amalia

Nejlepsi rec na obradu Krisse Ly...a celkove schopnost se otevrit a sdilet sve pocity, vsichni. Tri vznikle pary, ktere jsou na dobre ceste....treba setkani za par let...

Skvela hudba svedskeho Ludwiga Goranssona, neznala jsem ho, takze  diky za to...a film v IMAXu, druha rada, zalomena hlava, kluci v prvni polstarky pod hlavu, mozna vleze by to bylo lepsi ...ale jo, vse gradovalo spolu s tou hudbou ...a ted nevim, chce se mi po tomhle filmu jit jeste na Barbie?

Nevidela jsem divadelni predstaveni, tak jsem byla zvedava na film a rezijni debut Vandy Hybnerove. Z filmovych hrdinek me asi zaujala nejvic Jitka Sedlackova...no a jinak...no, šlo to...

Knihy Evy Urbanikove znam, tohle jsem snad i cetla, a nakonec to ke mne doputovalo i jako film. Jako prijemna oddechovka na vecer to je fajn, hrdinove knih Evy Urbanikove mivaji vzdy zamotane vztahy, ne pokazde to konci happy endem, bylo dobre si to pripomenout, ze ne vsechno jde tak, jak by clovek chtel.

Mne se film libil velice, neznala jsem v podstatě ani pribeh, natoz pisne, ale diky hereckemu.obsazeni bezva zážitek.

Nostalgie tento film, po premiere byla dotocna, ci oslava, nekde v Michalske, zda se mi, ze u Melounu....Matka a dcera, ve filmu i v realu, reziser Drha, ktery byl v te dobe relativne v kurzu, vzpominky..

Skandinavske filmy mam rada, radeji svedske, toto finsky...sla jsem kvuli tematu, paradoxne na Silvestra, to uplne smesne tema nebylo, ale budiz...role Ester Geislerove nema, ale ok, ceske obsazeni, ceska spoluprace na filmu. Film me zajimal proto. ze jsem zjistila, ze zeny, ktere vypadaji zdanlive nenapadne, se necim podobnym zivi..pro me ne uplne predstavitelne, tak jsem sla do kina...Hm, lekare nechapu ani ted...mozna dobry konec pro oba, kdo vi, ale..jit az do krajnosti, pomalu nasazovat zivot, zesmesnit se, ztrapnit..to je stesti? Nevim, nevim...

Pisnicky George Michaela mam rada, Last Christmas je klasika...na film jsem nesla s velkym ocekavanim, spis naopak, ze to bude klasicka slatanina, sladarna s happy endem...a ono kupodivu ne, prekvapilo....navic jsem v hrdince videla vlastni dceru, s tou pocatecni negativni strankou a prusvihem za prusvihem...takze nakonec jsem pred Vanocemi z vanocniho filmu z kina odchazela prijemne naladena, s jakymsi poselstvim, ze zvraty k lepsimu jsou mozn,e a ac to uplny happy end nebyl, film bylo takove prijemne pohlazeni...oba hlavni predstavitele se mi libily...a zpev Emilie Clark bezva.

Do vily jsem vstoupila aspon prostřednictvím filmu. A zvedava na svedskou herecku. Knihu jsem neznala, tak očekávání nebylo, spis zvedavost.

Ja ho muzu, predcasny odchod, skoda. Jeho tanec. Vsechno. V Praze jsem na koncerte nebyla, ale dodnes pamatuju, ze jsem ten den byla na veceri v Tancicim dome a jeho zpev z Letne znel az tam...