fredisek

Tenhle film si pouštím vždycky, když jsem nemocný....občas si přeju chytit nějakou tu rýmičku.

O tomhle filmu budu hovořit snad jen v superlativech (s výjimkou nejapných charakterů Tomových přátel, ale to asi k těmhle komediím patří). Tak velkou porci optimismu a nadhledu mi dlouho žádný film nenabídl. Vyjádřil můj názor na některé moderní galerie a dostal mě dokonalou souhrou šedých a hnědých odstínů (v celém filmu jsou ty dvě barvy dominantní a vůbec to není na škodu, nepůsobí to unyle, spíš naopak). Ten snímek na mě působil lidsky, nebylo to žádné nafouklé drama, i když na konci filmu mi z osudu hrdinů vlastně bylo úzko. Byla tu použita hudba od mých oblíbených autorů, jako je Regina Spektor, Carla Bruni nebo Feist. Můžu tak jen říct, že jak se Tom zamiloval do Summer, já se zamiloval do 500 dní se Summer!

Film o čokoládě, co jiného k tomu říct??? Snad, že příběh je jednoduchý a stejně plný různých motivů, a ty dohromady vytvoří problémy, které lidé na maloměstě mají. Čokoládovna vypadá úžasně starosvětsky a zároveň moderně, míchají se tu barvy s černí, ve které chodí lidé z městečka, kontrastuje tu svět jasně dané morálky se svobodou symbolizovanou čokoládou a navrch má Čokoláda snad nejlepší soundtrack, co jsem kdy slyšel.

Tak neskutečně skvěle, mile, dojemně, rozumně, elegantně, procítěně, vtipně, smutně, hořkosladce natočený příběh jsem neviděl dlouho. Šest hvězd! Ani o jednu míň!

Když zbožňujete Norah Jones, budete zbožňovat i tenhle film a budete si přát, aby taková kavárna stála na rohu vaší ulice. Ať už je příběh slabý jakkoli, je to milý romantický film s dobrými herci a skvělou hudbou...

Máte chuť řvát, ale neuděláte to. Děsivé ale hlavně překvapivé. Poprvé jsem tenhle film viděl kdysi dávno na začátku nultých let coby malé vystrašené dítko a už tehdy mi došlo...doprčic, tohle je něco! Teď jsem dítko o něco větší, i tak mě The Others dokážou vyvést z míry a hlavně znepokojit. Nicole a španělský horor...děsivě skvělá kombinace.

"Are you happy?" -- "I am absolutely fine." Je jedno, že hlavními postavami-milenci jsou dva muži, tenhle příběh je univerzálně platný. Hledáte štěstí a doufáte (nebo si rovnou troufale myslíte), že jste ho už našli, a přitom jste jen v pohodě. Civilní, upřímné, překvapivé, koneckonců dojemné. Prezentace snímku také skvělá. Až mě mrzelo, že film nešel do české distribuce a že jsem v ulicích nepotkával plakáty k filmu a neviděl v kinech trailer.

Tohle byla asi chvíle, kdy jsem začal opravdu chápat, co znamená mít francouzský esprit.

Srdcervoucí....v tom nejpozitivnějším slova smyslu.

Kdo četl knihu, bude lehce zklamaný. Přesto je filmové Ucho opravdu dobré. Jan Procházka psal geniální dialogy. Jiřina Bohdalová je tu přesvědčivá, stejně rázná jako knižní Anna. Ovšem konec vyzní jaksi naprázdno, u knihy se ještě klepete u tiráže...