Tom Hardy

Je to poprvé, co Vaughn nedokáže prodat své silné stránky. Akce sice má nápady ("barevná" přestřelka, brusle), ale nestrhne, herecké obsazení je nabušené, ale vůbec nefunguje chemie (Howard je castingový přehmat dekády) a celý koncept, jakkoli mu nelze upřít "myšlení mimo rámec", je případ high konceptu, který nedosedne na úrodnou půdu. Vždyť i Henry Cavill, a to ho mám vážně rád, se jako superagent s divným sestřihem a ještě divněji střiženým oblekem nenašel (nedivím se, že jeho šance na Bonda po tomhle padly). Nebyla to nuda, to musím Vaghnovi nechat. Ale to je to jediné opravdu pozitivní, co mě na adresu Argylle: Tajný agent napadá. 50 %

Oceňuji, že to není úplná produkční marnost (uvěřitelný skotský nádech, poctivě vyobrazená místa činu s patřičnou syrovostí, nějaký ten noční déšť, což není - ač se to nemusí zdát - vůbec levný špás), ale tempo je hrozně ospalé, pokusy o akčnější vložky vyloženě směšné a herci nevyužití. Určitý prvek překvapení se Damaged upřít nedá, včetně snahy o méně tradiční závěr, ale aby opravdu zafungoval, muselo by to mezi postavami mnohem lépe štymovat.

Když na konci Yoda prohlásí, že "velká zodpovědnost s velkou přichází mocí", vlastně to nechtěně trefně potrhlo celou tu tvůrčí bezmoc. Přitom koncept filmu, v němž hrdinka bojuje s budoucností, měl potenciál a osobně by mě hodně bavila taková komiksová verze Terminátora (což bylo údajně i původně v plánu). Co zůstalo? Pár postav, které jsme nikdy v mladé verzi neviděli, nevyužité obsazení a strašně nudná origin story, která se točí jak na kolovrátku. Morbius byl pitomý, nedal se mu ale upřít alespoň nějaký rukopis. Madam Web nemá ani to. Což už je co říct.

Jak mi celou dobu Racher přijde jako ukázkový příklad adaptace, v tomhle díle Nick Santora s týmem selhali. Přiznám se, že knihu už si nepamatuju, v rámci seriálového formátu ale vznikl zbytečně patetický a vypravěčsky laxní díl, v němž svěží přístup vystřídaly tradiční berličky televizního vyprávění. Doufám, že půjde jen o zaškobrtnutí, protože jinak mi zatím druhá série přišla naprosto vynikající.

Tempem nepříliš vzrušující, ale scenáristicky hrozně šikovná hra s nespolehlivým vypravěčem. Z hlediska diváckého zážitku objektivně okolo 50 %, ale osobně to ve mě (profesně) rezonuje na 70%.

Láska na první pohled pro ty, kteří milují starý Hollywood, táhlou hudbu a hrdiny trpící samomluvou. Jestli si svou atmosféru seriál dokáže udržet až do konce, bude mi vlastně jedno, o čem to bylo, kdo byl vrah a jak to celé dopadlo. Colin Farrell jako Sugar je postava, kterou bych sledoval prakticky v čemkoli. Pro mě seriálové překvapení roku, kde budu nedočkavě vyhlížet každý další díl.

Úvodní digitální připomenutí Lvího krále s lumíkovskou příchutí mě skoro přinutilo to rovnou vypnout, ale následná chvilka na stanici s echem mé oblíbené Věci mě zase nahodila zpátky do sedla. A pak to v tomhle tempu skákalo tam a zpátky až do konce dílu. Na můj vkus je tam na jednu epizodu až moc postav a málo vyšetřování. Skoro nikdo se pořádně nerozvine, všichni jen matně bruslí na hraně nějaké opravdové charakterizace a víc to má z Městečka Fortitude (a bohužel nemyslím výbornou první řadu) než z Temného případu. Potenciál tam je, ale jestli měl být největší tahák jedna bunda a nejchytřejší schovkou věta "voda se před třemi dny zkazila" (upřímně doufám, že nejde o odpověď na to, kam zmizeli vědci, protože to by byla velká slabota), tak za mě ne. Ale dám tomu šanci, protože třeba to opravdu mají tvůrci tak dobře promyšlené, že jim všechny ty podivnosti a zdánlivě tajemné náznaky nakonec do sebe zapadnou. Ale moc tomu nevěřím. 50 %

