Freemantle

Jak řekl Bruce Willis ve filmu Slzy slunce - "Bůh z Afriky zmizel". Kvalitní dokument HBO o zvěrstvech, o jejíchž existenci 95% světové populace nemá ponětí.

Velmi stručně - bez nápadu, smyslu, vtipu, napětí, okázalosti... čehokoliv, co by si zasloužilo moji pozornost a vyšší hodnocení. Sledováním tohoto snímku docílíte maximálně ztráty hodiny a půl života. Asi jsem viděl jiný film, než ostatní uživatelé (k 17.11.2012 celkem 15 lidí), ale nemůžu dát víc než 1* za herecký výkon vyšinuté sestry. Psaním delšího komentáře bych plýtval slovy...

Oči se mi zavíraly, ale i přesto jsem se rozhodl vydržet a zjistit, proč je z tohoto filmu tolik lidí na větvi. Zvládl jsem něco málo přes útrpných 40 minut vymývání mozku, pak jsem to musel vypnout. Tento dokument nevypadá lacině, on laciný je. Až zase někdy uslyším slůvko "tajemství", budu doufat, že se mi nenavalí. Během zmíněných 40 minut jsem měl možnost jej slyšet asi tisíckrát. Pokud se někdo rozhodne tomuto věřit, fajn. Já tuto snůšku keců, jakožto realista, bezvěrec a zpochybňovač vyšších mocí, odmítám poslouchat. Věřím maximálně tomu, že pokud se jako člověk rozhodnu něco dokázat po stránce zlepšení finanční nebo životní situace, tak na to musím jinak než pouhou silou myšlenky, pocitů a vesmíru, ve kterém neexistují hranice. Stále v našem normálním světe figuruje něco jako vzdělávání, známosti, ostré lokty, sebevědomí a instinkt. A pokud se člověk pro něco rozhodne, protože o to skutečně stojí, pak svůj mozek (chemicky a fyzicky) podvědomě nastaví tak, že bude vyzařovat energii svého těla, a to jenom tak, že se stane sebevědomým jedincem. Krom toho by měl člověk i něco umět (programovat, malovat, opravovat auta, rozumět ekonomice...), nehledět na ostatní, co si o něm řeknou, nežít životy druhých, přestat sledovat romantické filmy a toužit po "americkém" snu, zříct se volných chvílí s rodinou nebo kamarády, víkendů trávených na chatě v horách, zříct se koníčků... Říká se tomu najít si dobrou práci a nebo začít podnikat. Vítejte ve světě reality.

"Teprve až pokácíte poslední strom, až otrávíte poslední řeku, až ulovíte poslední rybu, přijdete na to, že se peníze nedají jíst!" - indiánské přísloví.

Kvalitně zpracovaný dokument o americkém neštěstí - útoku na WTC. (Viděno na TV Nova 11. 9. 2011)

Pseudo-horor thajské výroby, jenž 3/4 stopáže postrádá hlubší smysl, napínavou atmosféru, u které začnú behať zimomriavky po chrbáte a důvod, proč se film na ČSFD těší tak vysokému hodnocení (18.6.2011, 77%, 1317 hodnocení). Do finále zbývá asi třicet minut a já se přemlouám, abych film neukončil a nešel se věnovat něčemu užitečnějšímu (např. sledování teleshoppingu). Nakonec se mi dostalo jakž takž solidní desetiminutovky. Konec se skutečně rozjede a překvapí. Pokud by se v podobném tempu držel celý snímek a ne jen posledních "pár minut", dal bych vyšší hodnocení. Kamera, hudba, herecké výkony - (pod)průměrný výkon. Scénář? Posuďte sami...

Velké natěšení na evropský horor, který mě nenechá klidným, vystřídalo zklamání. A ne neprávem. Scénář má velmi slabý náboj - skupinka mladých lidí se (ve filmu z ne příliš objasněných důvodů) vydává na několikadenní pobyt uprostřed lesa. Jako ubytování bude sloužit stará dřevěná chata. Zní to už jako ohraná písnička, nízkoropočtový film, pár mladých lidí, les a chata. Hledáte podobu s "The Blair Witch Project"? Zapomeňte. Tyto dva filmy nemají nic, krom lesíka, stanu a zmiňované skupinky nic společného. Hlavní postavy oplývají nesympatickým zjevem, ve své podstatě se o jejich charakterech divák nic moc nedozví, protože to v pětaosmdesáti minutách nudy není třeba. U lesního hororu bych čekal lekací scény, tajemné zvuky, vycházející ze tmy, příšerku (člověka, mutanta, vraha, blázna) - kameramana, pohupujícího se za stromem, sledujíc svou kořist... Nic. Místo toho vévodí nesmyslné a bezduché rozhovory a absolutně nelogické chování jednotlivých postav. Jsem zklamán, zhnusen a otráven. A ten konec? No, podívejte se sami. Nebo víte co? Raději se tomu vyhněte obloukem...

Přiznám se, že k českým filmům moc netíhnu, ale snímek "Ženy v pokušení" mě příjemně překvapil. Z počátku se nabízela možnost "bláznivé" (to slovo je opravdu profláklé a debilní, ale odpovídá "Kameňákům" a podobným ultrahloupým filmům - odpadům) komedie, která se naštěstí nekonala. "Ženy v pokušení" je něco jiného. Tento film si nehraje na gagovou či jinak vyjímečnou komedii, ale ani na seriózní drama. Je to jakási zlatá střední cesta, která (po)ukazuje na reálné hořkosti a sladkosti mezilidských vztahů. To vše v příjemně kolísavém tempu. Herecké obsazení jednoduše sympatické. Je dobře, že se režisér rozhodl obsadit mladé a neohleděné tváře Veroniky Kubařové a Vojtěcha Dyka. Pravdou ale je, že Macháčka bych viděl v malinko jiném žánru. --- Pokud by se do budoucna režisér Vejdělek rozhodl natočit celovečerní film, jehož příběh by rozvinul podobný vztah mezi matkou a ....... (kvůli možnému spoileru se raději zdržím jmenování) a snímek by zaobalil do podoby dramatu, vůbec bych se nezlobil!

"The Fisher King" je relativně příjemný odpočinkový film, u něhož jsem ovšem našel dvě velká negativa. Zbytečně dlouhá stopáž a neucelenost příběhu. Pro jeho vysoké hodnocení jsem nečetl obsah a těšil se. Pravda, zažil jsem zklamání. Scénář byl zajímavý, ale jeho zpracování by, vzhledem k více než dvěma hodinám, potřebovalo poupravit. Spojení drama a fantasy je popravdě docela odvážný kousek. Režisér T. Gilliam si ovšem v tomto případě vzal na svá bedra příliš velké břemeno. Zažíval jsem pocit, že už už se blížím něčemu, co na sebe bere podobu fantasy snímku, nicméně za několik vteřin jsem byl z této skutečnosti vytržen a hle, ono se to tváří trochu jako filosofické drama s prvky romantiky. Herecké výkony chválím, převážně R. Williams v roli vyšinutého blázna exceluje.

Příjemné tragikomické drama plné (černého) britského humoru, ale také se zamyšlením se nad skutečnou podstatou života a smrti. To vše v čele s výborným Michaelem Cainem.