Tom Hardy

Naprosto excelentní hra se žánrem s opravdu vymazlenou pointou, na které není nejlepší to, že je nečekaná, ale PROČ je nečekaná. Takhle se vysmát tomu, co divák věří, že vidí, aniž by si uvědomoval podstatu vyřčeného, to chtělo hodně odvahy.

Je opravdu velmi lehké Spectre odstřelit. Oproti Skyfall je film méně důsledný ve vývoji děje (nejedna situace je divácky atraktivně pojatá, ale při bližším pohledu vlastně nedává moc smysl), razantně uhýbá od nastaveného konceptu předchozích dílů, mění důležitou událost série (na to jsou fanoušci vždy extrémně citliví) a jde zcela bez debat o příliš dlouhý film na to, že se v něm vlastně řeší poměrně triviální zápletka. Jenže jsou tu detaily, které rezonují a díky nimž si uvědomíte, že i v té rozpolcenosti Spectre nabízí víc, než průměrný akčňák. Jako když Bond pobaveně opilý mluví s myší, nebo stojí na mostě a váhá, jakým směrem se vydat. Není to nejlepší bondovka s Craigem, ale v určitých momentech mi přišla nejlidštější (i díky velmi dobré hudbě Thomase Newmana, který se tentokrát nespokojil s pouhou tupou akční výplní). A vůbec bych se nezlobil, kdyby šlo o poslední díl s Craigem, protože mu dokázal Mendes dopřát (pokud lze něčeho takového vůbec v nekonečné akční sérii dosáhnout) důstojné finále. A byla by škoda ho uměle natahovat.

Jupitech vychází: Witch Edition. Digitálně nevzrušivý bordel, který by hrozně moc chtěl vybudovat novou ságu, ale chybí mu zajímavější hlavní hrdina, lepší práce s vlastním světem i logičtější vývoj. Na konci už to nedává smysl skoro vůbec, některé střihy naznačují, že dobrá polovina filmu chybí a triky jsou sice technicky naprosto ok, ale není v nich nic, co by člověka zvedlo ze židle. Celé je to navíc takové podivuhodně bezzubé a bez tempa, podobně jako byla mrtvolná Sahara (Breck Eisner by měl očividně točit jen nízkorozpočtové horory alá Podivní). Kdyby Diesela nahradil Nicolas Cage, z fleku by to mohli být třeba Lovci pokladů 3 a to rozhodně nemyslím v dobrém. Takhle moc jsem se u drahého filmu naposledy nudil díky Wachowským. 30% s tím, že jsem se několikrát HODNĚ přemáhal, abych to během filmu nezalomil. Škoda. Mohla z toho být pohodová "non-brain" zábava ve stylu Jeníčka a Mařenky, ale tenhle film mozek nemá vůbec, o krvi a odvaze nemluvě. P.S. Protože se zatím - zcela dobrovolně - vyhýbám Hře o trůny, byla pro mě Rose Leslie novou tváří. A teda, nejenže mi nepřijde ničím zajímavá (to by na mě musel někdo použít hodně silné zaklínadlo), ale snažit se jí párovat s Dieselem, to už film tlačí rovnou i do kolonky sci-fi.

Klobouk dolů za to, že to není ani chvilku trapné (ok, scéna s bazénem je na hraně, ale jsem ochotný jí přejít). Hynek Čermák jako Káčko výborný, Vlastina Svátková hollywoodským způsobem uhrančivá a atmosféra více než solidní. Zbytečným přešlapem je naprosto nedomyšlená role vypravěče, kterou tu tuším zastupují hned 4 postavy. V první půlce je díky tomu Gangster Ka díky tak trochu i rozhlasovou hrou. Jinak ale vlastně nemám proč remcat. Příběh mě bavil, herci dokázali prodat i velmi malé role a finále navnadilo na druhý díl. To je mnohem víc, než v co jsme vůbec mohli doufat.

