Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (31)

plakát

Drive (2011) 

Drive je u mne filmem roku. Žánr je art-ační thriller s herecké výkony, které mohou mít oskarové ambice. Ryan Gosling je tajemným, sympatyckým chlápkem a také opravdovým hrdinou, kterému budete vítězství přát více, než všech Marvelovským superhrdinům dohromady. Carey Mulligan je roztomilým zpříjemněním. Film má skvělou kameru a úžasný střih, kdy si můžete vychutna dlouhé záběry, které vás vtahují do děje tak blízko, že věříte, že stojíte vedle nich. Hudba Cliffa Martineze je geniální, místy až minimalistická, a společně s písničkami tvoří nezapomenutelnou dramatickou atmosférou. Tehhle meditativní zážitek se surovou příchutí se Vám zaryje hodně hluboko pod kůži 90 %

plakát

Čas po čase (1979) 

Originálně zpracovaný film, který byl jistojistě inspirací pro film Návrat do budoucnosti. Nicholas Meyer si vhodně vypůjčil postavu masového vraha a předvedl nám, jak by vypadal v naší době. Romantická složka je ještě lepší než detektivní zápletka. Obzvlášť scéna v restauraci působí legračně i dojemně zárověčň Čas po čase všeobecně zaujímá celou škálu různých filmů (jak je již v úvodu psáno). Každý si v něm proto něco najde, bohatostí na scénář i prvky oplívá. Na to, jak ten film je starý působí chytlavě i moderně. Konec je předzvěstí toho, kam se formují standartní americké "konce" všech filmů. Naštěstí tady se o klišé nelze bavit. I když jsem čekal, že takhle snadno padoucha nedostane. Roli pro Malcolma McDowella byla ušitá na míru. Opravdu působí jako prosťáček a vědec, který nic moc neví o velkém životě. Avšak žádnou vyšší hloubku neobsahuje, ani nemůže. Pro dlouhé a upršené obpoledne slušný zážitek. Tehdy nadprůměrné, ale né revoluční - slabší čtyřka. ****- (72 %)

plakát

Až na krev (2007) 

Tak takhle brutální film už jsem dlouho neviděl. Po dokoukání se mě málem udělalo špatně a Danielu Day - Lewisovi jsem měl chuť ukopnout mu tu jeho kapitalistickou hlavu. Ano, film trochu působí jako dokument, ale nuda to rozhodně není, chvílema to je bez děje, ale atmosféra ledově drsná. Až na krev je jméno hodné scénáře. Skřípavá hudba, lidská ohavnost, mrazivé dialogy a šokojící konec dělá z filmu hroznější zážitek, než stupidní horory o zombiích. Tohle je totiž realita s výbornými hereckými výkony (mimochodem všichni herci zaslouží uznání). Kamara a střih jsou příjemně a nerušivě sladěny, ale drama vždycky propracovaností viniká. Pokud bych chtěl něco vytknout, tak hluchá místa bez dialogů, kdy herci přemýšlí a režisér nechává diváky vycukat společně s postavou, aby se též nad věcí zamysleli. Osobně tyto tiché okamžiky snáším dosti špatně. Dá se to přežít u audio-vizuálních snímků nebo hororů, ale u dramat je to na mě moc. A potom za vysokou náročnost filmu (která, mnohé odradí a nepříliš chytlavou hudbu. Naturalistický a opravdový snímek o tom, jak se vytírá s naivníma lidma. Dalo by se to krásně aplikovat i na dnešek. I přes kvalitu filmu až na krev, bych se více nepodíval. ****+ (85 %)

plakát

Transformers: Pomsta poražených (2009) 