Těžko říct, jestli je to dáno mizerným obsazením (fungují vlastně jen Cassel a Cotillard, zbytek je ohromná marnost), lacinými kostýmy, které působí dojmem, že si je někdo na poslední chvíli nabral v půjčovně a nepříliš dobrým scénářem, jenž z Asterixe dělá pitomce (Budiž, že chce být vegetarián, ale kde má nějakou motivaci?) nebo je výsledný pekelný dojem "doražen" přímo katastrofálním dabingem, kdy výkon takového Jakuba Koháka už je na hraně zločinů proti lidskosti. Faktem je, že z žádného jiného filmu za hodně dlouhou dobu jsem tak moc nechtěl utéct z kina jako z Říše středu. Už Ve službách jejího veličenstva bylo peklíčko, ale pořád to aspoň vypadalo jak Asterixovo dobrodružství. Říše středu působí jak dražší larp, který někdo natočil na kamery a málokdo v něm chápal svou roli. Utrpení, dělající předloze ostudu a velká bolest pro fanoušky série.

Jak trefně po projekci podotkla moje drahá poĺovička - instagramový feminismus. Myšlenka pěkná, produkční kvality nepochybné, herecky velmi dobře obsazené. A vadí nutně, že je to trestuhodně banální, aby to promlouvalo ke všem? To bych úplně Barbie nevyčítal. Co jí ale vyčítám je, že si po první půlhodince vystřílí nápady, pokud jde o vykreslení svého světa (zlatí Flintstoneovi z roku 1994), v tom skutečném z nějakého důvodu vedení firmy vykresluje jak postavičky z Looney Tunes, pak svůj mesidž postaví na tom, že aby ženy vyhrály, musí muže zmanipulovat (ale to vem čert, přes tu snaživou sociální omáčku je to v jádru pořád jen střelená osmdesátková komedie) a hlavně to nudně, až na závěrečné hudební číslo, doklopýtá do finále, kde se ukáže, že většina postav byla zbytečná a jejich linky tam být nemusely. Izolované vtipy fajn, postupem času je jich ale míň a míň a od nějaké půlky už ten film, až na pár motivačních citátů, nemá co říct. Škoda, ale hype oceňuju, protože každý podobný hit je pro životaschopnost kin v budoucnu velmii důležitý. 50 %

Světový vizuál, hezké hravé detaily (až na harrypotterovské noviny) a správně dunivý soundtrack. Ale scénář skoro nemohl být horší. Jedna věc je jalová detektivka s nezajímavě rozloženými dějovými pilíři a schematickým vyvrcholením. Ano, onen morální konflikt, co tam vznikne, je nosný, ale to by ho někdo musel pořádně využít a to se tu nestane. Ale upřímně, čert vem příběh, který si neobratně vypůjčuje, kde se dá, Blade Runnerem a Minority Report počínaje a Equilibriem a Cyberpunkem konče. Dialogy, ty jsou ten opravdový hrobník. Takhle nějak bych si představoval věty vytvořené umělou inteligencí, která nikdy žádný skutečný rozhovor neslyšela. Při nejlepším jsou banální, jinak jsou jen strašně šroubované, nevěrohodně a nesmyslně poskládané za sebou. Což bohužel odnáší herci, kteří s tím musí bojovat a víc působí dojmem, že něco recitují z paměti, než aby tím mohli opravdu žít. Bod obnovy tak větší parádu nadělá v zahraničí, kde se dost věcí ztratí v překladu. Poslouchat to z pozice člověka, který českému jazyku rozumí, se rovnalo téměř utrpení. Být to amatérský film, nadšeně bych hýkal blahem nad formou a u obsahu si řekl "až budou mít příště prachy na dramaturga, bude to pecka". U plnohodnotného filmu to nelze ničím omluvit. Což je k vzteku. Takové energie dané do formy a takhle pitomý obsah. To to vážně nikdo neviděl?! To si nikdo nezkusil aspoň jeden dialog říct nahlas? Uf... A protože se na to do českých kin dost chodit nebude (co film netrhne o premiéře, to už nenažene později, protože tady není o čem nadšeně šeptat), tak máme na dalších 60 let se sci-fi utrum. A to mě na tom sere ze všeho nejvíc. 40 %