Aby nedošlo k mýlce, hodnotím zábavnost, která z velké části spočívá v nechtěném parodování katastrofického žánru. Pokud bych měl brát "Armageddon" vážně, musel bych dát odpad. Takhle je to tedy vysmátých 6/10.
Po 20 letech konečně film, za který se Reiner nemusí stydět. Dost mi to připomínalo jeho zlaté 80´s období - nostalgie, pohodová atmosféra, milý humor a romantika. Snad mu to vydrží i do budoucna. 8/10
Nečekaně povedené drama o (ne)stárnoucích hvězdách zlatého věku kinematografie. Wilder se po letech vrátil k vážnému tématu a otevřeně kritizuje dobu, která následovala po úpadku studiového systému. Dalo by se říct, že Wilder natočil další, tentokrát méně nápadnou verzi "Sunset Boulevardu" (obsazení Williama Holdena mi udělalo radost). 8/10
Zbytečná předělávka klasiky "Jeho dívka pátek". Nemůžu se zbavit dojmu, že skoro všechny Wilderovy pozdní filmy (s možnou výjimkou "Nebožtíků") jsou jen matným odleskem jeho nesmrtelných komedií typu "Byt" nebo "Někdo to rád horké". 6/10
Šokantní a nesmírně laciný název, který měl zřejmě přitáhnout diváky, je v rozporu s poměrně krotkým vyprávěním o problémech pubertálního chlapce s jeho matkou. Jako prvotina 20letého(!) mladíka to není špatné, i když o nějakém zázraku tu nemůže být řeč. Doufám, že se Dolan ve svém dalším počinu vyvaruje samoúčelných záběrů, jejichž zdejší zařazení postrádá jakýkoliv smysl (efektní obrázky dokáže natočit každý, tím podstatným by měl být přínos pro samotný film). 6/10
Jeden z kandidátů na film roku 2010. Polanski se nenechal limitovat vykonstruovaným námětem a vytvořil hravý thriller, který čerpá z jeho mnohaletých režijních zkušeností. V "Muži ve stínu" tak nalezneme pečlivě budovanou stísněnou atmosféru, která se za přispění tlumených barev a dobře zvolené hudby stává těžištěm filmu. Všechno (a závěr především) jako by se neslo v duchu onoho hitchcockovského: "Vždyť je to jen film..." 9/10
Nejdříve krátké ohlédnutí: 30. léta byla pro Hitche ve znamení svižných thrillerů, okořeněných nadsázkou (krom odvážné "Sabotáže"), romantikou a špionáží. Hrdina, většinou typický představitel střední třídy, je shodou nepravděpodobných okolností donucen podstoupit riskantní cestu za očištěním své pověsti, jež je téměř vždy spjata s bezpečím celého státu. V průběhu dobrodružství dostává naše postava pomoc, a to zpravidla v podobě sympatického protějšku (slovní špičkování a erotické jiskření jsou samozřejmě v ceně). Netřeba zdůrazňovat, že na každém konci čeká nějaká ta akční scéna (za jednoznačně nejzdařilejší považuji famózní bubnovací finále z "Mladého a nezkušeného"). Výše popsaná charakteristika platí i pro "Zmizelou dámu". Film je považován za tvůrčí vrchol Hitchova britského období, což není vůbec přehnané. Uvážíme-li rok vzniku, můžeme mluvit o základech pro moderní thriller - zápletek, točících se okolo podezření, vzniklo od té doby spousta. K nestárnoucímu vyznění přispívá i lehká režie, proto vůbec nevadí, že celému spiknutí přijdete na kloub poměrně rychle. 8/10
V rámci možností věrohodné psychologické drama s charismatickými herci (Ondráková byla kus). Umírněný režijní přístup byl správnou volbou - do popředí se dostávají postavy a jejich vzájemné vztahy. Rozuzlení někoho potěší, jiného možná zklame. Já, otrávený z přeslazených happyendů, jsem byl mile překvapen... Zkrátka jeden z nejlepších němých Hitchcocků. 8/10
Chjo, a já se tak těšil na realisticky vykreslený nezávislák s nějakou tou myšlenkou nebo emocí. Sednout si na zadek z toho, že někdo okopíroval model evropských filmů, okleštil ho o syrovost a přesah (narace nepřesahuje rámec odvážnějšího mainstreamu, o konci škoda mluvit), vážně nehodlám. Abych jen nekritizoval, vyzvednu alespoň slušně odvedenou práci herců, atmosféru zimy a tvůrčí snahu (i když neúspěšnou) se odlišit. 6/10
