Něco o mně?
Mám rád filmy. To je věc, co? Mám rád dobré filmy, které dokáží člověka v jakémkoliv smyslu, ohledu obohatit. Vždy jsou to ale příběhy jiných. Miluji kvalitní filmy, ale až tehdy, zbývá-li na ně prostor v mém vlastním světě. Ten "filmový" prostor vždy byl a bude jen kouzelný zloděj a náhražka vlastní skutečnosti.
To ale určitě pro Tebe není důležité, že? Neznám Tě, tak proč bych se Ti svěřoval se svým životem. Chceš-li se dozvědět víc, (proč ale, proč vlastně teď nežiješ svůj vlastní příběh?) čti si mé komentáře, občas třeba něco napíši.

Ty máš tedy taky rád/a filmy, stejně jako já. Nestav je ale před okamžiky, které můžeš prožít s někým, koho máš rád, nebo před něco, co Ti může dát víc, posunout Tě dál k Tvé vlastní spokojenosti. Sdílej filmy s lidmi, které máš rád, ale neřiď se jimi (těmi filmy..ehm). Nech se jimi 100% unést někam jinam, ale jen do závěrečných titulků. Naopak, obohať se jimi třeba navždy, ale jen tím, co je Tvému srdci blízké (což může být i krásně naturalisticky prokreslený výjev pomalé smrti Tvého úhlavního nekamaráda, s tím holt nikdo nic neudělá a má to taky své opodstatnění). Měj své hrdiny, ale buď vždy sám sebou. Žij svůj příběh, a to takový, aby ses mohl kdykoliv v budoucnu na sebe zpětně podívat, jako okem neúprosné dokumentární kamery, a mohl si klidně říci: "Dělal jsem to dobře."

.....co to píši? Sakra, takové mravokázání...sice je pravdivé, (a zkus říci, že ne... no jo, tak si to řekni, můžeš s tím i nesouhlasit, ale to je asi tak jediné, co s tím můžeš dělat...) ale končím s tím, bych nebyl kamenován lidmi, co rádi kamenují (většinou nic jiného neumí....ehm), že jsem nějaký mravnostní polda či z nějaké sekty. (To by mohlo vést k hodnocení, jako má třeba sektařský filmeček "Battlefield Earth - Bojiště Země", který sice Travoltovi slušel, ale Whitaker tak na půldruhé hodinky klesnul hodně hodně ..ani nevím kam.) Takže končím se psaním. Stejně, jestli to čteš až sem, tak se asi pěkně nudíš, viď. Ale co je mi do toho...

Ahoj.

Třeba se někdy potkáme v kině. Nebo raději ve skutečném světě, kde je každý okamžik nenahraditelný a nikdy nejde udělat smyčku něčeho, co bychom chtěli vidět opakovaně, přeskočit "hluchá" místa, vrátit čas. Někdy bohužel.

Tak, to by asi tak bylo .... všechno... o mně...