského Mikaela.
Triangl (TV pořad) (1987)
Oáza, kde se hrálo trochu jinak.
Kolotoč (TV pořad) (1996)
Co k tomu dodat. I takhle jsme se bavili. Někdy na poblití, jindy - kouzlem nechtěného - dost vtipné.
Jíst, meditovat, milovat (2010)
Film o tom, jak Julča hledala a nenašla. Nenašla, protože si pořád musela ověřovat svoje pocity a názory u někoho jinýho. A ani - dokonce - nepoznala, esli toho chlapa má chtít, nebo ne, jestli láska není "narušením rovnováhy". Až moudrý šaman jí sdělil to, co většina lidí ví tak nějak samozřejmě, že láska sice je "narušením rovnováhy" (i když o tom lidi mluví jinak), ale že někdy je to potřeba. Takže na konci mi přišla Julča stejná, jako na začátku. Nicméně měl film poměrně příjemnou atmosféru. __Ach ten příšerný dabing, ach ta strašná dvorní dabérka.
Bůh masakru (2011)
Tak to byl opravdu masakr. Čtyři senzačně zahraní hňupi, jeden horší než druhej a královnou krav se stává vynikající Jodie Foster, která je prostě neuvěřitelná. Smršť absurdních výměn názorů, jež se k autorovi hlášky téměř vždy vrací v podobě čutnutí do vlastní zadnice.
Fire (1996)
Nějak nechápu (obecně), z čeho pramení mužská nadutost. Kór v Indii, kde téměř všichni muži vypadají srandovně a jsou buď tlustí nebo malinkatí anebo sice velcí, ale otřesní. A těmto komickým postavám jsou protipólem neuvěřitelně okouzlující ženy, které "mají líbat nohy" těmto srandovním pánům? Svět je divnej.
Kůže, kterou nosím (2011)
Přišlo mi, že si režisér mohl dát trochu víc práce s "dotažením" pointy. Zakončit film větou: "já jsem XYZ" a típnout tak slibně se vyvíjející setkání po letech, mě trochu zklamalo, resp. emočně neuspokojilo. Jinak... vidět dva mé miláčky (Antonio a Elena) pohromadě - no, co víc už si safra může estét jako já přát?
Kyss mig (2011)
Jeden z těch milých lesbických filmů, kdy celkem chápete, že "stát se může cokoliv". Navíc obě holky jsou dost sympatický a ještě navíc je ten film chvílema hodně vtipnej.
Bláznivá, zatracená láska (2011)
Nevtipné a blbé. Co má rozesmát spíš rozpláče, přetřásané hodnoty odpudí, hlavního frajera bych s chutí čutla přímo do řiti (při pohledu na jeho samolibej gzicht) a probůh celej ten film je prostě o hovně, protože hlavní chlap (jakože hrdina filmu) byl furt ten samej chlap, on se nijak nezměnil, nikam se neposunul (jenom se vyspal s dalšíma devíti babama) - to byl zřejmě ten posun? Nejsem chlap, tak nevim.
Hitch: Lék pro moderního muže (2005)
Nesrovnatelně milejší a vtipnější než Crazy Stupid Love, protože Will Smith narozdíl od Ryana Goslinga nehraje odpudivýho sebestřednýho vymaštěnýho slizouna (to není vina herce), ale poměrně roztomilýho a zábavnýho "pomahače" nesmělým týpkům.
Nebezpečné myšlenky (1995)
Postava učitelky mi vlastně byla dost protivná a ta její angažovanost ještě víc. Vlastně nechápu, čím si své studenty získala.
Cesta samuraje (2010)
Takovej zvláštní film (ne v tom dobrém slova smyslu) kdy na něco čumíte, ani vás to neštve ani netěší, nějak to plyne a pak je konec a druhej den ráno přemýšlím, na co jsem vlastně koukala. Není to špatný, ani to neurazí, ale celkově tak nějak na hovno.
Křídla vášně (1997)
Už dlouho se mi nestalo, že bych u filmu bulela, ale toto bylo neuvěřitelné. Jeden úmysl, hra, která není ani špatná ani dobrá, prostě šance. Účastníci hry jsou vlastně strašní nešťastníci a ani mi nevadil dost nepoctivý úmysl, protože byl zcela pochopitelný. Ale hra pak žije svým životem a z hráčů se stávají pouzí pozorovatelé. A výsledek je jiný, než bylo zamýšleno.
Zapomeň na Paříž (1995)
Úvodní titulky, hudba, černobílé fotky "starých časů", výjevy z kaváren, tancující dvojice, pudl u kavárenského stolku, sedící dvojice v parku, ... jsou krásné. Hned jsem si vzpomněla na Woodyho. Ale pak jsem na něj zase zapomněla.
Twilight sága: Rozbřesk - 1. část (2011)
Už se to dějově zcela vymklo všem přijatelnejm mezím.
Stín zabijáka (2005)
Proč tak negativní reakce? Na můj vkus standardně normální až lepší film. Nic úchylnýho, nic divnýho. A kdyby přeci áno aj, tak bych ohodnotila ještě lépe.
Živě z Bagdádu (TV film) (2002)
Netradiční pohled na válečné zpravodajství. Zákulisní hry, praktiky, ústupky kvůli výhodám atd... Téma je víc než zajímavé a Michael Keaton a krásná Helena B. Carter jsou prostě boží. A to nemluvím o "Erkylu Poarotovi" alias Davidu Suchetovi, kterému to neskutečně sekne a vypadá jako frajer největší.
Zatím spolu, zatím živi (2010)
O tomu Cruisovi jsem si vždy myslela, že nemá smysl pro humor. Že je to prostě takovej koženej nafrněnej čenich. Ale tímhle filmem mě přesvědčil o opaku. Celý je to taková milounká akční oddechovka a současně aj první film, kde se mi líbí Cameron Diaz. Prostě hned dvě milá překvapení.
Kazatel zla (2010)
Jako ukázka finskej úchylů všeho druhu fajn, jinak nic moc... Děj nemá logiku, postavy jsou plochý a jejich motivace nejasná. Hlavního hrdinu jsem vůbec nechápala, vztahy v rodině taky ne, snad jen hlavní padouch byl sympaťák, ale nakonec se z něho vyklubal taky jenom nekonzistetní kvazimesiáš.
Deník zabijáka (2007)
I na podruhé stále stejně rozkošné. Téa a Ben jsou dva kožíšci.
Novocaine (2001)
Poměrně milé. Žádná bomba, ale ušlo to.
Heart of Me, The (2002)
Ricky a Dinah. Měli šanci?
Dospívání po americku (1993)
Já to vždycky říkala, že Leo je nejlepší. __De Niro jako závratnej pablb, hňupo-kretén-idiot versus floutek z největších... a zcela upozaděná matka. A ona tam nebohá stojí a čumí.
Enid (TV film) (2009)
Helen B. si tuto roli evidentně vychutnala... Možná dobrá spisovatelka, jinak otřesná osoba se skřetími manýry a nulovou empatií. Alespoň malé satisfakce se divákovi dostalo na konci filmu. Kdo ví, jak to bylo ve skutečnosti. Jinak "to tedy byla kráva, jak sviňa".
Melancholia (2011)
Toto je první film, ve kterým se mi líbila Kirsten Dunst. Kvůli ní jsem to dlouho odkládala a udělala jsem dobře, neb má averze zemřela spolu s ní.