Neotřelý koncept - aplikování videoherních zákonitostí na život (souboje, hledání správného rozhodnutí, odměna...) - dovedený k dokonalost. Pokud se jedná o letošní komiksové adaptace, "Pilgrim" poráží "Kick-Ass" snad ve všech směrech. 9/10
Prázdný film, který nikam nevede ("Nowhere"). Nechci tu mluvit přímo o definitivní ztrátě inspirace, ale pravdou zůstává, že poslední dva režisérčiny počiny skončily hodně za mým očekáváním. 6/10
Pořádný kopanec do všech srabáckých teen seriálů (noční můra Brandona Walshe, chcete-li). Něco tak nekorektního a emocemi napěchovaného jsem na televizní obrazovce dlouho neviděl. Tohle platí o prvních dvou řadách, ty následující vypadají jako nepříliš zdařilý spin-off, proto s nimi ani nehodlám ztrácet čas. 9/10
Čekal jsem silnější zážitek, něco více stylizovaného a s hlubším přesahem. Takhle mi "Ip Man" přišel jako slušná bojovka s fajn klaďasem, která za existenciálními skvosty typu "Tygr a drak" nebo "Hrdina" dosti zaostává. Nevím, možná za to může moje zmlsanost a já srovnávám nesrovnatelné. 7/10
Žádná revoluce, jen chytrý film s dosti obyčejnou zápletkou - na geniální námět je nabalena triviální podfukářská story. Přiznám se, že některé principy světa snů mi zůstaly utajeny. Další projekce snad pomůže.____ Pomohla, ale pouze co se pochopení zápletky týče. Vyšší hodnocení dát nemůžu, protože mi to celé připomínalo chladný konstrukt. 8/10
Není to úplně čistých pět hvězd, ale vzhledem k tomu, že z většiny ostatních vánočních klasik jsem byl zklamán, si tentokrát dovolím velkorysejší hodnocení. "Christmas in Connecticut" jsou od první do poslední minuty energickou screwball komedií, postavenou na střelených postavách (maďarský strýček), divácky oblíbené koncepci předstírání (postavy se z donucení vydávají za někoho, kým nejsou) a herecky přesném obsazení (další z mimořádných výkonů Barbary Stanwyck). Tento neúplný výčet mi postačil k tomu, abych si snímek zamiloval a přiřadil ke dvojici "It's a Wonderful Life" a "The Shop Around the Corner", tedy k filmům, ke kterým se budu s radostí každý rok vracet. 9/10
Úsměvná blbina omílající fórky z jedničky. Za každým dobrým vtipem (Stillerův syn) tu ve frontě přešlapují dva trapné (předkožka v polévce, kočko-psí rychlovka). 6/10
Pohádkový doják jako ze staré školy. Vlastně se jedná o pořádnou ždímačku citů, ale kvůli Howardově režisérské zručnosti (napínavé zápasy, cit pro vyprávění příběhu) mi to ani nevadilo. Zajímavostí je herecké obsazení, z něhož jako vítěz vychází Paul Giamatti. Jeho postava byla zdánlivě až ta třetí v pořadí, přesto svým hereckým umem dokázal sestřelit Popeláka i s chotí. 7/10
Klasika nebo vykopávka? První třetinu filmu jsem byl nadšen – na pozadí kouzelné retro komedie se postupně představily všechny postavy, nechyběl vtip ani lehkost. S příchodem další kapitoly se dostavilo rozčarování – vyprávění změnilo tón a jako mávnutím kouzelného proutku jsem sledoval absurdní pokus o napínavé drama (pětileté děvče se snažilo vykolejit tramvaj, což vyvolalo salvy smíchu u jejích odrostlých sester), ke kterému se v poslední části přifařila koncovka melo. Aby toho nebylo málo, není jasné, o kom vlastně chtěl scénárista vyprávět - divácká pozornost se přelévá z jedné postavy na druhou. A klady filmu? Již zmíněná expozice, potom muzikálové výstupy a v neposlední řadě syté barvy technicoloru. Moje úvodní otázka tak zůstává bez jasné odpovědi, proto dávám šalamounských 6/10.
