Kalim

Přesně ten typ filmu kde nic moc nevyčuhuje a nic nekulhá – prostě souhra všech filmových složek plus dokonalé herecké výkony hlavních představitelů a já jen koukám a nechám se unášet dějem V. Jasný nastavil zrcadlo kolektivizaci 50tých let a k tomu přidal kus nádherné poezie.

Můj asi čtvrtý Bergman a musím říci, že k němu mám asi zatím nejblíže. Nejdříve jsem jej četl jako scénář a už ten byla pěkná síla. Jde do hloubky a na dřeň - takhle myšlenkově odvážný a hlavně otevřený film už jsem dlouho neviděl. Hodně filmů Vás třeba "pouze" emocionálně nějak zasáhne, ale tenhle Vás přímo nutí zamyslet se sám(a) nad sebou. Bergman prostě klidně natočí to, co si asi málokdo z nás dokážeme nějak pojmenovat nebo vůbec vyslovit sami pro sebe nebo pro toho druhého... Kolik že se rozpadá manželství... ...asi polovina? Mrkněte se na Bergmana! Terapie to ale rozhodně není... :)

Skupina Talking Heads předběhla svou dobu o pěkných pár koňských délek a i dnes je jejich zvuk a vlastně celá jejich stylizace stále originální. No a na koncertním jevišti jakbysmet (David Byrne má ostatně šťávu i na volné noze dodnes). Výborná je jakoby úsporná koncertní scéna, která je ovšem velmi funkční – viz. zapnutá “obyváková“ lampička při Naive Melody + projekce knihovničky za zády (holt laterna magica), Byrneovo trošku větší sako (jako správný slušný člověk a businessman co je jich kolem nás mraky), výborní doprovodní hudebníci (zvláště sboristky jsou lahůdka) atd. U nás film bohužel moc k sehnání není (spíše vůbec – všude na mě hleděli jak puci), vždyť koho by zajímala nějaká kapela z 80tých let!? Nakonec jsem ho koupil ve Stockholmu ve výprodeji! za pouhých 99,-! korun – švédských