Vlastně úplně nerozumím tomu konceptu (ale je fakt, že jsem již nějakou dobu jiné CSI seriály nesledoval). Základ se snaží být realistický. Vyšetřovatelé ale občas mají postupy z ranku sci-fi a jindy zase nesmyslně zjednodušují, aby danou zápletku pochopil i ten naprosto největší ňouma, co má ještě mobil na tlačítka. Upřímně jsem to po prvním díle vypnul a na seriál si vzpomněl až ve chvíli, kdy ohlásili druhou sezónu. Prázdninové sucho, kdy jsem zkrátka v práci neměl na co koukat u obědů, nahrál tomu, že jsem dal CSI: Cyber druhou šanci. Ne, pořád to není bomba. Ale hodně jsem si (a věřte, že mě to dost překvapilo) oblíbil Avery Ryan. Patricia Arquette mi v té roli prostě sedí čím dál víc a já jí tu kombinaci výborných pozorovacích schopností a upřímných citů VĚŘÍM a rád se s ní u toho oběda čas od času setkám.

Vzpomínám, že jako dítě jsem byl z toho filmu hrozně zmatený. Vtipných scén minimum a strašidelné to nebylo ani náhodou. Po letech musím říct, že opravdu blbý film se pozná podle toho, že ho trefně ohodnotí i dvanáctileté dítě. Je v tom cítit několik problesků, které by se vešly do lepších Murphyho komedií z konce osmdesátých let, ale to je asi tak všechno. Zápletka absurdní, charisma neupířího hrdiny dosahuje záporných hodnot a Murphyho Max je zase příliš podivný, než aby šlo fandit aspoň jemu. Nějaká pozitiva? Brooklyn je prostě Brooklyn, vždy má silné genius loci. A některé hlášky mířily správně. "I just had Italian."

Tak trošku creepy verze Svědka s Harrisonem Fordem (pokud jde o zvolené prostředí), kde si Craven vyzkoušel pár elementů, jež se mu povedlo lépe zúročit v budoucích filmech (hra na vraha, nahánění obětí, "nepřítel" ve vaně). Musí se tomu nechat vážně slušná atmosféra a dobré držení diváka v temnotě. Co drhne, to je posledních deset minut, kde přijde hned několik zásadních odhalení a... prostě to úplně nezafunguje, jak by asi mělo. Pro fanoušky Cravena to každopádně není ztráta času.

Dal jsem tomu odstup, abych se nesvezl na vlně očekávání (a následného nevyhnutleného zklamání). A vyplatilo se. Ano, Hobit není Pán prstenů. Ale sakra, Jackson to - vzhledem k předloze - dostal tak blízko, jak jen mohl. Bitva pěti armád očividně nejvíce trpí zásahy střihačaských nůžek (orientovat se v první hodině je docela umění), pak ale film nabere spád a epičnost, která už té prstenové klidně může konkurovat. Možná jí i překonává, protože tu padne až neobvyklý počet hrdinů. Prostě a dobře, za mě palec nahoru a nebojím se tvrdit, že to Jackson zvládl nejlépe, jak mohl. Teď jen počkat na rozšířené verze...

Pokus o návrat na cynické pole Match Pointu, které pro mě osobně selhává v nejasném vypravěči a až příliš průhledné „osud“ pointě, jíž by mnohem víc slušel jiný vítěz. Po většinu času to ale má správný Allenův rukopis, jemuž už se možná na stará kolena trochu třese ruka, ale pořád dokáže napsat skvělé dialogy. Jen ty postavy jsou tentokrát až moc jednorozměrné. Ale zase jsem se vlastně ani nestihl nudit, protože Allen dokáže i o ničem mluvit s noblesou. A to mě stále ještě v jeho podání baví…

Klobouk dolů. Na co jiné seriály potřebují x sezón, to zvládli v Wayward Pines na ploše pouhých deseti dílů. Na jedné straně je sice škoda, že ona počáteční zmatenost a nejistota "co se to vlastně děje" vydrží jen pár dílů, následující vývoj je ale všechno možné, jen ne předvídatelný (a každé téma se aspoň nestihne okoukat). Klobouk dolů před podobným sebevědomým uchopením, kdy jde v prvé řadě o příběh a jednotlivé osudy, než aby se hrálo na hvězdná jména a dojení tématu donekonečna. Jsem moc zvědavý, co přinese druhá série a zda si udrží podobný nekompromisní styl.