Transformers 2:Pomsta poražených je jedním slovem hustej film. To ale neznamená, že je kvalitní. Efekty filmu jsou na tak vysoké úrovni, že už to snad ani nemůže být lepší (např. potápějící se letadlová loď se nebo bitva robotů v lese). Z nabitých akcí vám spadne čelist, ale efekty a technika nedělá film! Kvalitní složka je především scénář, který se, ale propadl o hodně dolů. Michael Bay nás v trailerech nakrmil napínavou a drsnou akcí, přičemž se z toho vyklubal plitký a přeplácaný kýč:, kdy je scénář nepropracovaný a divně poslepovaný. Za prvé příběh je přihlouplý v tom, že roboti spolupracují s lidstvem, přičemž v jedničce se vesměs schovávali. Neustále nás Bay přepíná na vojenské střediska, kde jakoby řídí celou akci, jako v béčkových akčňácích. Jak je možný, že po Shiavi v jednu chvíli pase FBI a ve druhé je mu vše odpuštěno. Přeplácanost pramení i z množství robotů, ať hodnej či zlejch, trousící rádoby zábavné vtipy. Brečící Bumbleebee rozhodně nepůsobí roztomile ani smutně, spíše trapně. Robo-žena mě nechávala chladným, neboť je to věrná kopie z filmu Terminátor 3. Stejně jako Megarobot, kterýho zasáhli dělem, ani nestačil zatopit autobotům (toho si měli učetřit do příp. třetího dílu). Našlo by se i mnoho jiných ztřeštěností, které kazí jméno prvního dílu. Už prosím více ne Megan Fox. Já chápu že jako hlavní hrdina musí být Shia LaBeouf, ale proč jí pořád musí tahat sebou (v poušti skoro ani neumazaná a nespocená)? Konec sice zapůsobí jako nářez, kdy Megatron, Starscream a Padlý dostanou řádně na prdel, ale tady se můj názor rozchází, protože tak neskutečně klišé konec, kdy Shia ožije, za čest a odvahu je mu dán klíč pro oživení Optimuse, zpomalený roboti za pochodu heroické hudby a cool bitva na závěr se štastným koncem, se vidí málokdy. Poslepovaný a přeplácaný scénář s nijak dobrými hereckými výkony, se stejnou hudbou ( vyjma pasáže v hrobce Priamů), puberťáckými hláškami a bomba akčními scénami. Tzn. scénář * a technika ***** celkem za ***. Oproti Transformers 1 zklamání. Vytratilo se napětí, umírněnost i opravdovost. Jen doufám, že ve trojce se Michael Bay ponaučí, a nepropadne se ještě hlouběji (např. novým ještě vyšším záporákem než byl Padlý s názvem Pomsta na druhou). (62 %)

plakát

Poslední vlak (2006) 

Tak od tohoto filmu jsem rozhodně očekával víc, než mi bylo nabídnuto. Proto mne nijak zvlášť nemrzí, že jsem na tom nebyl v kině (za 139 Kč), protože to stojí zkouknout jen v TV. Film popisuje události na cestě vlakem, zrůdosti i zamyšlení musím pochválit. Drsnost tomu taky nechybí, i když k realitě to mělo ještě kousek cesty (už jsem měl tu větší čest vidět autentištější film o židech). Poslední vlak uměl přitáhnout i svojí napínavou atmosférou. (např. když měli všichni vyztoupit z vlaku, aby byly prohledáni a vyslícháni). Kde je tedy ten problém? Ve scénáři, který měl velké trhliny jako hloupé a mnohdy zbytečné dialogy. Retra sice nebyly nijak otravná a dlouhá, ale často vás násilně vytrhli z opojení. S pokaženým střihem a hereckými výkony, které někdy nepříjemně zaskřípali, např. u Kotka, jsem doufal v hezký konec. Po polovině filmu si říkám, že už by mohli pomalu dojet, aby se objevila ta výprava Auschwitzu a proto mě polili vodou, když jsem zjistil, že tady je konec filmové cesty. V tom nejzajívavějším to utli a šmitec. PS: Měli si sami zjistit, jak dlouho dokáže člověk být bez vody, aby mohl normálně myslet, ba dokonce pracovat. Po dvouch dnech bez vody by tam všichni jen vyčerpaně leželi v horečce a sípali. Co se týče 6-ti dnů, tak to je optimistická pohádka! *** (59 %)

plakát

Den vítězství (2006) 

