Moje oblíbené filmy

• 12 opic (1995)

• Zjizvená tvář (1983)

• Kmotr (1972) Puzovu knihu mi kdysi dříve doporučila moje babička a já jsem byl po jejím přečtení unesen. Cítil jsem tu rodinou atmosféru a od první stránky to bylo jako bych už všechny znal, měl jsem pocit, že jsou jako má vlastní rodina. Přece jen jsem se trochu obával jaký film nakonec bude, ale Coppola adaptaci knihy zvládl dokonale. Zachoval atmosféru, vypiloval všechny detaily a s úžasnou precizností se postaral o to, aby fanoušci předlohy byli spokojeni. Marlon Brando se jako Don Vito nesmazatelně zapsal do filmových dějin a Al Pacino předvedl jeden z nejlepších výkonů své kariéry. KMOTR je legendou a já jsem rád, že jsem ho konečně mohl vidět.

• Nelítostný souboj (1995) Michael Mann napsal a zrežíroval něco, co už jsem dlouho chtěl vidět. Přesně ukázal hranici mezi dobrem a zlem a právě na té hranici celý film balancuje. Dlouho není jasné, kdo je ten dobrý. Je jím vůbec někdo? Nebo jsou svým způsobem dobří všichni? Al Pacino rozhodně nepřipomíná kladného hrdinu a De Niro je na tom stejně. Přesto jim člověk oběma drží palce a konec filmu je neskutečným brnkáním na nervy. Navíc akce a především hlavní přestřelka je udělaná tak úžasným syrovým způsobem, že člověk nemůže odtrhnout oči od obrazovky. Jestli se něco podobného podaří i v MIAMI VICE tak budu mít v létě Vánoce.

• Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)

• Smrtonosná past 3 (1995) "Simon uloží poručíku McClaneovi úkol a poručík McClane ho splní." SMRTONOSNÁ PAST 3 se narozdíl od prvních dvou dílů neopírá o tradiční vánoční tématiku a po Los Angeles a Washingtonu zkouší štěstí v New Yorku. Na post režiséra se vrátil osvědčený maker jedničky John McTiernan a oproti uzavřenému mrakodrapu se proháníme jedním z největších měst v USA. Námět sice lehce naťukává jedničku, ale jedná se o úplně jiný styl než jsme byli v předchozích pastech zvyklí. I Willisův McClane spíš připomíná Joea Hallenbecka z POSLEDNÍHO SKAUTA. Taky je tu ještě Sam Jackson, který je ale jako McClaneův nedobrovolný parťák vynikající. Navíc původní dabing z videokazet je téměř stejně dokonalý jako ten u kultovního PULP FICTION a hlášky celý film perfektně odsýpají.

• Klub rváčů (1999) První pravidlo klubu rváčů je nemluvit o klubu rváčů...

• Poslední skaut (1991)

• Vykoupení z věznice Shawshank (1994) Dlouhá léta jsem o VYKOUPENÍ Z VĚZNICE SHAWSHANK slýchal úžasné věci a přesto se mi tenhle nádherný film vyhýbal. Kingovu povídku mám moc rád a upřímně řečeno jsem pořád nechtěl věřit, že by filmové zpracování mohlo předčít originál. Mýlil jsem se. Frank Darabont dokonale rozvíjel drobné náznaky z knihy a přidával k nim pásáže, které dokonale ladily s původí příběhovou linkou. Skvělé herecké výkony, a to nejen Tima Robbinse a Morgana Freemana, film učinili až neskutečně věrohodným a přesvědčivým, úžasná hudba Thomase Newmana někdy dojímá až k pláči. Při tomhle filmu si člověk uvědomuje život - jak jeho útrapy, tak jeho krásu... „Zjišťuju, že jsem vzrušenej, tak vzrušenej, že v rozklepaný ruce sotva udržím tužku. Myslím, že takový vzrušení může pocejtit jen svobodnej člověk, kterej se vydává na dlouhou cestu s nejistým koncem."

• Telefonní budka (2002) Úžasný thriller, který mě položil na lopatky. Herecký koncert Colina Farrella a mrazivého hlasu Kiefera Sutherlanda mě už napoprvé přikoval k plátnu a nasázel do hlavy několik... ehm pouček. Tak třeba se mi od té doby špatně lže a už jsem přestal volat z telefoních budek. Opatrnosti nikdy není dost.