Vedle "Království nebeského" nejprázdnější (a s velkou pravděpodobností i nejhorší) Scottův snímek. Hra na vojáčky s propagandistickým vyřváváním "I WANT YOU". 5/10
Psychologicky i herecky uvěřitelné drama z pro mě poněkud nezáživného prostředí. Stopáž přesahující 2 hodiny je pro film tohoto typu zcela nadbytečná. 7/10
"Filmy jsou harmoničtější než život, protože v nich nejsou hluchá místa, ani dopravní zácpy." Truffautova láskyplná pocta pohyblivým obrázkům představuje splněný sen každého cinefila. To, jak se propojují osudy postav na papíře a skutečných herců, řešení běžných trablů během natáčení, pohrávání si se záběry, desítky všemožných odkazů... Zkrátka pokud bych měl vidět jen jeden jediný film o filmu, zvolil bych tento. 9/10
Ne vždy je porážka vlastních démonů minulosti zároveň našim vítězstvím. Lehce skandální, ale především excelentně natočený a hloubavý snímek o potřebě tajemství a smutném vystřízlivění. 9/10
Marně pátrám v paměti, jestli jsem v novodobém českém filmu viděl něco tak originálního jako "Vaterland" (napadá mě snad jedině "Postel"). Proto nechápu kritiku lidí, kteří si stěžují na scénáristickou nemohoucnost domácích tvůrců a vzápětí ztrhají film jen za to, že je něčím jiným než šablonovitou zívačkou pro masy. 8/10
Moje komentáře
Warrior (2011)
Když pominu moderní zpracování, má "Warrior" stejnou hloubku jako staré filmy s Van Dammem, jenom to není taková zábava. 6/10.
Armageddon (1998)
Aby nedošlo k mýlce, hodnotím zábavnost, která z velké části spočívá v nechtěném parodování katastrofického žánru. Pokud bych měl brát "Armageddon" vážně, musel bych dát odpad. Takhle je to tedy vysmátých 6/10.
Má mě rád, nemá mě rád (2010)
Po 20 letech konečně film, za který se Reiner nemusí stydět. Dost mi to připomínalo jeho zlaté 80´s období - nostalgie, pohodová atmosféra, milý humor a romantika. Snad mu to vydrží i do budoucna. 8/10
Fedora (1978)
Nečekaně povedené drama o (ne)stárnoucích hvězdách zlatého věku kinematografie. Wilder se po letech vrátil k vážnému tématu a otevřeně kritizuje dobu, která následovala po úpadku studiového systému. Dalo by se říct, že Wilder natočil další, tentokrát méně nápadnou verzi "Sunset Boulevardu" (obsazení Williama Holdena mi udělalo radost). 8/10
Expendables: Postradatelní (2010)
Chlapi sobě. 7/10
Na titulní straně (1974)
Zbytečná předělávka klasiky "Jeho dívka pátek". Nemůžu se zbavit dojmu, že skoro všechny Wilderovy pozdní filmy (s možnou výjimkou "Nebožtíků") jsou jen matným odleskem jeho nesmrtelných komedií typu "Byt" nebo "Někdo to rád horké". 6/10
Zabil jsem svou matku (2009)
Šokantní a nesmírně laciný název, který měl zřejmě přitáhnout diváky, je v rozporu s poměrně krotkým vyprávěním o problémech pubertálního chlapce s jeho matkou. Jako prvotina 20letého(!) mladíka to není špatné, i když o nějakém zázraku tu nemůže být řeč. Doufám, že se Dolan ve svém dalším počinu vyvaruje samoúčelných záběrů, jejichž zdejší zařazení postrádá jakýkoliv smysl (efektní obrázky dokáže natočit každý, tím podstatným by měl být přínos pro samotný film). 6/10
Muž ve stínu (2010)
Jeden z kandidátů na film roku 2010. Polanski se nenechal limitovat vykonstruovaným námětem a vytvořil hravý thriller, který čerpá z jeho mnohaletých režijních zkušeností. V "Muži ve stínu" tak nalezneme pečlivě budovanou stísněnou atmosféru, která se za přispění tlumených barev a dobře zvolené hudby stává těžištěm filmu. Všechno (a závěr především) jako by se neslo v duchu onoho hitchcockovského: "Vždyť je to jen film..." 9/10
Lady Vanishes, The (1938)