Válečný koprudukční film z Evropského prostředí, jak ho ještě neznáme. Opravdu nechápu, že ho většina srovnává s filmem Zachraňte vojínem Rayena. Američané si zakládají na patosové odvaze, oslavě hrdinství a velkolepých bitvách. Vojáky pochodující s americkou vlajkou a za doprovodu výpravné hudby. Den Vítězství nám naopak podává reálnou skutečnost severo-afrických vojáků (muslimů), kteří za svoji čest bojovali po boku Francie. Už z prvního pohledu na vás dýchne naturalistická a depresivní atmosféra, která se nese po celou dobu. Cíl není ukázat masakr v 2. sv. válce (na to si opravdu pusťte americký velkofilm), ale smutnou pravdu o tom, jak v armádě existuje diskriminace rasy a to nejen z pohledu společnosti, ale i samotného plukovníka (jak jsme mohli vidět na konci). Charaktery všech chlapců jsou pravděpodobně čerpány podle skutečné události, protože se do nich dokážeme snadno vcítít. Sám jsem si velice oblíbil Abdelkadera (desátníka). Ve scénáři nebyli žádné nelogičnosti, žádné hloupé či zbytečné dialogy. Nejvíce ze všeho chválím kameru a střih, protože si tak můžeme vychutnat dlouhé záběry na zdrcené vojáky a surové výpravné prostředí. Muslimští vojáci byli ponižováni, degradováni, svého uznání se nikdy nedočkali, ale přesto stáli po boku spojenců proti nacistům... ****- (73 %)

plakát

Mamma Mia! (2008) 

Romanticko-komediální muzikálová jízda na plný pecky. Původně jsem od toho filmu čekal více, i méně. Upřímně mě překvapil rozjezd, který se uskutečnil. Žádné dlouhé prology ani seznamování s postavamy, ale regulérní hození do vody. Na druhou stranu Mamma Miau jsem čekal umírněnější. Meryl Streep má velice pěknou roli, do které se dobře vtělila (žádný herecký koncert to ale nebyl). Samostatná maminka, která sleduje dospívání své dcery, a vidí v ní sebe samu. A Amanda Seyfried jako rozzářené sluníčko, do jiné role nemůže pasovat (zaplať pánbůh). Zato mužské herecké výkony katastrofální (snad mimo Colina Firtha). Co se týče zpěvu, tak ten nelze u herců hodnotit, nicméně to působilo přirozeněji, než s použitou ABBAou. Songy vás ale dokážou strhnout k tomu, aby jste začali poskakovat a zpívat taky. Chválím Řeckou výpravu, již ostatními zmíněnou, v zimním obdobím dobře rozehřeje. Mamma Mia! rozhodně není stupidní patos, ale mohl být vypracován do daleko lepší podoby. Scénář je jaksi zaseknul v obdobím těsně před svatbou a z veselá a vtipná komedie se rázem začala propadat do dramatu, kde se řeší rozpad vztahu. Naštěstí to netrvalo příliš dlouho a scéna u oltáře mé pohoršení napravila. Avšak: Žádná hloubka se nekonala - pobaví, ale nenaplní. Růžový konec, spád a energie filmu, vtipnost nemůže obsahovat nějakou hlubokomyslnost. Tak právě z tohoto zjištění, kdy jsem od toho očekával více jsem rozhodl, že dám za ***. (55 %)

plakát

Proč kočka není pes? (1996) 

