Shelma

Prostě mám pro tento film a jeho odvozeniny slabost. Když jsem viděla poprvé Vetřelce v letním kině, emoce ve mně rozpoutaly neskutečný kolotoč. Atmosféra letní noci, obrovské plátno cca 20m přede mnou a houf stejně zaujetých diváků vytvořil zvláštní působivou "autentičnost" děje. Občas, když jsem se někdy dívala na zvlášť "silné" děsivé filmy, snažila jsem si některé děje odlehčit představou, jak tam někde v pozadí popojíždí celý filmový štáb a jak naštvaný režisér znovu a znovu chce po hercích přehrát už po stopáté jednu a tutéž scénu. U Vetřelce mi to ale nějak nešlo. Prostě jsem viděla jen to, co jsem na základě mistrně zpracovaného filmu a vynikajícího režisérského umu Ridleyho Scotta, měla vidět a vnímat. Byl to filmový zážitek, na jaké se nezapomíná. Občas si znovu pustím na DVD všechny serie, mám v tom už svůj rituál. Nedokážu přesně popsat, co mě na tomto tématu tak přitahuje, možná je to scenerie vnitřku kosmické lodi, tmavá zákoutí, všechny ty přístroje... možná je to jistá ponurá tklivost neustálého boje mezi dobrem a zlem (...jen krůček k pohádkám na dobrou noc), mezi tím, co je správné a co ne. Správné je Vetřelce zničit, protože pro lidstvo znamená zlo a nevyhnutelný konec. Nesprávné je využívat Vetřelce a jeho schopností pro válečné účely nebo hraní si na bohy, protože válka jako taková znamená zkázu a s pomocí vetřelců by zkáza znamenala absolutní konec ještě dřív, než by válka začala. Využití Vetřelců pro "blaho" lidstva zase zavání fušováním do řemesla Pána Boha a s lidským chamtivým mozečkem to dozajista vezme absolutně jiný, než dobrý konec.... Tohle se snažila Ripleyová celou dobu všem těm zástupcům různých nadnárodních společností vysvětlit, ale bohužel to vypadalo, jako by půlka lidstva náhle ohluchla a oslepla (občas mám pocit, že ta situace je viditelná i v dnešním reálném světě)....

Díky tomu, že jsem viděla prodlouženou verzi Aliens, jsem pochopila mateřskou až nepříčetnou zásadovost Ripleyové, na druhou stranu, která žena by se v rámci svých fyzických možností, nezachovala stejně, pokud jde o dítě, byť cizí. Oproti Alien je tu více akčních scén a méně psycho nátlaku, dá se říct, že každý režisér vtiskne do filmu kus své duše. Někdo má holt zálibu v psychologii a jiný má zas více dobrodružnou náturu. Díky této směsici pak vznikne sci-fi monument, na který se budou s nadšením dívat ještě generace po nás.

Vězení na konci světa, pardon, na konci vesmíru a co čert nechtěl, zrovna na něj má Ripleyová štestí, jako jediná přeživší. Viděla jsem obě verze, klasiku i režisérskou a musím říct, že ta druhá se mi líbila víc, jelikož byla tak nějak "barvitější" s vícero záběrů planety. Filmy z vězeňského prostředí mám ráda (že by úchylka ? :) ), tudíž byla trojka pro mě opravdu filmový bonbonek.Jedna věc mi tam ale vrtala hlavou, a to, že si Ripley s tím malým kňourem v těle docela dlouho na můj vkus pochodovala mezi odpadlíky.

Opět tu máme mateřský pud versus dobro zkaženého lidského rodu. Těžké rozhodování pro znovuzrozenou Ripleyovou, která svůj mateřský cit rozšířila i na své nepovedené klony (ženské vrtochy). Naštěstí,jelikož jí koluje v krvi trocha vetřelčího genu, jsou její rozhodnutí velmi rychlá a drsná, což potěší nejedno oko diváka. Naivně jsem čekala, že páté pokračování Vetřelce, se bude v nezmutované verzi s Predátorem, odehrávat na Zemi, zejména po shlédnutí prodloužené verze, což se nekonalo a asi už konat nebude.

Něžné, dojemné a pohádkově hebké.... Moje fobie z pavouků vzala za své :) Milý rodinný filmek, který ukazuje podstatu přátelství nejen mezi člověkem a zvířátky.

Expedice kosmonautů zjistí, že v Darwinově teorii jsou značné trhliny a k úplnému vyvrácení teorie existuje jen jedna pozvánka. Takže kdo poletí? Tak trošku je tu jemná spojitost se Scottovým Prometheem. Touha po odpovědi na věčnou otázku, kdo jsme, odkud pocházíme a pokud, tak kdo je náš tvůrce. A na konci filmu zůstane v obou filmech jen jeden člověk, který má možnost na tuto otázku najít odpověď.

Avatar v 3D.... Kdo ho neviděl, neuvěří, jaká kouzelná podívaná to je. James Cameron to pochopil. Pochopil, jak přimět diváka, aby zatoužil usadit se před filmovým plátnem a sledoval jeho svět plný kouzel a mimořádnych filmových triků. Prostě vytvořil Avatar v 3D. On ten film je sám o sobě bez efektu 3D mimořádný, svým zpracováním a poselstvím pro lidi. Ukazuje nám všem, o kolik jsme my, civilizovaní zhýčkanci, ochuzeni. Ukazuje nám zrcadlo ryzích hodnot, které jsme už dávno někde mezi zapálením prvního ohně a první LCD obrazovkou, jako lidstvo, ztratili. A ukazuje to velmi srozumitelným a jednoduchým způsobem. Tento film má nadčasové poselství a to poselství pochopíte, až se budete stále hlouběji a hlouběji nořit do děje a osudů hlavních hrdinů. Pochopíte, že jsme možná už dávno lidstvo jako celek, ztratili svou duši. A možná pochopíte ještě víc.... Takže milí peciválové, kteří jste svázáni pupeční šňůrou se svým compovým a netovým královstvím, odtrhněte nos od obrazovky svého miláčka a jděte na tento film v 3D formátu do kina. Ten zážitek vážně stojí za to!!! Pzn: Doporučuji si na tento film zajít do Imaxu, neboť oproti jiným kinům, Imax disponuje technologií DMR ( technologie digitálního remasteringu ), kde se technikou 3D promítá obraz dokonaleji (48fps) na rozdil od jiných kin (24fps).