Nejdříve krátké ohlédnutí: 30. léta byla pro Hitche ve znamení svižných thrillerů, okořeněných nadsázkou (krom odvážné "Sabotáže"), romantikou a špionáží. Hrdina, většinou typický představitel střední třídy, je shodou nepravděpodobných okolností donucen podstoupit riskantní cestu za očištěním své pověsti, jež je téměř vždy spjata s bezpečím celého státu. V průběhu dobrodružství dostává naše postava pomoc, a to zpravidla v podobě sympatického protějšku (slovní špičkování a erotické jiskření jsou samozřejmě v ceně). Netřeba zdůrazňovat, že na každém konci čeká nějaká ta akční scéna (za jednoznačně nejzdařilejší považuji famózní bubnovací finále z "Mladého a nezkušeného"). Výše popsaná charakteristika platí i pro "Zmizelou dámu". Film je považován za tvůrčí vrchol Hitchova britského období, což není vůbec přehnané. Uvážíme-li rok vzniku, můžeme mluvit o základech pro moderní thriller - zápletek, točících se okolo podezření, vzniklo od té doby spousta. K nestárnoucímu vyznění přispívá i lehká režie, proto vůbec nevadí, že celému spiknutí přijdete na kloub poměrně rychle. 8/10
...a neuveď nás v pokušení (1929)
V rámci možností věrohodné psychologické drama s charismatickými herci (Ondráková byla kus). Umírněný režijní přístup byl správnou volbou - do popředí se dostávají postavy a jejich vzájemné vztahy. Rozuzlení někoho potěší, jiného možná zklame. Já, otrávený z přeslazených happyendů, jsem byl mile překvapen... Zkrátka jeden z nejlepších němých Hitchcocků. 8/10
Farmářova žena (1928)
Chvílemi stejně nesnesitelné jako ty nejnaivnější kýče Vladimíra Slavínského. Kdo nemá dost, ten dostane nášup v podobě přitroublých gagů. 4/10
Do morku kosti (2010)
Chjo, a já se tak těšil na realisticky vykreslený nezávislák s nějakou tou myšlenkou nebo emocí. Sednout si na zadek z toho, že někdo okopíroval model evropských filmů, okleštil ho o syrovost a přesah (narace nepřesahuje rámec odvážnějšího mainstreamu, o konci škoda mluvit), vážně nehodlám. Abych jen nekritizoval, vyzvednu alespoň slušně odvedenou práci herců, atmosféru zimy a tvůrčí snahu (i když neúspěšnou) se odlišit. 6/10
Scott Pilgrim proti zbytku světa (2010)
Neotřelý koncept - aplikování videoherních zákonitostí na život (souboje, hledání správného rozhodnutí, odměna...) - dovedený k dokonalost. Pokud se jedná o letošní komiksové adaptace, "Pilgrim" poráží "Kick-Ass" snad ve všech směrech. 9/10
Odnikud někam (2010)
Prázdný film, který nikam nevede ("Nowhere"). Nechci tu mluvit přímo o definitivní ztrátě inspirace, ale pravdou zůstává, že poslední dva režisérčiny počiny skončily hodně za mým očekáváním. 6/10
Skins (TV seriál) (2007)
Pořádný kopanec do všech srabáckých teen seriálů (noční můra Brandona Walshe, chcete-li). Něco tak nekorektního a emocemi napěchovaného jsem na televizní obrazovce dlouho neviděl. Tohle platí o prvních dvou řadách, ty následující vypadají jako nepříliš zdařilý spin-off, proto s nimi ani nehodlám ztrácet čas. 9/10
Avatar (2009)
Šmoulí orgie. Technicky nesmírně precizní řemeslo trochu kazí tupé dialogy a obšlehnutý příběh. Poselství se mi líbilo velmi. 8/10
Millerova křižovatka (1990)
Coenovic tvorba pro mě začíná až "Fargem" - jejich starší filmy respektuji, ale že bych se k nim měl někdy vracet, to asi ne. 7/10
Ip Man (2008)
Čekal jsem silnější zážitek, něco více stylizovaného a s hlubším přesahem. Takhle mi "Ip Man" přišel jako slušná bojovka s fajn klaďasem, která za existenciálními skvosty typu "Tygr a drak" nebo "Hrdina" dosti zaostává. Nevím, možná za to může moje zmlsanost a já srovnávám nesrovnatelné. 7/10
Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)
Sakra, jak to, že jsem si toho přímého odkazu na "Psycho" všiml až dnes? 10/10
Počátek (2010)
Žádná revoluce, jen chytrý film s dosti obyčejnou zápletkou - na geniální námět je nabalena triviální podfukářská story. Přiznám se, že některé principy světa snů mi zůstaly utajeny. Další projekce snad pomůže.____ Pomohla, ale pouze co se pochopení zápletky týče. Vyšší hodnocení dát nemůžu, protože mi to celé připomínalo chladný konstrukt. 8/10