Romantická a roztomilá komedie, při které nevíte, komu vlastně fandit. Malé laskavé brunetce, nebo vlídně vysoké blondýnce? Oba charaktery byli vymyšleny s opravdovým uměleckým citem. Né ty přeslazené americké romantické komedie pro puberťky, kde pýcha a nafrněnost přímo odkapávají z vizáže (natož chování) tzn. "Barbín". Pro milovníky zvířat (tedy i mne) o stupeň lepší dobrodružsví na výpravě za dobytí lásky, která je často postavená na hlavu. Emoce tohoto filmu obvzlášť dokážou zamávat s citovou skořábkou romantiků. Tenhle film snad ani nelze hodnotit přísně, protože si to nezasluhuje. Nechci rozvádět herecké výkony (dobrá pouze Uma Turman) ani kameru, výpravu nebo hudbu (úvod a konec Shorovi chválím); jak většinou dělávám. Jsem ale rád, že to dopadlo sice neorigináln,ě ale se šťastným koncem, který k tomu patří. Lahodný a pohlazující balzám pro rozverné úsměvy z lásky (tady neumím být cinyk =o) (61 %)

plakát

Johnny English (2003) 

Slušná ztřeštěnost, u které se dobře bavíte. Bohužel kvalita filmu je opravdu slabá. Nikdo neočekává, že Johnny English sklidí ovace za samotnou podstatu filmu - protože ta je, přiznejmesi to, podprůměrná. Herecké výkony (snad kromě Rowana Atkinson, tedy spíše Mr. Beana) jsou ubohé. Technické zpracování filmu je nijaké, nicméně alespoň nám podsouvá, jistou zábavnou atmosféru na tajných misích Johnnyho. U některých vtipů se člověk zasměje pravým nefalšovaným smýchem, ale většinou scénář a dialogy pokulhávají na hranici trapnosti (obzvlášť závěr). Jako obyčejná přitroublá komedie, která má tak jednoduchý děj, že můžete vypnout mozek a poslouchat jen vtipy to uspělo na výbornou, ale jako FILM obohacující kinematografii o nový produkt ne! Parodie na Jamese Bonda, agenta 007 lze v tomto případě aplikovat pouze na filmy Pierce Brosmana, kde má rakety v autě, vžycky ví, co má dělat a nepostrádá galantnost k ženám. Na Daniela Craiga už šáhnout nemohou, za což jsem vděčný. z jinéhu úhlu pohledu pořád lepší parodie, než jaké můžeme vidět na "letní popcornový block blastry" (viz Meet the Spartens, Disaster movie apod.) Dávám ** a + za to, že zas tolik se nelze nudit a dále za jedinečnou Atkinsonovu mimiku obličeje. (49 %)

plakát

Discopříběh (1987) 

Filmový muzikál z období 80. lét, tehdy považován za filmový hit, má být nyní stírán jako nějaký komunistický brak? Proč? Scénář Discopříběhu, pravda jest, je trochu plit¨ký, ale skvěle vystihuje příběh ze života mezi otcem pracujícím, starajícím se o domácnost i výchovu syna, který se toulá po nocím a tátovi to příliš neusnadňuje. Zároveň film plný úsměvů, stesku i lásky. Discopříběh ukázal, že láska může přínášet i zranění. Tato, jsou ale úplně jiná, než ta, jaká zažívá např. Hillary Duff v Amerických stupidně přeslazených romanťácích, kde si uměle hrajou na city jako Italské prázdniny nebo Moderní popelka. Věřím, že většina vás nemusí písničky Michala Davida, to ale ještě nedegraduje film. Disco tehdy letělo světem víc, než dneska třeba punk či Hip-hop, tak to prostě zůstane. Jaroslav Soukup měl ale vyměnit kameramana, neboť kamera byla hrozná, obzvlášť neustále zpívající Rudolf Hrušínský těsně před kamerou působil až otravně. Film jako takový hodnotím za **, ale protože Ladislav Potměšil hraje přirozeně a věrohodně a navíc jsem hrdý plzeňák dávám za *** (57 %).