Christmas in Connecticut (1945)
Není to úplně čistých pět hvězd, ale vzhledem k tomu, že z většiny ostatních vánočních klasik jsem byl zklamán, si tentokrát dovolím velkorysejší hodnocení. "Christmas in Connecticut" jsou od první do poslední minuty energickou screwball komedií, postavenou na střelených postavách (maďarský strýček), divácky oblíbené koncepci předstírání (postavy se z donucení vydávají za někoho, kým nejsou) a herecky přesném obsazení (další z mimořádných výkonů Barbary Stanwyck). Tento neúplný výčet mi postačil k tomu, abych si snímek zamiloval a přiřadil ke dvojici "It's a Wonderful Life" a "The Shop Around the Corner", tedy k filmům, ke kterým se budu s radostí každý rok vracet. 9/10
Jeho fotr, to je lotr! (2004)
Úsměvná blbina omílající fórky z jedničky. Za každým dobrým vtipem (Stillerův syn) tu ve frontě přešlapují dva trapné (předkožka v polévce, kočko-psí rychlovka). 6/10
Těžká váha (2005)
Pohádkový doják jako ze staré školy. Vlastně se jedná o pořádnou ždímačku citů, ale kvůli Howardově režisérské zručnosti (napínavé zápasy, cit pro vyprávění příběhu) mi to ani nevadilo. Zajímavostí je herecké obsazení, z něhož jako vítěz vychází Paul Giamatti. Jeho postava byla zdánlivě až ta třetí v pořadí, přesto svým hereckým umem dokázal sestřelit Popeláka i s chotí. 7/10
Setkáme se v St. Louis (1944)
Klasika nebo vykopávka? První třetinu filmu jsem byl nadšen – na pozadí kouzelné retro komedie se postupně představily všechny postavy, nechyběl vtip ani lehkost. S příchodem další kapitoly se dostavilo rozčarování – vyprávění změnilo tón a jako mávnutím kouzelného proutku jsem sledoval absurdní pokus o napínavé drama (pětileté děvče se snažilo vykolejit tramvaj, což vyvolalo salvy smíchu u jejích odrostlých sester), ke kterému se v poslední části přifařila koncovka melo. Aby toho nebylo málo, není jasné, o kom vlastně chtěl scénárista vyprávět - divácká pozornost se přelévá z jedné postavy na druhou. A klady filmu? Již zmíněná expozice, potom muzikálové výstupy a v neposlední řadě syté barvy technicoloru. Moje úvodní otázka tak zůstává bez jasné odpovědi, proto dávám šalamounských 6/10.
Černý jestřáb sestřelen (2001)
Vedle "Království nebeského" nejprázdnější (a s velkou pravděpodobností i nejhorší) Scottův snímek. Hra na vojáčky s propagandistickým vyřváváním "I WANT YOU". 5/10
Zbytečná krutost (1984)
Neo-noir o rybách a zapalovači. 7/10
Biliárový král (1961)
Psychologicky i herecky uvěřitelné drama z pro mě poněkud nezáživného prostředí. Stopáž přesahující 2 hodiny je pro film tohoto typu zcela nadbytečná. 7/10
Americká noc (1973)
"Filmy jsou harmoničtější než život, protože v nich nejsou hluchá místa, ani dopravní zácpy." Truffautova láskyplná pocta pohyblivým obrázkům představuje splněný sen každého cinefila. To, jak se propojují osudy postav na papíře a skutečných herců, řešení běžných trablů během natáčení, pohrávání si se záběry, desítky všemožných odkazů... Zkrátka pokud bych měl vidět jen jeden jediný film o filmu, zvolil bych tento. 9/10
Poslední tango v Paříži (1972)
Ne vždy je porážka vlastních démonů minulosti zároveň našim vítězstvím. Lehce skandální, ale především excelentně natočený a hloubavý snímek o potřebě tajemství a smutném vystřízlivění. 9/10
Vaterland - Lovecký deník (2004)
Marně pátrám v paměti, jestli jsem v novodobém českém filmu viděl něco tak originálního jako "Vaterland" (napadá mě snad jedině "Postel"). Proto nechápu kritiku lidí, kteří si stěžují na scénáristickou nemohoucnost domácích tvůrců a vzápětí ztrhají film jen za to, že je něčím jiným než šablonovitou zívačkou pro masy. 8/10